fyzika

Card Set Information

Author:
Dely
ID:
290445
Filename:
fyzika
Updated:
2014-12-15 10:27:27
Tags:
fyzika med
Folders:

Description:
skuska
Show Answers:

Home > Flashcards > Print Preview

The flashcards below were created by user Dely on FreezingBlue Flashcards. What would you like to do?


  1. Základních jednotek Mezinárodní soustavy SI je

    A) 4
    B)  6
    C) 7
    D) 5
    C)7
    (this multiple choice question has been scrambled)
  2. Mezinárodní soustava SI zahrnuje tento počet doplňkových jednotek:

    A)1
    B)2
    C)3
    D)4
    B)2
    (this multiple choice question has been scrambled)
  3. Mezi základní veličiny soustavy SI patří
     
    a) elektrický proud
    b) látková koncentrace
    c) elektrický potenciál
    d) látkové množství
    • A) elektrický proud
    • D) látkové množství
  4. Mezi základní veličiny soustavy SI nepatří
     
    a) svítivost
    b) zářivý tok
    c) elektrický náboj
    d) teplo
    b, c, d
  5. Mezi odvozené veličiny patří
     a) rovinný úhel
     b) síla
     c) látkové množství
     d) elektrický náboj
    b, d
  6. Mezi odvozené veličiny patří

    a) tlak
    b) síla
    c) práce
    d) látkové množství
    a,b,c
  7. Mezi odvozené veličiny nepatří

    a) elektrický proud
    b) elektrický potenciál
    c) elektrický náboj
    d) elektrické nápětí
    a
  8. Která z uvedených jednotek je jednotkou doplňkovou?

    a) sr
    b) N
    c) rad
    d) min
    a, c
  9. Která z uvedených jednotek není jednotkou odvozenou?

    a) N
    b) mm
    c) V
    d) Pa
    b
  10. Jednotka watt (W) je z hlediska Mezinárodní soustavy jednotek SI jednotkou

    a) odvozenou
    b) základní
    c) zakázanou
    d) doplňkovou
    a
  11. Která z uvedených jednotek je jednotkou vedlejší?

    a) sr
    b) mol
    c) eV
    d) mV
    a,b,d
  12. Která z uvedených jednotek je jednotkou vedlejší?

    a) °C
    b) mol
    c) rad
    d) N
    a
  13. Jednotka newton ( N) je jednotkou

    a) základní
    b) doplňkovou
    c) odvozenou
    d) zakázanou
    c
  14. Která z uvedených jednotek je jednotkou odvozenou?

    a) sr
    b) V
    c) mol
    d) cd
    b
  15. Která z uvedených jednotek nepatří mezi základní jednotky soustavy SI?

    a) A
    b) V
    c) mol
    d) cd
    b
  16. Která z uvedených jednotek patří mezi základní jednotky soustavy SI?

    a) A
    b) W
    c) cd
    d) mol
    a,c,d
  17. Která z uvedených jednotek není jednotkou doplňkovou?

    a) °C
    b) eV
    c) sr
    d) cm
    a,b,d
  18. Jednotka joule (J) patří z hlediska soustavy SI mezi jednotky

    a) základní
    b) odvozené
    c) doplňkové
    d) zakázané
    b
  19. Která z uvedených jednotek není jednotkou odvozenou?

    a) rad
    b) J
    c) min
    d) mol
    a,c,d
  20. Která z uvedených jednotek je jednotkou odvozenou?

    a) min
    b) sr
    c) Pa
    d) km
    c
  21. Která z uvedených veličin je vektorem?

    a) tlak
    b) tlaková síla
    c) hydrostatický tlak
    d) tlak v plynu
    b
  22. Která z uvedených veličin je skalárem?

    a) tlaková síla
    b) vztlaková síla
    c) hydrostatický tlak
    d) hustota
    c,d
  23. Které z uvedených tvrzení je pravdivé?

    a) hybnost je skalár
    b) velikost rychlosti je vektor
    c) posunutí je vektor
    d) velikost dráhy je vektor
    c
  24. Která z uvedených veličin je vektorem?

    a) hmotnost
    b) hybnost
    c) kinetická energie
    d) tlak
    b
  25. Která z uvedených veličin je skalárem?

    a) hustota
    b) elektrický potenciál
    c) čas
    d) posunutí
    a,b,c
  26. Která z uvedených veličin je skalárem?

    a) frekvence
    b) dostředivá síla
    c) velikost rychlosti
    d) gravitační zrychlení
    a,c
  27. Předpona atto- (a) před značkou jednotky značí

    a) 10-15
    b) 10-12
    c) 10-9
    d) 10 -18
    d
  28. Předpona femto- (f) před značkou jednotky značí

    a) 10-9
    b) 10-12
    c) 10-15
    d) 10-18
    c
  29. Předpona piko- (p) před značkou jednotky značí

    a) 10-9
    b) 10-12
    c) 10-15
    d) 10-18
    b
  30. Předpona nano- (n) před ynačkou jednotky značí

    a) 10-6
    b) 10-9
    c) 10-12
    d) 10-15
    b
  31. Předpona mikro- (μ) před značkou jednotky značí

    a) 10-9
    b) 10-6
    c) 10-3
    d) 10-18
    b
  32. Předpona mili- (m) před značkou jednotky značí

    a) 10-2
    b) 10-3
    c) 10-6
    d) 10-9
    b
  33. Předpona hekto- (h) před značkou jednotky značí

    a) 103
    b) 106
    c) 109
    d) 102
    d
  34. Předpona kilo- (k) před značkou jednotky značí

    a) 103
    b) 106
    c) 109
    d) 1012
    a
  35. Předpona mega- (M) před značkou jednotky značí

    a) 103
    b) 106
    c) 109
    d) 1012
    b
  36. Předpona giga- (G) před značkou jednotky značí

    a) 103
    b) 106
    c) 109
    d) 1012
    c
  37. Předpona tera- (T) před značkou jednotky značí

    a) 103
    b) 106
    c) 109
    d) 1012
    d
  38. Předpona peta- (P) před značkou jednotky značí

    a) 109
    b) 1012
    c) 1015
    d) 1018
    c
  39. Předpona exa- (E) před značkou jednotky značí

    a) 109
    b) 1012
    c) 1015
    d) 1018
    d
  40. 200 km2 je rovno

    a) 2. 10m2
    b) 2. 109 dm2
    c) 2. 1012 cm2
    d) 2. 1013 mm2
    a,c
  41. 50 m2 je rovno

    a) 5. 103 dm2
    b) 5. 10-6 km2
    c) 5. 105 cm2
    d) 5. 106 mm2
    a, c
  42. 40 m2 je rovno

    a) 4. 104 cm2
    b) 4. 107 mm2
    c) 4. 10-5 km2
    d) 4. 102 dm2
    b, c
  43. 5 tun je rovno

    a) 500 kg
    b) 5000 kg
    c) 5. 105 g
    d) 5. 106 g
    b, d
  44. 0,3 litrů je rovno

    a) 3. 10-13 km3
    b) 3. 10-3 m3
    c) 3. 102 cm3
    d) 3. 105 mm3
    a,c,d
  45. 3. 10-2 km2 je rovno
     
    a) 3. 1011 mm2
    b) 3. 106 dm2
    c) 3. 105 m2
    d) 3. 108 cm2
    b,d
  46. 108 m2 je rovno

    a) 102 km2
    b) 109 dm2
    c) 1012 cm2
    d) 1013 mm2
    a,c
  47. 10 cm3 je rovno
     
    a) 104 mm3
    b) 10-2 dm3
    c) 10-6 m3
    d) 10-15 km3
    a,b
  48. 10-4 m2 je rovno

    a) 1 cm2
    b) 10-2 dm2
    c) 10-8 km2
    d) 102 mm2
    a,b,d
  49. 107 cm2 je rovno

    a) 103 m2
    b) 108 mm2
    c) 105 m2
    d) 10-3 km2
    a,d
  50. 500 m2 je rovno

    a) 5. 108 mm2
    b) 5. 105 cm2
    c) 5. 104 dm2
    d) 5. 10-5 km2
    a,c
  51. 10-4 km2 je rovno

    a) 109 mm2
    b) 106 cm2
    c) 104 dm2
    d) 104 m2
    b,c
  52. 80 m3 je rovno

    a) 8. 10-8 km3
    b) 8. 107 cm3
    c) 8. 105 dm3
    d) 8.109 mm3
    a,b
  53. 50 liktrů je rovno

    a) 5. 108 mm3
    b) 5. 104 cm3
    c) 5. 10-2 m3
    d) 5. 10-12 km3
    b,c
  54. 40 hl je rovno

    a) 4 m3
    b) 4. 102 dm3
    c) 4. 10cm3
    d) 4. 10-9 km3
    a,c,d
  55. 0,1 dm2 je rovno

    a) 10-3 m2
    b) 10-8 km2
    c) 103 mm2
    d) 105 mm2
    a,c
  56. 10 km2 je rovno

    a) 107 m2
    b) 1011 cm2
    c) 108 dm2
    d) 1012 mm2
    a,b
  57. 106 cm2 je rovno

    a) 10-4 km2
    b) 103 m2
    c) 1 dm2
    d) 108 mm2
    a,d
  58. 20 m2 je rovno

    a) 2. 103 dm2
    b) 2. 106 mm2
    c) 2. 10-5 km2
    d) 2. 105 cm2
    a,c,d
  59. 40 m2 je rovno

    a) 4. 104 cm2
    b) 4. 107 mm2
    c) 4. 10-5 km2
    d) 4. 102 dm2
    b,c
  60. V případě dvou na sebe kolmých posunutí o velikosti 10 cm obdržíme výsledné posunutí o velikosti přibližně

    a) 13,1 cm
    b) 14,1 cm
    c) 15,1 cm
    d) 16,1 cm
    b
  61. Dvě posunutí opačného směru mají velikost 8 cm a 12 cm. Velikost výsledného posunutí je:

    a) -4 cm
    b) 12 cm
    c) 4 cm
    d) 6 cm
    c
  62. Značí-li s dráhu, v rychlost a t čas, pak pro rovnoměrný přímočarý pohab platí:

    a) t = s / v
    b) v= st
    c) s= v/t
    d) t= v/s
    a
  63. Značí-li s dráhu, v rychlost, t čas a g gravitační zrychlení, pak velikost rychlosti volného pádu v závislosti na čase vzjádříme jako

    a) v=s/t
    b) v=gt2
    c) v=gt
    d) v= gt2/2
    c
  64. Značí-li s dráhu, v rychlost, t čas a g gravitační zrychlení, pak dráhu volného pádu v závislosti na čase vzjádříme jako

    a) s= vt
    b) s= gt
    c) s= gt2
    d) s= gt2/2
    d
  65. Podle druhu trajektorie můžeme pohzbz dělit na:

    a) přímočaré a křivočaré
    b) přímočaré a kruhové
    c) translační, vibrační a rotační
    d) rovnoměrné a nerovnoměrné
    a
  66. Grafickým znázorněním závislosti velikosti rychlosti na čase v pravoúhlých souřadnicích je v případě pohybu rovnoměrně zrychleného

    a) přímka, jejíž směrnice se nerovná nule
    b) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou
    c) parabola
    d) přímka, jejíž směřnice má hodnotu zrychlení
    a,d
  67. Gragickým znázorněním závislosti velikosti zrychlení na čase v pravoúhlých souřadnicích je v případě pohzbu rovnoměrně zrychleného

    a) přímka s nenulovou směrnicí
    b) přímka s nulovou směrnicí
    c) hyperbola
    d) parabola
    b
  68. Grafickým znázorněním závoslosti dráhy na čase v pravoúhlých souřadnicích je v případě pohybu rovnoměrně zrychleného

    a) přímka s nenulovým úsekem na svislé ose
    b) parabola
    c) přímka procházející počátkem
    d) hyperbola
    b
  69. V pravoúhlých souřadnicích je rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu v závislosti na čase znázorněna jako

    a) přímka procházející počátkem
    b) přímka neprocházející počátkem s určitou kladnou hodnotou směrnice
    c) přímka neprocházející počátkem s určitou zápornou hodnotou směrnice
    d) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou
    d
  70. V pravoúhlých souřadnicích je dráha rovnoměrného přímočarého pohybu v závislosti na čase znázorněna jako

    a) parabola
    b) přímka
    c) hyperbola
    d) jiná křivka než udávají předchozí odpovědi
    b
  71. Při znázornění závislosti dráhy pohybu rovnoměrného přímočarého na čase v pravoúhlých souřadnicíh má velikost rychlosti význam

    a) úseku přímky na svislé ose
    b) úseku přímky n avodorovné ose
    c) směrnice
    d) vzdálenosti mezi vodorovnou osou a přímkou, která je s ní rovnoběžná
    c
  72. V kinematice hmotného bodu v pravoúhlých souřadnicíh v závislosti na čase je parabola znázorněním této veličiny:

    a) velikosti zrychlení rovnoměrně zrychleného pohzbu
    b) velikosti rychlosti rovnoměrně zrychleného pohybu
    c) dráhy rovnoměrně zrychleného pohybu
    d) velikosti rychlosti rovnoměrně zpomaléhoné pohybu
    c
  73. Při pohybu rovnoměrném přímočarém je velikost rychlosti:

    a) rovnoměrně rostoucí s rostoucím časem
    b) rovnoměrně rostoucí s rostoucí dráhou
    c) rovnoměrně klesající s rostoucí dráhou
    d) konstantní
    d
  74. Které z uvedených tvrzení není pravidivé?

    a) velikost okamžité rychlosit v každém bodu dráhy při nerovnoměrném pohybu se rovná průměrné rychlosti
    b) průměrná rychlost přímočarého rovnoměrného pohybu je rovna velikosti okamžité rychlosti v každém bodu dráhy
    c) okamžité rychlosti přímočarého pohubu rovnoměrného mají v růyných bodech stejný směr ale různou velikost
    d) okamžité rychlosti přímočarého pohybu rovnoměrného mají v různých bodech dráhy stejnou velikost ale různý směr
    a,c,d
  75. Uvažujte pohyb rovnoměrný přímočarý, veberte, které tvrzení je nesprávné:

    a) okamžitá rychlost je vektorová veličina
    b) vektor rychlosti má směr kolmý na vektor posunutí
    c) velikost okamžité rychlosti v každém čase je rovna velikosti rychlosti daného pohybu
    d) okamžitá rychlost je určena pouze svou velikostí
    b,d
  76. Při rovnoměrném pohybu přímočarém je možno posunutí vzjádřit jako

    a) součin dvou vektorových veličin
    b) součin jedné skalární a jedné vektorové veličiny
    c) součin dvou skalárních veličin
    d) součin velikostí dvou vektorových veličin
    b
  77. jednotkou zrychlení v soustavě SI je

    a) m.s-1
    b) m.s
    c) m.s-2
    d) m.s2
    c
  78. Zrychlení rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu můžeme vzjádřit jako

    a) součin skalární a vektorové veličiny
    b) součin dvou vektorových veličin
    c) podíl mezi skalární a vektorovou veličinou (skalár lomený vektorem)
    d) podíl mezi vektorovou a skalární veličinou (vektor lomený skalárem)
    d
  79. Jestliže počáteční rychlost byla nulová, lze rychlost rovnoměrně zrychleného přímočarého pohybu vzjádřit jako

    a) součin skalární a vektorové veličiny
    b) součin dvou skalárních veličin
    c) součin dvou vektorových veličin
    d) součin velikostí dvou vektorových veličin
    a
  80. Vyberte nesprávnou kombinaci veličiny z oblasti kinematiky hmotného bodu a jejího grafického znázornění v pravoúhlých souřadnících v závislosti na čase:

    a) velikost zrychlení rovnoměrně zrychleného pohybu- přímka s nenulovou směrnicí
    b) dráha rovnoměrně zrychleného pohybu- parabola
    c) dráha rovnoměrného přímočarého pohybu - přímka s nulovou směrnicí
    d) velikost rychlosti rovnoměrného přímočarého pohybu - přímka s nenulovou směrnicí
    a,c,d
  81. Označte správnou kombinaci veličiny z oblasti kinematiky hmotného bodu a jejích grafického znázornění v pravoúhlých souřadnicích v závislosti načase:

    a) velikost rychlosti rovnoměrně zrychleného pohzbu- přímka s nenulovou směrnicí
    b) velikost zrychlení rovnoměrně zrychleného pohybu - přímka s nulovou směrnicí
    c) dráha rovnoměrného přímočarého pohzbu - přímka s nenulovou směrnicí
    d) dráha rovnoměrně zrychleného pohybu - přímka
    a,b,c
  82. Vyberte správnou kombinaci veličiny z oblasti kinematiky hmotného bodu a jejího grafického znázornění v pravoúhlých souřadnicích v závislosti na čase:

    a) dráha rovnoměrného přímočarého pohybu - přímka s nenulovou směrnicí
    b) dráha rovnoměrně zrychleného pohzbu - přímka
    c) velikost rychlosti rovnoměrně zrychleného pohybu - přímka s nenulovou směrnicí
    d) velikost rychlosti rovnoměrného přímočarého pohybu- přímka s nenulovou směrnicí
    a,c
  83. Označte správnou kombinaci veličiny z oblasti kinematiky hmotného bodu a jejího grafického znázornění v pravoúhlých souřadnicích v závislosti na čase:

    a) velikost rychlosti rovnoměrně zrychleného pohzbu - parabola
    b) dráha rovnoměrně zrychleného pohybu - parabola
    c) velikost rychlosti rovnoměrného přímočarého pohzbu - přímka s nulovou směrnicí
    d) dráha rovnoměrného přímočarého pohybu - přímka s nenulovou směrnicí
    b,c,d
  84. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) volný pád je zvláštním případem pohybu rovnoměrně zrychleného
    b) během volného pádu působí na těleso síla rovnoměrně rostoucí s časem
    c) rychlosti volného pádu tělesa ve vakuu závisí na jeho hmotnosti
    d) grafickým znázorněním dráhy tělesa při volném pádu ve vakuu v závislosti na čase je přímka
    b,c,d
  85. Při volném pádu ve vakuu rychlost tělesa

    a) závisí na jeho hustotě
    b) závisí na jeho hmotnosti
    d) závisí na jeho hustotě a hmotnosti
    d) žádná z nabídnutých odpovědí není správná
    d
  86. Při volném pádu ve vakuu rychlost tělesa závisí na

    a) jeho tíze
    b) jeho hmotnosti
    c) gravitačním zrychlení
    d) době trvání pádu
    c,d
  87. Vyberte nesprávné tvrzení: Při volném pádu ve vakuu rychlost tělesa závisí na

    a) gravitačním zrychlení
    b) jeho hmotnosti
    c) jeho hustotě
    c) čase
    b,c
  88. Jednotkou tíhového zrychlení v soustavě SI je

    a) m.s-1
    b) m.s-2
    c) m.s
    d) m.s2
    b
  89. Tíhové zrychlení naší Zemi je zhruba

    a) 1 m.s-2
    b) 10 m.s-2
    c) 100 m.s-2
    d) 1000 m.s-2
    b
  90. Značí-li m hmotnost a v rychlost, pak velikost hybnosti p hmotného bodu vzjádříme jako

    a) p= mv2
    b) p= mv
    c) p= mv2/2
    d) mv-1
    b
  91. Velikost hybnosti tělesa o hmotnosti 10 tun pohybujícího se rychlostí 36 km/ hod je přibližně

    a) p= 105 kg.m.s-1
    b) p= 106 kg.m.s-1
    c) p= 103 kg.m.s-1
    d) p= 104 kg.m.s-1
    a
  92. Jak velký impuls síly uvedl do pohybu rychlostí 1 m/s původně nehybné těleso o hmotnosti 0,5 t?

    a) 50 N.s
    b) 500 N.s
    c) 1000 N.s
    d) 5000 N.s
    b
  93. Hybnost tělesa o hmotnosti 1 tuny činí 104 kg.m.s-1. Jaká je jeho rychlost?

    a) 100 m.s-1
    b) 10 m.s-1
    c) 3,6 km/hod
    d) 36 km/ hod
    b,d
  94. Hybnost tělesa rovnoměrně se pohybujícího rychlostí 36 km/ hod činí 103 kg.m.s-1. Jaká je jeho hmotnost?

    a) 10 kg
    b) 100 kg
    c) 1 tuna
    d) 10 tun
    b
  95. Při volném pádu ve vzduchu trvajícím 4 s dosáhlo těleso hybnosti 60 kg.m.s-1. Odpor vzduchu zanedbejte a uvažujte tíhové zrychlení 10 m.s-2. Jaká je jeho hmotnost?

    a) 0,75 kg
    b) 1,5 kg
    c) 3 kg
    d) 4,5 kg
    b
  96. Jak velký impuls síly uvedl do pohybu rychlostí 2 m/s původně nehybné těleso o hmotnosti 30 kg?

    a) 20 N.s
    b) 40 N.s
    c) 60 N.s
    d) 80 N.s
    c
  97. Při volném pádu ve vzduchu trvajícím 2 s dosáhlo těleso hybnosti 200 kg.m.s-1. Odpor vzduchu vzduchu zanedbejte a uvažujte tíhové zrychlení 10 m.s-2. Jaká je jeho hmotnost?

    a) 1 kg
    b) 10 kg
    c) 20 kg
    d) 100 kg
    b
  98. Jednotkou hybnosti je

    a) kg.m.s
    b) kg.m.s-1
    c) kg.m-1.s
    d) kg-1.m.s
    b
  99. Jakou energii přibližně dodal setrvačník s momentem setrvačnosti 50 kg.m2, jehož počet otáček klesl z původních 8č0 ot/ min na 420 ot/min?

    a) 70 J
    b) 145 J
    c) 70 kJ
    d) 145 kJ
    d
  100. Míček o hmotnosti 20 g byl odpálen raketou s rychlostí 108 km/hod. Náraz rakety trval 0,05 s. Jaká byla síla nárazu rakety?

    a) 6 N
    b) 12 N
    c) 18 N
    d) 120 N
    b
  101. Těleso o hmotnosti 100 g původně v klidu bylo urychleno na rychlost 108 km/hod. Jak velký byl impuls síly?

    a) 2 N.s
    b) 3 N.s
    c) 4 N.s
    d) 5 N.s
    b
  102. Velikost síly  působící na těleso můžeme vyjádřit jako

    a) F = m/a
    b) F = a/m
    c) F = ma
    d) F = ma2
    c
  103. Jednotku síly (1 N) můžeme pomocí základních jednotek soustavy SI vyjádřit jako
    a) kg.m.s
    b) kg.m.s-1
    c) kg.m-1.s-2
    d) kg.m.s-2
    d
  104. Značí-li a zrychlení a m hmotnost, lze velikost síly F působící na těleso vzjádřit jako

    a) F= m/a
    b) F= a/m
    c) F= ma
    d) F= ma2
    c
  105. Značí-li g gravitační zrychlení a m hmotnost, lze velikost tíhové síly G vyjádřit jako

    a) G = mg
    b) G = m/g
    c) G = g/m
    d) G = mg2
    a
  106. Těleso se pohybuje rovnoměrným pohybem po kružnici proto, že

    a) na něj nepůsobí žádná síla
    b) na něj působí odstředivá síla
    c) na něj působí dostředivá síla
    d) na něj působí stálá síla ve směru tečny ke kruhové dráze
    c
  107. Velikost dostředivé síly Fd při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti m po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω, můžeme vzjádřit jako:

    a) Fd = m(ad)2
    b) Fd = mv2/r
    c) Fd = mωv
    d) Fd = 4 π2f2r
    b,c
  108. Velikost dostředivé síly Fd při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti m po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω, můžeme vyjádřit jako:

    a) Fd = mvr
    b) Fd = mωv
    c) Fd = mω2/r
    d) Fd = 4π2mr/T2
    b,d
  109. Který z uvedených vztahů pro velikost dostředivé síly Fd při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti m po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω je nesprávný?

    a) Fd = mωv2
    b) Fd = mω2r
    c) Fd = 4π2rm/T2
    d) Fd = mωr
    a,d
  110. Značí-li f frekvenci, T periodu a v rychlost, který z uvedených vztahů pro rovnoměrný pohyb hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r je správný?

    a) f = 1/T
    b) v = 2πr/T
    c) ω = 2π/T
    d) v = ω2r
    a,b,c
  111. Značí-li f frekvenci, T periodu a v rychlost, který z uvedených vztahů pro rovnoměrný pohyb hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r je správný?

    a) v = ωr
    b) v = 2πrT
    c) ω = 2πf
    d) v = 2πfr
    a,c,d
  112. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici je tomuto bodu udíleno zrychlení

    a) nulové
    b) ve směru tečny
    c) směrem do středu kružnice
    d) směrem od středu kružnice
    c
  113. V důsledku reakce (tj. na základě 3. Newtonova pohybového zákona) vzniká při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici

    a) dostředivé zrychlení
    b) odstředivé zrychlení
    c) zrychlení ve směru tečny
    d) nulové zrychlení
    b
  114. Značí-li v rychlost a f frekvenci, zvolte správný vztah pro výjádření velikosti dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r:

    a) ad = v2/r
    b) ad = ω2v
    c) ad = ωv
    d) ad = 2f2r
    a,c
  115. Značí-li v rychlost, f frekvenci a T periodu, pak při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici o poloměru r s úhlovou rychlostí ω platí

    a) v = 2πrT
    b) v = 2πr/T
    c) ω = 2πf
    d) v = ω/r
    b,c
  116. Značí-li v rychlosti a T periodu, zvolte správný vztah pro vzjádření velikosti dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r:

    a) ad = 4π2r/T2
    b) ad = v2/r
    c) ad = ω2/r
    d) ad = v/r2
    a,b
  117. Velikost dostředivé síly při rovnoměrném pohybu tělesa o hmotnosti 500 g po kružnici o průměru 1 m s frekvencí 10 Hz je přibližně

    a)  314 N
    b)  31 N
    c)  99 N
    d)  986 N
    d
  118. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici o poloměru r = 50 cm s frekvencí f = 100 Hz je velikost postupné rychlosti v přibližně rovna

    a) v = 157 m/s
    b) v = 314 m/s
    c) v = 628 m/s
    d) v = 1256 m/s
    b
  119. Jak se točí buben pračky o průměru 30 cm, je-li odstředivé zrychlení na jeho obvodu 592 m.s-2?

    a) 200 ot/min
    b) 400 ot/min
    c) 600 ot/min
    d) 800 ot/min
    c
  120. Jaká je úhlová rychlosti kola automobilu o průměru 80 cm jedoucího rychlostí 108 km/ hod?

    a) 15 rad/s
    b) 30 rad/s
    c) 60 rad/s
    d) 75 rad/s
    d
  121. Rotor centrifugy o průměru 20 cm rotuje rychlostí 3000 otáček/ minutu. Jaké je odstředivé zrychlení?:

    a) 4 930 m.s-2
    b) 9 860 m.s-2
    c) 12 890 m.s-2
    d) 19 720 m.s-2
    b
  122. Obovodová rychlost bodu na rovníku, způsobená rotací Země ( uvažujte velikost poloměru Země 6400 km) je přibližně rovna

    a) 346 m/s
    b) 465 m/s
    c) 634 m/s
    d) 926 m/s
    b
  123. Exoplaneta s průměrem 14 400 km v rovině rovníku se jednou otočí za 12,56 hodin. Jaká je obvodová rychlost bodu na jejím rovníku?

    a) 250 m/s
    b) 500 m/s
    c) 750 m/s
    d) 1 000 m/s
    d
  124. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici o poloměru r = 40 cm s úhlovou rychlostí 30 rad.s-1 je velikost postupné rychlosti rovna

    a) 1 m/s
    b) 12 m/s
    c) 10 m/s
    d) 90 m/s
    b
  125. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu o hmotnosti 50 g po kružnici o průměru 50 ccm s frekvencí 50 Hz je jeho kinetická energie přibližně:

    a) 77 J
    b) 0,308 kJ
    c) 154 J
    d) 616 J
    c
  126. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu o hmotnosti 40 g po kružnici o průměru 80 cm s úhlovou rychlostí 20 rad.s-1 je jeho hybnost:

    a) 1,28 kg.m.s-1
    b) 0,64 kg.m.s-1
    c) 0,32 kg.m.s-1
    d) 3,2 kg.m.s-1
    c
  127. Při rovnoměrném pohybu kuličky o hmotnosti 10 g po kružnici o poloměru 60 cm byla její hybnost 15,072 kg.m.s-1. Jaká byla frekvence jejího pohybu?

    a) 50 Hz
    b) 200 Hz
    c) 800 Hz
    d) 400 Hz
    d
  128. Velikost rychlosti rovnoměrného pohybu kuličky po kružnici o průměru 40 cm je 25,12 m.s-1. Jaká je její doba oběhu?

    a) 1 s
    b) 0,05 s
    c) 0,1 s
    d) 2 s
    b
  129. Doba oběhu sedačky rovnoměrně se pohybujícího kolotoče o průměru 6 m jsou 3 s. Jaká je velikost její rychlosti?

    a) 3,14 m/s
    b) 6,28 m/s
    c) 1,57 m/s
    d) 12,56 m/s
    b
  130. Hlemýžď urazil rovnoměrným pohybem 108 cm za 45 minut. Jeho rychlost m/s byla

    a) 0,4
    b) 4.10-3
    c) 4.10-4
    d) 8.10-3
    c
  131. O kolik dříve bude ve městě vzdáleném 9 km cyklista, který jede rychlostí 15 km/hod, než chodec, který jde rychlostí 4 km/ hod?

    a) 47 min
    b) 76 min
    c) 99 min
    d) 135 min
    c
  132. Postupná rychlost sedačky rovnoměrně se pohybujícího kolotoče o průměru 6 m je 3,14 m/s. Jak dlouho trvá její jeden oběh?

    a) 5 s
    b) 6 s
    c) 8 s
    d) 3 s
    b
  133. Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici o poloměru r = 20 cm s frekvencí f = 10 Hz je velikost dostředivého zrychlení přibližně rovna

    a) ad = 49 m/s2
    b) ad = 197 m/s2
    c) ad = 394 m/s2
    d) ad = 789 m/s2
    d
  134. Značí-li v rychlost a f frekvenci, označte nesprávný vztah pro vzjádření velikosti dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r:

    a) ad = v/r
    b) ad = ωv
    c) ad = ωr2
    d) ad = 4π2f2r
    a,c
  135. Značí-li v rychlost a f frekvenci, označte nesprávný vztah pro vzjádření velikosti dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r:

    a) ad = v2/r
    b) ad = ω2v
    c) ad = ω2r
    d) ad = 2πfr
    b,d
  136. Značí-li f frekvenci a T periodu, vzberte dvojici, ve které jsou jak velikost rychlosti v tak velikost dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r vzjádřeny správně:

    a) v = 2πr/T; ad = v2/r
    b) v = 4πrf; ad = ωv
    c) v = ω/r; ad = ω2/r
    d) v = 2πrT; ad = 4π2T2r
    a
  137. Značí-li f frekvenci a T periodu, vyberte dvojici, ve které jsou jak velikost rychlosti v, tak velikost dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r vyjádřeny správně:

    a) v = ωr; ad = 4π2r/T2
    b) v = 2πrT; ad = 4π2f2r
    c) v = 2πrf; ad = ωv2
    d) v = 2πr/T; ad = v/r2
    a
  138. Značí-li f frekvenci a T periodu, vyberte dvojici, ve které jsou jak velikost rychlosti v, tak velikost dostředivého zrychlení ad při rovnoměrném pohybu hmotného bodu s úhlovou rychlostí ω po kružnici o poloměru r vyjádřeny správně:

    a) v = 2πr/T; ad = v/r
    b) v = 2πrf; ad = ωv
    c) v = ω/r; ad = ω2/r
    d) v = ωr; ad = 4π2r2/T
    b
  139. Hmotný bod setrvává v pohybu rovnoměrně přímočarém

    a) nepůsobí-li na něj v průběhu pohybu žádná síla
    b) působí-li na něj v průběhu pohybu stálá síla ve směru pohybu
    c) působí-li na něj v průběhu pohybu stálá síla proti směru pohybu
    d) působí-li na něj v průběhu pohybu rovnoměrně proměnná síla
    a
  140. Vztah pro mechanickou práci W = Fs (kde F je síla a s posunutí) platí

    a) obecně
    b) mají-li síla a posunutí stejný směr
    c) je-li směr síly kolmý na směr posunutí
    d) neplatí vůbec
    b
  141. Je-li směr síly F působící na těleso shodný se směrem posunutí s, pak mechanickou práci W vyjádříme vztahem

    a) W = F/s
    b) W = Fv
    c) W = Fs
    d) W = Fa
    c
  142. Svírá-li směr síly F působící na těleso úhel α se směrem posunutí s, je mechanická práce W dána vztahem

    a) W = Fs
    b) W = Fs.sinα
    c) W = Fs.tgα
    d) W = Fs.cosα
    d
  143. Značí-li g gravitační zrychlení, pak posunutím tělesa o hmotnosti m po nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel β tak, že rozdíl výšek tělesa před posunutím a po něm je roven h, se vykoná práce W:

    a) W = mgh.sinβ
    b) W = mgh.cosβ
    c) W = mgh.tgβ
    d) W = mgh
    d
  144. Je-li FG velikost tíhové síly tělesa umístěného na nakloněné rovnině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel β, je velikost složky F1 ve směru posunutí:

    a) F1 = FGsinβ
    b) F1 = FGcosβ
    c) F1 = FGtgβ
    d) F1 = FG
    a
  145. Je-li FG velikost tíhové síly tělesa umístěného na nakloněné rovině, která svírá s vodorovnou rovinou úhel β, je velikost složky F2 kolmé na směr posunutí ( která nemá pohybové účinky)

    a) F2 = FGsinβ
    b) F2 = FGcosβ
    c) F2 = FGtgβ
    d) F2 = FG
    b
  146. Vlak jede rychlostí 72 km/hod. Za jak dlouho zastaví, začne-li strojvůdce rovnoměrně brzdit se záporným zrychlením 1 m.s-2?

    a) 10 s
    b) 20 s
    c) 30 s
    d) 40 s
    b
  147. Vlak jede rychlostí 72 km/hod. Jakou dráhu ještě ujede, začne-li strojvůdce rovnoměrně brzdit se záporným zrychlením 0,5 m.s-2?

    a) 200 m
    b) 400 m
    c) 600 m
    d) 800 m
    b
  148. Vlak jede rychlostí 72 km/hod. Začne-li strojvůdce rovnoměrně brzdit se záporným zrychlením 1 m.s.-2, jakou rychlost bude mít po 20 s zpomalování?

    a) 3,6 km/hod
    b) 1,8 km/hod
    c) 10 m/s
    d) 0 m/s
    d
  149. Auto se rovnoměrně rozjíždí a za dobu 15 s ujede dráhu 112,5 m. S jak velkým zrychlením se rozjíždí?

    a) 0,1 m.s-2
    b) 0,5 m.s-2
    c) 0,75 m.s-2
    d) 1 m.s-2
    d
  150. Řidič rovnoměrně jedoucího auta začne akcelerovat se zrychlením 0,2 m.s-2 po dobu 30 s až dosáhne rychlosti 81,6 km/hod. Jaká byla jeho počáteční rychlost?

    a) 60 km/hod
    b) 50 km/hod
    c) 40 km/hod
    d) 30 km/hod
    a
  151. Řidič auta jedoucího rychlostí 90 km/hod začne po dobu 20 s rovnoměrně brzdit se záporným zrychlením 0,2 m.s-2. Jaká bude jeho rychlost?

    a) 60 km/hod
    b) 75,6 km/hod
    c) 80 km/hod
    d) 55,6 km/hod
    b
  152. Řidič auta se rovnoměrně rozjíždí se zrychlením 2,5 m.s-2. Za jakou dobu dosáhne rychlosti 90 km/hod?

    a) 5 s
    b) 10 s
    c) 15 s
    d) 20 s
    b
  153. Velikost dostředivé síly při rovnoměrném pohybu koule o hmotnosti 500 g po kružnici o průměru 80 cm s úhlovou rychlostí 5 rad.s-1 je

    a) 4 N
    b) 5 N
    c) 6 N
    d)10 N
    b
  154. Směr síly o velikosti 10 N, působící na taždné těleso, svíral se směrem posunutí úhel 45 °. Těleso bylo taženo po dráze 10 m. Jak velká práce byla přibližně vykonána?

    a) 70 J
    b) 141 J
    c) 35 J
    d) 50 J
    a
  155. Velikost hybnosti tělesa o hmotnosti 0,1 t, pohybujícího se rovnoměrným přímočarým pohybem, byla 2000 km.m.s-1. Jaká byla jeho kinetická energie?

    a) 500 J
    b) 1 kJ
    c) 20 kJ
    d) 10 kJ
    c
  156. Jaká je kinetická energie automobilu o hmotnosti 1 300 kg jedoucího rychlostí 72 km/hod?

    a) 520 kJ
    b) 390 kJ
    c) 260 kJ
    d) 780 kJ
    c
  157. Značí-li W práci, t čas a s dráhu, je veličina výkon P definována vztahem

    a) P = Wt
    b) P = W/t
    c) P = Ws
    d) P = W/s
    b
  158. Který z uvedených vztahů mezi jednotkami je správný?

    a) W = Ns
    b) W = N/s
    c) W = Js
    d) W = J/s
    d
  159. Watt sekunda je jednotkou

    a) práce
    bú výkonu
    c) energie
    d) síly
    a,c
  160. Kterou z následujících jednotek můžeme použít k vzjádření práce?

    a) J/s
    b) kW.hod
    c) J.s
    d) W.s
    b,d
  161. Jednotkou výkonu watt lze pomocí základních jednotek soustavy SI vzjádřit jako

    a) kg.m2.s-1
    b) kg.m2.s-2
    c) kg.m2.s-3
    d) kg.m3.s-2
    c
  162. Uvažujte vzjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základích jednotek soustavy SI a vzberte správnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s-1
    b) síla - kg.m-1.s2
    c) práce - kg.m2.s-1
    d) výkon - kg.m2.s-3
    a,d
  163. Uvažujte vzjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a vzberte správnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s
    b) síla - kg.m.s-2
    c) práce - kg.m2.s-2
    d) výkon - kg.m3.s-3
    b,c
  164. Uvažujte vyjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a vyberte správnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s-1
    b) síla - kg.m.s2
    c) práce - kg.m2.s-2
    d) výkon - kg.m2.s-2
    a,c
  165. Uvažujte vzjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a vyberte správnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s-2
    b) síla - kg.m.s-3
    c) práce - kg.m2.s-2
    d) výkon - kg.m2.s-3
    c,d
  166. Uvažujte vzjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a označte nesprávnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s-1
    b) síla - kg.m2.s-2
    c) práce - kg.m2.s-2
    d) výkon - kg.m3.s-3
    b,d
  167. Uvažujte vyjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a označte nesprávnou kombinaci:

    a) hýbnost - kg.m.s
    b) síla - kg.m.s-2
    c) práce - kg.m2.s-2
    d) výkon - kg.m2.s-2
    a,d
  168. Uvažujte vzjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a označte nesprávnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s
    b) síla - kg.m.s-3
    c) práce - kg.m2.s-2
    d) výkon - kg.m2.s-2
    a,b
  169. Uvažujte vzjádření jednotek jednotlivých veličin pomocí základních jednotek soustavy SI a označte nesprávnou kombinaci:

    a) hybnost - kg.m.s-1
    b) síla - kg.m.s-2
    c) práce - kg.m-2.s-2
    d) výkon - kg.m2.s-2
    c,d
  170. Značí-li t čas, v rychlost a s posunutí, vzberte správný vztah pro vzjádření práce W nebo výkonu P při rovnoměrném konání práce (vektor síly F má shodný směr se směrem posunutí):

    a) P = W/t
    b) P = Fst
    c) P = F/v
    d) W = Fs
    a,d
  171. Značí-li t čas, v rychlost a s posunutí, vzberte správný vztah pro vzjádření práce W nebo výkonu P při rovnoměrném konání práce (vektor síly F má shodný směr se směrem posunutí):

    a) P = FS/t
    b) P = F/v
    c) W = F/s
    d) W = Pt
    a,d
  172. Značí-li t čas a s posunutí, vzberte správný vztah pro vzjádření práce W nebo výkonu P při rovnoměrném konání práce ( vektor síly F má shodný směr se směrem posunutí):

    a) P = W/t
    b) P = Ft/s
    c) P = Fs/t
    d) W = F/s
    a,c
  173. Automobil jede v rovině rovnoměrně rychlostí 108 km/hod. Velikost odporové a třecí síly je 1 kN. Jak velký je výkon motoru?

    a) 10 kW
    b) 20 kW
    c) 30 kW
    d) 40 kW
    c
  174. Traktor s motorem o výkonu 100 kW táhne pluh s rychlostí 3,6 km/hod. Jak velkou sílou táhne pluh?

    a) 10 kN
    b) 50 kN
    c) 100 kN
    d) 200 kN
    c
  175. Značí-li m hmotnost, a zrychlení a v rychlost, pak je kinetická energie hmotného bodu Ek dána vztahem:

    a) Ek = mv2
    b) Ek = ma2/2
    c) Ek = mv2/2
    d) Ek = mv/2
    c
  176. Značí-li m hmotnost a g gravitační zrychlení, je potenciální energie Ep tělesa ve výšce h nad Zemí dána vztahem:

    a) Ep = mgh/2
    b) Ep = mg2h
    c) E= mg2h/2
    d) Ep = mgh
    d
  177. Značí-li g gravitační zrychlení, můžeme rychlost tělesa v, se kterou dopadlo z výšky h na povrch Země, vyjádřit jako

    a) v = 2gh
    b) v = √2gh
    c) v = 4g2h2
    d) v = gh
    b
  178. Uvažujte přibližnou hodnotu g = 10 m.s-2 a zanedlbejte odpor vzduchu. Za těchto podmínek těleso vržené svisle vzhůru rychlostí 20 m/s dosáhne výšky

    a) 50 m
    b) 10 m
    c) 20 m
    d) 40 m
    c
  179. Uvažujte přibližnou hodnotu g = 10 m.s-2 a zanedbejte odpor vzduchu. Kámen vržený svisle vzhůru dopadl zpět za 4 s. Jaké nejvzšší výškz dosáhl?

    a) 15 m
    b) 20 m
    c) 25 m
    d) 30 m
    b
  180. Uvažujte přibližnou hodnotu g = 10 m.s-2 a zanedbejte odpor vzduchu. Rychlost tělesa, které spadlo z výšky 20 m byla

    a) 10 m/s
    b) 20 m/s
    c) 30 m/s
    d) 40 m/s
    b
  181. Těleso dopadlo volným pádem na zem s rychlostí 30 m/s. Z jaké výšky dopadalo?

    a) 30 m
    b) 35 m
    c) 40 m
    d) 45 m
    d
  182. Značí-li m hmotnost, v rychlost, a zrychlení, g gravitační zrychlení a h výšku, vyberte dvojici, ve které je jak kinetická energie Ek tak potenciální energie Ep vyjádřena správně:

    a) Ek = mv2/2; Ep = mgh
    b) Ek = ma2/2; Ep = mgh
    c) Ek = mv2/2; Ep = mgh2
    d) Ek = mv2/2; Ep = mgh2/2
    a
  183. Po kolmém odrazu dokonale pružné koule od dokonale tuhé stěny bude mít vektor hybnosti ve sprovnání s vektorem hybnosti před odrazem

    a) opačný směr a poloviční velikost
    b) opačný směr a stejnou velikost
    c) nulovou velikost
    d) stejný směr a poloviční velikost
    b
  184. Při otáčivém pohybu tuhého tělesa mají všechny body tělesa v libovolném čase

    a) stejnou okamžitou rychlost
    b) stejné dostředivé zrychlení
    c) stejné odstředivé zrychlení
    d) stejnou okamžitou úhlovou rychlost
    d
  185. Velikost momentu síly M vzhledem k ose otáčení kolmé na směr síly F ve vzdálenosti r od osy otáčení je rovna

    a) M = Fr
    b) M = Fr/2
    c) M = Fr2
    d) M = Fr2/2
    a
  186. Velikost momentu síly F = 10 N vzhledem k ose otáčení kolmé na směr síly a působící v kolmé vzdálenosti r = 20 cm je rovna

    a) 0,2 N.m
    b) 2 N.m
    c) 20 N.m
    d) 200 N.m
    b
  187. Jednotkou momentu síly v soustavě jednotek SI je

    a) N.m-1
    b) N.m.s-1
    c) N.m
    d) N.m2
    c
  188. Pomocí základních jednotek soustavy SI můžeme moment síly vzjádřit v jednotkách:

    a) kg.m-2.s-2
    b) kg.m2.s-2
    c) kg.m.s-2
    d) kg.m2.s2
    b
  189. Kinetickou energii Ek tuhého tělesa, které se otáčí rovnoměrně s úhlovou rychlostí ω kolem nehybné osy lze vyjádřit pomocí momentu setrvačnosti J jako

    a) Ek = Jω2/4
    b) Ek = Jω
    c) Ek = Jω2
    d) Ek = Jω2/2
    d
  190. Jednotkou momentu setrvačnosti je

    a) kg.m
    b) kg.m-1
    c) kg.m-2
    d) kg.m2
    d
  191. Která z uvedených kombinací fyzikální veličiny a její jednotky vzjádřené pomocí základních jednotek soustavy SI je správná:

    a) moment síly - kg.m2.s-2
    b) moment setrvačnosti - kg.m3
    c) hybnost - kg.m.s-2
    d) moment dvojice sil - kg.m2.s-2
    b,c
  192. Která z uvedených kombinací fyzikální veličiny a její jednotky vyjádřené pomocí základních jednotek soustavy SI je správná:

    a) moment dvojice sil - kg.m2.s-2
    b) hybnost - kg.m.s-2
    c) moment setrvačnosti - kg.m2
    d) moment síly - kg.m.s-1
    a,c
  193. Pojem tekutiny je

    a) synonymem pojmu kapaliny
    b) pojemem označujícím souhrnně kapaliny a plyny
    c) synonymem pojmu plyny
    d) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou
    b
  194. Příčinou roydílné tekutosti kapalin je jejich

    a) povrchové napětí
    b) hustota
    c) viskozita
    d) hydrostatický tlak
    c
  195. Tlak v kapalině je

    a) vektor směru shodného se směrem vektoru síly, která jej vyvolala
    b) vektor směru opačného
    c) skalár
    d) vektor ve směru kolmém na dno nádoby
    c
  196. Jednotkou tlaku v soustavě jednotek SI je

    a) atmosféra
    b) pascal
    c) newton metr-1
    d) joule metr-2
    b
  197. Pomocí základních jednotek soustavy SI můžeme jednotku tlaku vyjádřit jako

    a) kg.m-1.s-2
    b) kg.m-2.s2
    c) kg.m-2.s-1
    d) kg.m-2.s-2
    a
  198. Hydrostatický tlak v kapalině je

    a) vektorová veličina vyvolaná vnější tlakovou sílou
    b) vektorová veličina vyvolaná tíhovou sílou
    c) skalární veličina vyvolaná vnější tlakovou sílou
    d) skalární veličina vyvolaná tíhovou sílou
    d
  199. Značí-li ρ hustotu, g gravitační zrychlení a h výšku hladiny, je hydrostatický tlak p je dán vztahem

    a) p = hρg
    b) p = hg/ρ
    c) p = hρ/g
    d) p = hρg2
    a
  200. Jednotkou hydrostatického tlaku v soustavě jednotek SI je

    a) mm vodního sloupce
    b) mm Hg
    c) Pa
    d) N
    c
  201. Hydrostatický tlak je

    a) vektor se směrem kolmým na dno nádoby
    b) skalár
    c) vektor se směrem kolmým na stěny nádoby
    d) vektor směřující vzhůru, kolmo k hladině kapaliny
    b
  202. Hydrostatický tlak v kapalině závisí na

    a) její viskozitě
    b) jejím povrchovém napětí
    c) jejích polárních vlastnostech
    d) její hustotě
    d
  203. Značí-li F sílu působící kolmo na plochu velikosti S, pak pro hydraulický lis platí

    a) F1/F2 = S2/S1
    b) F1/F2 = S1/S2
    c) F1S1 = F2S2
    d) p1/p2 = S1/S2
    b
  204. Budiž u hydraulického lisu S1 = 10 cm2, S2 = 1 cm2. Jakou silou musíme působit na píst o menší ploše, abychom mohli na druhé straně zvedat těleso o hmotnosti 0,5 t ( použijte g = 10 m.s-2) ?

    a) 1 N
    b) 5 N
    c) 10 N
    d) 50 N
    b
  205. Vztah mezi hustotami ρ, případně hmotnostmi m a výškami hladin h dvou nemísících se kapalin nad jejich společným rozhraním v trubici tvaru U je

    a) ρ12 = h1:h2
    b) ρ1h1 = ρ2h2
    c) m1h1 = m2h2
    d) m1:m2 = h1:h2
    b
  206. Máme-li vzpočítat poměr mezi výškami dvou nemísících se kapalin ve spojených nádobách nad jejich společným rozhraním, je třeba znát

    a) jejich hustoty a hmotnosti
    b) jejich hustoty, hmotnosti a tvar nádob
    c) pouze poměr jejich hustot
    d) jejich objemy
    c
  207. Velikost tlakové síly kapaliny na dno závisí

    a) na její hustotě, výšce hladiny a plošném obsahu dna
    b) pouze na její hustotě a výšce hladiny
    c) na jejím objemu a plošném obsahu dna
    d) na její hmotnosti a plošném obsahu dna
    a
  208. Velikost tlakové síly na dno nádoby obecně nezávisí na

    a) hustotě kapaliny
    b) plošném obsahu dna
    c) výšce hladiny
    d) celkové hmotnosti kapaliny
    d
  209. Velikost tlaku v kapalině u dna nádoby nezávisí na

    a) tíhovém zrychlení
    b) výšce hladiny
    c) hustotě kapaliny
    d) plošném obsahu dna
    d
  210. Jaká je číselná hodnota hustoty vody vyjádřená pomocí základních jednotek soustavy SI?

    a) 1
    b) 10
    c) 100
    d) 1 000
    d
  211. Hustota rtuti je zhruba 13 600 kg.m-3. Tuto hodnotu můžeme převést na

    a) 1,36 g.cm-3
    b) 136 g.cm-3
    c) 13,6 g.cm-3
    d) 0,136 g.cm-3
    c
  212. Velikost tlaku v kapalině u dna nádoby závisí na

    a) její hustotě a výšce kapaliny
    b) její hmotnosti
    c) její hmotnosti a plošném obsahu dna
    d) jejím objemu
    a
  213. Mějme dvě nádoby se stejnou podstavou, jednu válcovou, druhou kuželovitě se zužující, obě naplněné stejnou kapalinou do stejné výše. Zvolte správné tvrzení:

    a) v obou nádobách bude u dna stejný tlak a nestejná tlaková síla
    b) v obou nádobách bude stejný jak tlak u dna tak tlaková síla působící na dno
    c) v obou nádobách bude stejný tlak u dna avšak tlaková síla působící na dno kuželové nádoby je větší
    d) ve válcové nádobě bude větší jak tlak u dna tak tlaková síla působící na dno
    b
  214. Je-li F kolmá tlaková síla na plochu S, potom tlak p v kapalině je určen vztahem

    a) p = FS
    b) p = FS2
    c) p = F/S2
    d) p = F/S
    d
  215. Označíme-li tlak p, potom kolmou tlakovou sílu F působící v kapalině na  libovolně orientovanou plochu S vzjádříme vztahem

    a) F = pS
    b) F = p/S
    c) F = S/p
    d) F = pS2
    a
  216. Je-li ρ1 hustota tělesa plovoucího na hladině kapaliny, ρ hustota kapaliny a V celkový objem tělesa, bude objem V` části tělesa ponořené do kapaliny určen vztahem

    a) V` = ρ1/ ρV
    b) V` = ρ/ρ1V
    c) V` = Vρ1
    d) V` = Vρ/ρ1
    c
  217. Je-li hustota ledu 917 kg.m-3 a hustota mořské vody 1030 kg.m-3 činí podíl objemu ledovce nad hladinou z celkového objemu ledovce při bližně

    a) 30%
    b) 5 %
    c) 50 %
    d) 11 %
    d
  218. Jaká část objemu homogenního tělesa o hustotě 10,2 g.cm-3 se ponoří do rtuti o hustotě 13,6 g.cm-3?

    a) 55%
    b) 65%
    c) 75%
    d) 85%
    c
  219. Velikost vztlakové síly působící na úplně ponořené těleso závisí na

    a) hustotě tělesa a kapaliny
    b) objemu tělesa, hustotě tělesa a hustotě kapaliny
    c) objemu a hustotě tělesa
    d) objemu tělesa a hustotě kapaliny
    d
  220. Jak velká vztlaková síla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm3 ponořené do vody?

    a) 10 N
    b) 1 N
    c) 1 kN
    d) nelze vypočítat bez údaje o hustotě oceli
    a
  221. Dvě válcové nádoby s plochou dna 1 a 2 dm2 jsou naplněny vodou do stejné výšky. Vyberte správné tvrzení:

    a) tlakové síly působící na dna obou nádob jsou stejné
    b) hydrostatický tlak u dna obou nádob je stejný
    c) tlaková síla na dno větší nádoby je poloviční než tlaková síla působící na menší dno
    d) tlaková síla na dno větší nádoby je dvojnásobek tlakové síly působící na dno menší nádoby
    b,d
  222. Tlaková síla působící na dno válcové nádoby o ploše 1 dm2, naplněné vodou do výšky 20 cm, činí přibližně

    a) 0,2 N
    b) 2 N
    c) 20 N
    d) 200 N
    c
  223. Píst vztlačil při stálém tlaku 0,5 kPa z trubky 10 litrů vody. Jaká práce byla vzkonána?

    a) 0,5 J
    b) 5 J
    c) 50 J
    d) 0,5 kJ
    b
  224. Píst tlačil při stálém tlaku 0,2 kPa z trubky vodu a vzkonal práci 20 J. Jaký objem vody vztlačil?

    a) 50 l
    b) 100 l
    c) 150 l
    d) 200 l
    b
  225. Práce W vzkonaná působením tlaku p = 40 kPa kapaliny na píst o ploše 2000 cm2, který se posunul o 50 cm, je

    a) W = 400 J
    b) W = 4 kJ
    c) W = 40 kJ
    d) W = 800 J
    b
  226. Ze vztahu mezi prací vzkonanou účinkem tlaku kapaliny a tímto tlakem můžeme jednotku tlaku Pa vzjádřit jako

    a) J.m-3
    b) J.m3
    c) J.m-2
    d) J.m2
    a
  227. Olověná koule o hmotnosti 11,3 kg, zcela ponořená do kapaliny, táhne za závěsné lanko silou 103 N. Uvažujte velikost tíhového zrychlení 10 m.s-2. Hustota olova je 11 300, rtuti 13 600 a líhu 860 kg.m-3. Do jaké kapaliny je ponořena?

    a) rtuť
    b) voda
    c) líh
    d) nelze určit
    b
  228. Olověná koule o hmotnosti 11,3 kg, zcela ponořená do kapaliny, táhne za závěsné lanko silou 104,4 N. Uvažujte velikost tíhového zrychlení 10 m.s-2. Hustota olova je 11 300, rtuti 13 600 a líhu 860 kg.m-3. Do jaké kapaliny je ponořena?

    a) rtuť
    b) líh
    c) voda
    d) nelze určit
    b
  229. Rovnice kontinuity je zvláštním případem zákona o zachování

    a) energie
    b) hmotnosti
    c) hybnosti
    d) mechanické energie
    b
  230. Při ustáleném proudění nestlačitelné kapaliny proudovou trubicí s měnícím se kruhovým průřezem je v každém místě velikost rychlosti kapaliny

    a) nepřímo úměrná kvadrátu průměru trubice
    b) přímo úměrná průměru trubice
    c) nepřímo úměrná průřezu trubice
    d) přímo úměrná průřezu trubice
    a,c
  231. Koncovka hadice má čtzřikrát menší poloměr než je poloměr hadice. pomocí této koncovky se rychlost kapaliny oproti původní rychlosti v hadici zvýší

    a) dvakrát
    b) čtyřikrát
    c)osmkrát
    d) šestnáctkrát
    d
  232. Při ustáleném proudění protéká hadicí o poloměru 1 cm 30 litrů vody za minutu. Jejíkoncovkou o poloměru 0,25 cm protéká

    a) 7,5 l/min
    b) 15 l/min
    c) 30 l/min
    d) 60 l/min
    c
  233. Hadicí o průměru 4 cm2 proteče 1,2 hl vody za minutu. Jaká je rychlost vody?

    a) 5 m/s
    b) 10 m/s
    c) 15 m/s
    d) 25 m/s
    a
  234. Potrubím proteklo za 5 minut 6 hl vody. Jaký byl objemový průtok?

    a) 0,5×10-3 m3.s-1
    b) 1×10-3 m3.s-1
    c) 2×10-3 m3.s-1
    d) 4×10-3 m3.s-1
    c
  235. Při ustáleném proudění protéká hadicí o průměru 1 cm 30 litrů vody za minutu. Její koncovka má poloměr 0,25 cm. Za jakou dobu se naplní nádoba o objemu 0,3 m3?

    a) 150 s
    b) 300 s
    c) 600 s
    d) 1200 s
    c
  236. Práci W vykonanou působením tlaku p kapaliny na píst o ploše S, jehož posunutím se změnil objem o ΔV, můžeme vzjádřit jako

    a) W = p/ΔV
    b) W = p.ΔV
    c) W = p/S
    d) W = pS
    b
  237. Ve vodorovné trubici proudí voda rychlostí 2,24 m.s-1 a má tlak 0,1 MPa. V zúženém místě trubice byl naměřen tlak 90 kPa. Jaká je v něm přibližně rychlost proudění vody?

    a) 3 m/s
    b) 4 m/s
    c) 5 m/s
    d) 6 m/s
    c
  238. Bernoulliho rovnice je zvláštním případem zákona o zachování
    a) hmotnosti
    b) mechanické energie
    c) hybnosti
    d) rychlosti
    b
  239. Značí-li p tlak, V objem, v rychlost proudění a ρ hustotu, pak Bernoulliho rovnice pro proudění ideální kapaliny ve vodorovné trubici je dána vztahem

    a) pV + ρv2/2 = konst.
    b) p + mv2/2 = konst.
    c) p + ρv2/2 = konst.
    d) p + ρv2 = konst.
    c
  240. Bernoulliho rovnice udává konstantnost součtu

    a) tlaku a energie kapaliny
    b) tlaku a kinetické energie kapaliny
    c) tlaku a kinetické energie objemové jednotky kapaliny
    d) tlaku a kinetické energie jednotky hmotnosti kapaliny
    c
  241. Značí-li g gravitační zrychlení a vytéká-li kapalina malým otvorem v nádobě, který je v hloubce h pod hladinou, je možno velikost výtokové rychlosti v kapaliny o hustotě ρ vyjádřit jako

    a) v = hρg
    b) v = hg
    c) v= 2hg
    d) v = √2gh
    d
  242. S kolmé skály vysoké 20 m padá vodopád. Rychlost toku vody než začne padat je 3 m/s. Jak daleko od úpatí skály voda dopadá? Použijte g = 10 m.s-2.

    a)2 m
    b) 3 m
    c) 5 m
    d) 6 m
    d
  243. Velikost rychlosti výtoku reálné kapaliny otvorem ve stěně je

    a) menší než u ideální kapaliny
    b) větší než u ideální kapaliny
    c) stejná jako u ideální kapaliny
    d) menší či větší než u ideální kapaliny v závislosti na jejích chemických vlastnostech
    a
  244. Dva hmotné body se navzájem přitahují

    a) různě velkými silami téhož směru
    b tak, že každý bod působí silou úměrnou své hmotnosti
    c) stejně velkými silami opačného směru
    d) různě velkými silami opačného směru
    c
  245. Uvažujte působení gravitačních sil mezi menším tělesem A a nesrovnatelně větším tělesem B. Platí, že

    a) těleso A působí na těleso B stejnou silou, jakou působí těleso B na těleso A
    b) síla, kterou působí těleso A na těleso B je zanedbatelná
    c) síla, kterou působí těleso A na těleso B je nulová
    d) pohybový účinek síly, kterou působí těleso B na těleso A je stejný jako pohybový účinek síly, kterou působí těleso A na těleso B
    a
  246. Značí-li κ gravitační konstantu, je velikost gravitační síly Fg působící mezi dvěma hmotnými body o hmotnostech m1 a m2 ve vzdálenosti r dána vztahem

    a) Fg = κm1m2/r
    b) Fg = κm1m2/r2
    c) Fg = κm1m2r
    d) Fg = κm1m2r2
    b
  247. Jednotkou gravitační konstanty je

    a) N.m.kg-1
    b) N.m2.kg2
    c) N.kg2.m-2
    d) N.m2.kg-2
    d
  248. Pomocí základních jednotek soustavy SI bychom mohli jednotku gravitační konstanty vyjádřit jako

    a) kg-1.m3.s-2
    b) kg-2.m3.s-2
    c) kg-1.m2.s-2
    d) kg-1.m3.s-1
    a
  249. Jednotkou tíhového zrychlení je

    a) N.s
    b) m.s-1
    c) m.s-2
    d) kg.m.s-2
    c
  250. V základních jednotkách soustavy SI můžeme jednotku tíhy vyjádřit jako

    a) kg.m.s
    b) kg.m.s-1
    c) kg.m-2.s
    d) kg.m.s-2
    d
  251. V naší zeměpisné šířce je tíhové zrychlení

    a) větší než na rovníku a menší než na pólech
    b) větší než  na pólech a menší než na rovníku
    c) větší než na pólech i rovníku
    d) menší než na pólech i rovníku
    a
  252. Normální tíhové zrychlení je

    a) tíhové zrychlení v naší zeměpisné šířce
    b) dohodnutá konstanta
    c) tíhové zrychlení na pólech
    d) tíhové zrychlení na rovníku
    b
  253. Značí-li K intenzitu gravitačního pole pak gravitační potenciální energie E, tělesa o hmotnosti m ve výšce h nad zemí vyjádříme jako

    a) Ep = mKh/2
    b) Ep = mKh2
    c) Ep = mKh2/2
    d) Ep = mKh
    d
  254. Uvažujte  intenzitu gravitačního pole 10 N/kg a zanedbejte odpor vzduchu. Jakou kinetickou energii při dopadu bude mít jablko o hmotnosti 200 g, které spadlo z výšky 8 m?

    a) 4 J
    b) 8 J
    c) 16 J
    d) 80 J
    c
  255. Označte pravdivé tvrzení

    a) u tělesa ležícího na pevné podložce se jeho tíha nemůže nijak projevovat
    b) práce vzkonaná gravitační silou mezi dvěma určitými body nezávisí na trajektorii
    c) práce vzkonaná gravitační silou mezi dvěma určitými body závisí na tom, v jaké výši nad zemí je těleso ve výchozí a konečné poloze
    d) gravitační potenciální energie je skalární veličina
    b,c,d
  256. Jak se změní gravitační síla, kterou se přitahují dva hmotné body, zmenší-li se jejich vzdálenost na 1/4 původní vzdálenosti?

    a) zvětší se 4krát
    b) zvětší se 8krát
    c) zvětší se 12 krát
    d) zvětší se 16 krát
    d
  257. Jak se změní gravitační síla, kterou se přitahují dva hmotné body, zvětší-li se jejich vzdálenost na desetinásobek původní vzdálenosti?

    a) zmenší se 10krát
    b) zmenší se 100krát
    c) zmenší se 1000krát
    d) zvětší se 10krát
    b
  258. Po změně polohy dvou hmotných bodů, které byly původně ve vzdálenosti r, se zvětšila gravitační síla mezi těmito body 104 krát. jaká je nová vzdálenost mezi těmito body?

    a) r/100
    b) r/10
    c) 100r
    d) 10r
    a
  259. Po změně polohy dvou hmotných bodů, které byly původně ve vzdálenosti r, se zmenšila gravitační síla mezi těmito body devětkrát. Jaká je nová vzdálenost mezi těmito body?

    a) 3r
    b) 9r
    c) r/3
    d) r/9
    a
  260. Gravitační konstantu κ vyjádříme z gravitačního zákona jako

    a) κ = Fgr/(m1m2)
    b) κ = Fgm1m2/r2
    c) κ = Fgr2/(m1m2)
    d) κ = m1m2/(Fgr2)
    c
  261. Hodnota gravitační konstanty je 6,67. 10-11 N.m2.kg-2, hmotnost Země 5,98. 1024 kg, Měsíce 7,38.1022 kg, vzdálenost mezi nimi 385 000 km. Velikost gravitační síly působící mezi Měsícem a Zemí je zhruba

    a) 1012 N
    b) 1016 N
    c) 2.1020 N
    d) 0 N
    c
  262. Uvažujme dvě koule o hmotnostech 1 a 5 kg vzdálené od sebe 1 m. Které tvrzení je správné?

    a) vzájemný pohybový účinek jejich gravitačních sil bude značný, budou-li z materiálu o velké hustotě
    b) gravitační síly mezi nemi budou nepatrné vzhledem k malé číselné hodnotě gravitační konstanty
    c) gravitační síly mezi nimi budou nepatrné, nebude-li mezi nimi vakuum
    d) větší koule bude působit na druhou pětinásobnou silou než menší na velkou
    b
  263. Tíhová síla je

    a) sýnonymum gravitační síly
    b) vektorový součet gravitační a odstředivé síly
    c) součet velikostí gravitační a odstředivé síly
    d) rozdíl velkostí gravitační a odstředivé síly
    b
  264. Nejmenší tíhové zrychlení je

    a) na severním pólu
    b) na jižním pólu
    c) na rovníku
    d) na pólech
    c
  265. Změna tíhového zrychlení v závislosti na zeměpisné šířce souvisí

    a) s oběhem Země okolo Slunce
    b) s rotací Země kolem její osy
    c) s tvarem oběžné dráhy Země
    d) s vlivem zemského magnetismu
    b
  266. Jednotkou tíhy tělesa je

    a) N
    b) N.m-2
    c) N.m-1
    d) N.m
    a
  267. Příkladem výsledku silového působení menšího tělesa na větší (Měsíce na Zemi) je

    a) eliptický tvar trajektorie po které Země obíhá Slunce
    b) tvar Země (elipsoid namísto koule)
    c) sklon zemské osy
    d) mořský příliv a odliv
    d
  268. Intenzitu gravitačního pole definujeme jako

    a) podíl vektorové a skalární veličiny (vektor lomený skalárem)
    b) podíl skalární a vektorové veličiny (skalár lomený vektorem)
    c)podíl dvou skalárních veličin
    d) součin skalární a vektorové veličiny
    a
  269. Intenzita gravitačního pole je ve srovnání s gravitační silou

    a) vektorem téhož druhu a tejného směru
    b) vektorem jiného druhu a stejného směru
    c) skalárem stejně jako gravitační síla
    d) vektorem jiného druhu a opačného směru
    b
  270. Značí-li Fg tíhovou sílu a m hmotnost, je velikost intenzity gravitačního pole K rovna

    a) K = Fgm
    b) K = m/Fg
    c) K = Fg/m
    d) K = Fg/m2
    c
  271. Jednotkou intenzity gravitačního pole je

    a) N.kg-1
    b) N-1.kg
    c) N-1.kg-1
    d) N.kg-2
    a
  272. Jednotka intenzity gravitačního pole vyjádřená pomocí základních jednotek soustavy SI bude stejná jako jednotka

    a) rychlosti
    b) zrychlení
    c) hybnosti
    d) montu síly
    b
  273. V základních jednotkách soustavy SI bychom mohli jednotku intenzity gravitačního pole vzjádřit jako

    a) kg.m.s-1
    b) kg.m2.s-2
    c) kg.m.s-2
    d) m.s-2
    d
  274. Značí-li m hmotnost, pak mezi velikostí intenzity gravitačního pole K a gravitačním zrychlením g platí

    a) K = g
    b) K = 1/g
    c) K = g2/2
    d) K = mg
    a
  275. Rovnost mezi intenzitou gravitačního pole a gravitačním zrychlením vyplývvá z kombinace definice intenzity gravitačního pole a

    a) prvního pohybového zákona
    b) druhého pohybového zákona
    c) třetího pohybového zákona
    d) zákona o zachování hybnosti
    b
  276. Intenzita gravitačního pole a gravitační zrychlení v daném místě určitého gravitačního pole jsou

    a) skaláry
    b) vektory stejného druhu, opačného směru a stejné velikosti
    c) vektory stejného druhu, směru i velikosti
    d) vektory různého druhu
    c
  277. Budiž poloměr Země RZ, hmotnost Země MZ,  výška tělesa nad zemským povrchem h a jeho hmotnost m. Uvažujeme-li gravitační sílu Fg(h) působící na těleso, vyjádříme ji jako

    a) Fg(h) = κmMZ/h2
    b) Fg(h) = κmMZ(h-RZ)2
    c) Fg(h) = κmMZ/(RZ/2 + h )2
    d) Fg(h) = κmMZ/(RZ + h)2
    d
  278. Z uvedených míst bude největší intenzita zemského gravitačního pole

    a) na povrchu mořské hradiny
    b) na povrchu nejvzšší hory světa
    c) při horní hranici atmosféry
    d) v kosmickém prostoru
    a
  279. Které z následujících tvrzení je nesprávné? Největší gravitační zrychlení udílí gravitační síla daná gravitačním polem Země tělesu

    a) na povrchu Země
    b) ve výši 3000 m nad povrchem Země
    c) ve výši 8000 km nad povrchem Země
    d) velikost gravitačního zrychlení je nezávislá na vzdálenosti od Země
    b,d,c
  280. Označte správné tvrzení:

    a) intenzita gravitačního pole má stejný směr i velikost jako gravitační zrychlení
    b) intenzita gravitačního pole Země je nezávislá na výšce na povrchem Země
    c) intenzita gravitačního pole je nezávislá na hmotnosti tělesa uvažovaného v daném místě
    d) na povrchu Země je stejné gravitační zrychlení jako ve stratosféře
    a,c
  281. Nalezněte správné tvrzení:

    a) zemské gravitační zrychlení je nezávislé n anadmořské výšce
    b) gravitační potenciál je skalární veličina
    c) gravitační potenciál a gravitační zrychlení jsou vektory různého směru
    d) gravitační zrychlení a gravitační potenciál mají různé jednotky
    b,d
  282. Za prakticky homogenní gravitační pole můžeme považovat

    a) gravitační pole Země jako celek
    b) radiální gravitační pole
    c) pole v malé části prostoru velkého gravitačního pole, kde jsou v každém bodě intenzity gravitačního pole stejné co do směru i velikosti
    d) gravitační pole mezi dvěma stejně velkými tělesy
    c
  283. Poloměr Země je 6400 km. Ve výšce 12 800 km bude velkost gravitačního zrychlení

    a) dvakrát měnší než na povrchu Země
    b) čtyřikrát menší než na povrchu Země
    c) třikrát menší než na povrchu Země
    d) devětkrát menší než n apovrchu Země
    d
  284. Poloměr Země je 6400 km. Ve vzdálenosti 32000 km bude velkost intenzity gravitačního pole ve srovnání s hodnotou na povrchu Země menší

    a) 36krát
    b) 6krát
    c) 25krát
    d) 5krát
    a
  285. Jaká je hodnota gravitační potenciální energie tělesa o hmotnosti 10 kg ve výšce 50 m, předpokládáme-li homogenní gravitační pole o intenzitě 9,8 N.kg-1?

    a) 490 J
    b) 4,9 kJ
    c) 9,8 kJ
    d) 19,6 kJ
    b
  286. Značí-li Ep potenciální energii, m hmotnost, h výšku a g graivtační zrychlení, pak gravitační potenciál Φg v daném bodě je definován jako

    a) Φg = Epm
    b) Φg = Ep/mg
    c) Φg = Ep/mh
    d) Φg = Ep/m
    d
  287. Vyjádříme-li jednotku gravitačního potenciálu pomocí základních jednotek soustavy SI, obdržíme

    a) kg.m.s
    b) m2.s-2
    c) m-2.s-2
    d) m-2.s3
    b
  288. J.kg-1 je jednotka

    a) intenzity gravitačního pole
    b) gravitačního zrychlení
    c) gravitační energie
    d) gravitačního potenciálu
    d
  289. Volný pád je zvláštním případem pohybu

    a) rovnoměrného
    b) přímočarého rovnoměrně zpožděného
    c) přímočarého rovnoměrně zrycleného
    d) křivočarého
    c
  290. Volný pád je zvláštním případem pohybu

    a) rovnoměrného
    b) přímočarého rovnoměrně zpožděného
    c) přímočarého rovnoměrně zrycleného
    d) křivočarého
    c
  291. Označíme-li gravitační zrychlení g a čas t, pak rychlost v tělesa při volném pádu v závislosti na čase vzjádříme jako

    a) v = gt
    b) v = gt2
    c) v = gt/2
    d) v = gt2/2
    a
  292. Značí-li g gravitační zrychlení a t čas, pak dráhu s tělesa při volném pádu v závislosti na čase vzjádříme jako

    a) s = gt
    b) s = gt/2
    c) s = gt2
    d) s = at2/2
    d
  293. Trajektorií vodorovného vrhu je

    a) parabola
    b) přímka
    c) část kružnice
    d) část elipsy
    a
  294. Při vrhu šikmém vzhůru s danou počáteční rychlostí dosáhneme největší délky vrhu (dostřelu) při elevačním úhlu

    a) 30°
    b) 45°
    c) 60°
    d) 75°
    b
  295. Trajektorií vrhu šikmého vzhůru (ve vakuu) je

    a) přímka
    b) hyperbola
    c) část kružnice
    d) parabola
    d
  296. Dráhu tělesa při volném pádu v závislosti na čase znázorníme v pravoúhlých souřadnicích jako

    a) přímku rovnoběžnou s vodorovnou osou
    b) přímku o směrnici g
    c) parabolu
    d) hyperbolu
    c
  297. Rychlost tělesa při volném pádu v závislosti na čase znázorníme v pravoúhlých souřadnicích jako

    a) přímku rovnoběžnou s vodorovnou osou
    b) přímku o směrnici g
    c) parabolu
    d) hyperbolu
    b
  298. Zrychlení tělesa při volném pádu v závislosti na čase znázorníme v pravoúhlých souřadnicích jako

    a) přímku rovnoběžnou s vodorovnou osou
    b) přímku o směrnici g
    c) parabolu
    d) hyperbolu
    a
  299. Označíme-li gravitační zrychlení g, pak pro tělseo vržené svisle vzhůru rychlostí o velikosti vo lze vzjádřit výšku výstupu h jako

    a) h = vog
    b) h = vo/g
    c) h = (vo)2/g
    d) h = (vo)2/(2g)
    d
  300. Označíme-li gravitační zrychlení g, pak těleso, které bylo vrženo svisle vzhůru a dosáhlo výšky h dopadne zpět na povrch Země ryclostí v danou vztahem

    a) v = 2gh
    b) v = (2gh)2
    c) v = 2gh2
    d) v = √2gh
    d
  301. Těleso bylo vrženo svisle vzhůru rychlostí vo při gravitačním zrychlení g. Dopadlo zpět na povrch Země rychlostí v. Odpor vzduchu zanedbá váme. Platí, že

    a) v = vo/2
    b) v = vo
    c) v = 2vo
    d) v = gvo
    b
  302. Pří vodorovném vrhu je výsledné posunutí za určitý čas rovno

    a) skalárnímu součtu dvou posunutí
    b) vektorovému součtu dvou posunutí, kde obě posunutí odpovídají rovnoměrnému přímočarému pohybu
    c) vektorovému součtu dvou posunutí, kde jedno odpovídá rovnoměrnému přímočarému a druhé rovnoměrně zrychlenému přímočarému pohybu
    d) vektorovému součtu dvou posunutí, kde obě odpovídají rovnoměrně zrychlenému přímočarému pohybu
    c
  303. Dráha, kterou těleso vzkoná během prvých 5 sekund od počátku volného pádu z původně klidové polohy, při zanedbatelném odporu vzduchu, je přibližně

    a) 20 m
    b) 40 m
    c) 90 m
    d) 125 m
    d
  304. Kolik sekund musí těleso, které je původně v klidu, padat volným pádem, aby urazilo stejnou dráhu jako při rovnoměrném pohybu rychlostí vo = 10 m.s-1? Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 0,5 s
    b) 1 s
    c) 1,5 s
    d) 2 s
    d
  305. Rychlost, které těleso dosáhne po prvých 6 sekundách od počátku volného pádu z původně klidové polohy, při zanedbatelném odporu vzduchu, je přibližně

    a) 20 m/s
    b) 40 m/s
    c) 60 m/s
    d) 80 m/s
    c
  306. Z jaké výšky musí padat koule o hmotnosti 5 kg, která původně byla v klidu, aby její kinetická energi epři dopadu byla 100 J? Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 1 m
    b) 2 m
    c) 3 m
    d) 4 m
    b
  307. Jaká je kinetická energie koule o hmotnosti 10 kg, která původně byla v klidu, a spadla z výšky 5 m? Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 100 J
    b) 200 J
    c) 500 J
    d) 1 kJ
    c
  308. Jakou dobu musí padat koule o hmotnosti 2 kg, která původně byla v klidu, aby její kinetická energie byla 1,6 kJ? Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 1 s
    b) 2 s
    c) 3 s
    d) 4 s
    d
  309. Jakou dobu padá kámen z výšky 20 m? Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 1 s
    b) 2 s
    c) 3 s
    d) 4 s
    b
  310. Za jakou dobu dopadne zpět kámen vržený svisle vzhůru rychlostí 20 m.s-1? Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 1 s
    b) 2 s
    c) 3 s
    d) 4 s
    d
  311. Skleněná a železná koule o stejném poloměru padají volným pádem z výšky h. Odpor vzduchu zanedbejte. Které tvrzení je správné?

    a) kinetické energie obou koulí budou při dopadu stejné
    b) rychlosti obou koulí budou při dopadu stejné
    c) železná koule dopadne dříve než skleněná
    d) obě koule dopadnou ve stejném okamžiku
    b,d
  312. Koule o poloměru R1 a druhá o poloměru R2 = 2R1, vyrobené ze stejného materiálu, padají současně volným pádem z výšky h. Odpor vzduchu zanedbejte. Které tvrzení je správné?

    a) obě dopadnou současně
    b) větší koule dopadne dříve
    c)kinetická energie koule s poloměrem R2 bude bude při dopadu dvojnásobkem kinetické energie menší koule
    d) kinetické energie obou koulí budou při dopadu stejné
    a
  313. Koule o poloměru R1 a druhá o poloměru R2 = 2R1, vyrobené ze stejného materiálu, padají současně volným pádem z výšky h. Odpor vzduchu zanedbejte. Které tvrzení je správné?

    a) obě dopadnou současně
    b) kinetická energie koule s větším poloměrem bude při dopadu 2×většší než kinetická energie menší koule
    c) kinetická energie koule s větším poloměrem bude při dopadu 4×větší než kinetická energie menší koule
    d) kinetická energie koule světším poloměrem bude při dopadu 8×větší než kinetická energie menší koule
    a,d
  314. Těleso o hmotnosti 5 kg padá volným pádem z výšky 20 m. Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte. Které tvrzení je správné?

    a) jeho rychlost při odpadu je 20 m/s
    b) jeho rychlost při dopadu je přibližně 14 m/s
    c) jeho hybnosti při dopadu je 100 kg.m.s-1
    d) jeho kinetická energie při dopadu je 1kJ
    a,c,d
  315. Těleso o hmotnosti 10 kg padalo volným pádem a při dopadu mělo hybnost 200 kg.m.s-1. Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduch zanedbejte. Z jaké výšky padalo?

    a) 5 m
    b) 10 m
    c) 15 m
    d) 20 m
    d
  316. Těleso padá volným pádem z výšky 40 m. V jaké výšce bude jeho kinetická energie stejná jako potenciální? Odpor vzduchu zanedbejte.

    a) 15 m
    b) 16 m
    c) 18 m
    d) 20 m
    d
  317. Těleso o hmotnosti 20 kg spadlo volným pádem z výšky 20 m. Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte. Jeho kinetická energie při dopadu byla

    a) 2 kJ
    b) 4 kJ
    c) 6 kJ
    d) 8 kJ
    b
  318. Tělesa spadlo volným pádem z výšky 20 m a jeho kinetická energi epři dopadu byla 4 kJ. Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte. Jakou mělo hmotnost?

    a) 10 kg
    b) 20 kg
    c) 30 kg
    d) 40 kg
    b
  319. Těleso spadlo volným pádem a jeho hybnost při dopadu byla 400 kg.m.s-1. Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte. Z jaké výšky padalo?

    a) 5 m
    b) 10 m
    c) 20 m
    d) nelze vypočítat
    d
  320. Těleso spadlo volným pádem a jeho kinetická energie při dopadu byla 4 kJ. Použijte pro gravitační zrychlení hodnotu 10 m.s-2 a odpor vzduchu zanedbejte. Z jaké výšky padalo?

    a) 5 m
    b) 10 m
    c) 20 m
    d) nelze vypočítat
    d
  321. Cloulombův zákon je formálně podobný

    a) Ohmovu zákonu
    b) zákonu difuze
    c) Newtonovu gravitačnímu zákonu
    d) Archimedovu zákonu
    c
  322. Velikost elektrické síly, kterou na sebe působí dva bodové náboje je

    a) přímo úměrná jejich vzdálenosti
    b) přímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti
    c) nepřímo úměrná jejich vzdálenosti
    d) nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti
    d
  323. Intenzita elektrického pole je

    a) skalár
    b) vektor stejného směru jako elektrická síla působící na kladný náboj
    c) vektor opačného směru oproti vektoru elektrické síly
    d) vektor kolmý na směr elektrického síly
    b
  324. Pro intenzitu elektrického pole užíváme jednotku

    a) V.m
    b) V-1.m
    c) V.m-1
    d) V-1.m-1
    c
  325. Podle definičního vztahu pro intenzitu elektrického pole by její jednotkou mohl být

    a) N.C
    b) N.C-1
    c) N-1.C
    d) N-1.C-1
    b
  326. Z úvah o intenzitě elektrického pole plyne vztah mezi jednotkami

    a)N.C-1 = V.m-1
    b) N-1.C = V.m-1
    c) N-1.C = V.m
    d) N.C = V.m
    a
  327. Která z uvedených veličin je skalár?

    a) intenzita elektrického pole
    b) velikost elektrické síly
    c) permitivita prostředí
    d) elektrický náboj
    b,c,d
  328. Intenzitu elektrického pole definujme jako

    a) součin dvou vektorů
    b) součin vektoru a skaláru
    c) podíl - skalár lomený vektorem
    d) podíl - vektor lomený skalárem
    d
  329. Vyberte pravdivé tvrzení:

    a) podle definice intenzity elektrického pole by bylo možno jednotku této veličiny vyjádřit jako N.C
    b) pro intenzitu elektrického polee užíváme jednotku V.m-1
    c) intenzita elektrického pole a elektrická síla působící na kladný náboj jsou vektory stejného směru
    d) mezi dvěma rovnoběžnými, izolovanými, elektricky nabitými deskami a je radiální elektrické pole
    b,c
  330. Elektrické pole v okolí bodového elektrického náboje

    a) je nehomogenní
    b) má stejnou intenzitu pro každý bod v dané vzdálenosti
    c) je axiální
    d) je radiální
    a,d
  331. Radiální elektrické pole můžeme očekávat například

    a) v okolí elektricky nabité tyče
    b) mezi dvěma elektricky nabitými deskami
    c) mezi dvěma elektrickými nabitými tělesy
    d) v okolí iontu
    d
  332. Intenzita elektrického pole uvnitř nabité vodivé koule

    a) je vektor směřující do středu koule
    b) je vektor směřující ze středu koule
    c) je vektor směřující do středu u kladně nabité koule a od středu u záporně nabité koule
    d) je nulová
    d
  333. Vyberte pravdivé tvrzení:

    a) pole okolo bodového náboje není radiální
    b) pole okolo bodového náboje není homogenní
    c) intenzita elektrického pole je vektorová veličina
    d) velikost elektrické síly, kterou na sebe působí 2 bodové náboje je přímo úměrná permitivitě prostředí
    b,c
  334. Označte správné tvrzení:

    a) pro intenzitu elektrického pole užíváme jednotku V.m-1
    b) mezi dvěma paralelními, elektricky izolovanými nabitými deskami je radiální elektrické pole
    c) elektrické pole okolo bodového náboje není homogenní
    d) velikost elektrické síly, kterou na sebe působí dva bodové náboje, je nepřímo úměrná permitivitě prostředí
    a,c,d
  335. Označte správné tvrzení:

    a) intenzita elektrického pole je vektor opačného směru ve srovnání s vektorem elektrické síly působící na kladný náboj
    b) elektrické pole mezi dvěma izolovanými, rovnoběžnými, elektricky nabitými deskami, které nesou stejně velký náboj opačného znaménka, lze prakticky považovat za homogenní
    dc) okolo bodového elektrického náboje je radiální elektrické pole
    d) elektrické pole okolo bodového elektického náboje není homogenní
    b,c,d
  336. Vyberte pravdivé tvrzení:

    a) intenzita elektrického pole je vektor kolmý na směr vektoru elektrické síly
    b) za prakticky homogenní můžeme považovat elektrické pole mezi dvěma rovnoběžnými, izolovanými deskami nabitými stejným nábojem opačného znaménka
    c) pole okolo bodového nábojeje homogenní
    d) pole okolo bodového náboje je radiální
    b,d
  337. Označte správné tvrzení:

    a) podle definice intenzity elektrického pole by bylo možno pro tuto veličinu užít jednotku N.C-1
    b) intenzita elektrického pole a elektrická síla působící na kladný náboj jsou vektory stejného směru
    c) okolo bodového elektrického náboje je radiální elektrické pole
    d) intenzita elektrického pole je skalární veličina
    a,b,c
  338. Uvnitř elektricky nabité koule je elektrický potenciál φ = konst ≠ 0. Intenzita elektrického pole E uvnitř koule:

    a) E = konst ≠0
    b) E = 0
    c) lineárně roste s rostoucí vzdáleností od středu koule
    d) lineárně klesá s rostoucí vzdáleností od středu koule
    b
  339. Jaká je intenzita elektrického pole ve vakuu ve vzdálenosti 30 cm od bodového náboje o velikosti 5 μC?

    a) 5×104 N.C-1
    b) 9×105 N.C-1
    c) 9×106 N.C-1
    d) 5×105 N.C-1
    d
  340. Jaká síla působí ve vakuu na náboj 2 mC vložený do homogenního elektrického pole o intenzitě 105 V.m-1?

    a) 2×102 N
    b) 2×103 N
    c) 2×106 N
    d) 2×105 N
    a
  341. Jaká je intenzita elektrického pole v petroleji ( εr = 2,1) ve vzdálenosti 30 cm od bodového náboje o velikosti 12,56 μC?

    a) 6×104 N.C-1
    b) 6×105 N.C-1
    c) 6×106 N.C-1
    d) 6×107 N.C-1
    b
  342. Jakou práci vykoná elektrická síla v homogenním elektrickém poli o intenzitě 1000 V.m-1 při přemístění částice o náboji 2 μC do vzdálenosti 20 cm proti směru intenzity?

    a) -4×10-4 J
    b) 4×10-4 J
    c) -8×10-6 J
    d) 8×10-5 J
    a
  343. Jakou práci vykoná elektrická síla v homogenním elektrickém poli o intenzitě 1000 V.m-1 při přemístění částice o náboji 2 μC do vzdálenosti 20 cm kolmo ke směru intenzity?

    a) -4×10-4 J
    b) 4×10-4 J
    c) -8×10-6 J
    d) 0 J
    d
  344. Jaké je napětí mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami, jejichž vzdálenost je 10 cm, jestliže na částici s nábojem 10 nC působí mezi deskami síla o velikosti 2×10-3 N?

    a) 5 kV
    b) 10 kV
    c) 15 kV
    d) 20 kV
    d
  345. Jakou práci vykoná elektrická síla při přenosu náboje 5 μC mezi dvěma místy, mezi kterými je napětí 1 kV?

    a) 5×10-3 J
    b) 5×10-2 J
    c) 0,5 J
    d) 5 J
    a
  346. Jaká je intenzita elektrického pole mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami vzdálenými od sebe 10 mm, je-li mezi nimi napětí 100 V. Jaké je napětí mezi deskami?

    a) 102 V.m-1
    b) 103 V.m-1
    c) 104 V.m-1
    d) 105 V.m-1
    c
  347. Intenzita elektrického pole mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami vzdálenými od sebe 5 mm je 30 kV.m-1. Jaké je napětí mezi deskami?

    a) 5 V
    b) 50 V
    c) 150 V
    d) 300 V
    c
  348. Mezi dvěma rovnoběžnými vodivými deskami vzdálenými 20 cm, z nichž jedna má potenciál φ1 = 500 V a druhá φ2 = - 500 V se nachází částice s nábojem 1 mC. Jaká elektrická síla na ni působí?

    a) 5 N
    b) 10 N
    c) 15 N
    d) 20 N
    a
  349. Na vodivou kouli o poloměru 6 cm přesuneme náboj 6 nC. Jaká bude plošná hustota náboje?

    a) 1,3×10-7 C.m-2
    b) 1,3×10-6 C.m-2
    c) 1,3×10-5 C.m-2
    d) 1,3×10-4 C.m-2
    a
  350. Na vodivou kouli o poloměru 6 cm přesuneme náboj 6 nC. Jakou intenzitu má elektrické pole v její těsné blízkosti?

    a) 1,5×102 V.m-1
    b) 1,5×103 V.m-1
    c) 1,5×104 V.m-1
    d) 1,5×105 V.m-1
    c
  351. Na vodivou kouli o poloměru 6 cm přesuneme náboj 6 nC. Jaký potenciál bude mít její povrch?

    a) 900 V
    b) 800 V
    c) 700 V
    d) 600 V
    a
  352. Mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami nesoucímináboje + 10 nC a -10 nC vložíme skleněnou desku o relativní permitivitě εr = 5. Jak velké vázané náboje se na dielektriku vztvoří?

    a) 2 nC a -2 nC
    b) 3 nC a -3 nC
    c) 5 nC a -5 nC
    d) 8 nC a -8 nC
    d
  353. Jaká je kapacita kulového vodiče o průměru 10 cm umístěného ve vakuu?

    a) 5,6 pF
    b) 56 pF
    c) 5,6 nF
    d) 56 nF
    a
  354. Jaká je kapacita kulového vodiče o průměru 10 cm umístěného v oleji o relativní permitivitě εr = 2,5?

    a) 7 pF
    b) 14 pF
    c) 21 nF
    d) 56 nF
    b
  355. Jaká je kapacita deskového kondenzátoru o velikosti ploch 20 cm2 vzdálených 2 cm, je-li dielektrikem olej o relativní permitivitě εr = 2,5?

    a) 7 pF
    b) 14 pF
    c) 21 nF
    d) 56 nF
    b
  356. Vzduchový otočný kondenzátor  o kapacitě 400 pF byl po nabití na napětí 60 V odpojen od zdroje napětí a ponořen do petroleje ( εr = 6). Jeho napětí se změnilo na

    a) 60 V
    b) 40 V
    c) 20 V
    d) 10 V
    d
  357. Vzduchový otočný kondenzátor o kapacitě 400 pF byl po nabití na napětí 60 V odpojen od zdroje napětí a ponořen do petroleje ( εr = 6). Jeho energie při ponoření byla

    a) 960 nJ
    b) 480 nJ
    c) 240 nJ
    d) 120 nJ
    d
  358. Vzduchový otočný kondenzátor o kapacitě 400 pF byl po nabití na napětí 60 V odpojen od zdroje napětí a ponořen do petroleje ( εr = 6). Jeho kapacita se ponořením změnila na

    a) 0,6 nF
    b) 1,2 nF
    c) 2,4 nF
    d) 3,6 nF
    c
  359. Jak velký povrch musí mít anoda elektrolytického kondenzátoru o kapacitě 1 μF, je-li tlouštka dielektrika 10-4 mm a relativní permitivita  εr = 10?

    a) 1,1 cm2
    b) 0,11 dm2
    c) 0,11 cm2
    d) 11 dm2
    b
  360. Na povrchu koule umístěné ve vakuu je plošná hustota náboje 0,2 μC.m-2. Jaká je intenzita elektrického pole v těsné blízkosti povrchu?

    a) 2,2×104 V.m-1
    b) 4,4×104 V.m-1
    c) 6,6×104 V.m
    d) 8,8×104 V.m
    a
  361. Koule ve vakuu se náboje 9 nC nabila na potenciál 810 V. Jaký je její poloměr?

    a) 5 cm
    b) 10 cm
    c) 15 cm
    d) 20 cm
    b
  362. Prostor mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami, mezi kterými je ve vakuu elektrické pole o velikosti E vyplníme olejem o relativní permitivitě εr = 2,5. Jak se změní intenzita pole mezi deskami?

    a) zmenší se 5krát
    b) zvětší se 5krát
    c) zmenší se 2,5 krát
    d) zvětší se 2,5 krát
    c
  363. Vodivá koule umístěná v oleji o relativní permitivitě εr = 2,5 má plošnou hustotu náboje σ = 8,85×10-7 C.m-2. Jaká je intenzita elektrického pole v její těsné blízkosti?

    a) 4 kV.m-1
    b) 40 kV.m-1
    c) 0,4 kV.m-1
    d) 40 V.m-1
    b
  364. Vodivá koule o průměru 5 cm umístěná v oleji o relativní permitivitě εr = 2,5 je nabita nábojem 8,85 nC. Jaká je intenzita elektrického pole v její těsné blízkosti?

    a) 5,1×103 V.m-1
    b) 5,1×104 V.m-1
    c) 5,1×105 V.m-1
    d) 5,1×106 V.m-1
    b
  365. Prostor mezi dvěma vodivými rovnoběžnými deskami, mezi kterými je ve vakuu elektrické pole o velikosti 4 vyplníme olejem o relativní permitivitě εr = 2,5. Jak se změní napětí mezi deskami?

    a) zmenší se 5krát
    b) zvětší se 5krát
    c) zmenší se 2,5krát
    d) zvětí se 2,5krát
    c
  366. Značí-li W práci a Q náboj, můžeme elektrický potenciál φe vzjádřit jako

    a) φe = W/Q2
    b) φe = W/Q
    c) φe = WQ
    d) φe = Q/W
    b
  367. Jednotkou elektrického potenciálu je

    a) ampér
    b) coulomb
    c) volt
    d) frad
    c
  368. Elektrická síla mezi dvěma náboji je nepřímo úměrná

    a) součinu nábojů
    b) součtu nábojů
    c) permitivitě prostředí
    d) vzdálenosti nábojů
    c
  369. Uvažujeme daný objem plýnu jako elektricky izolovanou soustavu. Ionizací tato soustava

    a) získá záporný elektrický náboj
    b) získá kladný elektrický náboj
    c) zůstane jako celek elektricky neutrální
    d) získá náboj, jehož znaménko bude záviset na elektronegativitě daného plynu
    c
  370. Velikost elementárního náboje je 1,6×10-19 C. Jaký počet elementárních nábojů odpovídá elektrickému náboji 5 C?

    a) 3,125×1018
    b) 3,125×10-18
    c) 3,125×1019
    d) 3,125×10-19
    c
  371. Coulombův zákon vyjadřuje velikost elektrické síly Fe působící mezi dvěma elektrickými náboji Q1 a Q2 ve vzdálenosti r jako

    a) Fe = kQ1Q2/r2
    b) Fe = kQ1Q2/r3
    c) Fe = kQ1Q2/r
    d) Fe = k(Q1)2(Q2)2/r2
    a
  372. Změní-li se vzdálenost mezi dvěma danými bodovými elektrickými náboji z 1 dm na 1 m, zmenší se velikost elektrické síly, kterou na sebe působí

    a) 10krát
    b) 100krát
    c) o 1/10 původní hodnoty
    d) o 1/100 původní hodnoty
    b
  373. Relativní permitivita je pro vzduch nepatrně větší než 1, pro vodu 81. Dva dané ionty na sebe budou působit

    a) nejmenší silou ve vodě
    b) největší silou ve vzduchu
    c) nejmenší silou ve vakuu
    d) ve všech prostředích stejnou silou
    a
  374. Relativní permitivita vody je zhruba 80. Síla působící v roztoku mezi dvěma danými ionty v dané vzdálenosti se oproti situaci ve vakuu

    a) zvětší 80krát
    b) zmenší 80krát
    c) zmenší 1600krát
    d) nezmění
    b
  375. Z definice elektrického potenciálu plyne následující vztah mezi jednotkami:

    a) V = J.C-1
    b) V = J.C
    c) V = J-1.C
    d) V = J-1.C-1
    a
  376. V homogenním elektrickém poli o intenzitě 8×105 V.m-1 je umístěn náboj 5 μC. Jak velkou silou působí pole na náboj?

    a) 1 N
    b) 2 N
    c) 3 N
    d) 4 N
    d
  377. Velikost intenzity elektrického pole v místě, kde na bodový náboj 200 μC působí síla 2 N je

    a) 103 V.m-1
    b) 104 V.m-1
    c) 105 V.m-1
    d) 106 V.m-1
    b
  378. Jaký potenciál má vodič, jestliže k přemístění náboje 100 μC z místa nulového potenciálu na jeho povrchu byla vzkonána práce 1 J?

    a) 100 V
    b) 1 kV
    c) 10 kV
    d) 50 kV
    c
  379. Jaká je velikost intenzity elektrického pole mezi dvěma rovnoběžnými vodivými deskami vzdálenými 20 cm, z nichž jedna má vzhledem ke druhé uzemněné desce potenciál 2 kV?

    a) 102 V.m-1
    b) 103 V.m-1
    c) 104 V.m-1
    d) 105 V.m-1
    c
  380. Poměr jednotek J/C odpovídá jednotce

    a) proudu
    b) elektrické práce
    c) intenzita elektrické pole
    d) potenciálu
    d
  381. Ekektrické napětí má stejnou jednotku jako

    a) elektrický potenciál
    b) elektrický náboj
    c) intenzita elektrického pole
    d) práce
    a
  382. Elektrické napětí mezi dvěma body, které mají hodnoty potenciálu 60 V a 80 V je

    a) -20 V
    b) 20 V
    c) 140 V
    d) -140 V
    b
  383. Uvažujme dva body. Elektrický potenciál každého z nich je 40 V. Elektrické napětí mezi těmito body je

    a) 40 V
    b) 80 V
    c) 0 V
    d) 20 V
    c
  384. Které z následujících tvrzení o elektrickém napětí je nesprávné?

    a) elektrické napětí je vektorovou veličinou
    b) elektrické napětí mezi dvěma body je rovno součtu potenciálů těchto bodů
    c) elektrické napětí má stejnou jednotku jako elektrický potenciál
    d) jednotkou elektrického napětí je ampér
    a,b,d
  385. Které z následujících tvrzení o elektrickém napětí je správné?

    a) elektrické napětí je určeno svojí velikostí
    b) jednotka elektrického napětí je rvona poměru jednotek J/C
    c) elektrické napětí mezi dvěma body o stejném potenciálu je nulové
    d) elektrické napětí je základní jednotkou soustavy SI
    a,b,c
  386. Značí-li Q náboj a U potenciál, můžeme kapacitu C vodiče vzjádřit vztahem

    a) C = QU
    b) C = U/Q
    c) C = Q/U
    d) C = Q/U2
    c
  387. Značí-li Q náboj, U potenciál a C kapacitu, pak energii W elektrického pole nabitého kondenzátoru můžeme vzjádřit jako

    a) W = CU2/2
    b) W = Q/U
    c) W = CU/2
    d) W = QU/2
    a,d
  388. Značí-li Q náboj, U potenciál a C kapacitu, pak energii W elektrického pole nabitého kondenzátoru můžeme vzjádřit jako

    a) W = CU2/2
    b) W = QU2/2
    c) W CU/2
    d) W = CU2
    a
  389. Jednotkou kapacity v soustavě jednotek SI je

    a) ampérhodina
    b) ampérsekunda
    c) coulomb
    d) farad
    d
  390. Kondenzátor o kapacitě 400 μF se nábojem 8 mC nabije na potenciál

    a) 5V
    b) 10 V
    c) 20 V
    d) 50 V
    c
  391. Vodič se nábojem 1 mC nabil na potenciál 50 V. Jakou má kapacitu?

    a) 2 μF
    b) 5 μF
    c) 20 μF
    d) 50 μF
    c
  392. Který z následujících vztahů mezi jednotkami kapacity, náboje a potenciálu je správný?

    a) F = C.V-1
    b) F = C-1.V
    c) F = C.V
    d) F = A.C-1
    a
  393. Kapacita deskového kondenzátoru je

    a) nepřímo úměrná obsahu účinné plochy desek a jejich vzdálenosti
    b) přímo úměrná obsahu účinné plochy desek a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti
    c) přímo úměrná obsahu účinné plochy desek a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti
    d) přímo úměrná obsahu účinné plochy desek a čtverci jejich vzdálenosti
    b
  394. Které z následujících tvrzení je správné?

    a) kapacita kondenzátoru závisí na prostředí mezi deskami
    b) kapacita kondenzátoru je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi deskami
    c) kapacita kondenzátoru je nepřímo úměrná ploše jeho desek
    d) kapcita kondenzátoru nezávisí na vzdálenosti mezi deskami
    a,b
  395. Které z následujících tvrzení je správné?

    a) kapacita daného kondenzátoru bude tím větší, čím bude větší permitivita prostředí mezi deskami
    b) kapacita kondenzátoru je nepřímo úměrná vzdálenosti mezi deskami
    c) vliv prostření na kapacitu kondenzátoru můžeme vzjádřit pomocí permitivity
    d) vliv prostředí na kapacitu kondenzátoru můžeme vzjádřit pomocí měrné elektrické vodivosto
    a,b,c
  396. Mezi deskami daného kondenzátoru je vzduch. Umístíme-li tento kondenzátor do vakua, jeho kapacita

    a) se nezmění
    b) nepatrně vzroste
    c) nepatrně klesne
    d) značně poklesne
    c
  397. Nabitý kondenzátor fotoblesku a kapacitě 800 μF má napětí 500 V. Jaká energie se spotřebuje při záblesku, při kterém se kondenzátor úplně vybije?

    a) 40 J
    b) 100 J
    c) 150 J
    d) 200 J
    b
  398. Energie elektrického pole kondenzátoru o kapacitě 400 mF nabitého na napětí 20 V je

    a) 8 J
    b) 80 J
    c) 4 J
    d) 160 J
    b
  399. Dva stejné kondenzátory, každý o kapacitě 100 pF jsou zapojeny paralelně. Výsledná kapacita je

    a) 10 pF
    b) 200 pF
    c) 50 pF
    d) 100 pF
    b
  400. Dva stejné kondenzátory o kapacitě 100 pF jsou zapojeny sériově. Výsledná kapacita je

    a) 50 pF
    b) 200 pF
    c) 2 pF
    d) 10 pF
    a
  401. Kapacita nabitého deskového kondenzátoru ve vakuu je 5 pF. Použijeme-li jako dielektrikum sklo (εr = 6) bude jeho kapacita

    a) 0,83 pF
    b) 1,2 pF
    c) 30 pF
    d) 180 pF
    c
  402. Intenzita elektrického pole nabitého deskového kondenzátoru ve vakuu je 6 kV.m-1. Použijeme-li jako dielektrikum sklo (εr = 6), bude intenzita jeho elektrického pole

    a) 1kV.m-1
    b) 6 kV-m-1
    c) 36 kV.m-1
    d) 60 kV.m-1
    a
  403. Plošná hustota elektrického náboje je

    a) přímo úměrná intenzitě elektrického pole při vnějším povrchu vodiče
    b) nepřímo úměrná intenzitě elektrického pole při vnějším povrchu vodiče
    c) přímo úměrná kvadrátu intenzity elektrického pole při vnějším povrchu vodiče
    d) nepřímo úměrná kvadrátu intenzity elektrického pole při vnějším povrchu vodiče
    a
  404. Plošná hustota elektrického náboje na povrchu kovové koule o průměru 20 cm, je-li na něm rovnoměrně rozmístěn náboj 12,56 mC je přibližně

    a) 100 mC.m-2
    b) 50 mC.m-2
    c) 25 mC.m-2
    d) 10 mC.m-2
    a
  405. Grafickým znázorněním sil působících mezi dvěma částicemi (např. molekulami) jako funkce vzdálenosti je

    a) přímka
    b) monotonně klesající křivka
    c) monotonně stoupající křivka
    d) křivka s extrémní hodnotou v určité krátké vzdálensoti
    d
  406. Uvažujeme-li závislost sil působících mezi dvěma částicemi (např. molekulami) na jejich vzdálenosti

    a) jde pouze o přitažlivé síly
    b) jde pouze o odpudivé síly
    c) jde o přitažlivé i odpudivé síly a výsledná křivka je součtem křivek pro tyto dva typy sil
    d) mezi dvěma molekulami nepůsobí žádné síla
    c
  407. Budiž r vzdálenost dvou částic v rovnovážné poloze. Ve vzdálenosti větší než r je výsledná síla mezi částicemi

    a) přítažlivá
    b) odpudivá
    c) nulová
    d) přitažlivá nebo odpudivá, v závislosti na velikosti částic
    a
  408. Vyberte nesprávné tvrzení: Pro vzdálenost r mezi dvěma částicemi (např. mezi dvěma molekulami vody), která odpovídá rovnovážné poloze, je

    a) výsledná síla přitažlivá
    b) výsledná síla nulová
    c) výsledná síla odpudivá
    d) nelze jednoznačně odpovědět
    a,c,d
  409. Vyberte správné tvrzení týkající se vzdálenosti r, která odpovídá rovnovážné poloze mezi dvěma částicemi (např. atomy H a v molekule H2):

    a) výsledná síla ve vzdálenosti větší než r je přitažlivá
    b) výsledná síla ve vzdálenosti menší r je odpudivá
    c) výsledná síla ve vzdálenosti r se rovná nule
    d) výsledná síla ve vzdálenosti r se nerovná nule
    a,b,c
  410. Vazby v molekule vody spolu svírají úhel

    a) 45°
    b) 90°
    c) 105°
    d) 180°
    c
  411. Vyberte správné tvrzení

    a) částice v krystalové mříži se nepohybují, neboř každá z nich má svoji danou plohu
    b) za normálních podmínek lze v plznu zanedbat přitažlivé síly mezi molekulami díky velkým vzdálenostem
    c) v plazmatu mohou být přítomny ionty, elektrony i neutrální částice
    d) soubor částic plazmatu je navenek neutrální
    b,c,d
  412. Při zahřívání plynu v uzavřené nádobě tlak plynu

    a) zůstává nezměněn
    b) roste lineárně se stoupající teplotou
    c) je přímoúměrný druhé mocnině teploty
    d) je přímo úměrný druhé odmocnině teploty
    b
  413. Střední hodnota tlaku plynu v uzavřené nádobě je přímo úměrná

    a) střední kvadratické rychlosti molekul
    b) hustotě molekul
    c) hmotnosti molekul
    d) druhé mocnině střední kvadratické rychlosti
    b,c,d
  414. Brownův pohyb je důsledkem a projevem

    a) uspořádaného pohybu částic
    b) působení elektrostatických sil mezi částicemi
    c) neuspořádaného pohybu částic
    d) nelze vůbec pozorovat
    c
  415. Molekuly lze pozorovat

    a) pomocí klasického optického mikroskopu
    b) pomocí speciálně speciálně upraveného optického mikroskopu
    c) pomocí elektronového mikroskopu
    d) nelze vůbec pozorovat
    c
  416. Do nádoby s rozpustnou barevnou látkou nalijeme vodu. Roztok se rychle zbarví těsně nad danou látkou. Zbarvení se bude pomalu šířit směrem vzhůru. Pozorovaný jev se nazývá

    a) difuze
    b) osmóza
    c) viskozita
    d) Brownův pohyb
    a
  417. Proces difuze v roztoku můžeme urychlit

    a) snížením teploty
    b) zvýšením teploty
    c) zvýšením tlaku
    d) nemůžeme ovlivnit
    b
  418. Brownův pohyb můžeme pomocí mikroskopu pozorovat na

    a) iontech
    b) malých molekulách
    c) hrubých částicích o velikosti 0,1 mm
    d) částicích zhruba o velikosti 1μm
    d
  419. Střední hodnota druhých mocnin posunutí Brownovy částice je

    a) přímo úměrná době posunutí a teplotě systému
    b) přímo úměrná teplotě a druhé mocnině doby
    c) přímo úměrná době a druhé mocnině teploty
    d) přímo úměrná odmocnině součinu doby a teploty
    a
  420. Které z následujících tvrzení je nesprávné?

    a) soubor částic plazmatu je navenek buď elektricky pozitivní nebo elektricky negativní
    b) v plazmatu nemohou být elektricky neutrální částice
    c) amorfní látky jsou takové pevné látky, jejichž částice netvoří krystalovou strukturu
    d) většina pevných látek je amorfní povahy
    a,b,d
  421. V pevných látkách s pravidelným uspořádáním částic (krystalovou strukturou) vykonávají tyto částice převážně pohyb

    a) translační
    b) vibrační
    c) rotační
    d) nevykonávají žádný pohyb
    b
  422. V plazmatu nemohou existovat

    a) volná atomová jádra a volné elektrony
    b) současně kladně nabité částice, yáporně nabité částice a molekuly
    c) pouze ionty a elektrony
    d) pouze elektricky neutrální částice
    d
  423. Určete správné tvrzení:

    a) skupenství v prostoru elektrického oblouku (např. při sváření) lze označit jako plazma
    b) atomy v dvouatomové molekule plynu vykonávají pouze dva typy pohybu (translační a rotační)
    c) součet nábojů všech částic v daném souboru částic plazmatu (s ohledem na znaménko) je nulový
    d) plazma může a nemusí kromě elektrickz nabitých částic obsahovat i elektrickz neutrální atomy či molekuly
    a,c,d
  424. Mezi stavové veličiny patří

    a) vnitřní energie
    b) tlak
    c) práce
    d) teplota
    a,b,d
  425. Mezi stavové veličiny patří

    a) teplota
    b) vnitřní energie
    c) teplo
    d) objem
    a,b,d
  426. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) teplo je stavovou veličinou
    b) vnitřní energie je stavovou veličinou
    c) objem není stavovou veličinou
    d) práce je stavovou veličinou
    a,c,d
  427. Vyberte správné tvrzení:

    a) teplo je stavovou veličinou
    b) práce není stavovou veličinou
    c) vnitřní energie je stavovou veličinou
    d) objem je stavovou veličinou
    b,c,d
  428. Která z následujících veličin závisí nikoliv pouze na stavu soustavy, ale na cestě, kterou se soustava dostala z jednoho stavu do druhého?

    a) vnitřní energie
    b) objem
    c) tlak
    d) práce dodaná do systému či odebraná ze systému
    d
  429. Která z následujících veličin závisí nikoliv pouze na stavu soustavy, ale na způsobu, kterým byla soustava přivedena z jednoho stavu do druhého

    a) objem
    b) teplo dodané do systému či odebrané ze systému
    c) vnitřní energie
    d) teplota
    b
  430. Vyberte nesprávné tvrzení:

    v rovnovážném stavu se stavové veličiny dané soustavy nemění
    b) v rovnovážném stavu se některé stavové veličiny dané soustavy mění, jiné nikoliv
    c) v rovnovážném stavu se částice látky dané soustavy nepohybují
    d) v rovnovážném stavu na sebe částice látky dané soustavy navzájem nepůsobí
    b,c,d
  431. Vyberte dvojici, ve které jsou obě uvedené veličiny veličinami stavovými ( Q značí teplo, T termodynamickou teplotu, p tlak, U vnitřní energii, V objem a W práci):

    a) U, T
    b) p, Q
    c) V, p
    d) W, p
    a,c
  432. Vyberte dvojici, ve které sjou obě uvedené veličiny veličinami stavovými (Q značí teplo, T termodynamickou teplotu, p tlak, U vnitřní energii, V objem a W práci):

    a) Q, T
    b) p, T
    c) U, V
    d) W, Q
    b,c
  433. Vyberte dvojici, kde ani jedna z uvedených veličin není veličinou stavovou ( Q značí teplo, p tlak, U vnitřní energii, V objem a W práci):

    a) W,Q
    b) U,V
    c) W, p
    d) Q, V
    a
  434. Vyberte dvojici, kde jedna z uvedených veličin není a druhá je stavovou veličinou ( T značí termodynamickou teplotu, p tlak, U vnitřní energii, V objem a W práci):

    a) U, p
    b) W,V
    c) W, U
    d) T, V
    b,c
  435. Vyberte správné tvrzení:

    a) částice látky dané soustavy na sebe navzájem působí i v rovnovážném stavu
    b) v rovnovážném stavu se některé ze stavových veličin mohou měnit, jiné nikoliv
    c) v rovnovážném stavu se žádná ze stavových veličin nemění
    d) částice látky dané soustavy se pohybují i v nerovnovážném stavu
    a,c,d
  436. Vyberte dvojici, kde dané fyzikální představě odpovídá v přiblížení nabídnutá skutečnost:

    a) izolovaná soustava - válec s plynem v dostatečně velké vodní lázni o libovolné teplotě
    b) rovnovážný děj - rychlé stlačování plynu
    c) rovnovážný stav - stav plynu v uzavřené nádobě, kterému je rovnoměrně dodáváno teplo
    c) rovnovážný děj - pomalé stlačování plynu
    d
  437. Vyberte dvojici, kde dané fzyikální představě neodpovídá v přiblížení nabídnutá skutečnost:

    a) kapalina v termosce - izolovaná soustava
    b) rychlé stlačování plynu - rovnovážný děj
    c) pomalé stlačování plynu - rovnovážný děj
    d) stav plynu v uzavřené nádobě při konstantní teplotě - rovnovážný stav soustavy
    b
  438. V rovnovážném stavu soustavy platí

    a) změna vnitřní energie se rovná nule
    b) střední kinetická energie částic se rovná nule
    c) změna teploty se nerovná nule
    d) změna tlaku se nerovná nule
    a
  439. Zvolte správnou kombinaci přibližného vyjádření téže teploty ve °C (t) a v K (T):

    a) t = 10 °C; T = 283 K
    b) t = 10 °C; T = 263 K
    c) T = 10 K; t = 283 °C
    d) T = 10 K; t = 263 °C
    a
  440. Zvolte správnou kombinaci přibližného vyjádření téže teploty ve °C (t) a v K (T):

    a) t = -20 °C; T = 293 K
    b) t = 20 °C; T = 253 K
    c) T = 20 K; t = 293 °C
    d) T = 253 K; t = -20 °C
    d
  441. Zvolte správné tvrzení týkající se termodynamické teploty T a celsiovy teploty:

    a) t = T
    b) t = -T
    c) t = T - 273,15
    d) t = 1/T
    c
  442. Vyberte správnou kombinaci přibližného vyjádření téže teploty ve °C (t) a v K (T):

    a) t = - 30°C; T = 243 K
    b) t = 30 °C; T = 303 K
    c) t = -30 °C; T = 303 K
    d) T = 30 K; t = -243 °C
    d,b,a
  443. Vyberte správnou kombinaci přibližného vzjádření téže teploty ve °C (t) a v K(T):

    a) t = 223 °C; T = 50 K
    b) t = -223 °C; T = 50 K
    c) t = 50 °C; T = 323 K
    d) T = 223 K; t = -50 °C
    b,c,d
  444. Teplota trojného bodu vody je

    a) 273,16 °C
    b) -273,16 °C
    c) 273,16 K
    d) -273,16 K
    c
  445. Děj, který probíhá v plynové náplni plynového teploměru při jeho použití, lze prakcitky považovat za

    a) izobarický
    b) izochorický
    c) izotermický
    d) adiabatický
    b
  446. Vyberte správné tvrzení týkající se tepelné kapacity C a měrné tepelné kapacity c:

    a) jednotkou tepelné kapacity je J.kg-1.K-1
    b) Q/ΔT = Q/Δt
    c) jednotkoutepelné kapacity je J.K-1
    d) Q/(mΔT) = Q/(mΔt)
    b,c,d
  447. Vyberte  nesprávné tvrzení, značí-li Q teplo, T termodynamickou teplotu a t Celsiovu teplotu:

    a) jednotkou měrné tepelné kapacity je J.kg-1
    b) jednotkou tepelné kapacity je J.kg-1
    c) Q/ΔT = Q/Δt
    d) jednotkou měrné tepelné kapacity je J.K-1
    a,b,d
  448. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) voda má menší měrnou tepelnou kapacitu než většina běžných látek
    b) voda má větší měrnou tepelnou kapacitu než většina běžných látek
    c) měrná tepelná kapacita dané látky je zcela nezávislá na teplotě
    c) jednotkou měrné tepelné kapacity je J/kg
    a,c,d
  449. Jaké teplo přijme kyslík o hmotnosti 50 g, zvýši-li se jeho teplota z 20° nq 100° C při stálém tlaku? Měrná tepelná kapacita kyslíku přístálém tlaku je 912 J.kg-1.K-1.

    a) 3,65 kJ
    b) 1,75 kJ
    c) 1,25 kJ
    d) 0,85 kJ
    a
  450. Jaké teplo přijme kyslík o hmotnosti 50 g zvýší-li se jeho teplota z 20° na 100°C při stálém objemu? Měrná tepelná kapacita kyslíku při stálém objemu je 651 J.kg-1.K-1.

    a) 2,6 kJ
    b) 1,6 kJ
    c) 1,4 kJ
    d) 0,8 kJ
    a
  451. O kolik se zvýší vnitřní energie kyslíku o hmotnosti 50 g, zvýší-li se jeho teplota z 20° na 100°C při stálém objemu? měrná tepelná kapacita kyslíku při stálém objemu je 651 J.kg-1.K-1.

    a) 2,6 kJ
    b) 1,6 kJ
    c) 1,4 kJ
    d) 0,8 kJ
    a
  452. Jakou práci vykoná vzduch o hmotnosti 50 g, zvýši-li se jeho teplota z 20° na 60°C při stálém tlaku? Měrná tepelná kapacita vzduchu při stálém tlaku je 1,005 kJ.kg-1.K-1, při stálém objemu 0,718 kJ.kg-1.K-1.

    a) 148 J
    b) 328 J
    c) 455 J
    d) 574 J
    d
  453. Hladina vodní nádrže o ploše 0,2 ha se při teplotě 0°C pokryla ledem otlouštce 3 mm. Skupenské teplo tuhnutí ledu je 334 kJ.kg-1, hustota ledu při této teplotě je 918kg.m-3. Kolik tepla předala mrznoucí voda do svého okolí?

    a) žádné
    b) 0,4 kJ
    c) 1,42 MJ
    d) 1,83 GJ
    d
  454. Kolik kg vody teplé 75 °C je nutné vlít do 6 kg vody o teplotě 20 °C, aby výsledná teplota směsi byla 42 °C?

    a) 4 kg
    b) 3,6 kg
    c) 3,2 kg
    d) 2,8 kg
    a
  455. Smícháme-li 2 kg vody o teplotě 20 °C s 5 kg vody o teplotě 30°C, bude výsledná teplota směsi přibližně

    a) 290 K
    b) 295 K
    c) 300 K
    d) 305 K
    c
  456. Do 10 l vody o teplotě 60 °C bylo přidáno 2 kg ledu o teplotě 0 °C. Jaká byla přibližně výsledná teplota směsi? Měrné skupenské teplo tání ledu je 330 kJ.kg-1, měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ.kg-1.K-1.

    a) 31 °C
    b) 33 °C
    c) 35 °C
    d) 37 °C
    d
  457. Kolik tepla je přibližně zapotřebí k přeměně 10 kg ledu o teplotě -5 °C na vodu o teplotě 0°C? Měrné skupenské teplo tání ledu je 330 kJ.kg-1, měrná tepelná kapacita ledu je 2,1 kJ.kg-1..K-1.

    a) 2,5 MJ
    b) 3,0 MJ
    c) 3,4 MJ
    d) 3,8 MJ
    c
  458. Voda o hmotnosti 5 kg a teplotě 20 °C se ohřála na teplotu 100 °C a pak se všechna vypařila. Měrné skupenské teplo výparné vody je 2,26 MJ.kg-1, měrná tepelná kapacita je 4,18 kJ.kg-1.K-1. Určete mnžství dodaného tepla.

    a) 2,5 MJ
    b) 10 MJ
    c) 13 MJ
    d) 26 MJ
    c
  459. Průtokový ohřívač ohřeje za 1 minutu 1 litr vody z 15 °C na 80 °C. měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ.kg-1.K-1. Jaký je příkon ohřívače?

    a) 3,55 kW
    b) 4,55 kW
    c) 5,55 kW
    d) 6,55 kW
    b
  460. Jaký je výkon varné konvice, jestliže ohřeje 0,6 kg vody tepelné 20 °C za 3 minuty? Měrná tepelná kapacita vody je 4,2 kJ.kg-1.K-1.

    a) 920 W
    b) 1020 W
    c) 1120 W
    d) 1220 W
    c
  461. Atomová hmotnostní konstanta je definována jako

    a) hmotnost atomu nuklidu vodíku 1H
    b) 1/12 hmotnosti atomu nuklidu uhlíku 12C
    c) 1/16 hmotnosti atomu nuklidu kyslíku 16O
    d) 1/14 hmotnosti atomu nuklidu dusíku 14N
    b
  462. Počet druhů pohybu molekuly kyslíku je

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    d) 4
    c
  463. Změna vnitřní energie tělesa, které se zabořilo po pádu z výšky 60 m do hlíny byla 30 J. Počítejte s přibližnou hodnotou tíhového zrychlení 10 m.s-2. Jaká byla hmotnost tělesa?

    a) 1 kg
    b) 1 g
    c) 10 g
    d) 50 g
    d
  464. Těleso o hmotnosti 200 g se po pádu z výšky 30 m zabořilo do měkkého povrchu země. Počítejte s přibližnouhodnotou tíhového zrychlení 10 m.s-2. Změna vnitřní energie tělesa a okolního materiálu povrchu země po zaboření tělesa je

    a) 12 J
    b) 60 J
    c) 120 J
    d) 600 J
    b
  465. Těleso, které bylo původně v klidu, se po volném pádu z výšky zabořilo do měkké hlíny. Změna vnitřní energie tělesa a hlíny byla 0,03 kJ, hmotnost tělesa činila 500 g. Počítejte s hodnotou tíhového zrychlení 10 m.s-2. Těleso padalo z výšky

    a) 3 m
    b) 6 m
    c) 12 m
    d) 30 m
    b
  466. Střela o hmotnosti 20 g, letící rychlostí 100 m/s vnikla do dřevěného sloupu, kde uvízla. Přírůstek vnitřní energie střely a sloupu byl

    a) 10 J
    b) 25 J
    c) 50 J
    d) 100 J
    d
  467. Střela o hmotnosti 10 g uvízla ve dřevěném sloupu. Vnitřní energie střely a sloupu přitom vzrostla o 50J. Jaká byla rychlost střely v okamžiku nárazu na sloup?

    a) 100 m/s
    b) 200 m/s
    c) 300 m/s
    d) 50 m/s
    a
  468. Střela při rychlosti 100 m/s uvízla v dřevěném objektu. Přírůstek vnitřní energie střely a dřeva činil 100 J. Hmotnost střely byla

    a) 5 g
    b) 10 g
    c) 20 g
    d) 25 g
    c
  469. Jaký je přibližný počet molekul v 88 g oxidu uhličitého (použijte přibližný ch hodnot Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1 a relativních hmotností kyslíku 16 a uhlíku 12)?

    a) 1,2.1024
    b) 0,8.1024
    c) 1,6.1024
    d) 1024
    a
  470. Matematická formulace prvního termodynamického zákona zní

    a) ΔU = W + Q
    b) ΔU = W - Q
    c) ΔU = Q - W
    d) ΔU = -W-Q
    a
  471. Při adiabatickém ději můžeme přírůstek vnitřní energie soustavy vyjádřit jako

    a) ΔU = Q
    b) ΔU = -Q
    c) ΔU = W
    d) ΔU = -W
    c
  472. Při ději, který není spojen s konáním práce, lze přírůstek vnitřní energie soustavy ΔU vzjádřit jako

    a) ΔU = W
    b) ΔU = -W
    c) ΔU = -Q
    d) ΔU = Q
    d
  473. Vazebná energie molekuly O2 je asi 8,3×10-19 J. Jaká je celková vazebná energie 1 mmolu kyslíku? Uvažujte přibližnou hodnotu Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1.

    a) 200 J
    b) 300 J
    c) 400 J
    d) 500 J
    d
  474. Mosazné těleso o hmotnosti 300 g bylo vloženo do kalorimetru s tepelnou kapacitou 100 J.K-1 obsahujícího 500 g vody o teplotě 20 °C. Po vložení se teplota ustálila na 26 °C. Měrná tepelná kapacita vody je 4180 J.kg-1.K-1, mosazi 390 j.kg-1.K-1. Teplota tělesa byla přibližně

    a) 50 °C
    b) 100 °C
    c) 130 °C
    d) 180 °C
    c
  475. Kolik molekul chlóru je v tomto plynném halogenu při objemu 4 l, teplotě 400 K a tlaku 2,49 MPa? Počítejte s přibližnými hodnotami molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1 a Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1;

    a) 1023
    b) 1,2.1024
    c) 1,8.1024
    d) 2,4.1024
    c
  476. Jaká je přibližně hustota molekul ideálního plynu při tlaku 4 nPa a teplotě 16 °C? Pro Boltzmannovu konstantu použijte hodnotu 1,38.10-23 J.K1

    a) 109m-3
    b) 1010m-3
    c) 1011m-3
    d) 1012m-3
    d
  477. Kolik molekul argonu je v tomto vzácném plynu při objemu 2,5 l, teplotě 250 K a tlaku 2,49 MPa? Počítejte s přibližnými hodnotami molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1 a Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1;

    a) 1023
    b) 1,2.1024
    c) 1,8.1024
    d) 2,4.1024
    c
  478. Jaká je hmotnost oxidu uhličitého při jeho objemu 3 l, teplotě 300 K a tlaku 3,32 MPa? Počítejte s přibližnými hodnotami molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1 a relativních atomových hmotností kyslíku a uhlíku 16 a 12;

    a) 44 g
    b) 176 g
    c) 88 g
    d) 196 g
    b
  479. Jaká je hmotnost kyslíku při jeho objemu 3,5 L, teplotě 350 K a tlaku 0,83 MPa? Počítejte s přibližnými hodnotami molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1 a relativní atomové hmotnosti kyslíku 16;

    a) 32 g
    b) 16 g
    c) 128 g
    d) 64 g
    a
  480. Kolik molekul plynu je přibližně v objemu 1 μm3 při teplotě 273 K a tlaku 105 Pa? Pro Boltzmannovu konstantu použijte hodnotu 1,38×10-23 J.K1

    a) 2,7×105
    b) 2,7×106
    c) 2,7×107
    d) 2,7×108
    c
  481. Plyn uzavřený v nádobě s pohyblivým pístem zvýšil při stálém tlaku 0,4 MPa svůj objem o 200 cm3. Jakou práci vykonal?

    a) 20 J
    b) 40 J
    c) 80 J
    d) 100 J
    c
  482. Jakou práci vykonal plyn při izobarickém ději při tlaku 0,5 MPa, jestliže zdvojnásobil svůj původní objem 100 cm3?

    a) 20 J
    b) 40 J
    c) 50 J
    d) 100 J
    c
  483. Jaký je přibližný počet molekul v 0,090 kg vody (použijte přibližných hodnot Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1 a relativních hmotností kyslíku 16 a vodíku 1)?

    a) 1024
    b) 1024
    c) 3.1024
    d) 1024
    c
  484. Jaký je přibližný počet molekul v 102 g sirovodíku (použijte přibližných  hodnot Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1 a relativních hmotností vodíku 1 a síry 32)?

    a) 1023
    b) 0,45.1024
    c) 0,9.1024
    d) 1,8.1024
    d
  485. Jakou přibližnou hmotnosti má 3.1024 molekul kyseliny sírové (použijte přibližných hodnot Avogadrovy konstanty 6.1023 mol-1 a relativních atomových hmotností vodíku 1, síry 32 a kyslíku 16)?

    a) 0,400 kg
    b) 0,450 kg
    c) 0,490 kg
    d) 0,530 kg
    c
  486. Jakou přibližnouhmotnosti má 3,6.1024 molekul oxidu sírového (použijte přibližných hodnot Avoadrovy konstanty 6.1023 mol-1 a relativních atomových hmotností síry 32 a kyslíku 16)?

    a) 0,480 kg
    b) 0,440 kg
    c) 0,400 kg
    d) 0,360 kg
    a
  487. Jaký tlak má oxid siřičitý o hmotnosti 128 g, který je v nádobě o objemu 3,5 l při teplotě 77 °C? pro výpočet použijte přibližných hodnot molární plynové konstanty 8,3 J.K-1mol-1 a relativních atomových hmotností kyslíku 16 a síry 32; při přepočtu °C na K počítejte s celými čísly.

    a) 4,15 MPa
    b) 3,32 MPa
    c) 2,49 MPa
    d) 1,66 MPa
    d
  488. Jaký tlak má chlór o hmotnosti 70 g, který je v nádobě o objemu 4 l při teplotě 127°C? Pro výpočet použijte přibližných hodnot molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1 a atomové relativní hmotnosti chlóru 35; při přepočtu °C na K počítejte s celými čísly.

    a) 0,415 MPa
    b) 0,83 MPa
    c) 1,66 MPa
    d) 2,49 MPa
    b
  489. Jaké je látkové množství kyslíku, který je v nádobě o objemu 3,5 l při tlaku 0,83 MPa a teplotě 77 °C? Při výpočtu použijte přibližné hodnoty molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1; při přepočtu °C na K počítejte s celými čísly:

    a) 1 mol
    b) 2 mol
    c) 3 mol
    d) 4 mol
    a
  490. Jaké je látkové množství oxidu siřičitého, který je v nádobě o objemu 3,5 l při tlaku 1,66 MPa a teplotě 77°C? Při výpočtu použijte přibližné hodnoty molární plynové konstanty 8,3 J.K-1.mol-1 ; při přepočtu °C na K počítejte s celými čísly.

    a) 1 mol
    b) 2 moly
    c) 3 moly
    d) 4 moly
    b
  491. Uvažujte tři typy pohybu molekul plynu (translační, vibrační, rotační). Vyberte správnou kombinaci plynu a počtu typů pohybu, které se podílejí na hodnotě jeho vnitřní energie v daném stavu:

    a) argon - 2 typy pohybu
    b) helium - 1 typ pohybu
    c) kyslík - 2 typy pohybu
    d) dusík - 1 typ pohybu
    b
  492. Uvažujte tři typy pohybu molekul plynu (translační, vibrační, rotační). Vyberte nesprávnou kombinaci plynu a počtu typů pohybu, které se podílejí na hodnotě jeho vnitřní energie v daném stavu:

    a) neon - 1 typ
    b) vodík - 3 typy
    c) kyslík - 3 typy
    d) dusík - 1 typ
    d
  493. Křivka vyjadřující Maxwellovo rozdělení molekul plynu podle rychlostí je

    a) křivkou s maximem pro určitou hodnotu rychlosti
    b) monotonně klesající křivkou
    c) monotonně stoupající křivkou
    d) křivkou s minimem přo určitou hodnotu rychlosti
    a
  494. Uveďte správnou jednotku u hodnoty Boltzmannovy konstanty:

    a) J
    b) J.K.kg
    c) J.K-1
    d) J.K
    c
  495. Značí-li k Boltzmannovou konstantu a T termodynamickou teplotu, pak se střední kinetická energie molekuly ideálního plynu rovná

    a) (1/2)kT
    b) (3/2)kT
    c) (2/3)kT
    d) (1/2)kT2
    b
  496. Střední kinetická energie molekuly ideálního plynu je

    a) přímo úměrná čtverci termodynamické teploty
    b) přímo úměrná termodynamické teplotě
    c) nepřímo úměrná termodynamické teplotě
    d) nepřímo úměrná čtverci termodynamické teploty
    b
  497. uvažujte dva různé ideální plyny ( např. kysík a dusík) o stejné teplotě. Které z následujících tvrzení je pravdivé?

    a) oba plyny mají stejnou střední kinetickou energii a tedy i stejnou střední kvadratickou rychlost
    b) oba plyny mají stejnou střední kvadratickou rychlost, avšak nikoliv stejnou střední kinetickou energii
    c) nemají stejnou ani střední kinetickou rychlost, ani střední kinetickou energii
    d) oba plyny mají stejnou střední kinetickou energii, avšak nestejnou střední kvadratickou rychlost
    d
  498. Který z uvedených plynů (respektive plynných směsí) má nejnižší hustotu?

    a) vlhký vzduch
    b) chlor
    c) kyslík
    d) argon
    a
  499. Značí-li Rm molární plynovou konstantu, p tlak, V objem, T termodynamickou teplotu a n počet molů, můžeme stavovou rovnici ideálního plynu obecně napsat například ve tvaru

    a) pV = RmT
    b) pV = Rm/T
    c) pV = nRmT
    d) pV = nRm/T
    c
  500. Uveďte správnou jednotku molární plynové konstanty Rm:

    a) J
    b) J.K-1
    c) J.mol-1
    d) J.K-1.mol-1
    d
  501. Z uvedených čtyř alternativ vyberte takovou, že první jednotka odpovídá Boltzmannově konstantě a druhá molární plynové konstantě:

    a) J.K-1.mol-1; J.K-1
    b) J.K-1; J.K-1.mol-1
    c) J.K-1; J.mol-1
    d) J; J.mol-1
    b
  502. Značí-li p tlak, V objem a T termodynamickou teplotu, pak pro dva různé stavy téhož plynu o stejném počtu molů, vyplývá ze stavové rovnice

    a) p1V1/T1 = P2V2/T2
    b) p1V1T1 = P2V2T2
    c) p1V1 = p2V2
    d) neplatí žádný z uvedených vztahů
    a
  503. Značí-li p tlak, V objem a T termodynamickou teplotu, pak pro daný počet molů daného plynu zůstává při jakékoliv změně stavu konstantní výraz

    a) pV
    b) pVT
    c) pV/T
    d) pT/V
    c
  504. Ve stavové rovnici ideálního plynu pV = nRmT

    a) označují všechny symboly stavové veličiny
    b) stavovými velčinami jsou pouze p, V a T
    c) stavovými veličinami jsoupouze p a V
    d) stavovými veličinami jsou p, V, T a n
    d
  505. Uvažujte izotermický děj s ideálním plynem; vyberte správné tvrzení:

    a) T = konst.
    b) pV = konst.
    c) p/V = konst.
    d) p1V1 = p2V2
    a,b,d
  506. Zákon Boylův-Mariottův platí pro ideální plyn v případu

    a) adiabatické děje
    b) izochorického děje
    c) izobarického děje
    d) izotermického děje
    d
  507. Značí-li p tlak, V objem a T termodynamickou teplotu, pak zákon Boylův-Mariottův lze vzjádřit takto:

    a) pV/T = konst.
    b) pV = konst.
    c) V/T = konst.
    d) p/T = konst.
    b
  508. Izoterma (greaf vyjadřující závislost tlaku daného počtu molů ideálního plynu na jeho objemu při izotermickém ději) je

    a) hyperbola
    b) parabola
    c) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou
    d) přímka rovnoběžná se svislou osou
    a
  509. Jednotkou konstanty v Boylově-Mariottovu zákonu je

    a) N
    b) Pa
    c) J
    d) J.mol-1
    c
  510. Při izotermickém ději s ideálním plynem o daném počtu molů se objem zvětší na trojnásobek hodnoty v počátečním stavu. Jak se změní tlak?

    a) nezmění se
    b) poklesne na 1/9 původní hodnoty
    c) poklesne na 1/3 původní hodnoty
    d) poklesne o 1/3 původní hodnoty
    c
  511. Na počátku izochorického děje s ideálním plynem o daném počtu molů byla teplota t1  = 27 °C a tlak p1 = 100 kPa. Po skončení děje je teplota t2 = 147 °C. Tlak p2 po skončení děje má hodnotu

    a) 180 kPa
    b) 140 kPa
    c) 360 kPa
    d) 544 kPa
    b
  512. Uvažujte izochorický děj s ideálním plynem; značí-li p tlak, V objem a T termodynamickou teplotu, vyberte správné tvrzení:

    a) p1/T1 = p2/T2
    b) p/T = konst.
    c) v = konst.
    d) pV = konst.
    a,b,c
  513. Zákon Charlesův platí pro ideální plyn v případu

    a) izochorického děje
    b) izobarického děje
    c) izotermického děje
    d) adiabatického děje
    a
  514. Graf vyjadřující závislost tlaku daného počtu molů ideálního plynu na jeho objemu při izochorickém ději je

    a) hyperbola
    b) parabola
    c) přímka rovnoběžná se svislou osou
    d) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou
    c
  515. Uvažujte izobarický děj s ideálním plynem; značí-li p tlak, V objem a T termodynamickou teplotu, vyberte správné tvrzení:

    a) V/T = konst.
    b) V1/T1 = V2/T2
    c) p = konst.
    d) pV = konst.
    a,b,c
  516. Zákon Gay-Lussacův platí pro ideální plyn v případu

    a) izotermického děje
    b) izobarického děje
    c) izochorického děje
    d) adiabatického děje
    b
  517. Graf vyjadřující závislost tlaku daného počtu molů ideálního plynu na jeho objemu při izobarickém ději je

    a) hyperbola
    b) parabola
    c) přímka rovnoběžná s vodorovnou osou
    d) přímka rovnoběžná se svislou osou
    c
  518. Při izotermickém ději s ideálním plynem platí přo přírůstek vnitřní energie ΔU

    a) ΔU = 0
    b) ΔU = Q
    c) ΔU = W
    d) ΔU = -Q
    a
  519. Ve válci s pístem stlačíme daný plyn za izotermických podmínek. Vnitřní energie plynu

    a) se zvýší
    b) se sníží
    c) se zvýšwí nebo sníží, v závislosti n apovaze plynu
    d) se nezmění
    d
  520. Teplo přijaté plynem při izotermickém ději

    a) je menší než práce, kterou plyn v průběhu tohoto děje vykoná
    b) se rovná práci vykonané plynem v průběhu děje
    c) je větší než práce, kterou plyn v průběhu děje vzkoná
    d) žádná z nabídnutých odpovědí není správná
    b
  521. Pro měrné tepelné kapacity plynu při stálém tlaku cp a při stálém objemu cv platí

    a) cp < cv
    b) cp = cv
    c) cp <<cv
    d) cp > cv
    d
  522. Adiabata má

    a) povlovnější průběh než izoterma
    b) stejně strmý průběh jako izoterma
    c) strmější průběh než izoterma
    d) povlovnější či strmější průběh v závislosti na druhu plynu
    c
  523. Změna vnitřní energie ideálního plynu je nulová při

    a) izotermickém ději
    b) izochorickém ději
    c) izobarickém ději
    d) adiabatickém ději
    a
  524. Práce vykonaná ideálním plynem je nulová při

    a) izotermickém ději
    b) izochorickém ději
    c) izobarickém ději
    d) adiabatickém ději
    b
  525. Teplo dodané ideálnímu plynu je nulové při

    a) izotermickém ději
    b) izochorickém ději
    c) izobarickém ději
    d) adiabatickém ději
    d
  526. Vyberte nesprávné tvrzení: označíme-li měrné tepelné kapacity plynu při stálém tlaku cp a při stálém objemu cv, je Poissonova konstanta

    a) dána poměrem cv/cp
    b) menší než 1
    c) větší než 1
    d) menší než 0
    a,b,d
  527. Vyberte správné tvrzení: označíme-li měrné tepelné kapacity plynu při stálém tlaku cp a při stálém objemu cv, je Poissonova konstanta

    a) dána poměrem cv/cp
    b) větší než 1
    c) dána poměrem cp/cv
    d) exponentem ve vztahu pro závislost mezi tlakem a objemem při adiabatickém ději
    b,c,d
  528. Vyberte správné tvrzení:

    a) Poissonův zákon platí pro adiabatický děj s ideálním plynem
    b) Van der Waalsova rovnice má význam k lepšímu vystižení reálného chování plynů než pomocí stavové rovnice ideálního plynu zejména při nízkých tlacích
    c) Charlesův zákon platí pro izochorický děj s ideálném plynem
    d) Boylův-Mariottův zákon platí pro izotermický děj s ideálném plynem
    a,c,d
  529. Výraz W` = pΔV udává práci konanou ideálném plynem při

    a) izotermickém ději
    b) izochorickém ději
    c) izobarickém ději
    d) adiabatickém ději
    c
  530. Práce vykonaná ideálném plynem při izobarické expanzi při tlaku 500 kPa, při které se zvětšil objem ze 7 l na 8 l má hodnotu

    a) 5 J
    b) 50 J
    c) 500 J
    d) 5 kJ
    c
  531. Plyn uzavřený v nádobě s pohyblivým pístem vykonal při adiabatickém ději práci 500 J. Změna jeho vnitřní energie ΔU byla

    a) ΔU = 500 J
    b) ΔU = 1000 J
    c) ΔU = -500 J
    d) ΔU = 0 J
    c
  532. Práce vykonaná ideálním plynem při izobarické expanzi při tlaku 0,1 MPa byla 1 kJ. O kolik se zvětšil objem plynu?

    a) 0,1 l
    b) 1 l
    c) 10 l
    d) 1 hl
    c
  533. Práce vykonaná ideálném plynem při izobarické expanzi, při které se zvětšil jeho objem ze 7 l na 8 l, byla 100 J. Jaký byl tlak plynu?

    a) 1 kPa
    b) 10 kPa
    c) 0,1 MPa
    d) 1 MPa
    c
  534. Budiž při jednom cyklu kruhového děje teplo převzaté pracovní látkou od ohřívače Q1, teplo předané pracovní látkou chladiči Q2. Účinnosti tohoto kruhového děje vyjádříme jako

    a) (Q1 - Q2) / Q1
    b) (Q2 - Q1) / Q1
    c) Q1/ Q2
    d) Q2/ Q1
    a
  535. Vyberte správné tvrzení:

    a) práce získaná při jednom cyklu kruhového děje odpovídá rozdílu mezi teplem převzatým pracovní látkou od ohřívače a teplem předaným touto látkou chladiči
    b) práce získaná při jednom cyklu kruhového děje odpovídá poklesu vnitřní energie pracovní látky během celého cyklu
    c) účinnost kruhového děje lze vyjádřit jako poměr mezi vykonanou práci a teplem převzatým pracovní látkou od ohřívače
    d) účinnost kruhového děje je menší než 1
    a,c,d
  536. Vyberte správné tvrzení:

    a) účinnost kruhového děje je rovna 1
    b) účinnost kruhového děje je menší než 1
    c) celková změna vnitřní energie pracovní látky po ukončení jednoho cyklu kruhového děje je nulová
    d) vhodnou volbou jednotlivých dílčích dějů kruhového cyklu lze veškeré teplo převzaté od ohřívače přeměnit v práci
    b,c
  537. K zajištění chodu cyklicky pracujícího tepelného stroje

    a) postačí vždy systém ohřívač - stroj
    b) postačí systém ohřívač - stroj za předpokladu dostatečně vysoké teploty ohřívače
    c) postačí systém stroj - chladič
    d) je nutný systém ohřívač - stroj - chladič
    d
  538. Nemožnost sestrojení stroje zvaného "perpetuum mobile II.druhu" vyplývá

    a) z I.termodynamického zákona
    b) z II.termodynamického zákona
    c) ze zákona zachování energie
    d) ze zákona zachování hmotnosti
    b
  539. Mezi motory spalovací patří

    a) parní turbína
    b) plynová turbína
    c) zážehový motor
    d) rakotový motor
    b,c,d
  540. Určte správné tvrzení: Z uvedených motorů - plynová turbína, proudový motor, raketový motor

    a) plynová turbína nepatří mezi motory spalovací
    b) proudový motor nepatří mezi motory spalovací
    c) raketový motor nepatří mezi motory spalovací
    d) všechny uvedené typy patří mezi motory spalovací
    d
  541. Zvolte alternativu, ve které jsou uvedené druhy tepelných motorů seřazeny dle účinnosti (od motoru s nejnižší účinností k motoru s nejvyšší účinností):

    a) čtyřdobý zážehový motor, parní stroj lokomotivy, raketový motor
    b) čtyřdobý zážehový motor, raketový motor, parní stroj lokomotiva
    c) parní stroj lokomotiva, čtyřdobý zážehový  motor, raketový motor
    d) parní stroj lokomotiva, raketový  motor, čtyřdobý zážehový motor
    c
  542. Mezi amorfní látky patří

    a) vosk
    b) kaučuk
    c) soda
    d) glukóza
    a,b
  543. Mezi krystalické látky nepatří

    a) vápenec
    b) sklo
    c) jantar
    d) celulóza
    b,c,d
  544. Mezi krystalické látky nepatří

    a) asfalt
    b) křemík
    c) pryskyřice
    d) polyvinylchlorid
    a,c,d
  545. Jaké je normálové napětí v lanku o průměru 2 mm nesoucím hmotnost 6,28 kg? Počítejte s tíhovým zrychlením g = 10 m.s-2

    a) 10 MPa
    b) 20 MPa
    c) 50 MPa
    d) 100 MPa
    b
  546. Jaký musí být minimální průměr ocelového lanka s normálovým napětím 100 MPa aby uneslo hmotnost  125,6 kg? Počítejte s tíhovým zrychlením g = 10 m.s-2

    a) 0,4 mm
    b) 1 mm
    c) 2 mm
    d) 4 mm
    d
  547. Normálové napětí v tyči o průžezu 4 cm2, na kterou působí tahem síla o velikosti 4 kN je

    a) 0,1 MPa
    b) 1 MPa
    c) 10 MPa
    d) 20 MPa
    c
  548. Normálové napětí v tyči, na kterou působí tahem síla o velikosti 2 kN je 20 MPa. Jaký je průřez tyče?

    a) 0,1 cm2
    b) 0,2 cm2
    c) 1 cm2
    d) 2 cm2
    c
  549. Normálové napětí v tyči o průžezu 2 cm2 na kterou působí tahem síla je 50 MPa. Jak velká je síla?

    a) 1 kN
    b) 10 kN
    c) 20 kN
    d) 50 kN
    b
  550. S iontovou vazbou v pevných látkách se setkáváme u oxidu

    a) křemičitého
    b) hlinitého
    c) arzeničného
    d) vápenatého
    d
  551. V krystalech germania je vazba

    a) kovalentní
    b) iontová
    c) kovová
    d) van der Waalsova
    a
  552. Typů jednoduchých deformací pevného tělesa je celkem

    a) 3
    b) 4
    c) 5
    d) 6
    c
  553. Jednotkou normálového napětí (které podává kvantitativní informaci o stavu napjatosti při deformaci tahem) je

    a) N
    b) Pa
    c) N.m-1
    d) V
    b
  554. Označíme-li tlakovou sílu Fp a průřez tyče S, je normálové napětí σn je definováno jako

    a) σn = Fp/S
    b) σn = S/Fp
    c) σn = S.Fp
    d) σn = Fp/r
    a
  555. označíme-li modul pružnosti v tahu E, normálové napětí σn, délku l a sílu F, je možno relativní prodloužení tahem vypočítat jako

    a) E/σn
    b) EF/σn
    c) El/σn
    d) σn/E
    d
  556. Jednotkou modulu pružnosti v tahu je

    a) Pa
    b) N
    c) N.m-1
    d) N.m
    a
  557. Hookův zákon pro vyjádření relativního prodloužení platí

    a) od počátku použití tahové síly až po přetržení objektu (tyče)
    b) ve třetí oblasti deformační křivky
    c) ve druhé oblasti deformační křivky
    d) v první oblasti, pro kterou platí přímá úměrnosti mezi relativním prodloužením a normálovým napětím
    d
  558. Známe-li velikost síly F působící deformaci tahem, původní délku tyče I1, průřez tyče S a modul pružnosti v tahu E, je prodloužení tyče Δl rovno

    a) FE/(Sl1)
    b) Fl1/(ES)
    c) FS/(El1)
    d) FS/ (Fl1)
    b
  559. Jak velká síla způsobí prodloužení ocelové tyče průžezu 3 cm2 o 0,1 % původní délky (E = 0,2 TPa)?

    a) 20 kN
    b) 30 kN
    c) 60 kN
    d) 80 kN
    c
  560. Jednotkou součinitele délkové teplotní roztažnosti je

    a) K-1
    b) K.m-1
    c) K.m
    d) K.m-2
    a
  561. Jaký bude rozdíl mezi nejdelší a nejkratší délkou elektrického vedení z měděného dártu (αCU = 1,7.10-5 K-1), jehož délka při 0°C je 50 m, počítáme-li se změnami teplot v průběhu roku mezi -20 °C a +30°C?

    a) 22,5 mm
    b) 42,5 mm
    c) 62,5 mm
    d) 82,5 mm
    b
  562. Jaký teplotní rozdíl (zaokrouhleno na celé číslo) odpovídá relativnímu prodloužení hliníkového drátu ( αAl = 2,4.10-5K-1) o 0,1%?

    a) 20 K
    b) 206 K
    c) 87 K
    d) 42 K
    d
  563. Jaký bude relativní délkový rozdíl vyjádřený v procentech pro železnou tyč (αFe = 1,2.10-5 K-1) při změnách teploty mezi -20 a 30 °C?

    a) 0,06%
    b) 0,12%
    c) 0,18%
    d) 0,24%
    a
  564. Dva dráty, z hliníku a mědi, mají při 20 °C délku 100 m. Jaký bude rozdíl jejich délek při -20°C (αAl = 2,4.10-5K-1, αCu = 1,7.10-5K-1)?

    a) 96 mm
    b) 68 mm
    c) 28 mm
    d) 164 mm
    c
  565. Uvažujme železnou odměrnou nádobu kalibrovanou na objem 10 dm3 za předpokladu teploty měřené kapaliny 20°C. Jaké absolutní chyby se zhruba dopustíme, budeme-li měřit objem při teplotě 80°C (αFe = 1,2.10-5K-1)?

    a) 3 ml
    b) 21,6 ml
    c) 300 ml
    d) 3 l
    b
  566. Uvažujme železnou odměrnou nádobu kalibrovanou na objem 10 dm3 za předpokladu teploty měřené kapaliny 20 °C. Jaké relativní chyby se zhruba dopustíme, budeme-li měřit objem při teplotě 80 °C (αFe = 1,2.10-5K-1)?

    a) 0,02%
    b) 0,2%
    c) 2 %
    d) 20 %
    b
  567. V bimetalickém teploměru se využívá

    a) rozdílu mezi hodnotami měrného elektrického odporu dvou kovů
    b) rozdílu mezi hodnotami součinitele délkové teplotní roztažnosti dvou kovů
    c) elektromotorického napětí, které vzniká při zahřátí spoje obou kovů
    d) jevu supravodivosti
    b
  568. Závislost prodloužení tyče na přírůstku teploty lze v pravoúhlých souřadnicích znázornit jako

    a) přímku se směrnicí α procházející počátkem
    b) přímku se směrnic α.l1, kde l1 je počáteční délka, procházející počátkem
    c) přímku s úsekem na svislé ose a neprocházející počátkem
    d) krivku
    b
  569. Závislost délky tyče n apřírůstku teploty lze v pravoúhlých souřanicích vyjádřit jako

    a) přímku se směrnicí α procházející počátkem
    b) přímku se směrnicí α.l1, kde l1 je počáteční délka, procházející počátkem
    c) přímku se směrnicí α.l1 a s úsekem l1 na svislé ose
    d) přímku se směrnicí l1 a s úsekem α na svislé ose
    c
  570. Vyberte nepravidvé tvrzení:

    a) součinitel teplotní délkové roztažnosti závisí jen na druhu látky
    b) součinitel teplotní roztažnosti závisí především na teplotě
    c) součinitel teplotní roztažnosti se značně mění s teplotou
    d) součinitel teplotní roztažnosti se poněkud mění s teplotou, avšak při malých teplotních rozdílech jej můžeme pro danou látku považovat za konstantní
    a,b,c
  571. Vztah mezi součinitelem teplotní délkové roztažnosti α a teplotní objemové roztažnosti β lze přibližně vyjádřit

    a) α = 3β
    b) β = 3α
    c) α = β3
    d) β = α3
    b
  572. Závislosti prodloužení tyče dané délky na přírůstku teploty znázorněné v pravouúhlých souřadnicích přímkami pro různé materiály se budou od sebe navzájem lišit

    a) směrnicemi
    b) úseky na svislé ose
    c) úseky na vodorovné ose
    d) směrnicemi a úseky na svislé ose
    a
  573. Značí-li σ povrchové napětí, l délku a S velikost povrchu, vyjádříme povrchovou sílu F jako

    a) F = σ/l
    b) F = σ.l
    c) F = σ/S
    d) F = σ.S
    b
  574. Značí-li l délku, F povrchovou sílu a S velikost povrchu, můžeme povrchové napětí σ vyjádřit vztahem

    a) σ =  F.l
    b) σ = FS
    c) σ = F/l
    d) σ = F/S
    c
  575. Možnosti pohybu některých druhů hmyzu běháním po hladině vody lze vysvětlit na základu

    a) viskozity
    b) hustoty
    c) povrchového napětí
    d) tlaku
    c
  576. Jednotkou povrchového napětí je

    a) N.m-1
    b) N.m-2
    c) N.m2
    d) N.m
    a
  577. Vyjádřete jednotku povrchového napětí pomocí základních jednotek Mezinárodní soustavy jednotek (SI):

    a) kg.m-1.s-2
    b) kg.s-2
    c) kg.m.s-2
    d) kg.s-1
    b
  578. N.m-1 je jednotkou

    a) normálového napětí
    b) povrchového napětí
    c) modulu pružnosti v tahu
    d) tlaku
    b
  579. Vyjádření pomocí základních jednotek soustavy SI odpovídá kg.s-2 jednotce )

    a) tlaku
    b) momentu síly
    c) normálového napětí
    d) povrchového napětí
    d
  580. Jakou práci je nutno vynaložit  k rozprášení 2 dm3 vody na kapičky o poloměru 0,1 mm (povrchové napětí vody je 0,073 N/m; povrch vody před rozprášením považujte za zanedbatelný ve srovnání se součty povrchů vzniklých kapiček)?

    a) 2,19 J
    b) 4,38 J
    c) 8,76 J
    d) 21,9 J
    b
  581. Síla, kterou je držena kapka kapaliny s povrchovým napětím σ u ústí kapiláry o poloměru r těsně před svým odpadnutím, je rovna

    a) 2πrσ
    b) πr2σ
    c) σ/2πr
    d) σ/π2
    a
  582. Z hmotnosti m kapky, která odpadla působením vlastní tíhy od ústí kapiláry s poloměrem r ( g je gravitační zrychlení) lze vypočítat povrchové napětí jako

    a) 2πr/mg
    b) mg/2πr
    c) πr2/mg
    d) mg/πr2
    b
  583. Povrchové napětí vody je 0,073 N.m-1, povrchové napětí etanolu 0,022 N.m-1. Co lze tvrdit o hmotnostech kapek vody a etanolu, které odpadávají z ústí skleněné kapiláry daného průměru?

    a) nelze srovnat bez údaje o hustotě
    b) nelze srovnat bez údaje o průměru kapiláry
    c) kapka etanolu má větší hmotnost než kapka vody
    d) kapka vody má větší hmotnost než kapka etanolu
    d
  584. Uvažujeme-li velikost povrchového napětí vody 0,073 N.m-1 pak síla, kterou je kržena kapka vody u ústí kapiláry o průměru 1 mm těsně před svým odpadnutím, je přibližně rovna

    a) 29 μN
    b) 57 μN
    c) 115 μN
    d) 229 μN
    d
  585. Od ústí kapiláry s průměrem 1 mm odpadlo působením vlastní tíhy 100 kapek kapaliny o celkové hmotnosti 2,3 g. Jaké bylo přibližně povrchové napětí kapaliny? Pičítejte g = 10 m.s-2.

    a) 1,46 N.m-1
    b) 0,146 N.m-1
    c) 0,073 N.m-1
    d) 0,037 N.m-1
    c
  586. Úhel, který svírá povrch vody s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) je

    a) větší než π/2
    b) větší než π
    c) menší než π/2
    d) π
    c
  587. Pro úhel θ, který svírá povrch rtuti s povrchem stěny nádoby (stykový úhel) platí

    a) 0<θ<π/2
    b) θ>π
    c) θ<π/2
    d) π/2<θ<π
    d
  588. Vyberte pravdivé tvrzení o úhlu θ, který svírá povrch skutečné kapaliny s povrchem stěny nádoby (stykový úhel):

    a) pro smáčející kapalinu 0<θ<π/2
    b) pro smáčející kapalinu π/2<θ<π
    c) pro nesmáčející kapalinu 0<θ<π/2
    d) pro nesmáčející kapalinu θ = 0
    a
  589. Vyberte pravdivé tvrzení o stykovém uhlu θ, který svírá povrch kapaliny s povrchem stěny:

    a) pro smáčející kapalinu 0<θ<π/2
    b) pro reálnou nesmáčející kapalinu π/2<θ<π
    c) pro smáčející kapalinu π/2<θ<π
    d) pro dokonale nesmáčející kapalinu θ = π
    a,b,d
  590. Vyberte z následujícíh kapalin kapalinu nesmáčející sklo

    a) rtuť
    b) voda
    c) alkohol
    d) aceton
    a
  591. Označíme-li povrchové napětí σ, lze pro volný povrch kapaliny kulového tvaru o poloměru R vyjádřit hodnotu kapilárního tlaku pk jako

    a) pk = σ/R
    b) pk = 2σ/R
    c) pk = σ/2πR
    d) pk = σ/πR2
    b
  592. Vyberte správné tvrzení:

    a) s kapilární depresí se setkáváme u nesmáčivých kapalin
    b) kapilární tlak je přímo úměrný povrchovému napětí
    c) stykový úhel v případě dokonale nesmáčejících kapalin je roven π
    d) u rtuti nastává kapilární elevace
    a,b,c
  593. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) u vody nastává jev kapilární elevace
    b) kapilární tlak je přímo úměrný poloměru zakřivení kulového povrchu kapaliny
    c) u nesmáčejících kapalin nastává kapilární elevace
    d) stykový úhel v případě smáčejících kapalin je větší než π/2
    b,c,d
  594. Značí-li σ povrchové napětí, ρ hustotu, a g gravitační zrychlení, je výška h, do které vystoupí smáčející kapalina v kapiláře o poloměru R, dána vztahem

    a) h = σ/ρgR
    b) h = 2σ/ρgR
    c) h = ρ/σgR
    d) h = 2ρ/σgR
    b
  595. Do jaké výšky vystoupí voda o povrchovém napětí 0,073 N.m-1 v kapiláře o vnitřním průměru 1 mm? Počítejte s hodnotou g = 10 m.s2.

    a) 7,3 mm
    b) 14,6 mm
    c) 18,2 mm
    d) 29,2 mm
    d
  596. Vztah pro výpočet výšky, do které vystoupí kapalina v kapiláře během kapilární elevace vyplývá z podmíneky rovnosti mezi

    a) kapilární tlakem a povrchovým napětím
    b) kapilárním tlakem a tíhou sloupce kapaliny
    c) kapilárním tlakem a hydrostatickým tlakem
    d) povrchovým napětím a tíhou kapaliny
    c
  597. Při změně teploty o hodnotu Δt se původní objem V1 u většiny kapalin změní na objem V, který můžeme použitím součinitele teplotní objemové roztažnosti β přibližně vyjádřit jako

    a) V = V1βΔt
    b) V = V1 ( 1 + βΔt)
    c) V = V1 ( 1 - βΔt)
    d) V = V1 + βΔt
    b
  598. Jednotkou součinitele teplotní objemové roztažnosti je

    a) K.m-3
    b) m3/K
    c) K-1.m-1
    d) K-1
    d
  599. Označte pravdivé tvrzení

    a) voda má největší hustotu při 284 K
    b) u většiny kapalin objem s rostoucí teplotou roste
    c) jednotkou součinitele teplotní objemové roztažnosti kapalin je K-1
    d) u většiny kapalin hustota s rostoucí teplotou klesá
    b,c,d
  600. Označte nepravdivé tvrzení týkající se součinitele teplotní objemové roztažnosti kapalin:

    a) je obecně menší než u pevných látek
    b) jeho jednotkou je K-1
    c) jeho jednotkou je m3.K-1
    d) je pro většinu kapalin záporný v celém teplotním rozmezí
    a,c,d
  601. Označte alternativu, ve které je jednotka správně uvedena:

    a) tepelná kapacita - J.K-1
    b) měrná tepelná kapacita - J.kg-1.K-1
    c) Boltzmannova konstanta - J.K-1.mol-1
    d) normálové napětí - Pa
    a,b,d
  602. Označte alternativu, ve které je jednotka uvedena nesprávně:

    a) tepelná kapacita - J.kg-1
    b) měrná tepelná kapacita - J.kg-1
    c) měrné skupenské teplo tání - J.kg-1
    d) jednotka konstanty v Boylově-Mariottově zákonu - J.kg-1
    a,b,d
  603. Označte variantu, ve které obě uvedené veličiny či konstanty nemají stejnou jednotku:

    a) normálové napětí a povrchové napětí
    b) Avogadrova konstanta a Boltzmannova konstanta
    c) součinitel teplotní délkové roztažnosti a součinitel teplotní objemové roztažnosti
    d) měrné skupenské teplo tání a měrná tepelná kapacita
    a,b,d
  604. Označte variantu, ve které jsou pro obě veličiny či konstanty uvedeny správné jednotky:

    a) tepelná kapacita - J; měrná tepelná kapacita - J.kg-1.K-1
    b) Boltzmannova konstanta - J.K-1; konstanta v Boylově-Mariottově zákonu - J
    c) molární plynová konstanta - J.mol-1; normálové napětí - Pa
    d) modul pružnosti v tahu - Pa; měrné skupenské teplo tání - J.K-1
    b
  605. Při měření teploty rtuťovým teploměrem se vzužívá jevu

    a) kapilární elevace
    b) kapilární deprese
    c) teplotní objemové roztažnosti
    d) hydrostatického tlaku
    c
  606. Grafem závislosti objemu kapalin na přírůstku teploty je ve většině případů

    a) přímka procházející počátkem
    b) křivka s maximem při určité teplotě
    c) křivka s minimem při určité teplotě
    d) přímka s úsekem na svislé ose, který je roven počátečnímu objemu
    d
  607. Měrné skupenské teplo tání vyjadřujeme v jednotkách

    a) J.kg-1
    b) J.mol-1
    c) J.kg-1.K-1
    d) J.K-1
    a
  608. Počet fází ve stavu, který odpovídá kterémukoliv bodu na některé z křivek fázového diagramu dané čisté látky je

    a) 0
    b) 1
    c) 2
    d) 3
    c
  609. Počet fází ve stavu, který odpovídá kterémukoliv bodu v oblastech mezi křivkami fázového diagramu dané čisté látky je

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    d) 0
    a
  610. Počet fází ve stavu, který odpovídá trojnému bodu fázového diagramu dané čisté látky je

    a) 0
    b) 1
    c) 2
    d) 3
    d
  611. Ve fázovém diagramu látky je vlevo od křivky tání

    a) oblast pevné látky
    b) oblast kapaliny
    c) oblast přehřáté
    d) oblast současně přitomné pevné látky a kapaliny
    a
  612. Ve fázovém diagramu látky je nad křivkou syté páry

    a) oblast pevné látky
    b) oblast kapaliny
    c) oblast přehřáté páry
    d) oblast současně přítomné plynové a kapalné fáze
    b
  613. Ve fázovém diagramu látky je pod křivkou syté páry

    a) oblast pevné látky
    b) oblast kapaliny
    c) oblast přehřáté páry
    d) oblast syté páry
    c
  614. Zvolte nesprávnou kombinaci umístění daného stavu látky ve fázovém diagramu látky a počtu přítomných fází:

    a) křivka tání - 1
    b) křivka syté páry - 2
    c) oblast mezi dvěma křivkami - 2
    d) trojný bod - 2
    a,c,d
  615. Označte správnou kombinaci umístění daného stavu látky ve fázovém diagramu a počtu přítomných fází:

    a) křivka syté páry - 1
    b) oblast přehřáté páry - 1
    c) oblast vlevo od křivky tání - 1
    d) oblast vpravo od křivky tání - 1
    b,c,d
  616. Jednotkou absolutní vlhkosti vzduchu je

    a) kg
    b) %
    c) kg.m-3
    d) kg.mol-1
    c
  617. Do statického elektrického pole vložíme kovový prstenec. Které z následujících tvrzeních je nesprávné?

    a) prstenec získá záporný elektrický náboj
    b) prstenec získá kladný elektrický náboj
    c) uvnitř prstence se zvětší hustota siločar
    d) uvnitř prstence nebude elektrické pole
    a,b,c
  618. Při vložení izolantu (dielektrika) do elektrického pole

    a) se částice dielektrika dávají do pohybu jedním či druhým směrem podle znaménka svého náboje
    b) získá dielektrikum kladný náboj
    c) se částice dielektrika polarizují (pokud nebyly dipóly přítomny) a orientují
    d) získá dielektrikum záporný náboj
    c
  619. Polarizace dielektrika znamená

    a) pohyb jeho částic k opačně nabitým elektrodám
    b) vytvoření elektrických dipólů z atomů či molekul (pokud nebyly již dříve přítomny) a jejich zorientování
    c) odebrání elektronů z dielektrika
    d) dodání elektronů dielektriku
    b
  620. Které z uvedených tvrzení je pravdivé?

    a) v některých dielektrikách mohou existovat elektrické dipóly až po vložní elektrického pole, v jiných existují stále
    b) dielektrika jsoupouze látky s permanentními (stálými) dipóly
    c) dielektriak jsou pouze látky s indukovanými dipóly
    d) polarizací dielektrika působením vnějšího elektrického pole se vytvoří vnitřní elektrické pole opačného směru
    a,d
  621. Příkladem dielektrika se stálými (permanentními) dipóly je

    a) sklo
    b) slída
    c) vzduch
    d) voda
    d
  622. Které z uvedených tvrzení je pravdivé?

    a) polarizací dielektrika působením vnějšího elektrického pole se vytvoří vnitřní elektrické pole opačného směru
    b) polarizací dielektrika působením vnějšího elektrického pole se vytvoří vnitřní elektrické pole téhož směru
    c) v dielektriku vloženém do vnějšího elektrického pole se žádné elektrické pole nevytváří
    d) dielektrikum vložené do vnějšího elektrického pole získává elektrický náboj
    a
  623. Je-li velikost intenzity vnější elektrického pole Ee, velikost intenzity vnitřního pole vytvořeného polarizací  dielektrika Ei, bude velikost intenzity výsledného pole E:

    a) E = Ee + Ei
    b) E = Ee - Ei
    c) E = Ei - Ee
    d) E = 2Ee - Ei
    b
  624. Budiž velikost intenzity elektrického pole ve vakuu Ee, v dielektriku E, hodnota permitivity εr. Platí, že

    a) εr = E/Ee
    b) ε = E/Ee
    c) εr = Ee/E
    d) εr = Ee/E
    c
  625. S konstantou zvanou permitivita se setkáváme

    a) ve vzorci pro výpočet kapacity deskového kondenzátoru
    b) ve vzorci pro měrný odpor materiálu
    c) ve Faradayových zákonech elektrolýzy
    d) v Coulombově zákonu
    a,d
  626. Jednotkou permitivity dielektrika je

    a) F.m
    b) F.m-1
    c) C.m
    d) C2.N-1.m-2
    b,d
  627. Z Coulombova zákona můžeme vyjádřit jednotku permitivity prostředí jako

    a) C.N.m
    b) C.N-1.m-2
    c) C2.N-1.m
    d) C2.N-1.m-2
    d
  628. Pomocí permitivity zpravidla charakterizujeme určitou vlastnost

    a) kovu
    b) dielektrika
    c) polovodiče
    d) elektrolytu
    b
  629. Která z následujících látek je typickým dielektrikem?

    a) porcelán
    b) petrolej
    c) roztok chloridu sodného ve vodě
    d) germanium
    a,b
  630. Která z následujících látek je typickým dielektrikem?:

    a) ionizovaný plyn
    b) železo
    c) petrolej
    d) křemík
    c
  631. Mezi typické izolanty patří:

    a) sulfid kamenatý
    b) olej
    c) roztok kyseliny sírové
    d) slída
    d,b
  632. Mezi typické izolanty nepatří

    a) křemík
    b) sklo
    c) slída
    d) sulfid kamenatý
    a,d
  633. Hodnoty relativníchpermitivit jsou následující: suchý vzduch - 1,0006, parafín - 2,0 až 2,2, voda - 81,6. V kterém prostředí bude za jinak stejných podmínek největší intenzita elektrického pole?

    a) ve vakuu
    b) v suchém vzduchu
    c) v parafínu
    d) ve vodě
    a
  634. Hodnoty relativních permitivit jsou následující: suchý vzduch - 1,0006, parafín - 2,0 až 2,2, voda - 81,6. V kterém prostředí bude za jinak stejných podmínek nejmenší intenzita elektrického pole?

    a) ve vakuu
    b) v suchém vzduchu
    c) v parafínu
    d) ve vodě
    d
  635. Hodnoty relativních permitivit jsou : dusík - 1,00061, transformátorový olej - 2,2, sklo- 5 až 16, etanol - 24. V kterém prostředí bude za jinak stejných podmínek nejmenší intenzita elektrického pole?

    a) v dusíku
    b) v transformátorovém oleji
    c) ve sklu
    d) v etanolu
    d
  636. Relativní permitivita vody je 81,6. Nahradíme-li vakuum vodou, intenzita elektrického pole za jinak stejných podmínek se

    a) značně zvýší
    b) značně sníží
    c) nepatrně sníží
    d) nepatrně zvýší
    b
  637. Relativní permitivita suchého vzduchu je 1,0006. Nahradíme-li vakuum suchým vzduchem, intenzita elektrického pole za jinak stejných podmínek se

    a) značně zvýší
    b) značně sníží
    c) nepatrně sníží
    d) nepatrně zvýší
    c
  638. Relativní permitivita etanolu je 24, transformátorového oleje 2,2. Za jinak stejných podmínek bude intenzita elektrického pole

    a) podstatně vyšší v prostředí transformátorového oleje
    b) podstatně vyšší v prostředí etanolu
    c) nepatrně vyšší v prostředí transformátorového oleje
    d) nepatrně vyšší v prostředí etanolu
    a
  639. Síla působící mezi dvěma bodovými náboji

    a) nezávisí na prostředí
    b) je přímo úměrná permitivitě prostředí
    c) je nepřímo úměfrná permitivitě prostředí
    d) je přímo úměrná čtverci permitivity prostředí
    c
  640. Které z uvedených tvrzení je nesprávné?

    a) permitivita prostředí je bezrozměrné číslo (jednotkou je 1)
    b) permitivita vakua je bezrozměrné číslo
    c) síla působící mezi dvěma bodovými náboji je přímo úměrná permitivitě prostředí
    d) síla působící mezi dvěma náboji je nepřímo úměrná permitivitě prostředí
    a,b,c
  641. F.m-1 je jednotkou

    a) permitivity prostředí
    b) intenzity elektrického pole
    c) kapacity kondenzátoru
    d) potenciálu
    a
  642. Které z následujících tvrzení je nesprávné:

    a) permitivita vody je větší než permitivita vakua
    b) permitivita vody je menší než permitivita vakua
    c) rozdíl mezi permitivitou vody a vakua je nepatrný
    d) permitivita je konstanta z Coulombova zákona nezávislá na prostředí
    b,c,d
  643. Intenzita elektrického pole v dielektriku je

    a) nepřímo úměrná jeho permitivitě
    b) přímo úměrná jeho permitivitě
    c) nepřímo úměrná čtverci permitivity
    d) přímo úměrná čtverci permitivity
    a
  644. Které z následujících tvrzení je správné:

    a) permitivita suchého vzduchu je větší než permitivita vakua
    b) permitivita suchého vzduchu je menší než permitivita vakua
    c) rozdíl mezi permitivitami suchého vzduchu a vakua je nepatrný
    d) permitivita je konstanta charakterizující daný izolant
    a,c,d
  645. Které z následujících tvrzení je nepravdivé?

    a) intenzita elektrického pole je nezávislá na prostředí
    b) intenzita elektrického pole je tím větší, čím větší je permitivita dielektrika
    c) intenzita elektrického pole je tím menší, čím větší je permitivita dielektrika
    d) permitivita dielektrika je menší než permitivita vakua
    a,b,d
  646. Kapacita deskového kondenzátoru

    a) závisí na velikosti ploch desek
    b) je nepřímo úměrná permitivitě prostředí mezi deskami
    c) je nepřímo úměrná čtverci permitivity prostředí mezi deskami
    d) je přímo úměrná permitivitě prostředí mezi deskami
    a,d
  647. uvažujme daný deskový kondenzátor, mezi jehož deskami je vzduch. Vyčerpáním vzduchu se

    a) jeho kapacita podstatně zvýší
    b) jeho kapacita podstatně sníží
    c) jeho kapacita nepatrně sníží
    d) jeho kapacita nepatrně zvýší
    c
  648. Elektrony se mohou podílet jako volné částice na přenosu elektrického náboje

    a) v kovech
    b) v ionizovaném plynu
    c) v elektrolytu
    d) v polovodičích
    a,b,d
  649. Zvolte správné tvrzení:

    a) dohodnutý směr proudu odpovídá směru pohybu kladně nabitých částic
    b) dohodnutý směr proudu odpovídá směru pohybu elektronů
    c) dohodnutý směr proudu odpovídá směru proudu těch částic, které jsou právě daným vodičem přenášeny
    d) v ionizovaném plynu je elektrický náboj přenášen pouze kladně a záporně nabitými částicemi plynu
    a
  650. Je-li v daném vodiči proud přenášen jednak kladně a jednak záporně nabitými náboji, je třeba pro výpočet procházejícího proudu uvážit

    a) pouze náboj kladně nabitých částic
    b) součet nábojů všech částic bez ohledu na znaménko
    c) pouze náboj záporných částic
    d) náboj kladných částic od kterého odečteme oabsolutní hodnotu náboje záporných částic
    b
  651. V kovu se přenáší proud

    a) volnými valenčními elektrony kovu
    b) elektrony, které jsou do kovu dodány z připojeného zdroje
    c) elektrony a kladně nabitými ionty
    d) elektrony a záporně nabitými ionty
    a
  652. Střední rychlost pohybu volných elektronů v kovu

    a) je při teplotě 0 K nulová
    b) je téměř nezávislá na teplotě
    c) závisí na teplotě stejným způsobem jako střední rychlost pohybu molekul plynu
    d) roste se stoupající teplotou
    b
  653. Uveďte správné tvrzení:

    a) existence elektrického odporu v kovu je dána předáváním hybnosti elektronu částicím krystalové mřížky
    b) po připojení kovového vodiče ke zdroji elektromotorického napětí nastane pouze částečně uspořádaný pohyb elektronů
    c) pohyb elektronů v kovovém vodiči po připojení zdroje elektromotorického napětí je přísně uspořádaný
    d) rychlost elektronů způsobená silami elektrického ple je nízká ve srovnání se střední rychlostí neuspořádaného pohybu elektronů
    a,b,d
  654. Tři druhy částic (kladně nabité ionty, záporně nabité ionty a elektrony) se podílejí na přenosu náboje

    a) v kovech
    b) v elektrolytech
    c) v polovodičích
    d) v ionizovaném plynu
    d
  655. Značí-li Q náboj a t čas, je intenzita I konstantního proudu procházejícího vodičem dána vztahem

    a) I = Q/t
    b) I = Q.t
    c) I = U/t
    d) I = C/t
    a
  656. Vodičem prochází konstantní proud 20 mA. Jaký náboj prošel průřezem vodiče za 50 min?

    a) 10 C
    b) 15 C
    c) 30 C
    d) 60 C
    d
  657. Za 5 hodin byl při konstantním proudu přenesen náboj 7,2 kC. Jaká byla hodnota proudu?

    a) 0,6 A
    b) 0,4 A
    c) 0,2 A
    d) 0,1 A
    b
  658. Vodičem prochází konstantní proud 25 mA. Určete celkový náboj částic, které prošly průřezem vodiče za 40 minut.

    a) 10 C
    b) 30 C
    c) 60 C
    d) 60 kC
    c
  659. Počet volných elektronů, které projdouprůřezem kovového vodiče s proudem 1,6 mA za dobu 100 s je přibližně

    a) 1017
    b) 1018
    c) 1019
    d) 1020
    b
  660. uveďte, které tvrzení je správné:

    a) jednotkou elektromotorického napětí je volt
    b) jednotkou elektrického potenciálu je volt
    c) elektromotorické napětí je rovno absolutní hodnotě rozdílu potenciálů mezi svorkami nezatíženého zdroje
    d) elektromotorické napětí je rovno absolutní hodnotě rozdílu potenciálů mezi svorkami zdroje připojenými k elektrickému obvodu
    a,b,c
  661. V automobilové baterii získáváme energii elektrickou přeměnou z energie

    a) mechanické
    b) tepelné
    c) světelné
    d) chemické
    d
  662. Na akumulátoru je uveden údaj 20 Ah. Převeďte jej na jednotku kC:

    a) 48 kC
    b) 400 kC
    c) 72 kC
    d) 86 kC
    c
  663. Na akumulétoru je uveden údaj 25 Ah. Převeďte jej na jednotku kC:

    a) 50 kC
    b) 125 kC
    c) 90 kC
    d) 180 kC
    c
  664. Na akumulétoru je uveden údaj 30 Ah. Převeďte jej na jednotku kC:

    a) 36 kC
    b) 180 kC
    c) 60 kC
    d) 108 kC
    d
  665. K baterii o elektromotorickém napětí 4,5 V a vnitřním odporu 1 Ω je připojena žárovka, kterou prochází proud 200 mA. Jaké je napětí na žárovce?

    a) 4,1 V
    b) 4,2 V
    c) 4,3 V
    d) 4,4 V
    c
  666. K baterii o elektromotorickém napětí 4,5 V a vnitřním odporu 1 Ω je připojena žárovka, kterou prochází proud 200 mA. Jaký je příkon žárovky?

    a) 0,74 W
    b) 0,86 W
    c) 0,92 W
    d) 0,98 W
    b
  667. K baterii o elektromotickém napětí 4,5 V a vnitřním odporu 1Ω je připojena žárovka, kterou prochází proud 200 mA. Jaká je účinnost obvodu?

    a) 75%
    b) 80%
    c) 89%
    d) 96%
    d
  668. Úplným vybitím akumulétoru by se přenesl celkový náboj 144 kC. Převeďte tuto hodnotu na obvykle udávanou hodnotu v Ah:

    a) 40 Ah
    b) 50 Ah
    c) 80 Ah
    d) 100 Ah
    a
  669. Nezatížená automobilové baterie má napětí 12 V a vnitřní odpor 24 mΩ. Jaký proud by protékal při zkratu?

    a) 500 A
    b) 600 A
    c) 700 A
    d) 800 A
    a
  670. Elektrický oblouk je napájen ze zdroje o napětí 240 V přes reostat o odporu 30 Ω. Jaký největší proud může obvodem procházet?

    a) 8 A
    b) 9 A
    c) 10 A
    d) 11 A
    a
  671. Elektrický oblouk je napájen ze zdroje o napětí 240 V přes reostat o odporu 30 Ω. Jaké napětí naměříme na oblouku při proudu 5 A?

    a) 90 V
    b) 100 V
    c) 110 V
    d) 120 V
    a
  672. Úplným vybitím akumulétoru by se přenesl celkový náboj 180 kC. Převeďte tuto hodnotu na obvykle udávanou hodnotu v Ah:

    a) 50 Ah
    b) 100 Ah
    c) 150 Ah
    d) 200 Ah
    a
  673. Napětí nezatížené automobilové baterie 12,4 V pokleslo při odběru proudu 40 A na 11,2 V. Jaký je vnitřní odpor baterie?

    a) 30 mΩ
    b) 40 mΩ
    c) 50 mΩ
    d) 60 mΩ
    a
  674. Nezatížená automobilové baterie má napětí 12 V a vnitřní odpor 30 mΩ. Jaký proud by protékal při zkratu?

    a) 400 A
    b) 600 A
    c) 700 A
    d) 800 A
    a
  675. Během úplného vybití akumulátoru by se přenesl celkový náboj 216 kC. Jak dlouho můžeme nejvýše akumulátor vybíjet proudem 10 A, nemáme-li překročit jeho 50% vybití?

    a) 1 hodinu
    b) 3 hodiny
    c) 6 hodin
    d) 30 hodin
    b
  676. Během úplného vybití akumulátoru by se přenesl celkový náboj 252 kC. Jak dlouho můžeme nejvýše akumulátor vybíjet proudem 14 A, nemáme-li překročit jeho 50% vybití?

    a) 5 hodin
    b) 50 hodin
    c) 2,5 hodin
    d) 25 hodin
    c
  677. Při úplném vybití akumulátoru by se přenesl celkový náboj 288 kC. Svorkové napětí akumulátoru je 12 V. Jakou práci vykonal elektrický proud po 50% vybití akumulátoru?

    a) 6,92 MJ
    b) 5,19 MJ
    c) 3,46 MJ
    d) 1,73 MJ
    d
  678. Při úplném vybití akumulátoru by se přenesl celkový náboj 360 kC. Svorkové napětí akumulátoru je 12 V. Jakou práci vykonal elektrický proud při 50% vybití akumulátoru?

    a) 2,16 MJ
    b) 4,32 MJ
    c) 6,48 MJ
    d) 8,64 MJ
    a
  679. Vyberte správný vztah mezi veličinami respektive jednotkami, plynoucí z Ohmova zákona pro část elektrického obvodu:

    a) U = R/I
    b) V = Ω.A
    c) V = Ω/A
    d) U = RI
    b,d
  680. Vyberte správný vztah mezi veličinami respektive jednotkami, plynoucí z Ohmova zákona pro část elektrického obvodu:

    a) I = R/U
    b) I = U/R
    c) I = UR
    d) V = Ω.A
    b,d
  681. Grafickým znázorněním proudu v kovovém vodiči v závislosti na napětí mezi konci tohoto vodiče je

    a) přímka v prvním kvadrantu s určitým úsekem na svislé ose
    b) přímka v prvním kvadrantu s určitým úsekem na vodorovné ose
    c) křivka
    d) přímka procházející počátkem
    d
  682. Vyberte správnou kombinaci uvedeného pojmu a jeho výkladu:

    a) rezistor - elektrická velčina
    b) reostat - kovová součástka se stálým elektrickým odporem
    c) potenciometr - rezistor s posuvným kontaktem sloužící k nastavení vhodného napětí v obvodu
    d) reostat - rezistor s posuvným kontaktem sloužící k nastavení vhodného napětí v obvodu
    c
  683. Potenciometr je

    a) rezistor s posuvným kontaktem sloužící k nastavení vhodného proudu v obvodu
    b) jakýkoliv odpor
    c) jakákoliv kovová součástka se stálým elektrickým odporem
    d) rezistor s posuvným kontaktem sloužící k nastavení vhodného napětí v obvodu
    d
  684. Reostat je

    a) rezistor s posuvným kontaktem sloužící k nastavení vhodného proudu v obvodu
    b) rezistor s posuvným kontaktem k nastavení vhodného napětí v obvodu
    c) jakákoliv kovová součástka o stálém elektrickém odporu
    d) stálý elektrický odpor
    a
  685. K nastavení vhodného napětí v elektrickém obvodu používáme

    a) jakkoliv zapojeného rezistoru
    b) rezistoru s posuvným kontaktem zapojeného jako potenciometr
    c) rezistoru s posuvným kontaktem zapojeného jako reostat
    d) jakéhokoliv kovového odporu
    b
  686. Na žárovce jsou uvedeny provozní hodnoty 24 V a 0,1 A. Prochází-li žárovkou proud 2,5 mA je na ní napětí 0,045 V a teplota vlákna je prakticky rovna teplotě okolí (20 °C). Teplotní součinitel odporu αW = 4,4×10-3 K-1. Jakou teplotu má přibližně vlákno za provozu žárovky?

    a) 1200°C
    b) 1600°C
    c) 1400°C
    d) 2800°C
    d
  687. Automobilová žárovka koncového světla je určena pro napětí 12 V a proud 500 mA. Jaký je odpor jejího vlákna?

    a) 24 Ω
    b) 60 Ω
    c) 24 mΩ
    d) 60 mΩ
    a
  688. Automobilová žárovka blikače je určena pro napětí 12 V a proud 1,6 A. Jaký je odpor jejího vlákna?

    a) 282 Ω
    b) 7,5 Ω
    c) 1,75 Ω
    d) 2 Ω
    b
  689. Měrný elektrický odpor ρ látky, ze které je zhotoven vodič o průřezu S, délce l a elektrickém odporu R, je roven

    a) ρ = RI/S
    b) ρ = IS/R
    c) ρ = RS/l
    d) ρ = RSl
    c
  690. Jednotkou měrného elektrického odporu látky je

    a) Ω.m
    b) Ω.m-1
    c) Ω.m2
    d) Ω.m-2
    a
  691. Jaký celkový odpor má měděný vodič o délce 10 m a průřezu 0,34 mm2? Rezistivita mědi je 0,017×10-6 Ω.m.

    a) 0,2 Ω
    b) 0,5 Ω
    c) 1 Ω
    d) 2 Ω
    b
  692. Jednotku měrné elektrické vodivosti (S.m-1) můžeme též vyjádřit jako

    a) Ω.m
    b) Ω-1.m
    c) Ω.m-1
    d) Ω-1.m-1
    d
  693. Odporové materiály jsou látky jsou látky

    a) s jakýmkoliv čistým ohmickým odporem
    b) látky s malým měrným elektrickým odporem
    c) látky s velkým měrným elektrickým odporem
    d) látky s měrným elektrickým odporem zcela nezávislým na teplotě
    c
  694. Příkladem odporového materiálu je

    a) měď
    b) konstantan
    c) hliník
    d) nikelin
    b,d
  695. Příkladem materiálu s velkým měrným elektrickým odporem je

    a) nikelin
    b) bronz
    c) zinek
    d) konstantan
    a,d
  696. Příkladem odporového materiálu je

    a) mosaz
    b) nikl
    c) měď
    d) chromnikl
    d
  697. Jednotkou teplotního součinitele elektrického odporu je

    a) K-1
    b) Ω-1
    c) Ω.K-1
    d) Ω.K
    a
  698. Jaký celkový odpor má měděný vodič o délce 5 m a průřezu 0,17 mm2? Rezistivita mědi je 0,017×10-6Ω.m?

    a) 0,2 Ω
    b) 0,5 Ω
    c) 1 Ω
    d) 2 Ω
    b
  699. O kolik procent se zvětší odpor měděného vodiče, vzroste-li jeho teplota z 20 °C? Teplotní součinitel odporu αCu = 4×10-3 K-1.

    a) 32%
    b) 44%
    c) 16%
    d) 24%
    a
  700. V nepříliš velkých intervalech teplot můžeme předpokládat, že elektrický odpor daného vodiče

    a) roste přibližně lineárně s teplotou
    b) je nepřímo úměrný teplotě
    c) je přímo úměrný čtverci teploty
    d) je nepřímo úměrný čtverci teploty
    a
  701. Označte pravdivé tvrzení:

    a) elektrický odpor kovového vodiče roste s rostoucí teplotou následkem zvětšení rozkmitu částic mřížky
    b) po vložení vodiče do elektrického pole se dosáhne zcela uspořádaného pohybu volných elektronů
    c) jednotkou teplotního součinitele elektrického odporu je K-1
    d) měď není odporový materiál
    a,c,d
  702. Závislosti elektrického odporu na teplotě se vzužívá u

    a) termočlánků
    b) termistorů
    c) odporových teploměrů
    d) bimetalických teploměrů
    b,c
  703. Měrný elektrický odpor mědi je 0,0178 μΩm, hliníku 0,027 μΩm, konstantanu 0,50 μΩm, manganinu 0,42 μΩm. Označte pravdivé tvrzení:

    a) manganin patří mezi odporové materiály
    b) konstantan patří mezi odporové materiály
    c) při provádění domovní instalace s použitím měděného vodiče je možno pro očekávané zatížení použít drátu o menším průřezu než při použití hliníhového vodiče
    d) při provádění domovní instalace s použitím měděného vodiče je nutno užít drátu o věším průřezu než při použití hliníkového vodiče
    a,b,c
  704. Supravodivost je jev, která se uplatňuje u některých kovů

    a)  při teplotě 0 °C
    b) při teplotě blízké bodu tání daného kovu
    c) při teplotách blízkých 0 K
    d) při teplotách vyšších než 200 °C
    c
  705. pro uzavřený elektrický obvod platí vztah mezi elektromotorickým napětím Ue, napětím na vnější části obvodu U a napětím na vnitřní části obvodu Ui vztah

    a) Ue = U + Ui
    b) Ue = U - U
    c) Ue = Ui - U
    d) Ue = Ui
    a
  706. Baterie suchých článků v kapesní svítilně dodávala po dobu 1 hodiny proud 20 mA při svorkovém napětí 4,5 V. Jakou práci vykonaly elektrické síly ve vnější části obvodu?

    a) 124 J
    b) 224 J
    c) 324 J
    d) 424 J
    c
  707. Baterie suchých článků v kapesní svítilně dodávala po dobu 1 hodiny proud 20 mA při svorkovém napětí 4,5 V. Jaký celkový náboj prošel průřezem vodiče?

    a) 36 C
    b) 48 C
    c) 72 C
    d) 84 C
    c
  708. Označte správné tvrzení:

    a) elektromotoické napětí je větší než svorkové napětí
    b) svorkové napětí je větší než elektromotorické napětí
    c) elektromotorické napětí je napětí na svorkách nezatíženého zdroje
    d) svorkové napětí je napětí na svorkách zdroje, který je součástí uzavřeného obvodu
    a,c,d
  709. Elektromotorické napětí zdroje v uzavřeném obvodu Ue s vnějším odporem R a vnitřním odporem Ri lze vzjádřit pomocí vztahu:

    a) I = Ue/(R + Ri)
    b) I = Ue/(R - Ri)
    c) I = Ue/(Ri - R)
    d) I = Ue/Ri - Ue/R
    a
  710. S použitím vnějšího odporu R a vnitřního odporu Ri lze výraz pro elektromotorické napětí zdroje zapojeného do uzavřeného obvodu napsat:

    a) Ue = RI - RiI
    b) Ue = RiI - RI
    c) Ue = I/ (R - Ri)
    d) Ue = I (R + Ri)
    d
  711. Je-li v uzavřeném obvodu vnější odpor R, vnitřní odpor Ri, lze vzjádřit vztah mezi svorkovým napětím U a elektromotoricým napětím ue pomocí tzv. úbytku napětí takto:

    a) Ue = U - RiI
    b) U = Ue + RiI
    c) U = Ue - RiI
    d) U = RiI - Ue
    c
  712. V uzavřeném obvodu je zdroj napětí Ue = 12 V s vnitřním odporem Ri = 0,2 Ω. Vnější obvod má odpor 19,8 Ω. Určete proud protékající obvodem a vypočtětě hodnotu svorkového napětí.

    a) 0,3 A; 12 V
    b) 0,6 A; 12 V
    c) 0,6 A; 11,88 V
    d) 0,3 A; 11,88 V
    c
  713. Vyberte správné tvrzení:

    a) rozdíl mezi elektromotorickým a svorkovým napětím je tímmenší, čím menší je vnější odpor
    b) elektromotirické napětí je napětí na svorkách zdroje, kterým neprochází proud
    c) svorkové napětí je na svorkách zdroje, který je zapojen do uzavřeného obvodu
    d) úbytek napětí na zdroji je roven součinu vnitřního odporu a proudu
    b,c,d
  714. Uvažujme 3 paralelně zapojené rezistory; hodnoty U, R a I značí celkové hodnoty napětí, odporu a proudu, indexy 1,2 a 3 se vztahují k jednotlivým rezistorům. Který z uvedených vztahů je nesprávný?

    a) I = I1 + I2 + I3
    b) U = U1 + U2 + U3
    c) U/R = U/R1 + U/R2 + U/R3
    d) 1/R = 1/R1 + 1/R2 + 1/R3
    b
  715. Vyhledejte správné tvrzení: Jsou-li rezistory zapojeny paralelně,

    a) je na všech stejné napětí
    b) celkový proud je roven součtu proudů v jednotlivých větvích
    c) celkový odpor je roven součtu jednotlivých odporů
    d) algebraický součet proudů pro uzel se rovná nule
    a,b,d
  716. Zvolte správné tvrzení:

    a) rozsah ampérmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    b) rozsah voltmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    c) rozsahy voltmetru a ampérmetru nelze měnit
    d) rozsah ampérmetru zvětšíme připojením bočníku
    b,d
  717. Zvolte správné tvrzení:

    a) rozsah voltmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    b) rozsahy přístrojů je možné měnit jedině změnou jejich vnitřního odporu
    c) rozsah voltmetru zvětšíme připojením bočníku
    d) rozsah ampérmetru zvětšíme připojením bočníku
    a,d
  718. označte správné tvrzení.

    a) odpor voltmetru má být velký
    b) odpor ampérmetru má být velký
    c) rozsah voltmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    d) rozsah ampérmetru zvětšíme připojením bočníku
    a,c,d
  719. Označte správné tvrzení:

    a) odpor voltmetru má být velký
    b) odpor ampérmetru má být malý
    c) rozsah voltmetru zvětšíme připojením bočníku
    d) rozsah ampérmetru zvětšíme připojením bočníku
    a,b,d
  720. Označte správné tvrzení:

    a) odpor voltmetru má být velký
    b) odpor ampérmetru má být malý
    c) rozsah voltmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    d) rozsah ampérmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    a,b,c
  721. Označte správné tvrzení:

    a) odpor voltmetru má být malý
    b) odporu ampérmetru má být malý
    c) rozsah voltmetru zvětšíme pomocí předřazeného rezistoru
    d) rozsah ampérmetru zvětšíme připojením bočníku
    b,c,d
  722. Voltmetr a ampérmetr se od sebe v principu neliší:

    a) konstrukčně
    b) způsobem, jakým se zapojují do obvodu
    c) způsobem, jakým se zvětšují jejich rozsahy
    d) požadavky na jejich odpor (velký či malý)
    a
  723. Je-li odpor ampérmetru RA a máme-li jeho rozsah zvětšit 4krát

    a) připojíme k němu paralelně bočník s odporem RA/4
    b) připojíme k němu paralelně bočník s odporem RA/3
    c) předřadíme mu rezistor s odporem RA/4
    d) předřadíme mu rezistor s odporem RA/3
    b
  724. Připojíme-li k ampérmetru o odporu RA paralelně rezistor o odporu RA/4

    a) zmenšíme jeho rozsah 4krát
    b) zvětšíme jeho rozsah 4krát
    c) zvětšíme jeho rozsah 5ktát
    d) zvětšíme jeho rozsah 3krát
    c
  725. Ampérmetr s odporem RA a rozsahem 0 až 60 mA má být použit k měření proudu do 6 A. K příslušnému zvětšení rozsahu přístroje je třeba připojit k ampérmetru paralelně rezistor o odporu

    a) 99R
    b) 100RA
    c) RA/100
    d) RA/99
    d
  726. Připojíme-li k ampérmetru o odporu RA a rozsahu 0 až 12 mA paralelně rezistor o odporu RA/4, zvětšíme tím horní hranici jeho rozsahu na

    a) 36 mA
    b) 48 mA
    c) 60 mA
    d) 72 mA
    c
  727. Jaké napětí je na rezistoru o odporu 200 Ω, kterým projde náboj 9 C za 2 minúty?

    a) 5 V
    b) 10 V
    c) 15 V
    d) 20 V
    c
  728. Voltmetr o odporu 50 Ω ukazuje napětí 1,75 V. Jaký proud jím prochází?

    a) 15 mA
    b) 25 mA
    c) 35 mA
    d) 50 mA
    c
  729. Voltmetr o odporu 50 Ω ukazuje napětí 1,75 V. Jaký náboj jím projde za 2 minuty?

    a) 1,2 C
    b) 2,2 C
    c) 3,2 C
    d) 4,2 C
    d
  730. Je-li odpor voltmetru RV a máme-li jeho rozsah zvětšit 5krát, předřadíme mu rezistor s odporem

    a) 4RV
    b) 5RV
    c) RV/4
    d) RV/5
    a
  731. Předřadíme-li voltmetru o odporu RV rezistor o odporu 5RV, zvětšíme jeho rozsah

    a) 3krát
    b) 4krát
    c) 5krát
    d) 6krát
    d
  732. Voltmetr s odporem RV a rozsahem do 60 V má být použit k měření napětí do 300 V. K příslušnému zvětšení rozsahu přístroje je třeba předřadit rezistor odporu

    a) 5RV
    b) 4RV
    c) RV/5
    d) RV/4
    b
  733. Předředíme-li voltmetru o odporu RV a rozsahu 6 V rezistor o odporu 4 RV bude možno měřit napětí do

    a) 18 V
    b) 24 V
    c) 30 V
    d) 36 V
    c
  734. Máme voltmetr o odporu 24 kΩ, jehož rozsah je do 12 V. Potřebujeme-li tímto přístrojem měřit v rozsahu do 60 V

    a) předřadíme mu rezistor o odporu 96 kΩ
    b) předřadíme mu rezistor o odporu 120 kΩ
    c) přiřadíme k němu bočník o odporu 6 kΩ
    d) přiřadíme k němu bočník o odporu 4,8 kΩ
    a
  735. Dva rezistory, každý o odporu 30 kΩ, jsou zapojeny sériově (za sebou). Výsledný odpor činí

    a) 7,5 kΩ
    b) 60 kΩ
    c) 0,15 kΩ
    d) 15 kΩ
    b
  736. Dva rezistory, každý o odporu 20 kΩ, jsou zapojeny sériově (za sebou). Výsledný odpor činí

    a) 20 kΩ
    b) 0,1 kΩ
    c) 40 kΩ
    d) 10 kΩ
    c
  737. Dva rezistory 10 Ω a 15 Ω jsosu zapojeny paralelně. Jaký proud prochází rezistorem o odporu 10 Ω, když celkový proud je 1,5 A?

    a) 0,7 A
    b) 0,9 A
    c) 1 A
    d) 1,1 A
    b
  738. Dva rezistory 10 Ω a 15 Ω jsou zapojeny paralelně. Jaký proud prochází rezistorem o odporu 15 Ω, když celkový proud je 1,5 A?

    a) 0,4 A
    b) 0,5 A
    c) 0,6 A
    d) 0,7 A
    c
  739. Odpor soustavy tří stejných rezistorů zapojených tak, že ke dvojici zapojené sériově je třetí připojen paralelně, činí 60 MΩ. Odpor jednoho rezistoru je

    a) 90 MΩ
    b) 71,4 MΩ
    c) 105 MΩ
    d) 210 MΩ
    a
  740. Odpor soustavy tří stejných rezistorů zapojených tak, že ke dvojici zapojené sériově je třetí připojen paralelně, činí 80 MΩ. Odpor jednoho rezistoru je

    a) 135 MΩ
    b) 270 MΩ
    c) 60 MΩ
    d) 120 MΩ
    d
  741. Dva rezistory, každý o odporu 15 kΩ, jsou zapojeny paralelně. Celkový odpor je

    a) 15 kΩ
    b) 7,5 kΩ
    c) 30 kΩ
    d) 1,5 kΩ
    b
  742. Dva rezistory, každý o odporu 35 kΩ, jsou zapojeny paralelně. Celkový odpor je

    a) 7 kΩ
    b) 70 kΩ
    c) 35 kΩ
    d) 17,5 kΩ
    d
  743. Uvažujme drát, který je protažen při nezměněné hmotnosti na čtyřnásobnou délku. Výsledný odpor bude ve srovnání s původním

    a) 16krát větší
    b) 4krát větší
    c) nezměněn
    d) krát menší
    a
  744. Značí-li u napětí, I intenzitu, R odpor, Q náboj a t čas. Který z výrazů pro elektrickou práci W je správný?

    a) W = Ult
    b) W = Ul2t
    c) W = UQ
    d) W = R2It
    a,c
  745. Značí-li U napětí, I intenzitu, R odpor a t čas. který z výrazů pro elektrickou práci W je nesprávný?

    a) W = U2It
    b) W = Ult
    c) W = R2It
    d) W = U2t/R
    a,c
  746. Ampérhodinu (Ah) můžeme považovat za

    a) hlavní jednotku elektrické práce
    b) vedlejší jednotku elektrického výkonu
    c) hlavní jednotku elektrického výkonu
    d) vedlejší jednotku výkonu
    b
  747. Vedlejší jednotkou elektrického náboje je

    a) Wh
    b) Ah
    c) kWh
    d) Ws
    b
  748. Značí-li U napětí, I intenzitu, R odpor, Q náboj a t čas, který z výrazů pro výkon P konstantního elektrického proudu je správný?

    a) P = UQ/t
    b) P = UI
    c) P = U/R
    d) P = R2I
    a,b
  749. Který z následujících vztahů mezi jednotkami je správný?

    a) 1 C = 1 A.s
    b) 1 kWh = 1 kJ
    c) 1 J = 1 V.C
    d) 1 kWh = 3600 J
    a,c
  750. Který z následujících vztahů mezi jednotkami je správný?

    a) 1 S = 1Ω-1
    b) 1 S = 1Ω-1.m
    c) 1 S = 1Ω.m
    d) 1 S = 1 V.m-1
    a
  751. Který z následujících vztahů mezi jednotkami je nesprávný?

    a) 1 Wh = 3,6 J
    b) 1 Ω = 1 V.A-1
    c) 1 S = 1 Ω-1
    d) 1 J = 1 V.C
    a
  752. Vyhledejte dvojici, ve které jsou oba vztahy ( pro práci W a výkon P konstantního elektrického proudu) uvedeny správně:

    a) W = UIt; P = UI
    b) W = UQ; P = RI2/t
    c) W = RI2; P = W/t
    d) W = UQ/t; P = U2/R
    a
  753. Vyhledejte dvojici, ve které je jeden z uvedených vztahů pro práci W a výkon P konstantního elektrického proudu chybný:

    a) W = U2t/R; P = W/t
    b) W = RI2t; P = UI/t
    c) W = UIt; P = U2/R
    d) W = UQ; P = RI2
    b
  754. Jaké množství tepla vynikne přeměnou z elektrické energie při desetihodinovém provozu elektrického vařiče o příkonu 0,5 kW?

    a) 1,8 kJ
    b) 18 MJ
    c) 1,8 kW.hod
    d) 1800 kW.hod
    b
  755. Jaký je odpor vlákna 50 W automobilové žárovky připojené k napětí 12 V?

    a) 3,56 Ω
    b) 5,62 Ω
    c) 2,88 Ω
    d) 7,22 Ω
    c
  756. Jaký proud přibližně protéká 40 W žárovkou při síťovém napětí 220 V?

    a) 5,5 A
    b) 180 mA
    c) 1,8 A
    d) 550 mA
    b
  757. Jak velký elektrický náboj se přenese při svícení trvajícím 1 h žárovkou o výkonu 20 W při napětí 12 V?

    a) 6 C
    b) 6 Ah
    c) 6 As
    d) 6 kC
    d
  758. Během desetiminutového svícení žárovkou pro síťové napětí 220 V se přenesl zhruba náboj 0,076 Ah. Jak velký byl přibližně příkon žárovky?

    a) 40 W
    b) 100 W
    c) 15 W
    d) 60 W
    b
  759. Které z následujících tvrzení je správné? Nahradíme-li v krystalu křemíku některé atomy foaforem získáme

    a) polovidič typu N
    b) polovodič typu P
    c) polovodič s děrovou vodivostí
    d) vodič
    a
  760. Typ polovodiče s děrovou vodivostí značíme písmenem

    a) D
    b) N
    c) P
    d) E
    c
  761. Typ polovodiče s elektronovou vodivostí značíme písmenem

    a) E
    b) N
    c) P
    d) D
    b
  762. Nahradíme-li některé atomy v krystalu germania atomem uhlíku, získáme

    a) nevodič
    b) vodič
    c) polovodič typu P
    d) polovodič s elektronovou vodivostí
    c
  763. Která z uvedených látek patří mezi polovodiče?

    a) sklo
    b) CdS
    c) Si
    d) Pt
    b,c
  764. Která z uvedených látek patří mezi polovodiče?

    a) AlO
    b) CdS
    c) porcelán
    d) Si
    b,d
  765. Která z uvedených látek nepatří mezi polovodiče?

    a) Si
    b) Te
    c) Ta
    d) CaAs
    c
  766. Uveďte správnou kombinaci:

    a) Te - polovodič
    b) CdS - polovodič
    c) manganin - izolant
    d) NH3 - vodič
    a,b
  767. Uveďte nesprávnou kombinaci:

    a) NH3 - vodič
    b) InSb - polovodič
    c) slída - izolant
    d) Cd - vodič
    a
  768. Zvolte kombinaci, ve které jsou uvedené druhy látek seřazeny ve správném pořadí od nejnižší měrného elektrického odporu k nejvzššímu:

    a) izolanty, polovodiče, elektrolyty, kody
    b) kovy, polovodiče, elektrolyty, izolanty
    c) izolanty, elektrolyty, polovodiče, kovy
    d) kovy, elektrolyty, polovodiče, izolanty
    d
  769. Závislosti odporu polovodiče na teplotě se využívá k měření teploty pomocí

    a) odporových teploměrů
    b) termočlánků
    c) termistorů
    d) bimetalických teploměrů
    c
  770. Zánik páru volný elektron - díra v polovodiči se nazývá

    a) excitace
    b) rekombinace
    c) ionizace
    d) disociace
    b
  771. Mezi výsledným elektrickým proudem v polovodiči I, elektronovým proudem Ie a děrovým proudem Id platí vztah

    a) I = Ie + Id
    b) I = Ie - Id
    c) I = Id - Ie
    d) I = Ie = Id
    a
  772. Ve vlastním polovodiči

    a) je hustota děr menší než hustota volných elektronů
    b) je hustota volných elektronů menší než hustota děr
    c) poměr mezi hustotami děr a volných elektronů závisí na typu poruch krystalové mřížky
    d) je hustota děr rovna hustotě volných elektronů
    d
  773. V jednotlivých alternativách jsou uvedena jednotlivá zařízení a k nim jsou přiřazeny fyzikální principy či jevy, na kterých jsou založena. Označte správnou kombinaci:

    a) termočlánek - vznik elektromotorického napětí zahřátím spoje dvou kovů
    b) bimetalický teploměr - závislost měrného elektrického odporu na teplotě
    c) polovodičová dioda - 1 přechod PN
    d) tranzistor - 2 přechody PN
    a,c,d
  774. V jednotlivých alternativách jsou uvedena jednotlivá zařízení a k nim jsou přiřazeny fyzikální principy či jevy, na kterých jsou založena. Označte správnou kombinaci:

    a) termočlánek - přeměna tepelné energie na energii elektrickou
    b) termistor - pokles měrného elektrického odporu polovodiče se stoupající teplotou
    c) odporový teploměr - vzrůst měrného elektrického odporu vodiče se stoupající teplotou
    d) tranzistor - vzužití 1 přechodu PN k usměrnění proudu
    a,b,c
  775. V jednotlivých alternativách jsou uvedena jednotlivá zařízení a k nim jsou přířazeny fyzikální prinzipy či jevy, na kterých jsou založena. Označte správnou kombinaci:

    a) polovodičová dioda - vzužití větší elektrické vodivosti v jednom směru na 1 přechodu PN
    b) galvanický článek - reakce na povrchu elektrod v elektrolytu
    c) termočlánek - přeměna elektrické energie na energii tepelnou
    d) bimetalický teploměr - teplotní roztažnost kovů
    a,b,d
  776. Změníme-li polaritu vnějšího zdroje napětí vloženého na polovodič s přechodem PN, který byl původně zapojen v propustném směru, elektrický odpor přechodu PN

    a) mírně vzroste
    b) značně vzroste
    c) poklesne
    d) se nezmění
    b
  777. Závěrný proud přechodu PN je do určitého napětí

    a) nulový
    b) poněkud menší než propustný prud
    c) značně menší než propustný proud
    d) stejné hodnoty, ale opačného směru ve srovnání s propustným proudem
    c
  778. V tanzistoru je uprostřed

    a) base
    b) kolektor
    c) emitor
    d) kolektor nebo emitor
    a
  779. Bázový proud tranzistoru zapojeného se společným emitorem je IB = 30 μA, kolektorový proud IC = 2,0 mA. Určete kolektorový proud IC při bázovém proudu 100 μA, má-li proudový zesilovací činitel tranzistoru hodnotu 60.

    a) 9,8 mA
    b) 6,2 mA
    c) 2,2 mA
    d) 4,0 mA
    b
  780. Vyberte správné tvrzení:

    a) závěrný proud procházející přechodem PN je nulový
    b) polovodičová dioda je polovodič s 1 přechodem PN
    c) změníme-li polaritu vnějšího zdroje vloženého na polovodič s přechodem PN, který byl původně zapojen v propustném směru, elektrický odpor přechodu PN značně vzroste
    d) tranzistor je elektronický prvek s 2 přechody PN
    b,c,d
  781. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) elektrický odpor přechodu PN nezávisí na polaritě vnějšího zdroje, jehož napětí je vloženo na polovodič
    b) polovodičová dioda nachází uplatnění v usměrňování střídavého proudu
    c) tranzistor je elektornický prvek s 1 přechodem PN
    d) polovodič s přechodem PN má v jednom směru nekonečný odpor
    a,c,d
  782. Zvolte kombinaci, ve které je nesprávně uvedeno typické použití příslušného prvku:

    a) termistor - zesílení
    b) rezistor - nastavení žádaného proudu či napětí
    c) bočník - zvětšení rozsahu voltmetru
    d) tranzistor - měření teploty
    a,c,d
  783. Zvolte kombinaci, ve které je správně uvedeno typické použití příslušného prvku:

    a) předřadný rezistor - úprava rozsahu ampérmetru
    b) rezistor - nastavení žádného proudu
    c) tranzistor - zesílení
    d) termistor - měření teploty
    b,c,d
  784. Polovodičový prvek k měření teploty se nazývá

    a) termočlánek
    b) tranzistor
    c) rezistor
    d) termistor
    d
  785. Polovodičový prvek používaný pro zesilování se nazývá

    a) termistor
    b) tranzistor
    c) rezistor
    d) polovodičová dioda
    b
  786. Polovodičový prvek k usměrňování střídavého proudu se nazývá

    a) polovodičová dioda
    b) termistor
    c) tranzistor
    d) rezistor
    a
  787. Při zapojení tranzistoru se společnou bází je

    a) přechod mezi emitorem a bází zapojen v závěrném směru
    b) kolektorový proud ovládán proudem emitorovým
    c) přechod mezi kolektorem a bází zapojen v propustném směru
    d) emitorový proud ovládán proudem kolektorovým
    b
  788. Při zapojení tranzistoru se společnoubází je

    a) kolektorový proud o něco menší než emitorový, bázový podstatně menší
    b) emitorový proud o něco menší než kolektorový
    c) bázový proud největší
    d) kolektorový proud ovládán proudem emitorovým
    a,d
  789. Při zapojení tranzistoru se společným emitorem se ovládá

    a) emitorový proud kolektorovým proudem
    b) kolektorový proud emitorovým proudem
    c) kolektorový proud bázovým proudem
    d) bázový proud kolektorovým proudem
    c
  790. Uvažujme roztok chloridu sodného. Platí následující tvrzení:

    a) ionty Na+ a Cl- vzniknou elektrolytickou disociací, která nastává během rozpouštění
    b) ionty Na+ a Cl- vzniknou elektrolýzou
    c) ionty Na+ a Cl- vzniknou ionizačním účinkem elektrického proudu
    d) ionty Na+ a Cl- byly již přítomny v krystalové mříži NaCl a rozpuštěním se pouze stanou volnými částicemi
    d
  791. Označte správnou kombinaci ionty a elektrody, kde které se tento iont v roztoku elektrolytu pohybuje:

    a) amonný ke katodě
    b) hydroxylový ke katodě
    c) dusičnanový k anodě
    d) jodidový k anodě
    a,c,d
  792. Označte nesprávnou kombinaci iontu a elektrody, ke které se tento iont v roztoku elektrolytu pohybuje:

    a) oxoniový k anodě
    b) amonný k anodě
    c) stříbrný ke katodě
    d) síranový ke katodě
    a,b,d
  793. Přidáme-li do destilované vody malé množství kyseliny sírové

    a) vodivost se nezmění
    b) vodivost se znatelně zvýší
    c) vodivost se zvýší nepatrně
    d) vodivost se poněkud sníží
    b
  794. Vedení elektrického proudu v kapalinách

    a) není vázáno na přenos látek
    b) se zprostředkovává pouze přenosem oxoniových kationtů
    c) se zprostředkovává přenosem kationtů a aniontů
    d) se zprostředkovává přenosem elektronů v elektrolytu
    c
  795. Ke 2 elektrodám v elektrolytu je připojen zdroj stejnosměrného napětí, které plynule zvyšujeme. Přitom

    a) proud bude zpočátku stoupat podle Ohmova zákona
    b) proud bude zpočátku stoupat, avšak nikoliv lineárně, jak udává Ohmův zákon
    c) proud bude nulový až do dosažení tzv.rozkladného napětí a poté bude stoupat podle Ohmova zákona
    d) ani po dosažení rozkladného napětí se nebude závislost proudu na napětí řídit Ohmovým zákonem
    c
  796. Při elektrolýze roztoku kyseliny chlorovodíkové se

    a) na katodě vylučuje plynný chlor
    b) na anodě vylučuje plynný chlor
    c) na katodě redukuje chloridový iont
    d) na anodě redukuje chloridový iont
    b
  797. Při  elektrolýze roztoku měďnaté sole se

    a) na katodě vylučuje kovová měď
    b) na anodě vylučuje kovová měď
    c) na katodě oxiduje měďnatý iont
    d) na anodě oxiduje měďnatý iont
    a
  798. Které tvrzení týkající se průběhu elektrolýzy je správné?

    a) kationt na nodě přijímá elektrony
    b) kationt na anodě odevzdává elektrony
    c) kationt na katodě odevzdává elektrony
    d) kationt na katodě přijímá elektrony
    d
  799. Které tvrzení týkající se průběhu elektrolýzy je správné?

    a) aniont na anodě přijímá elektrony
    b) aniont na anodě odevzdává elektrony
    c) aniont na katodě přijímá elektrony
    d) aniont na katodě odevzdává elektrony
    b
  800. Jednotkou elektrochemického ekvivalentu látky je

    a) mol.C-1
    b) kg.A-1
    c) kg.C-1
    d) mol.A-1
    c
  801. Při vedení proudu dochází k přenosu látky

    a) v elektrolytech a ionizovaných plynech
    b) pouze v elektrolytech
    c) v kovech
    d) v polovodičích
    a
  802. Při vedení elektrického proudu nedochází k přenosu látky

    a) pouze v kovech
    b) pouze v polovodičích
    c) v kovech a polovodičích
    d) v elektrolytech
    c
  803. Jednotkou Faradayovy konstanty je

    a) A.kg-1
    b) A.mol-1
    c) C.kg-1
    d) C.mol-1
    d
  804. Značí-li I intenzitu proudu, Q náboj a t čas, pak hmotnost m látky vyloučené na elektrodě v průběhu elektrolýzy lze pomocí elektrochemického ekvivalentu A látky vyjádřit jako

    a) m = AQ
    b) m = A/Q
    c) m = AQt
    d) m = A/I
    a
  805. Značí-li I intenzitu proudu, Q náboj a A elektrochemický ekvivalent látky, pak probíhá-li proces elektrolýzy po dobu t, je hmotnosti m látky vyloučené na elektrodě

    a) m = AIt
    b) m = AI/t
    c) m = AQt
    d) m = AQ/t
    a
  806. Značí-li Mm molární hmotnost, z - počet elektronů, a Q náboj, použitím Faradayovy konstanty F lze množství látky vyloučené elektrolýzou na elektrodě vyjádřit jako

    a) m = FQ/(Mmz)
    b) m = MmQ/(Fz)
    c) m = Mmz/(QF)
    d) m = Fz/(QF)
    b
  807. Značí-li Mm molární hmotnost, z - počet elektronů, Q = náboj a F Faradayovu konstantu, je elektrochemický ekvivalent A definován vztahem

    a) A = FQ/(Mmz)
    b) A = Mm/(Fz)
    c) A = MmQ/(Fz)
    d) A = Fz/Mm
    b
  808. Ve jmenovateli výrazu pro vzjádření množství látky vyloučené elektrolýzou s použitím Faradayovy konstanty je násobek z. Jaká je jeho hodnota pro elektrolytické vzloučení zlata z roztoku chloridu zlatého?

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    d) 4
    c
  809. Ve jmenovateli výrazu pro vzjádření množství látky vyloučené elektrolýzou s použitím Faradayovy konstanty je násobek z. Jaká je jeho hodnota pro elektrolytické vyloučení mědi z roztoku měďnaté sole?

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    c) 4
    b
  810. Látkové množství molekul vodíku H2 vyloučené proudem 0,5 A za 1 hodinu je přibližné

    a) 3 mmol
    b) 5 mmol
    c) 9 mmol
    d) 12 mmol
    c
  811. "Kapacita" akumulátoru se vyjadřuje v jednotkách

    a) náboje
    b) proudu
    c) práce
    d) výkonu
    a
  812. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) v galvanickém článku sestaveném z měděné elektrody ponořené do roztoku měďnatých iontů a zinkové elektrody ponořené do roztoku zinečnatých iontů bude povrch měděné elektrody záporný
    b) Daniellův článek je sestaven z měděné elektrody v roztoku měďnatých iontů a zinkové elektrody v roztoku zinečnatých iontů
    c) suchých článků se vzužívá například v automobilové baterii
    d) polarizační napětí má stejný směr jako napětí zdroje původně připojeného na elektrody
    a,c,d
  813. Vyberte nesprávné tvrzení:

    a) polarizační napětí může nabývat libovolně velkých hodnot
    b) akumulátor je polarizační článek
    c) "kapacitu" akumulátoru vyjadřujeme v jednotkách proudu
    d) Daniellův článek má obě elektrody ponořeny do téhož elektolytu
    a,c,d
  814. Vysoká kapacita elektrolytických kondenzátorů je dána

    a) nízkou hodnotou permitivity
    b) disociací na ionty
    c) elektrolytickým procesem
    d) vysokou hodnotou permitivity
    d
  815. Označte správné tvrzení: Plyn se může stát vodičem

    a) zahřátím na vysokou teplotu
    b) ozářením rentgenovými paprsky
    c) zkapalněním
    d) ozářením zářením beta
    a,b,d
  816. Plyn se stává vodičem na základě

    a) ionizace
    b) excitace
    c) rekombinace
    d) disociace na atomy
    a
  817. V plynu může být elektrický náboj přenášen

    a) pouze elektrony
    b) pouze elektrony a kladnými ionty
    c) elektrony, kladnými ionty a zápornými ionty
    d) pouze kladnými a zápornými ionty
    c
  818. Které z následujících tvrzení týkajících se voltampérové charakteristiky výboje je správné?:

    a) v první oblasti, kde proud roste lineárně s napětím se uplatňuje vliv rekombinace
    b) v oblasti nasyceného proudu jsou všechny ionty zachyceny deskami
    c) v oblasti nasyceného proudu závisí proud na napětí podle Ohmova zákona
    d) při napětích převyšujících napětí v oblasti nasyceného proudu nastává samostatný výboj
    a,b,d
  819. V ionizovaném plynu platí Ohmův zákon

    a) v oblasti nasyceného proudu
    b) v oblasti samostatného výboje
    c) v oblasti nasyceného proudu a při nižších napětích
    d) pouze při nižších napětí než je napětí, při kterém nastává nasycení proudu
    d
  820. Na voltampérové charakteristice výboje rozlišujeme tento počet oblastí:

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    d) 4
    c
  821. Nejvzšších teplot se dosahuje v tomto typu samostatného výboje:

    a) obloukový výboj
    b) jiskrový výboj
    c) doutnavý výboj
    d) korona
    b
  822. Při elektrickém výboji v trubici se zředěným plynem

    a) pozorujeme při katodě katodové světlo a ve zbývajícím, převažujícím prostoru trubice anodové světlo
    b) pozorujeme při anodě anodové světlo a ve zbývajícím, převažujícím prostoru trubice katodové světlo
    c) celá trubice září stejným světlem
    d) zhruba polovina trubice je "zaplněna" katodovým světlem a druhá polovina anodovým světlem
    a
  823. Který z následujících účinků nevyvolávají paprsky elektronů získané jako katodové záření?

    a) ionizaci plynu
    b) světélkování látek
    c) jaderné reakce
    d) zahřívání materiálu, na který dopadnou
    c
  824. Termoemise je

    a) emise tepelného záření
    b) emise elektornů účinkem světla dopadajícího na katodu
    c) ionizace plynu účinkem vysokých teplot
    d) uvolňování elektronů z povrchu pevných nebo kapalných těles při vysoké teplotě
    d
  825. Termoemise elektronů se využívá například

    a) v ionizační komoře
    b) v obrazové elektronce
    c) v termistoru
    d) v bimetalickém teploměru
    b
  826. V obrazové elektronce osciloskopu připojujeme mezi svislé vychylovací desky

    a) napětí, které chceme zobrazit
    b) pilové napětí
    c) žhavící napětí
    d) napětí sloužící k urychlení elektronů
    b
  827. Kolik vychylovacích desek je v obrazové elektronce osciloskopu?

    a) 4 páry
    b) 2 desky
    c) 2 páry
    d) 1 deska
    c
  828. V obrazové elektronce osciloskopu jsou elektrony uvolňovány

    a) fotoemisí z anody
    b) termoemisí z anody
    c) fotoemisí z katody
    d) termoemisí z katody
    d
  829. Stacionární magnetické pole je takové, jehož zdrojem je:

    a) pohybující se vodič s konstantním proudem
    b) rovnoměrně rotující permanentní magnet
    c) nepohybující se vodič s proměnným proudem
    d) nepohybující se vodič s konstantním proudem
    d
  830. Orientaci magnetických indukčních čar určuje:

    a) Lenzovo pravidlo
    b) Ampérovo pravidlo pravé ruky
    c) Ampérovo pravidlo levé ruky
    d) Flemingovo pravidlo levé ruky
    b
  831. Jednotkou magnetické indukce je

    a) tesla
    b) weber
    c) henry
    d) siemens
    a
  832. Homogenní magnetické pole je takové pole, jehož indukční čáry jsou:

    a) soustředné kružnice
    b) křivky se stejnou vzdáleností od sebe
    c) rovnoběžné přímky
    d) kružnice se stejným poloměrem křivosti
    c
  833. Směr vektoru magnetické indukce v určitém bodě magnetického pole je v tomto bodě

    a) shodný se směrem souhlasně orientované tečny k indukční čáře
    b) shodný se směrem opačně orientované tečny k indukční čáře
    c) kolmý k tečně indukční čáry
    d) nezávislý na směru tečny k indukční čáře
    a
  834. Magnetická síla Fm působící na přímý vodič s konstantním proudem v homogenním magnetickém poli je

    a) kolmá jak na vodič tak na magnetickou indukci
    b) komá pouze na vodič
    c) kolmá pouze na magnetickou indukci
    d) nezávislá na pouze vodiče
    a
  835. Směr síly působící na přímý vodič s proudem v homogenním magnetickém poli lze určit:

    a) Lenzovým pravidlem
    b) Flemingovým pravidlem levé ruky
    c) Ampérovým pravidlem levé ruky
    d) Ampérovým pravidlem pravé ruky
    b
  836. Velikost síly působící na přímý vodič s proudem v homogenním magnetickém poli

    a) nezávisí na orientaci vodiče
    b) je nepřímo úměrná velikosti proudu procházejícího vodičem
    c) je nepřímo úměrná velikosti magnetické indukce
    d) je přímo úměrná velikosti magnetické indukce
    d
  837. Velikost magnetické indukce pole přímého vodiče s proudem je

    a) nepřímo úměrná permeabilitě prostředí
    b) přímo úměrná permeabilitě prostředí
    c) přímo úměrná kvadrátu proudu
    d) nepřímo úměrná proudu
    b
  838. Relativní permeabilita vakua má hodnotu:

    a) 1
    b) 4π.10-7
    c) 2π.10-7
    d) 0
    a
  839. Velikost magnetické indukce magnetického pole nekonečně dlouhé válcové cívky je

    a) nepřímo úměrná permeabilitě
    b) přímo úměrná proudu
    c) přímo úměrná hustotě závitů
    d) nepřímo úměrná hustotě závitů
    b,c
  840. Hodnota permeability vakua v jednotkách N.A-2 je:

    a) 10-7
    b) 10-7
    c) 4π.10-7
    d) 2π.10-7
    c
  841. Orientaci magnetických indukčních čar cívky určíme

    a) Flemingovým pravidlem levé ruky
    b) Ampérovým pravidlem pravé ruky
    c) Ampérovým pravidlem levé ruky
    d) Lenzovým pravidlem
    b
  842. Vnikne-li částice s nábojem do homogenního magnetického pole kolmo k indukčním čarám, pohybuje se dále po

    a) spirále
    b) přímce souhlasné se směrem indukčních čar
    c) přímce kolmé na směr indukčních čar
    d) kružnici
    d
  843. Na volnou částici s nábojem e pohybující se v homogenním mangentickém poli o indukci B rychlostí v (vektory rychlosti a indukce svírají úhel α) působí síla Fm daná vztahem:

    a) Fm =ev/(Bsinα)
    b) Fm = evB/sinα
    c) Fm = evBsinα
    d) Fm = e/(vBsinα)
    c
  844. Příčinou vzniku Hallova napětí je

    a) elektrická síla
    b) magnetická síla
    c) gravitační síla
    d) nehomogenita vodiče
    b
  845. Které z následujících tvrzení je správné? Schopnost magnetického pole ovlivnit tvar trajektorie elektricky nabité částice je využita v

    a) solenoidu
    b) televizní obrazovce
    c) cyklotronu
    d) Wehneltrově trubici
    b,c,d
  846. Poloměr kruhové trjaktorie nabité částice v homogenním magnetickém poli je

    a) přímo úměrný náboji
    b) přímo úměrný magnetické indukci
    c) přímo úměrný rychlosti částice
    d) závislý na hmotnosti částice
    c,d
  847. Ampérův magnetický moment m rovinného závitu o ploše S s proudem I je definován vztahem:

    a) m = IS
    b) m = I/S
    c) m = I2S
    d) m = IS2
    a
  848. Magnetický moment lze vyjádřit v jednotkách

    a) A.m2
    b) A.m-2
    c) A.m
    d) J.T-1
    a,d
  849. Přímým vodičem délky 50 cm orientovaným kolmo k indukčním čárám homogenního magnetického pole o magnetické indukci 20 mT prochází prud 5 A. Jaká je velikost magnetické síly, která na něj působí?

    a) 0,05 N
    b) 0,1 N
    c) 0,15 N
    d) 0,2 N
    a
  850. Na přímý vodič o délce 60 cm, který je orientován kolmo k indukčním čárám homogenního magnetického pole o magnetické indukci 20 mT působí síla 60 mN. Jaký prud jím prochází?

    a) 0,5 A
    b) 5 A
    c) 0,1 A
    d) 10 A
    b
  851. Na přímý vodič o délce 80 cm, kterým prochází proud o intenzitě 10 A působí Síla 100 mN. Vodič je orientován kolmo k indukčním čárám homogenního magnetického pole. Jakou má toto pole magnetickouindukci?

    a) 8 mT
    b) 10 mT
    c) 12,5 mT
    d) 25 mT
    c
  852. Kruhovým závitem s průměrem 20 cm, který je orientován kolmo k indukčním čárám, prochází indukční tok 6 mWb. Jaká je magnetická indukce?

    a) 0,15 T
    b) 0,19 T
    c) 0,3 T
    d) 0,38 T
    b
  853. Kruhovým závitem s průměrem 10 cm, který je orientován kolmo k indukčním čárám, prochází magnetický tok 5 mWb. Jaká je přibližně velikost magnetické indukce?

    a) 0,32 T
    b) 0,64 T
    c) 0,128 T
    d) 0,256 T
    b
  854. Závitem orientovaným kolmo k indukčním čárám homogenního magnetického pole o magnetické indukci 20 mT prochází magnetický tok 5 mWb. jaká je plocha závitu?

    a) 250 cm2
    b) 500 cm2
    c) 2000 cm2
    d) 2500 cm2
    d
  855. Cívkou o indukčnosti 5 mH prochází proud 3 A. Jaký magnetický indukční tok prochází cívkou?

    a) 15 mWb
    b) 30 mWb
    c) 45 mWb
    d) 60 mWm
    a
  856. Cívkou o indukčnosti 20 mH prochází magnetický tok 10 mWb. Jaký proud jí prochází?

    a) 25 mA
    b) 50 mA
    c) 250 mA
    d) 500 mA
    d
  857. Rovnoměrnou změnou proudu v cívce o 0,5 A za 0,1 s se v cívce indukovalo napětí 50 mV. Jakoumá cívka indukčnosti?

    a) 5 mH
    b) 10 mH
    c) 20 mH
    d) 40 mH
    b
  858. Na cívce o indukčnosti 200 mH bylo po dobu 0,1 s stálé indukované napětí 100 mV. Jaká byla velikost změny proudu v cívce?

    a) 20 mA
    b) 50 mA
    c) 60 mA
    d) 80 mA
    b
  859. Cívkou, kterou prochází proud 5 A prochází magnetický tok 200 mWb. Jakou má cívka indukčnosti?

    a) 20 mH
    b) 40 mH
    c) 60 mH
    d) 80 mH
    b
  860. Magnetický tok plochou o velikosti 50 cm2 orientovanou kolmo k indukčním čárám magnetického pole o magnetické indukci 5 mT je

    a) 0,025 mWb
    b) 0,25 mWb
    c) 25 mWb
    d) 250 mWb
    a
  861. Jaká je energie magnetického pole cívky o indukčnosti 2 H, kterou prochází proud 200 mA?

    a) 4 mJ
    b) 40 mJ
    c) 400 mJ
    d) 800 mJ
    b
  862. Energie magnetického pole cívky o indukčnosti 320 mH je 0,64 J. Jaký proud jí prochází?

    a) 2 mA
    b) 20 mA
    c) 200 mA
    d) 2 A
    d
  863. Energie magnetického pole cívky, ktero prochází proud 200 mA je 5 mJ. Jakou má cívka indukčnosti?

    a) 25 mH
    b) 250 mH
    c) 10 mH
    d) 100 mH
    b
  864. Jaká je velikost magnetické síly působící na elektron, který se pohybuje rychlostí 7×105 m/s kolmo ke směru indukčních čar pole o magnetické indukci 200 mT? Náboj elektronu je 1,6×10-19 C.

    a) 1,12×10-14 N
    b) 2,24×10-14 N
    c) 4,48×10-15 N
    d) 2,24×10-15 N
    b
  865. Na elektron s nábojem 1,6×10-19 , který se pohybuje kolmo ke směru indukčních čar pole o magnetické indukci 500 mT působí síla 8×10-14 N. Jaká je rychlost elektronu?

    a) 104 m/s
    b) 105 m/s
    c) 106 m/s
    d) 107 m/s
    c
  866. Na elektron s nábojem 1,6×10-19 C, který se pohybuje rychlostí 106 m/s v magnetickém poli kolmo ke směru indukčních čar, působí magnetická síla 8×10-15 N. Jaká je magnetická indukce tohoto pole?

    a) 5 mT
    b) 25 mT
    c) 50 mT
    d) 500 mT
    c
  867. Do homogenního magnetického pole o B = 1,875×10-2 T vlétne částice α o hmotnosti 6×10-27 kg rychlostí 5×105 m.s-1 kolmo k indukčním čarám. Určete poloměr její trajektorie.

    a) 15 cm
    b) 25 cm
    c) 50 cm
    d) 75 cm
    c
  868. Velikost momentu M dvojice sil působících na rovinný závit o ploše S s proudem I v homogenním magnetickém poli o indukci B (úhel mezi normálou k ploše závitu a magnetickou indukcí je α) je dána vztahem:

    a) M = BISsinα
    b) M = BIsinα/S
    c) M = BI2Ssinα
    d) M = BIS2sinα
    a
  869. Rovinným závitem, jehož plocha o velikosti 4000 cm2 je kolmá k čárám homogenního magnetického pole o indukci 200 mT, prochází proud 5 A. Jak velký je moment dvojice sil, která na závit působí?

    a) 0 N.m
    b) 0,4 N.m
    c) 0,8 N.m
    d) 4 N.m
    a
  870. Velikost momentu dvojice sil působících na rovinný závit o ploše 50 cm2, jehož plocha je rovnoběžná s indukčními čárami homogenního magnetického pole o magnetické indukci 200 mT, kterým prochází proud 5 A je

    a) 5 N.m
    b) 0,5 N.m
    c) 5 mN.m
    d) 0 N.m
    c
  871. Velikost momentu dvojice sil působících na rovinný závit o ploše 2000 cm2, jehož plocha je rovnoběžná s indukčními čárami homogenního magnetického pole o magnetické indukci 500 mT je 0,5 N.m. Jaká je intenzita proudu v závitu?

    a) 5 A
    b) 0,5 A
    c) 10 A
    d) 1 A
    a
  872. Na závit jehož plocha o velikosti 1000 cm2 je rovnoběžná s indukčními čárami homogenního magnetického pole, působí moment dvojice sil o velikosti 200 mN.m. Závitem prochází  proud o intenzitě 2 A. Jaká je velikost magnetické indukce magnetického pole?

    a) 0,1 T
    b) 0,5 T
    c) 1 T
    d) 5 T
    c
  873. Na závit, jehož plocha o velikosti 4000 cm2 je rovnoběžná s indukčními čárami homogenního magnetického pole o indukci 200 mT působí moment dvojice sil o velikosti 400 mN.m. Jaký proud prochází závitem?

    a) 5 A
    b) 10 A
    c) 15 A
    d) 20 A
    a
  874. Jaká elektromotorického napětí je indukováno v cívce o indukčnosti 200 mH, klesá-li intenzita proudu, který jí prochází, o 200 mA za sekundu?

    a) 10 mV
    b) 20 mV
    c) 30 mV
    d) 40 mV
    d
  875. V cívce je při poklesu intenzity proudu o 300 mA za sekundu generováno elektromotorické napětí 60 mV. Jakou má cívka indukčnosti?

    a) 100 mH
    b) 200 mH
    c) 300 mH
    d) 400 mH
    b
  876. Volné makroskopické objekty zaujímají ve vnějším magnetickém poli takovou stálou rovnovážnou plohu, v níž má jejich magnetický moment směr

    a) kolmý k vektoru magnetické indukce
    b) stejný jako směr vektoru magnetické indukce
    c) opačný než je směr vektoru magnetické indukce
    d) libovolný
    b
  877. Relativní permeabilita feromagnetických látek je

    a) značně menší než 1
    b) přibližně rovna 1
    c) přibližně 10
    d) až 100 000
    d
  878. Magnetické domény jsou vytvářeny atomy, jejichž magnetické momenty jsou

    a) navzájem kolmé
    b) opačně orientovány
    c) stejně orientovány
    d) orientovány na sobě nezávisle
    c
  879. Curieova teplota je teplota, při níž

    a) dochází k rozpadům radioaktivních atomů
    b) dochází k sublimaci
    c) feromagnetická látka přestává být feromagnetickou
    d) končí křivka vypařování v pT diagramu
    c
  880. Ferity

    a) mají relativní permeabilitu kolem 1
    b) jsou sloučeniny oxidu železa s oxidy jiných kovů
    c) mají značně větší měrný elektrický odpor než kovová feromagnetika
    d) patří do skupiny diamagnetických látek
    b,c
  881. Jednotkou intenzity magnetického pole je

    a) A.m-1
    b) A.m
    c) A.m2
    d) A-1.m
    a
  882. Velikost intenzity magnetického pole dlouhé cívky je určena

    a) pouze protékajícím proudem
    b) pouze počtem závitů
    c) délkou cívky
    d) součinem proudu a hustoty závitů
    d
  883. Relativní permeabilita feromagnetických látek

    a) je konstantní
    b) nezávisí na velikosti intenzity magnetického pole v látce
    c) je zhruba stejná jako permeabilita vakua
    d) závisí na velikosti intenzity magnetického pole v látce
    d
  884. Jednotkou magnetického indukčního toku je

    a) weber
    b) tesla
    c) henry
    d) siemens
    a
  885. Magnetický indukční tokΦ rovinným závitem o ploše S, jehož normála svírá se směrem toku úhel α, je určen vztahem

    a) Φ = BSsinα
    b) Φ = BScosα
    c) Φ = B/Ssinα
    d) Φ = B/Scosα
    b
  886. Které z následujících tvrzení je správné? Indukované elektromotorické napětí vzniká

    a) ve vodiči, který se pohybuje v časově neproměnném magnetickém poli
    b) v nepohybujícím se vodiči, který je v časově proměnném magnetickém poli
    c) ve vodiči, který se pohybuje v časově proměnném magnetickém poli
    d) v nepohybujícím se vodiči, který je v časově neproměnném magnetickém poli
    a,b,c
  887. Značí-li Φ magnetický tok, t čas, B magnetickou indukci a S plochu, je indukované elektromotorické napětí Ui určeno vztahem

    a) Ui = BSΦ
    b) Ui = BΦ
    c) Ui = -BΦ/Δt
    d) Ui = -ΔΦ/Δt
    d
  888. Indukované elektromotorické napětí je rovno

    a) záporně vzaté časové změně magnetického indukčního toku
    b) časové změně magnetického indukčního toku
    c) záporně vzaté časové změně magnetické indukce
    d) časové změně magnetické indukce
    a
  889. Jednotkou indukčnosti je

    a) weber
    b) siemens
    c) tesla
    d) henry
    d
  890. Který z následujících vztahů je nesprávný?

    a) 1H = 1V.1s
    b) 1H = 1Wb/1A
    c) 1H = 1V.1A
    d) 1H = 1Wb.1A
    a,c,d
  891. Energie magnetického pole cívky bez jádra je

    a) přímo úměrná proudu
    b) přímo úměrná čtverci proudu
    c) přímo úměrná indukčnosti cívky
    d) přímo úměrná čtverci indukčnosti
    b,c
  892. Henry je jednotkou

    a) magnetického indukčního toku
    b) mangetické indukce
    c) vodivosti
    d) indukčnosti
    a
  893. Tesla je jednotkou

    a) vodivosti
    b) mangetického indukčního toku
    c) indukčnosti
    d) magnetické indukce
    d
  894. Weber je jednotkou

    a) mangetického indukčního toku
    b) magnetické indukce
    c) vodivosti
    d) indukčnosti
    a
  895. Který z následujících vztahů je správný?

    a) 1T = 1N. 1A.1m
    b) 1T = 1N/ (1A.1m)
    c) 1T = 1N.1A
    d) 1T = 1N/1A
    b
  896. Který z následujících vztahů je správný?

    a) 1Wb = 1T.1m2
    b) 1Wb = 1T/1m2
    c) 1Wb = 1N.1A
    d) 1Wb = 1T/1m
    a
  897. Permeabilita je veličina charakterizující

    a) difúzi látek
    b) magnetické vlastnosti prostředí
    c) viskozitu plynů
    d) elektrické vlastnosti prostředí
    b
  898. Relativní permeabilita paramagnetických látek je

    a) nepatrně menší než 1
    b) nepatrně větší než 1
    c) kolem 10
    d) až 100 000
    b
  899. Relativní permeabilita diamagnetických látek je

    a) nulová
    b) nepatrně menší než 1
    c) nepatrně větší než 1
    d) kolem 10
    b
  900. Které tvrzení je správné? Mezi feromagnetické látky patří

    a) měď
    b) železo
    c) ocel
    d) nikl
    b,c,d
  901. Mezi paramagnetické látky patří

    a) zlato
    b) platina
    c) měď
    d) hliník
    b,d
  902. Mezi diamagnetické látky patří

    a) kyslík
    b) zlato
    c) měď
    d) rtuť
    b,c,d
  903. Mezi diamagnetické látky patří

    a) hliník
    b) zlato
    c) rtuť
    d) mangan
    b,c
  904. Odpor R rezistoru v jednoduchém obvodu střídavého proudu je vzhledem k obvodu stejnosměrného proudu

    a) větší
    b) stejný
    c) menší
    d) příčinou fázového posuvu střídavého napětí a proudu
    b
  905. Které tvrzení je v případě jednoduchého obvodu střídavého proudu s rezistorem R správné?

    a) platí Ohmův zákon
    b) amplituda napětí na rezistoru nezávisí na frekvenci
    c) amplituda proudu v obvodu nezávisí na frekvenci
    d) mezi napětím a proudem v obvodu vzniká fázový rozdíl
    a,b,c
  906. V jednoduchém obvodu střídavého proudu s rezistorem

    a) platí Ohmův zákon
    b) amplituda napětí závisí na frekvenci
    c) amplituda proudu nezávisí na frekvenci
    d) mezi napětím a proudem v obvodu je fázový rozdíl
    a,c
  907. Zařasení rezistoru v jednoduchém obvodu střídavého proudu

    a) nemá vliv na fázový posun střídavého napětí a proudu
    b) způsobí, že amplituda napětí na rezistoru závisí na frekvenci
    c) způsobí, že amplituda proudu závisí na frekvenci
    d) nezmění maximální amplitudu napětí
    a,d
  908. V obvodu střídavého proudu s cívkou, která má jen indukčnosti L,

    a) se proud zpožďuje za napětím
    b) se napětí zpožďuje za proudem
    c) nedochází k fázovému posunu
    d) vzroste amplituda napětí na cívce
    a
  909. Kapacitní reaktance Xc je určena vztahem

    a) Xc = ωC
    b) Xc = 1/(ωC)
    c) Xc = 1/(2πωC)
    d) Xc = 2π/(ωC)
    b
  910. Jednotkou kapacitní reaktance je

    a) siemens
    b) farad
    c) herny
    d) ohm
    d
  911. Induktivní reaktance XL je definována vztahem

    a) XL = 2πωL
    b) XL = 2π√ωL
    c) XL = ωL
    d) XL = √ωL
    c
  912. Jednotkou induktivní reaktance je

    a) henry
    b) siemens
    c) weber
    d) ohm
    d
  913. Zařezením cívky s indukčností L do obvodu střídavého proudu se

    a) proud zvětší
    b) prous zmenší
    c) proud nezmění
    d) sníží frekvence
    b
  914. V obvodu střídavého proudu je cívka s indukčností 50 mH. Při jaké frekvenci bude její induktivní reaktance 32,4 Ω?

    a) 50 Hz
    b) 100 Hz
    c) 150 Hz
    d) 200 Hz
    b
  915. Induktivní reaktance

    a) s rostoucí frekvencí klesá
    b) nezávisí na frekvenci
    c) závisí pouze na indukčnosti
    d) je přímo úměrná indukčnosti a frekvenci
    d
  916. Amplituda nabíjecího a vybíjecího proudu kondenzátoru v obvodu střídavého proudu

    a) je přímo úměrná frekvenci a kapacitě
    b) nezávisí na frekvenci
    c) nezávisí na kapacitě
    d) je nepřímo úměrná frekvenci a kapacitě
    a
  917. Velikost induktivní reaktance obvodu střídavého proudu s frekvencí 50 Hz a indukčností 50 H je přibližně

    a) 6,3 Ω
    b) 15,7 kΩ
    c) 41,2 Ω
    d) 98,6 kΩ
    b
  918. Velikost kapacitní reaktance obvodu střídavého proudu s frekvencí 50 Hz a kapacitou 500 μF je přibližně

    a) 6,4 Ω
    b) 0,025 kΩ
    c) 0,08 Ω
    d) 98,6 Ω
    a
  919. Induktivní reaktance cívky v obvodu střídavého proudu

    a) klesá s rostoucí frekvencí
    b) je nezávislá na frekvenci
    c) roste s rostoucí frekvencí
    d) roste s druhou mocninou frekvence
    c
  920. Zařazením kondenzátoru do jednoduchého obvodu střídavého proudu dojde k fázovému posunu proudu vzhledem k napětí o úhel

    a) π/4 rad
    b) π/2 rad
    c) -π/2 rad
    d) -π/4 rad
    b
  921. Jednotkou impedance je

    a) siemens
    b) farad
    c) ohm
    d) henry
    c
  922. Reaktance X v obvodu s RLC v sérii

    a) je určena vztahem X = XL + XC
    b) závisí na frekvenci
    c) charakterizuje vlastnosti té části obvodu, v niž se elektromagnetická energie mění v teplo
    d) je určena vztahem X = XL - XC
    b,d
  923. V obvodu s RLC v sérii dojde k rezonanci, je-li

    a) XL = XC
    b) R = 0Ω
    c) XL> XC
    d) XL< XC
    a
  924. Jako usměrňovače střídavého proudu lze použít

    a) transformátoru
    b) kondenzátoru
    c) diody
    d) solenoidu
    c
  925. Okamžitý výkon střídavého proudu v obvodu s odporem se vzhledem k proudu

    a) mění s poloviční frekvencí
    b) nemění
    c) mění s dvojnásobnou frekvencí
    d) je nulový
    c
  926. Značí-li Im maximální hodnotu, je efektivní hodnota střídavého proudu I dána vztahem

    a) I = √2Im
    b) I = Im/√2
    c) I = 2Im
    d) I = Im/2
    b
  927. Značí-li Um maximální hodnotu, je efektivní hodnota střídavého napětí U dána vztahem

    a) U = √2Um
    b) U = 2Um
    c) U = Um/√2
    d) U = Um/2
    c
  928. V obvodu střídavého proudu je v sérii s rezistorem 90 Ω zapojena cívka o induktivní reaktanci XL = 1256 Ω a kondenzátor o kapacitní reaktanci XC = 1656Ω. Jaká je celková impedance?

    a) 290 Ω
    b) 360 Ω
    c) 410 Ω
    d) 520 Ω
    c
  929. Je-li Φ fázový posun střídavého napětí a produ, pak pro výkon střídavého proudu o napětí U a intenzitě I  v obvodu s odporem platí vztah

    a) P = Ulcos(Φ/2)
    b) P = Ul
    c) P = UlsinΦ
    d) P = Ul/2
    b
  930. Je-li Φ fázový posun střídavého napětí a proudu, pak výkon střídavého proudu o napětí U a intenzitě I v obvodu s impedancí je dán vztahem

    a) P = UlcosΦ
    b) P = UltgΦ
    c) P = Ul
    d) P = UlsinΦ
    a
  931. Činný výkon střídavého proudu v obvodu s impedancí má jednotku

    a) watt.s-1
    b) watt.s
    c) watt
    d) watt-1
    c
  932. Činný výkon střídavého proudu v obvodu s impedancí je největší, je-li fázový posun

    a) π/2 rad
    b) π/4 rad
    c) π/8 rad
    d) 0 rad
    d
  933. Činný výkon střídavého proudu v RLC obvodu

    a) je největší, je-li induktivní reaktance značně větší než kapacitní reaktance
    b) je největší, je-li induktivní reaktance značně menší než kapacitní reaktance
    c) je největší při rezonanci
    d) závisí na frekvenci střídavého proudu
    c,d
  934. Činný výkon střídavého proudu v RLC obvodu je nulový, je-li fázový posun

    a) π/2 rad
    b) π/4 rad
    c) π/8 rad
    d) 0 rad
    a
  935. Vedením přenosové soustavy jednofázového střídavého proudu je přenášen výkon 33 MW. Určete ztráty výkonu ve vedení při napětí 22 kV, má-li vedení odpor 0,12 Ω.

    a) 0,14 MW
    b) 0,27 MW
    c) 0,42 MW
    d) 0,56 MW
    b
  936. Vedením přensové soustavy jednofázového střídavého proudu je přenášen výkon 33 MW. Určete ztráty výkonu ve vedení při napětí 6,6 kV, má-li vedení odpor 0,12 Ω.

    a) 1 MW
    b) 2 MW
    c) 3 MW
    d) 4 MW
    c
  937. Zařazením kondenzátoru do obvodu střídavého proudu dojde k fázovému posuvu proudu vzhledem k napětí o

    a) π/4 rad
    b) -π/2 rad
    c) π/2 rad
    d) -π/4 rad
    c
  938. Kondenzátor je zařazen do obvodu střídavého proudu o efektivním napětí 230 V a frekvenci 50 Hz. Obvodem prochází proud 2,9 A. Určete kapacitu kondenzátoru.

    a) 20 μF
    b) 40 μF
    c) 60 μF
    d) 80 μF
    b
  939. V obvodu střídavého proudu s frekvencí 60 Hz je v sérii s rezistorem 4 Ω zařazena cívka. Celková impedance je 5 Ω jaká je přibližná indukčnost cívky?

    a) 2 mH
    b) 4 mH
    c) 6 mH
    d) 8 mH
    d
  940. Elektromotorem připojeném na střídavé napětí 20 V prochází proud 10 A. Jaký je výkon motoru, je-li účiník 0,5?

    a) 0,8 kW
    b) 0,9 kW
    c) 1 kW
    d) 1,1 kW
    d
  941. Na štítku elektromotoru na střídavý proud jsou údaje: 230 V, 5 A, cosφ = 0,8. Jaký je činný výkon motoru?

    a) 750 W
    b) 920 W
    c) 1 kW
    d) 1,1 kW
    b
  942. Je-li φ fázový posun střídavého napětí a proudu, pak účinníkem nazýváme výraz

    a) sin φ
    b) cos φ
    c) tg φ
    d) cotg φ
    b
  943. při výrobě střídavého proudu je Um indukované ve smyčce rotující v magnetickém poli o indukci B závislé

    a) pouze na velikosti indukce
    b) pouze na ploše smyčky S
    c) pouze na součinu BS
    d) také na úhlové frekvenci otáčení
    d
  944. při výrobě trojfázového proudu jsou indukovaná napětí fázově posunuta o

    a) 1/3 T
    b) 1/2 T
    c) 1/4 T
    d) 1/8 T
    a
  945. V cívce s N závity a plochou závitu S rotující v homogenním magnetickém poli o indukci B s úhlovou frekvencí ω je amplituda indukovaného napětí Um dána vztahem

    a) Um = BS/N
    b) Um = NBS
    c) Um = NBSω
    d) Um = BSω/N
    c
  946. Rotor alternátoru pro výrobu síťového trojfázového proudu rotuje s rychlostí

    a) 50 otáček/min
    b) 300 otáček/min
    c) 1500 otáček/min
    d) 3000 otáček/min
    d
  947. Jednotlivá napětí trojfázového rozvodu jsou navzájem posunuta o

    a) 30°
    b) 60°
    c) 120°
    d) 150°
    c
  948. Mezi libovolnými fázovými vodiči naší rozvodné sítě je sdružené napětí o velikosti

    a) 220 V
    b) 380 V
    c) 220/3 V
    d) 0 V
    b
  949. U jednofázového transformátoru

    a) se proudy transformují v obráceném poměru počtu závitů
    b) se napětí transformují v obráceném poměru počtu závitů
    c) se proudy transformují v poměru počtu závitů
    d) proudy nelze transformovat
    a
  950. Značí-li U napětí a N počet závitů, pak pro transformátor platí rovnice

    a) U2/U1 = N1/N2
    b) U2N2 = U1N1
    c) U1/U2 = N2/N1
    d) U1N2 = U2N1
    d
  951. U jednofázového transformátoru stejnosměrné napětí

    a) je možné transformovat pouze v přirozených násobcích transformačního poměru
    b) je možné transformovat pouze v transformačním poměru z vyššíhonapětí na nižší
    c) je možné transformovat pouze v transformačním poměru z nižšího na vyšší napětí
    d) nelze transformovat
    d
  952. Značí-li I Intenzitu a N počet závitů, pak pro transformátor platí rovnice

    a) U2/U1 = I2/I1
    b) U2I1 = U1I2
    c) u2/I1 = U1/I2
    d) U1/U2 = I1/I2
    c
  953. Značí-li I intenzitu a N počet závitů, pak pro tranformátor platí rovnice

    a) N2/N1 = I1/I2
    b) N2I1 = N1I2
    c) U2/I1 = U1/I2
    d) U1/U2 = I1/I2
    a
  954. Výkon transformátoru s transformačním poměrem k je při zanedbatelných ztrátách

    a) k-krát nižší než příkon
    b)  k-krát vyšší než příkon
    c) stejný jako příkon
    d) závislý pouze na velikosti proudu
    c
  955. Výkon transformátoru připojeného na síťové napětí 230 V je 4,6 kW. jak velký proud prochází sekudnární cívkou při transformačním poměru k = 0,4 a účinnosti transformátoru 1?

    a) 10 A
    b) 20 A
    c) 30 A
    d) 50 A
    d
  956. Příkon tranformátoru je 1 kW, účinnost 95%. Jaký proud prochází sekundárním vinutím, ke kterému je připojen rezistor, jestliže sekudnární napětí je 50 V?

    a) 12 A
    b) 16 A
    c) 19 A
    d) 24 A
    c
  957. Transformátor je připojen na síťové napětí 230 V. Ze sekundárního vinutí chceme odebírat proud 2 A při napětí 10 V. Jaký proud prochází primárním vinutím?
    Ztráty neuvažujte.

    a) 87 mA
    b) 100 mA
    c) 124 mA
    d) 174 mA
    a
  958. Ztráty výkonu v elektrické rozvodné síti jsou

    a) úměrné kvadrátu proudu
    b) úměrné proudu
    c) úměrné odmocnině z proudu
    d) nezávislé na proudu
    a
  959. Kapacitní reaktance kondenzátoru o kapacitě 300 μF v obvodu střídavého proudu s frekvencí 50 Hz je přibližně

    a) 0,1 Ω
    b) 1 Ω
    c) 10 Ω
    d) 100 Ω
    c
  960. Časový průběh napětí v elektrovodné síti nelze zjistit

    a) potenciometrem
    b) osciloskopem
    c) voltmetrem
    d) ampérmetrem
    a,c,d
  961. Frekvence srdeční činnosti člověka je kolem

    a) 1 mHz
    b) 1 Hz
    c) 10 Hz
    d) 70 Hz
    b
  962. Rozsah fáze harmonicky proměnné veličiny je od 0 do

    a) π/2
    b) π
    c) 3π/2
    d) 2π
    d
  963. jednotkou úhlové frekvence je

    a) rad.s-1
    b) rad.s
    c) rad-1
    d) rad
    a
  964. které tvrzení je správné? Úhlová frekvence

    a) je nepřímo úměrná periodě
    b) je nepřímo úměrná frekvenci
    c) je nepřímo úměrná frekvenci
    d) má jednotku radián.sekunda
    a,c
  965. Které z následujících tvrzení je nesprávné? Jednoduchý kmitavý pohyb je pohyb

    a) aperiodický, přímočarý a nerovnoměrný
    b) periodický, přímočarý a rovnoměrný
    c) periodický, přímočarý a nerovnoměrný
    d) periodický, křivočarý a nerovnoměrný
    a,b,d
  966. Zrychlení kmitavého pohybu je

    a) přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr
    b) nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má opačný směr
    c) přímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr
    d) nepřímo úměrné okamžité výchylce a v každém okamžiku má souhlasný směr
    a
  967. Rychlost kmitavého pohybu je

    a) konstantní
    b) lineárně rostoucí s časem
    c) harmonickou funkcí času
    d) nezávislá na úhlové frekvenci
    c
  968. Který převodní vztah je správný?

    a) 30° = π/4 rad
    b) 30° = π/6 rad
    c) 45° = π/6 rad
    d) 45° = π/3 rad
    b
  969. mezi dvěma veličinami harmonického pohybu stejné frekvence je fázový rozdíl 2kπ rad. Pak obě veličiny

    a) mají stejnou fázi
    b) mají opačnoufázi
    c) dosahují maximální amplitudy v časech posunutých o T/4
    d) dosahují maximální amplitudy v časech posunutých o 3/2 T
    a
  970. Mezi dvěma veličinami harmonického pohybu stejné frekvence je fázový rozdíl (2k+1)π rad. Pak obě veličiny

    a) mají stejnou fázi
    b) mají opačnoufázi
    c) dosahují maximální amplitudy v časech posunutých o T/4
    d) dosahují maximální amplitudy v časech posunutých o 3T/2
    b
  971. Superpozicí neizochronních harmonických pohybů o blízkých úhlových frekvencích

    a) vzniká harmonický pohyb s větší amplitudou
    b) vzniká harmonický pohyb s menší amplitudou
    c) vzniká složitý harmonický pohyb
    d) vznikají rázy
    d
  972. mezi dvěma veličinami harmonického pohybu různé frekvence je konstantní fázový rozdíl 2kπ rad. Pak

    a) mají obě veličiny stejnou fázi
    b) mají obě veličiny opačnoufázi
    c) mají obě veličiny stejnou amplitudu
    d) úvodní tvrzení nemá smysl
    d
  973. harmonický pohyb mechanického oscilátoru je způsoben sílou F, která

    a) stále směřuje do rovnovážné polohy
    b) stále směřuje z rovnovážné polohy
    c) je přímo úměrná okamžité výchylce
    d) je přímo úměrná kvadrátu výchylky
    a,c
  974. Úhlová frekvence vlastního kmitání netlumeného mechanického oscilátoru závisí

    a) pouze na vlastnostech oscilátoru, tj. hmotnosti a tuhosti
    b) na velikosti gravitačního zrychlení v daném místě
    c) pouze na hmotnosti oscilátoru
    d) pouze na velikosti vnějších sil
    a
  975. Zrychlení harmonického pohybu je přímo úměrné

    a) výchylce
    b) frekvenci
    c) periodě
    d) gravitačnímu zrychlení
    a
  976. perioda vlastního kmitání netlumeného mechanického oscilátoru závisí

    a) pouze na vlastnostech oscilátoru, tj.hmotnosti a tuhosti
    b) pouze na hmotnosti oscilátoru
    c) pouze na velikosti vnějších sil
    d) pouze na gravitačním zrychlení
    a
  977. Fázový rozdíl dvou harmonických veličin o stejné frekvenci s počátečními fázemi π a π/2 činí

    a) π
    b) π/2
    c) π/4
    d) π/8
    b
  978. Celková energie kmitání mechanického oscilátoru je přímo úměrná

    a) druhé mocnině amplitudy výchylky
    b) amplitudě výchylky
    c) rychlosti vlastního kmitání
    d) druhé mocnině rychlosti vlastního kmitání
    a,d
  979. Perioda vlastních kmitů kyvadla závisí na

    a) délce kyvadla
    b) hmotnosti závaží
    c) aplitudě výchylky
    d) gravitačním zrychlení
    a,d
  980. Značí-li ω úhlovou rychlost, T periodu, f frekvenci a ym maximální výchylku, je amplituda rychlosti kmitavého pohybu vm určena vztahem

    a) vm = ωym
    b) vm = (ω/2π)ym
    c) vm = 2πfym
    d) vm = (2π/T)ym
    a,c,d
  981. Amplituda složeného kmitání dvou harmonických kmitání stejného směru a stejné frekvence je nejmenší, když pro jejich fázový rozdíl Δφ platí

    a) Δφ = 0
    b) Δφ = π/2
    c) Δφ = π
    d) Δφ = (3/2)π
    c
  982. Značí-li g gravitační zrychlení, je perioda T vlastních kmitů kyvadla o délce I dána vztahem

    a) T = 2π√(1/g)
    b) T = 1/(2π√(1/g))
    c) T = 2π√(g/l))
    d) T = 1/(2π√(g/l))
    a
  983. Jaká je doba kyvu kuličky zavěšené na niti dlouhé 10 cm? Uvažujte hodnotu gravitačního zrychlení 10 m.s-2.

    a) 0,314 s
    b) 1,25 s
    c) 2,5 s
    d) 5 s
    a
  984. Těleso zavěšené na pružině o tuhosti 20 N.m-1 vykoná 10 kmitů za 3,14 s. Jaká je hmotnost tělesa?

    a) 25 g
    b) 50 g
    c) 60 g
    d) 80 g
    b
  985. Na pružině kmitá zavěšené těleso s periodou 1 s. Zvýšíme-li jeho hmotnost o 3 kg pak je perioda kmitů 2 s. Jaká je přibližně tuhost pružiny?

    a) 20 N.m-1
    b) 40 N.m-1
    c) 60 N.m-1
    d) 80 N.m-1
    b
  986. Těleso o hmotnosti 0,4 kg je zavěšené na pružině o tuhosti 90 N.m-1. Jaká je frekvence jeho kmitů?

    a) 2,4 Hz
    b) 4,8 Hz
    c) 9,6 Hz
    d) 19,2 Hz
    a
  987. Kyvadlo, tvořeno nití, na jejímž konci je zavěšena kulička, má určitou periodu kmitů. Jak musíme změnit délku nitě aby tato perioda byla dvojnásobná?

    a) prodloužit 1,5 krát
    b) prodloužit 2 krát
    c) prodloužit 3 krát
    d) prodloužit 4 krát
    d
  988. Na pružině kmitá zavěšené těleso s periodou 1 s. Zvýšíme-li jeho hmotnost o 3 kg pak je perioda kmitů 2 s. jaká je hmotnost tělesa?

    a) 0,5 kg
    b) 1 kg
    c) 2 kg
    d) 4 kg
    b
  989. Značí-li Q náboj, U napětí a C kapacitu, je energie E oscilačního (LC) obvodu je dána vztahem

    a) E = QU2/2
    b) E = Q/2C
    c) E = QU/2
    d) E = CU/2
    c
  990. Energie Em magnetického pole cívky bez jádra s indukčností L, kterouprotéká proud I, je dána vztahem

    a) Em = Ll/2
    b) Em = Ll2/2
    c) Em = l/2l
    d) Em = L2l/2
    b
  991. Značí-li Q náboj, U napětí a C kapacitu, který z uvedených vztahů pro elektrickou energii Ee oscilačního obvodu (LC obvodu) je správný?

    a) Ee = QU/2
    b) Ee = Q2/2C
    c) Ee = CU2/2
    d) Ee = QU2/2
    a,b,c
  992. Které z následujících tvrzení je pravdivé?

    a) vlastní kmitání elektromagnetického oscilátoru je vždy tlumené
    b) vlastní kmitání elektromagnetického oscilátoru je vždy netlumené
    c) v elektromagnetickém oscilátoru se periodicky mění energie elektrická v magnetickou
    d) změny napětí a proudu v LC obvodu jsou posunuty o π/2 rad
    a,c,d
  993. Značí-li L indukčnosti a C kapacitu, je frekvence f vlastních kmitů oscilačního obvodu se zanedbatelným tlumením dána vztahem

    a) f = 2π(LC)
    b) f = 1/(2πLC)
    c) f = 1/(2π√(LC))
    d) f = 2πLC
    c
  994. Frekvence vlastních kmitů oscilačního obvodu s indukčnost í50 mH a kapacitou 500 μF a zanedbatelným tlumením je přibližně

    a) 25 Hz
    b) 50 Hz
    c) 32 Hz
    d) 40 Hz
    c
  995. Značí-li L indukčnost a C kapacitu, je perioda T vlastních kmitů oscilačního obvodu se zanedbatelným tlumením dána vztahem

    a) T = 2π√(LC)
    b) T = 1/(2π√(LC))
    c) T = LC/(2π)
    d) T = √(LC)/(2π)
    a
  996. Perioda vlastních kmitů oscilačního obvodu tvořeného cívkou o indukčnosti 10 mH a kondenzátorem o kapacitě 900 μF se zanedbatelným tlumením je přibližně

    a) 4,9 ms
    b) 9,8 ms
    c) 18,8 ms
    d) 37,2 ms
    c
  997. V obvodu s RLC v sérii platí, že při frekvenci 50 Hz je 9 XL = XC. Jaká musí být frekvence, aby nastala rezonance?

    a) 50 Hz
    b) 100 Hz
    c) 150 Hz
    d) 200 Hz
    c
  998. Do obvodu střídavého proudu o frekvenci 50 Hz je zařezena cívka o indukčnosti 100 mH. jaká musí přibližně být kapacita kondenzátoru připojeného do obvodu, aby nastala rezonance?

    a) 1 μF
    b) 10 μF
    c) 100 μF
    d) 1 mF
    c
  999. Oscilační obvod je tvořen cívkou o indukčnosti 10 mH a kondenzátorem o kapacitě 2 μF. O kolik procent se změní frekvence, jestliže do obvodu seriově zapojíme další cívku o indukčnosti 30 mH?

    a) vzroste o 25%
    b) vzroste o 50%
    c) zmenší se o 25%
    d) zmenší se o 50%
    d
  1000. Oscilační obvod je tvořen cívkou o indukčnosti 100 mH a kondenzátorem o kapacitě 2 μF. O kolik procent se změní frekvence, jestliže ke kondenzátoru paralelně připojíme ještě jeden o kapacitě 6 μF?

    a) vzroste o 25%
    b) vzroste o 50%
    c) zmenší se o 25%
    d) zmenší se o 50%
    d
  1001. Které tvrzení je nesprávné? Frekvence oscilačního obvodu, do jehož cívky vsuneme jádro z měkké oceli, se

    a) silně zvětší
    b) nepatrně zvětší
    c) zmenší
    d) nezmění
    a,b,d
  1002. Při nuceném kmitání oscilátoru

    a) vznikají rázy
    b) oscilátor kmitá vždy s poněkud nižší frekvencí než je jeho vlastní
    c) oscilátor kmitá vždy s frekvencí poněkud vyšší než je jeho vlastní
    d) oscilátor kmitá vždy s frekvencí vnějšího působení
    d
  1003. Vlastnosti soustavy, která nuceně kmitá

    a) nemají vliv na frekvenci kmitání
    b) mají vliv na frekvenci kmitání
    c) neovlivňují amplitudu a fázi nuceného kmitání
    d) určují tlumení
    a
  1004. Které tvrzení je nesprávné? Frekvence nuceného kmitání

    a) závisí na vlastnostech kmitajícího objektu
    b) závisí na hmotnosti soustavy
    c) nezávisí na tuhosti soustavy
    d) závisí na frekvenci působící síly
    a,b
  1005. Při vynuceném kmitání LC obvodu s vlastní úhlovou frekvencí ωo je amplituda napětí vynucených kmitů

    a) maximální při úhlové frekvenci oscilátoru ω>ωo
    b) maximální při úhlové frekvenci oscilátoru ω<ωo
    c) maximální při úhlové frekvenci oscilátoru ω=ωo
    d) minimální při úhlové frekvenci oscilátoru ω=ωo
    c
  1006. V kmitajícím LC obvodu okamžitý náboj na deskách kondenzátoru

    a) lineárně roste a exponenciálně klesá
    b) je harmonickou funkcí času
    c) je nulový
    d) lineárně klesá a exponenciálně roste
    b
  1007. Které z následujících tvrzení je nesprávné? Okamžité napětí na deskách kondenzátoru v kmitajícím LC obvodu

    a) po určitou dobu lineárně roste
    b) po určitou dobu lineárně klesá
    c) je harmonickou funkcí času
    d) je konstantní
    c
  1008. Okamžitý proud v kmitajícím LC obvodu

    a) po určitou dobu lineárně roste
    b) po určitou dobu lineárně klesá
    c) je harmonickou funkcí času
    d) je konstantní
    c
  1009. Značí-li L indukčnost a C kapacitu, je úhlová frekvence ωo vlastního kmitání oscilačního obvodu dána vztahem

    a) ωo = 1/√(LC)
    b) ωo = 1/(2π√(LC))
    c) ωo = 1/(LC)
    d) ωo = 2π/√(LC)
    a
  1010. Okamžitý proud v oscilačním obvodu je posunut vůči napětí o počáteční fázi

    a) π/2 rad
    b) π/4 rad
    c) -π/2 rad
    d) -π/4 rad
    c
  1011. V mechanickém oscilátoru s hmotností m a tuhostí k vzniká vlastní kmitání s periodou To určenou vztahem

    a) To = 2π√(m/k)
    b) To = √(m/k)
    c) To = √(m/k)/2
    d) To = (1/2π)√(m/k)
    a
  1012. V mechanickém oscilátoru s hmotností m a tuhostí k vzniká vlastní kmitání s frekvencí fo určenou vztahem

    a) fo = 2π√(m/k)
    b) fo = 2π√(k/m)
    c) fo = (1/2π)√(k/m)
    d) fo = (1/2π)√(m/k)
    c
  1013. V mechanickém oscilátoru s hmotností m a tuhostí k vzniká vlastní kmitání s úhlovou frekvencí ωo určenouvztahem

    a) ωo = (1/2π)√(k/m)
    b) ωo = √(k/m)
    c) ωo = 2π√(m/k)
    d) ωo = √(m/k)
    b
  1014. Hmotný bod kmitá s periodou 0,02 s. Jaká je hodnota úhlové frekvence?

    a) 25 π
    b) 50 π
    c) 75 π
    d) 100 π
    d
  1015. Procesor počítače kmitá s periodou 2,5 ns. Jakou má frekvenci?

    a) 4 MHz
    b) 40 MHz
    c) 400 MHz
    d) 0,4 GHz
    c,d
  1016. Rovnice harmonického kmitání má tvar y = 4.10-3.sin 4πt. Určete dvojici, ve které jsouuvedeny správné hodnoty jak amplitudy tak i frekvence

    a) 2.10-3 m; 2 Hz
    b) 4.10-3 m; 2 Hz
    c) 2.10-3 m; 4 Hz
    d) 4.10-3 m; 4 Hz
    b
  1017. Značí-li Fp sílu pružnosti pružiny mechanickéhooscilátoru a Δl a její prodloužení, je tuhost pružiny k určena vztahem

    a) k = FpΔl
    b) k = FpΔl2
    c) k = FpΔl-1
    d) k = FpΔl-2
    c
  1018. Zrychlení harmonického pohybu

    a) je přímo úměrné výchylce
    b) je nepřímo úměrné výchylce
    c) má v každém okamžiku opačný směr
    d) má v každém okamžiku stejný směr
    a,c
  1019. Značí-li F sílu, m hmotnost, ω úhlovou rychlost a y výchylku mechanického oscilátoru, má jeho pohybová rovnice tvar

    a) F = mω2/y
    b) F =- mω2y
    c) F = mω2y
    d) F = 4π2my
    b
  1020. Podélné mechanické vlněné může vzniknout

    a) pouze v plynném skupenství
    b) pouze v kapalném skupenství
    c) pouze v tuhém skupenství
    d) ve všech skupenstvích
    d
  1021. Příčné mechanické vlnění může vzniknout

    a) pouze v plynném skupenství
    b) pouze v kapalném skupenství
    c) v plynném a kapalném skupenství
    d) žádná z nabídnutých odpovědí není správná
    d
  1022. Perioda T a frekvence f postupného vlnění spolu souvisejí vztahem

    a) f = λT
    b) fT = λ
    c) f = λ/T
    d) fT = 1
    d
  1023. Pro fázovou rychlost v mechanického vlnění s vlnovou délkou λ a periodu T platí vztah

    a) v = λ/T
    b) v = λT
    c) v = λ/f
    d) v = λf
    a,d
  1024. Vlnová délka mechanického vlnění je vzdálenost dvou nejbližších bodů, které kmitají s fází

    a) π/2
    b) π/4
    c) π
    d) 2π
    d
  1025. Vlnění o stejné amplitudě a frekvenci se mohouinterferencí rušit, liší-li se ve fázi o

    a) sudý počet vln
    b) lichý počet vln
    c) lichý počet půlvln
    d) sudý počet půlvln
    c
  1026. Tlakové změny, kterými se šíří zvuková vlna, jsou

    a) adiabatické
    b) izochorické
    c) izotermické
    d) izobarické
    a
  1027. Dvě vlnění jsou koherentní, mají-li

    a) stejnou intenzitu
    b) konstantní fázový rozdíl
    c) stejnou amplitudu
    d) je-li jejich postupná rychlost šíření stejná
    b
  1028. Fázový rozdíl Δφ dvou vlnění o stejné vlnové délce λ souvisí s jejich dárhovým rozdílem Δx vztahem

    a) Δφ = (2π/λ).Δx
    b) Δφ.Δx = 2π/λ
    c) Δφ.Δx = 1
    d) Δφ/Δx = 2πλ
    a
  1029. Šíří-li se vlnění z prostředí s rychlostí šíření v1 do prostředí s rychlostí šíření v2 a je-li v2<v1, pak na rozhraní

    a) dochází k odrazu s opačnou fází
    b) dochází k odrazu se stejnou fází
    c) dochází střídavě k odrazu se stejnou a opačnou fází
    d) nedochází k odrazu vůbec
    a
  1030. Celková energie kmitání mechanického oscilátoru

    a) je přímo úměrná druhé mocnině amplitudy výchylky
    b) je nepřímo úměrná druhé mocnině amplitudy výchylky
    c) je přímo úměrná druhé mocnině amplitudy rychlosti vlastního kmitání
    d) je nepřímo úměrná druhé mocnině amplitudy rychlosti vlastního kmitání
    a,c
  1031. Těleso zavěšené na pružině o tuhosti 10 N.m-1 vykonalo 30 kmitů za minutu. Jeho hmotnost je přibližně

    a) 0,1 kg
    b) 0,25
    c) 0,5 kg
    d) 1 kg
    d
  1032. Těleso o hmotnosti 3,6 kg kmitalo na pružině o tuhosti 10 N.m-1 Kolik kmitů vykonalo za 1 minutu?

    a) 128
    b) 64
    c) 32
    d) 16
    d
  1033. Mechanický oscilátor tvořený tělesem o hmotnosti 100 g zavěšeným na pružině o tuhosti 10 N.m-1 kmitá s amplitudou 4 cm. Rychlost tělesa při průchodu rovnovážnou polohou je

    a) 0,1 m.s-1
    b) 0,2 m.s.-1
    c) 0,3 m.s-1
    d) 0,4 m.s-1
    d
  1034. Mechanický oscilátor tvořený tělesem o hmotnosti 100 g zavěšeným na pružině o tuhosti 10 N.m-1 kmitá s amplitudou 4 cm. Největší síla, která na těleso působí, má velikost

    a) 0,1 N
    b) 0,2 N
    c) 0,3 N
    d) 0,4 N
    d
  1035. Mechanický oscilátor tvořený tělesem o hmotnosti 100 g zavěšeným na pružině o tuhosti 10 N.m-1 kmitá s amplitudou 4 cm. Jeho největší kinetická energie je

    a) 1 mJ
    b) 2 mJ
    c) 4 mJ
    d) 8mJ
    d
  1036. Kyvadlo s délkou závěsu 50 cm kmitá se stejnou periodou jako těleso zavěšené na pružině o tuhosti 50 N.m-1 Hmotnost tělesa je přibližně

    a) 1,25 kg
    b) 2,5 kg
    c) 5 kg
    d) 10 kg
    b
  1037. Určete rychlost postupného vlnění, které má vlnovou délku 1,5 m a je buzeno kmitáním o frekvenci 2 kHz

    a) 3000 m.s-1
    b) 6000 m.s-1
    c) 12000 m.s-1
    d) 18000 m.s-1
    a
  1038. Určete rychlost vlnění v ocelové tyči, jestliže při frekvenci 2 kHz vzniká vlnění o vlnové délce 2,5 m

    a) 5 km.s-1
    b) 5,5 km.s-1
    c) 6 km.s-1
    d) 6,5 km.s-1
    a
  1039. Postupné mechanické vlnění je popsáno rovnicí y = 0,2 sin 2π(4t-2x). Určete jeho vlnovou délku.

    a) 0,5 m
    b) 1 m
    c) 1,5 m
    d) 2 m
    a
  1040. Postupné mechanické vlnění je popsáno rovnicí y = 0,2 sin 2π(4t-2x). Určete jeho rychlost.

    a) 0,5 m.s-1
    b) 1 m.s-1
    c) 2m.s-1
    d) 4 m.s-1
    c
  1041. na pevném konci pružné hadice nastává odraz vlnění

    a) se stejnou fází
    b) s opačnou fází
    c) s fází π/4
    d) s fází π/2
    b
  1042. Šíří-li se vlnění z prostředí s rychlostí šíření v1 do prostředí s rychlostí šíření v2 a je-li v1<v2, pak na rozhraní

    a) dochází k odrazu s opačnoufází
    b) dochází k odrazu se stejnou fází
    c) dochází střídavě k odrazu se stejnou a opačnou fází
    d) nedochází k odrazu vůbec
    b
  1043. Na volném konci pružné hadice nastává odraz vlnění

    a) se stejnou fází
    b) s opačnou fází
    c) s fází π/4
    d) s fází π/2
    a
  1044. Které z následujících tvrzení je pro stojaté vlnění správné?

    a) vzdálenost sousedních kmiten je rovna λ/2
    b) vzdálenost sousedních uzlů je rovna λ/2
    c) polohy kmiten a uzlů jsou navzájem posunuty o λ/2
    d) polohy kmiten a uzlů jsou navzájem posunuty o λ/4
    a,b,d
  1045. Které z následujících tvrzení je správné?

    a) stojatým vlněním se nepřenáší mechanická energie
    b) postupným vlněním se přenáší mechanická energie
    c) stojatým vlněním se přenáší mechanická energie
    d) při postupném netlumeném vlnění kmitají body s různou amplitudou
    a,b
  1046. Vyšší harmonické frekvence jsou

    a) frekvence vyšší než frekvence komorního a
    b) frekvence vyšší než dvojnásobek komorního a
    c) celočíselné násobky základní frekvence
    d) celočíselné podíly základní frekvence
    c
  1047. Které z následujících tvrzení je správné?

    a) v izotropném prostředí je fázová rychlost ve všech směrech stejná
    b) v anizotropním prostředí je fázová rychlost v různých směrech různá
    c) v izotropním prostředí se vlnění šíří v kulových vlnoplochách
    d) směr šíření vlnění v izotropním prostředí je určen tečnou k vlnoploše
    a,b,c
  1048. Zákon lomu vlnění na rovinném rozhraní je možné popsat vztahem

    a) sinα.sinβ = v1.V2
    b) sinα.sinβ = n
    c) sinα/sinβ = v1/v2
    d) sinα/sinβ = v2/v1
    c
  1049. Při šíření postupného vlnění

    a) kmitají všechny body se stejnou amplitudou
    b) nedochází k přnosu mechanické energie
    c) je fázová rychlost v izotropním prostředí v různých  směrech stejná
    d) je směr šíření určen směrem tečny k vlnoploše
    a,c
  1050. Mechanické vlnění s frekvencí menší než 16 Hz

    a) nazýváme ultrazvuk
    b) nazýváme infrazvuk
    c) nemůže vznikat
    d) je neslyšitelné
    b,d
  1051. Sonar měří hloubku moře. Odražený ultrazvukový signál se vrátil k lodi za 3 s. Jaká je hloubka? Uvažujte rychlost zvuku ve vodě 1440 m/s.

    a) 540 m
    b) 1080 m
    c) 2160 m
    d) 3240 m
    c
  1052. Siréna lokomotivy vydává zvuk o frekvenci 1000 Hz. Měříč frekvence u trati naměřil frekvenci 944 Hz. Uvažujte rychlost zvuku 340 m.s-1. Lokomotiva se vzdaluje rychlostí přibližně

    a) 15 m/s
    b) 20 m/s
    c) 25 m/s
    d) 30 m/s
    b
  1053. Siréna lokomotivy vydává zvuk o frekvenci 1000 Hz. Měřič frekvence u trati naměřil frekvenci 1056 Hz. Uvažujte rychlost zvuku 340 m.s-1. Lokomotiva se přibližuje rychlostí přibližně

    a) 12 m/s
    b) 18 m/s
    c) 23 m/s
    d) 25 m/s
    b
  1054. Watt na metr čtvereční je jednotka

    a) tlaku
    b) intenzity zvuku
    c) energie
    d) výkonu plošného generátoru zvuku
    b
  1055. Ultrazvuk je zvuk

    a) o frekvencích nižších než 1 kHz
    b) o frekvencích vyšších než 20 kHz
    c) s rychlostí šíření ve vzduchu vyšší než 340 m/s
    d) který má vzšší frekvenci než slyšitelný zvuk, ale ve vzduchu se šíří stejnou rychlostí
    b,d
  1056. Prahu slyšení tónu o frekvenci 1 kHz odpovídá intenzita zvuku

    a) 10-12 W.m-2
    b) 10-11 W.m-2
    c) 10-10 W.m-2
    d) 10-9 W.m-2
    a
  1057. Intenzitě zvuku 10-6 W.m-2 s frekvencí 1 khz odpovídá hladina intenzity

    a) 60 dB
    b) 70 dB
    c) 80 dB
    d) 90 dB
    a
  1058. Hladině 90 dB zvuku s frekvencí 1 kHz odpovídá intenzita zvuku

    a) 10-3 W.m-2
    b) 10-4 W.m-2
    c) 10-5 W.m-2
    d) 10-6 W.m-2
    a
  1059. Intenzita zvuku s rostoucí vzdáleností od zdroje klesá

    a) s druhou mocninou vzdálenosti
    b) s druhou odmocninou vzdálenosti
    c) s třetí mocninou vzdálenosti
    d) lineárně
    a
  1060. Rozsah slyšitelnosti zdravého ucha je přibližně

    a) 60 dB
    b) 80 dB
    c) 100 dB
    d) 120 dB
    d
  1061. Prahu bolesti odpovídá přibližně intenzita zvuku

    a) 10-3 W.m-2
    b) 10-2 W.m-2
    c) 10-1 W.m-2
    d) 1 W.m-2
    d
  1062. Rychlost zvuku ve vzduchu závisí nejvíce na

    a) vlhkosti vzduchu
    b) znečištění vzduchu
    c) teplotě vzduchu
    d) barometrickém tlaku
    c
  1063. Číselná hodnota rychlosti šíření zvuku ve vakuu je

    a) 331,5 m/s
    b) 0 m/s
    c) 108 m/s
    d) 16 km/s
    b
  1064. Decibel (dB) je jednotka

    a) hladiny intenzity zvuku
    b) intenzity zvuku
    c) akustického výkonu
    d) akustického tlaku
    a
  1065. Infrazvuk je zvuk

    a) s rychlostí šíření ve vzduchu menší než 331,5 m/s
    b) s frekvencí vyšší než 16 kHz
    c) s frekvencí nižší než 16 Hz
    d) který se šíří vakuem
    c
  1066. Rychlost šíření zvuku v kapalinách je

    a) větší než ve vzduchu
    b) menší než ve vzduchu
    c) menší než v pevných látkách
    d) stejná jako ve vzduchu
    a,c
  1067. Jednoslabičná ozvěna nastává při vzdálenosti přkážky přibližně

    a) 7 m
    b) 17 m
    c) 27 m
    d) 70 m
    b
  1068. Který z následujících tvrzení je správné? Ultrazvuk

    aú nevnímáme sluchem
    b) má malou absorpci v plynech
    c) má malou absorpci v kapalinách
    d) má malou absorpci v pevných látkách
    a,c,d
  1069. Které z následujících tvrzení je správné? intrazvuk

    a) se špatně šíří ve vodě
    b) má frekvenci nižší než 16 Hz
    c) je neslyšitelný
    d) má větší vlnovoudélku než slyšitelný zvuk
    b,c,d
  1070. Ultrazvuk

    a) může člověk ve vodě slyšet
    b) se silně absorbuje v plynech
    c) se málo absorbuje v kapalinách
    d) se silně absorbuje v pevných látkách
    b,c
  1071. Absolutní výška tónu je určena

    a) rezonanční skříní zdroje
    b) amplitudou kmitů
    c) frekvencí zdroje
    d) obsahem vyšších harmonických tónů
    c
  1072. Frekvence slyšitelné lidskýcm uchem mají rozsah

    a) 16 Hz až 16 kHz
    b) 50 Hz až 20 kHz
    c) 1 Hz až 16 kHz
    d) 50 Hz až 16 kHz
    a
  1073. Sluchové ústrojí člověka je nejcitlivější na zvuk o frekvenci

    a) 16- 50 Hz
    b) 300 - 400 Hz
    c) 600 - 6000 Hz
    d) 7 - 10 kHz
    c
  1074. Vlnová délka elektromagnetické vlany ve vakuu při frekvenci 50 Hz je přibližně

    a) 60 km
    b) 600 km
    c) 6000 km
    d) 60000 km
    c
  1075. Elektromagnetické vlnění o vlnové délce 300 m proniká ze vzduchu do homogenního prostředí, v němž se šíří rychlostí 2x108 m.s-1. Určete jeho vlnovou délku v tomto prostředí.

    a) 350 m
    b) 300 m
    c) 250 m
    d) 200 m
    d
  1076. V postupné elektromagnetické vlně jsou intenzita elektrického pole a magnetická indukce

    a) ve fázi
    b) fázově posunuty o π/2 rad
    c) fázově posunuty o πrad
    d) fázově posunuty o π/4 rad
    a
  1077. Které z následujících tvrzení je správné? V postupné netlumené elektromagnetické vlně

    a) jsou vektory E a B navzájem kolmé
    b) je vektor E kolmý na směr šíření
    c) je vektor B kolmý na směr šíření
    d) závisí maximální amplitudy vektorů E a B na souřadnici směru, kterým se vlna šíří
    a,b,c
  1078. Při přenosu elektromagnetické energie

    a) vzniká mezi vodiči časově proměnné pole
    b) energie není přenášena elektromagnetickým polem mezi vodiči
    c) energie je přenášena elektromagnetickým polem mezi vodiči
    d) nemá děj charakter vlnění
    a,c
  1079. Ve stojaté elektromagnetické vlně jsou časově proměnné vektory E a B fázově posunuty o

    a) π/2 rad
    b) π rad
    c) 3π/2 rad
    d) 2π rad
    a
  1080. V postupné elektromagnetické vlně

    a) jsou vektory E a B navzájem kolmé
    b) vektor E kmitá ve směru šíření vlny
    c) vektor B kmitá ve směru šíření vlny
    d) jsou vektory E a B ve fázi
    a,d
  1081. Vlnová délka elektromagnetického vlnění určité frekvence, které se šíří vodou, je vzhledem k vlnové délce ve vakuu

    a) kratší
    b) stejná
    c) delší
    d) závislá na indexu lomu vody
    a,d
  1082. Zákon odrazu světla

    a) platí pro světlo každé vlnové délky
    b) nelze odvodit z Huygensova principu
    c) neplatí pro dvě prostředí se značným rozdílem v indexech lomu
    d) platí pro světlo každé frekvence
    a,d
  1083. Při průchodu světla optickou mřížkou dochází k

    a) ohybu a interferenci
    b) lomu
    c) pouze k ohybu
    d) polarizaci
    a
  1084. Značí-li c rychlost světla ve vakuu a v jeho rychlost v daném prostředí, pak absolutní index lomu n světla

    a) je vždy menší než 1
    b) je definován vztahem n = v/c
    c) jeho hodnota pro dané prostředí je závislá na barvě světla
    d) jeho hodnota pro dané prostředí je závislá na frekvenci světla
    c,d
  1085. Vididtelné světlo má rozsah frekvencí

    a) (3,8 až 7,7).1013 Hz
    b) (3,8 až 7,7).1014 Hz
    c) (3,8 až 7,7).1015 Hz
    d) (3,8 až 7,7).1016 Hz
    b
  1086. Vididtelné světlo má rozsah vlnových délek

    a) 3,9 až 7,9 μm
    b) 39 až 79 μm
    c) 0,39 až 0,79 μm
    d) 39 až 79 nm
    c
  1087. Světlo sodíkové výbojky má ve vzduchu vlnovou délku 590 nm. Jaká je jeho vlnová délka ve vodě? Index lomu vody je 1,33.

    a) 424 nm
    b) 434 nm
    c) 444 nm
    d) 454 nm
    c
  1088. Dvě koherentní vlny světla sodíkové výbojky o vlnové délce 590 nm se setkají v jednom bodě. Jejich dráhový rozdíl je 0,0295 mm. Zvolte správnou odpověď.

    a) dojde k interferenčnímu minimu
    b) dojde k interferenčnímu maximu
    c) nedojde k interferenci
    d) žádná odpověď není správná
    b
  1089. Absolutní index lomu

    a) je bezrozměrná veličina
    b) má rozměr m.s-1
    c) má rozměr rad
    d) má rozměr rad-1
    a
  1090. Index lomu vakua je pro žluté světlo

    a) menší než pro červené
    b) stejný jako pro červené
    c) větší než pro červené
    d) větší než 1
    b
  1091. Index lomu daného skla je pro žluté světlo

    a) menší než pro červené
    b) větší než pro červené
    c) stejný jako pro červené
    d) větší než 1
    b,d
  1092. Rychlost šíření žlutého světla vakuem je

    a) větší než rychlost šíření červeného světla
    b) menší než rychlost šíření červeného světla
    c) menší než rychlosti šíření fialového světla
    d) stejná jako rychlost šíření zeleného světla
    d
  1093. Světlo

    a) je podélné elektromagnetické vlnění
    b) je příčné elektromagnetické vlnění
    c) má vektor intenzity elektrického pole kolmý na směr šíření
    d) má vektor magnetické indukce rovnoběžný se směrem šíření
    b,c
  1094. V lineárně polarizovaném světle

    a) jsou vektory E a B navzájem kolmé
    b) mají vektory E i B stejnou rovinu kmitů
    c) je vektor E kolmý na směr šíření
    d) je vektor B komý na směr šíření
    a,c,d
  1095. Ve světelné vlně je její směr šíření

    a) totožný se směrem vektoru E
    b) totožný se směrem vektoru B
    c) kolmý k vektoru E i B
    d) nezávislý na vektorech E a B
    c
  1096. Elektrický vektor lineárně polarizovaného světla kmitá

    a) kolmo na směr šíření
    b) ve směru šíření podobně jako u podélného vlnění
    c) v rovině proložené směrem šíření
    d) nezávisle na směru šíření
    a,c
  1097. Magnetický vektor lineárně polarizovaného světla kmitá

    a) kolmo na směr šíření
    b) směru šíření podobně jako u podélného vlnění
    c) v rovině proložené směrem šíření
    d) nezávisle na směru šíření
    a,c
  1098. Refraktometrem určujeme

    a) zlomeniny pomocí rentgenového záření
    b) ohniskovou vzdálenost čoček
    c) modul pružnosti
    d) index lomu
    d
  1099. Zobrazují-li se body jako kruhové plošky, jde o

    a) chromatickou vadu
    b) sférickou vadu
    c) astigmatismus
    d) dalekozrakost
    b
  1100. Rychlost šíření světla ve skle je

    a) stejná jako ve vakuu
    b) menší než ve vakuu
    c) závislá na barvě světla
    d) nezávislá na barvě světla
    b,c
  1101. Rychlost šíření světla ve vodě je

    a) menší než ve vakuu
    b) stejná jako ve vakuu
    c) závislá na jeho frekvenci
    d) nezávislá na jeho frekvenci
    a,c
  1102. Absolutní index lomu červeného světla ve skle

    a) je větší než absolutní index lomu fialového světla
    b) je stejný jako absolutní index lomu fialového světla
    c) je menší než absolutní index lomu fialového světla
    d) je větší než 1
    c,d
  1103. Ze dvou prostředí je prvé opticky řidší; pak

    a) je v něm rychlost šíření světla větší
    b) je v něm rychlost šíření světla menší
    c) je průhlednější
    d) v něm platí zákon lomu přesněji než v druhém
    a
  1104. Pro lom světla platí

    a) n1sinα = n2sinβ
    b) v1sinα = v2sinβ
    c) n2sinα = n1sinβ
    d) v2sinα = v1sinβ
    a,d
  1105. Mezný úhel je

    a) úhel dopadu, pro nějž platí sinαm = n2/n1
    b) úhel dopadu, při němž dojde k totálnímu odrazu světla
    c) největší úhel, pod kterým vstupují paprsky do mikroskopu
    d) největší úhel, pod kterým vystupují paprsky z lupy
    a
  1106. Na totálním odrazu světla je založen princip funkce

    a) mikroskopu
    b) lupy
    c) polarimetru
    d) refraktometru
    d
  1107. Obraz vytvořený rovinným zrcadlem je vždy

    a) skutečný
    b) neskutečný
    c) převrácený
    d) zvětšený
    b
  1108. Obraz vytvořený rovinným zrcadlem je vždy

    a) přímý
    b) neskutečný
    c) stejně velký jako předmět
    d) souměrný s předmětem podle osy otáčení předmětu
    a,b,c
  1109. Duté zrcadlo o poloměru křivosti 25 cm zobrazuje plamen svíčky. Jaký je obraz plamene, je-li vzdálenost plamene od zrcadla 40 cm?

    a) skutečný a zmenšený
    b) zdánlivý a zvětšený
    c) skutečný a zvětšený
    d) zdánlivý a zmenšený
    a
  1110. Které z následujících tvrzení je správné?:

    a) duté zrcadlo má skutečné ohnisko
    b) vypuklé zrcadlo má neskutečné ohnisko
    c) nejpřesnější vyobrazení vzniká paraxiálními paprsky
    d) rovina obsahující optickou osu s ohniskem je ohnisková rovina
    a,b,c
  1111. Zobrazovací rovnice kulového zrcadla má tvar

    a) 1/a + 1/a` = r/2
    b) 1/a - 1/a` = r/2
    c) 1/a = 1/a` = 1/f
    d) 1/a + 1/a` = 2/r
    d
  1112. Obrazy získané pomocí vypuklého zrcadla jsou vždy

    a) zvětšené
    b) zmenšené
    c) převrácené
    d) skutečné
    b
  1113. Pro příčné zvětšení Z kulového zrcadla platí

    a) Z = y/y`
    b) Z = a`/a
    c) Z = -f/(a-f)
    d) Z = -(a-f)/f
    c
  1114. Opticky mohutnost čočky je

    a) tloušťka čočky
    b) tloušťka čočky násobená její husottou
    c) převrácená hodnota ohnisková vzdálenosti čočky
    d) ohnisková vzdálenost dělená poloměrem křivosti čočky
    c
  1115. Jaké je zvětšení lupy s ohniskovou délkou 5 cm?

    a) 5
    b) 10
    c) 15
    d) 20
    a
  1116. Jak velký je optický interval mikroskopu se zvětšením 400, jestliže ohnisková vzdálenost objektivu je 2 mm a okuláru 5 cm?

    a) 4 cm
    b) 8 cm
    c) 16 cm
    d) 20 cm
    c
  1117. Určete ohniskovou vzdálenost tenké spojky, kterou se předmět vzdálený 20 cm před čočkou zobrazil ve vzdálenosti 60 cm.

    a) 5 cm
    b) 10 cm
    c) 15 cm
    d) 20 cm
    c
  1118. Jakou optickou mohutnost musí mít brýle pro krátkozraké oko, jehož blízký bod je ve vzdálenosti 10 cm od oka?

    a) -6 D
    b) 6 D
    c) -3 D
    d) 3 D
    a
  1119. Jakou optickou mohutnost musí mít brýle prodalekozraké oko, jehož blízký bod je ve vzdálenosti 50 cm od oka?

    a) 2 D
    b) -2 D
    c) -4 D
    d) 4 D
    a
  1120. Úhlové zvětšení okuláru je 20. Jaká je jeho ohnisková vzdálenost?

    a) 5 mm
    b) 10 mm
    c) 12,5 mm
    d) 20 mm
    c
  1121. Příčné zvětšení objektivu mikroskopu s optickým intevalem 20 cm je 20. Jaká je jeho ohnisková vzdálenost?

    a) 2,5 mm
    b) 5 mm
    c) 10 mm
    d) 15 mm
    c
  1122. Spojnou čočkou s optickou mohutností 5 D byl vytvořen na stínítku ve vzdálenosti 1 m od čočky obraz o velikosti 16 cm. Jakou velikost měl předmět?

    a) 10 cm
    b) 8 cm
    c) 4 cm
    d) 2 cm
    c
  1123. Spojnou čočkou s optickou mohutností 5 D byl vytvořen na stínítku ve vzdálenosti 1 m od čočky obraz o velikosti 16 cm. Jaká byla vzdálenost mezi předmětem a stínítkem?

    a) 105 cm
    b) 115 cm
    c) 125 cm
    d) 145 cm
    c
  1124. Spojná čočka vytváří obraz, pro který platí Z1 = -2. Jestliže k ní předmět přiblížíme o 15 cm, je Z2 = -5. Jaká je ohnisková vzdálenost čočky?

    a) 15 cm
    b) 30 cm
    c) 50 cm
    d) 75 cm
    c
  1125. Jednotkou optické mohutnosti je

    a) m-1
    b) rad/m
    c) rad.m
    d) m
    a
  1126. Při zobrazení rozptylkou je obraz předmětu nacházejícího se v ohnisku čočky

    a) skutečný
    b) zvětšený
    c) převrácený
    d) zmenšený
    d
  1127. Jednotkou zářivosti je

    a) W.sr-1
    b) W.sr
    c) W
    d) lm
    a
  1128. Jednotkouoptické mohutnosti v oční optice je

    a) dioptrie
    b) dioptrie-1
    c) dioptrie.m
    d) dioptrie.m-1
    a
  1129. Pro příčné zvětšení Z čočky platí

    a) Z = -a`/a
    b) Z = (a-f)/a
    c) Z = (a`-f)/a
    d) Z = -(a`-f)/f
    a,d
  1130. Při zobrazení rozptykou vzniká vždy obraz

    a) neskutečný
    b) skutečný
    c) přímý
    d) zvětšený
    a,c
  1131. Při zobrazení rozptylkou je obraz předmětu nacházejícího se mezi ohniskem a středem čočky

    a) skutečný
    b) přímý
    c) zvětšený
    d) zmenšený
    b,d
  1132. Při zobrazení spojkou je obraz předmětu nacházejícího se mexi ohniskem a středem čočky

    a) zmenšený
    b) převrácený
    c) zvětšený
    d) skutečný
    c
  1133. při zobrazení spojkou je obraz předmětu nacházejícího se ve dvojnásobné ohniskové vzdálenosti

    a) přímý
    b) zvětšený
    c) zmenšený
    d) stejně velký
    d
  1134. Barevná vada čoček spočívá v tom, že

    a) různé barvy bílého světla se různě absorbují
    b) čočky jsou nehomogenně zbarvené
    c) barvy bílého světla se lámou do různých ohnisek
    d) na okrajích čočky se objevují barevné pruhy
    c
  1135. Které z následujících tvrzení o lidském oku je pravdivé?

    a) oko má spojnou optickou soustavu
    b) obraz se vztváří na sítnici
    c) obraz na sítnici je neskutečný, zmenšený a převrácený
    d) informace o obrazu se přenášejí do mozku očním nervem
    a,b,d
  1136. Které z následujícíh tvrzení je pravdivé? Průhledným  prostředím v oku je

    a) čočka
    b) oční mok
    c) duhovka
    d) sklivec
    a,b,d
  1137. Oko nejvíce akomoduje při pozorování předmětů umístěných

    a) v blízkosti blízkého bodu
    b) v blízkosti vzdáleného bodu
    c) v ohniskové vzdálenosti oka
    d) v nekonečnu
    a
  1138. Na mýdlovou bublinu (n = 1,33) dopadá kolmo svazek bílého světla. V odraženém světle převládá zelená barva (λ = 532 nm). Jaká je nejmenší tloušťka mýdlové blány?

    a) 0,1 μm
    b) 0,2 μm
    c) 0,3 μm
    d) 0,4 μm
    a
  1139. Předmět o výšce 3 cm byl spojkou zobrazen tak, že jeho skutečný obraz měl výšku 18 cm. Když byl předmět posunut o 6 cm, vznikl zdálnivý obraz o výšce 9 cm. Jaká byla původní vzdálenost předmětu od čočky?

    a) 14 cm
    b) 15 cm
    c) 16 cm
    d) 17 cm
    a
  1140. Předmět o výšce 3 cm byl spojkou zobrazen tak, že jeho skutečný obraz měl výšku 18 cm. Když byl předmět posunut o 6 cm, vznikl zdálnivý obraz o výšce 9 cm. Jaká byla ohnisková vzdálenost čočky?

    a) 12 cm
    b) 15 cm
    c) 18 cm
    d) 21 cm
    a
  1141. Do jaké vzdálenosti od spojky s optickou mohutností 10 D musíme umístit předmět, aby jeho skutečný obraz měl dvojnásobné zvětšení?

    a) 15 cm
    b) 20 cm
    c) 25 cm
    d) 30 cm
    a
  1142. Lupa zvětšuje při pozorování okem bez akomodace 10krát. Jaká je její optická mohutnost ?

    a) 40 D
    b) 30 D
    c) 20 D
    d) 10 D
    a
  1143. Konvenční zraková vzdálenost je

    a) 15 cm
    b) 20 cm
    c) 25 cm
    d) 35 cm
    c
  1144. Které z následujících tvrzení je správné? Oko je krátkozraké

    a) má-li čočka příliš malou optickou mohutnost
    b) má-li čočka příliš velkou optickou mohutnost
    c) má-li daleký bod v konečné vzdálenosti před okem
    d) je-li vůči normálnímu oku protažené do délky
    b,c,d
  1145. Oko je krátkozraké

    a) má-li daleký bod v nekonečné vzdálenosti a blízký bod posunutý dále od oka
    b) má-li čočka příliš velkou optickou mohutnost
    c) utváří-li se obraz předmětu ze sítnicí
    d) je-li nutné použít ke korekci rozptylku
    b,d
  1146. Dalekozraké oko

    a) má blízký bod ve vzdálenosti větší než konvenční zraková vzdálenost
    b) má blízký bod v konvenční zrakové vzdálenosti
    c) je korigováno spojkou
    d) je korigováno rozptylkou
    a,c
  1147. Na sítnici se tvoří přiměřeně osvětlený obraz dadaptací

    a) čočky
    b) rohovky
    c) cévnatky
    d) duhovky
    d
  1148. Krátkodobý zrakový vjem se při normálním osvětlení zachovává po dobu přibližně

    a) 1 ms
    b) 10 ms
    c) 0,05 s
    d) 0,1 s
    d
  1149. Oko je schopno rozlišit dva body, když je vidí pod zorným úhlem alespoň

    a) 1"
    b) 10"
    c) 25"
    d) 1`
    d
  1150. Které z následujících tvrzení je správné? Obraz předmětu umístěného mezi ohniskem a středem lupy je

    a) skutečný
    b) přímý
    c) zvětšený
    d) neskutečný
    b,c,d
  1151. Oční čočka je čočka

    a) ploskovypuklá
    b) dvojvypuklá
    c) ploskodutá
    d) dvojdutá
    b
  1152. Optický interval mikroskopu je vzdálenost mezi

    a) středy objektivu a okuláru
    b) ohnisky objektivu a okuláru
    c) ohniskem objektivu a středem okuláru
    d) středem objektivu a ohniskem okuláru
    b
  1153. Úhlové zvětšení mikroskopu je

    a) přímo úměrné optickémuintervalu
    b) přímo úměrné konvenční zrakové vzdálenosti
    c) přímo úměrné ohniskové vzdálenosti objektivu
    d) přímo úměrné ohniskové vzdálenosti okuláru
    a,b
  1154. Kondenzor je

    a) stroj na výrobu stlačeného plynu
    b) soustav elektrod oddělených dielektrikem
    c) nádobka vkládaná do polarimetru
    d) soustava čoček
    d
  1155. Je-li Δ optický interval, d konvenční zraková vzdálenost, f1 a f2 ohniskové vzdálenosti objektivu a okuláru, je úhlové zvětšení Z mikroskopu dáno vztahem

    a) Z = dΔ/(f1f2)
    b) Z = f1Δ/(df2)
    c) Z = Δdf1/f2
    d) Z = f1f2/(Δd)
    a
  1156. Největší využitelné úhlové zvětšení optického mikroskopu je přibližně

    a) 500
    b) 1000
    c) 2000
    d) 20000
    c
  1157. Elektronový mikroskop dovoluje zvětšení řádově

    a) 104
    b) 105
    c) 106
    d) 107
    b
  1158. Rychlost šíření červeného světla ve skle je

    a) větší než světla fialového
    b) menší než světla fialového
    c) stejná jako rychlost šíření fialového světla
    d) stejná jako rychlost šíření žlutého světla
    a
  1159. monofrekvenčnímu světlu se nejvíce přibližuje světlo

    a) zářivky
    b) žárovky
    c) svatojánské mušky
    d) laseru
    d
  1160. Při přechodu světla z vakua do optického prostředí s indexem lomu n se vlnová délka světla

    a) n-krát zmenší
    b) n-krát zvětší
    c) (n-1)-krát zvětší
    d) nezmění
    a
  1161. Rychlost šíření světla v prostředí o indexu lomu n je vzhledem k rychlosti šíření ve vakuu

    a) stejná
    b) n-krát větší
    c) (n-1)-krát větší
    d) n-krát menší
    d
  1162. Je-li dráha světla v prostředí o indexu lomu n, pak optická dráha I je definována vztahem

    a) I = n.s
    b) I = n/s
    c) I = s/n
    d) I = 1/ns
    a
  1163. Světelné vlnění se při komém dopadu na rozhraní s  opticky hustším prostředím

    a) vůbec neodráží
    b) odráží částečně s opačnou fází
    c) odráží částečně se stejnou fází
    d) odráží se 100% účinností
    b
  1164. Světelné vlnění se při kolmém dopadu na rozhraní s opticky řidším prostředím

    a) vůbec neodráží
    b) odráží částečně s opačnou fází
    c) odráží částečně se stejnou fází
    d) odráží se 100% účinností
    c
  1165. Při šíření světelné vlny odpovídá fázovému rozdílu π rad dráhový rozdíl

    a) λ
    b) λ/2
    c) λ/4
    d) λ/8
    b
  1166. Koherentní světelné vlny se interferencí zesilují, mají-li dráhový rozdíl roven

    a) lichým násobkům λ/4
    b) suchým násobkům λ/2
    c) lichým násobkům λ/2
    d) sudým násobkům λ/3
    b
  1167. Rozptylka má obrazovou ohniskovou vzdálenost f` = -10 cm. její optická mohutnost je

    a) -1 D
    b) -100 D
    c) 10 D
    d) -10 D
    d
  1168. Optická mohutnost spojky je 2,5 D. Její obrazová ohnisková vzdálenost je

    a) 4 m
    b) 2,5 m
    c) 4 cm
    d) 0,4 m
    d
  1169. Dalekozraké oko má blízký bod ve vzdálenosti 70 cm. Optická mohutnost brýlových skel potřebných pro čtení ze vzdálenosti 25 cm je přibližně

    a) 1,5 D
    b) 2 D
    c) 2,5 D
    d) 5,5 D
    c
  1170. Spojka má obrazovou ohniskovou vzdálenost f` = -100 cm. Její optická mohutnost je

    a) -0,01 D
    b) -1 D
    c) úloha je špatně zadána
    d) 0,01 D
    c
  1171. Vzdálený bod krátkozrakého oka je ve vzdálenosti 50 cm. Kolik dioptrií mají brýle, které posunou vzdálený bod do nekonečna:

    a) -5 D
    b) -10 D
    c) 5 D
    d) -2 D
    d
  1172. Index lomu skla je 1,5. Rychlost světla v tomto skle činí

    a) 200 000 km/s
    b) 300 000 km/s
    c) 400 000 km/s
    d) 250 000 km/s
    a
  1173. Zvětšení lupy s ohniskovou vzdáleností 25 mm činí

    a) 5
    b) 10
    c) 25
    d) 100
    b
  1174. Úhlové zvětšení mikroskopu s optickým intervalem 25 cm, s objektivem o ohniskové vzdálenosti 0,5 cm a okulárem o ohniskové vzdálenosti 5 cm, když zdravé oko vidí výsledný obraz v nekonečnu, činí

    a) 250
    b) 500
    c) 1500
    d) 2500
    a
  1175. Jednotkou zářivého toku je

    a) watt.s
    b) watt
    c) watt.s-1
    d) watt.m-2
    b
  1176. jaký je světelný tok bodového zdroje, je-li jeho svítivost 5 cd?

    a) 40 lm
    b) 62,8 lm
    c) 70 lm
    d) 80 lm
    b
  1177. Jak vysoko nad stolem musí být žárovka o svítivosti 100 cd, aby osvětlení stolu pod ní bylo 50 lx?

    a) 1 m
    b) 1,41 m
    c) 82 m
    d) 2 m
    b
  1178. Jednotkou intenzity vyzařování je

    a) watt
    b) watt.sr-1
    c) watt.m-2
    d) watt.s-1
    c
  1179. Lidské oko je nejcitlivější na světlo

    a) fialové
    b) červené
    c) žlutozelené
    d) bílé
    c
  1180. Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky kolem

    a) 455 nm
    b) 555 nm
    c) 655 nm
    d) 755 nm
    b
  1181. Jak vysoko bude žárovka o svítivosti 540 cd, aby pod ní bylo osvětlení 60 lx?

    a) 9 m
    b) 6 m
    c) 4,5 m
    d) 3 m
    d
  1182. Anizotropní látky jsou látky, které

    a) dobře vedou zvuk
    b) špatně vedou teplo
    c) mají v různých směrech různé fyzikální vlastnosti
    d) propouštějí záření všemi směry stejně
    c
  1183. Určete pravdivé tvrzení: Mezi fotometrické veličiny patří

    a) zářivý tok
    b) svítivost
    c) světelný tok
    d) osvětlení
    b,c,d
  1184. Mezi radiometrické veličiny patří

    a) zářivý tok
    b) světelný tok
    c) svítivost
    d) husotta zářivého toku
    a,d
  1185. Velikost plného prostorového úhlu je

    a) π/2 sr
    b) π sr
    c) 2π sr
    d) 4π sr
    d
  1186. Wienův posunovací zákon má tvar

    a) λmaxT = b
    b) λmax/T = b
    c) λmax = T.b
    d) λmax = 1/(Tb)
    a
  1187. Vlnová délka, při níž nastává maximum vyzařování absolutně černého tělesa je

    a) nezávislá na teplotě
    b) přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty
    c) přímo úměrná termodynamické teplotě
    d) nepřímo úměrná termodynamické teplotě
    d
  1188. Intenzita vyzařování aboslutně černého tělesa je

    a) přímo úměrná termodynamické teplotě
    b) přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty
    c) nepřímo úměrná termodynamické teplotě
    d) přímo úměrná druhé mocnině termodynamické teploty
    b
  1189. Nejvíce zastoupenou vlnovou délku ve spektru absolutně červeného tělesa určuje

    a) Stefan-Boltzmannův zákon
    b) Wienův zákon
    c) Planckův zákon
    d) Snellův zákon
    b
  1190. Určete pravdivé tvrzené: Rentgenové záření

    a) je silně pohlcováno vodou
    b) vyvolává fluorescenci
    c) ionizuje vzduch
    d) umožňuje získání informace o struktuře molekul
    b,c,d
  1191. Určete pravdivé tvrzení:

    a) ultrafialové záření má delší vlnové délky než rentgenové záření
    b) viditelné světlo má kratší vlnové délky než infračervené záření
    c) rentgenové záření má delší vlnové délky než ultrafialové záření
    d) rentgenové záření má kratší vlnové délky než viditelné světlo
    a,b,d
  1192. Mřížková konstanta optické mřížky je

    a) počet štěrbin na 1 mm
    b) šířka štěrbiny
    c) vzdálenost středů dvou štěrbin
    d) převrácená hodnota počtu štěrbin na 1 mm
    c
  1193. Určete pravdivé tvrzení: Infračervené záření

    a) snadno proniká mlhou
    b) má vlnové délky kratší než 790 nm
    c) je využíváno slunečními kolektory
    d) ionizuje vzduch
    a,c
  1194. určete pravdivé tvrzení: Ultrafialové záření

    a) je pohlcováno křemenným sklem
    b) ionizuje vzduch
    c) má vlnové délky kratší než 390 nm
    d) má fyziologické účinky
    b,c,d
  1195. Určete pravdivé tvrzení

    a) emisní spektrum plynů je čárové
    b) emisní spektrum pevných látek je spojité
    c) emisní spektrum kapalných látek je čárové
    d) Absorpční spektrum plynů je čárové
    a,b,d
  1196. Regulace proudu v rentgence se uskutečňuje

    a) chlazením rentgenky
    b) chlazením anody
    c) žhavením katody
    d) žhavením anody
    c
  1197. Energie fotonu uvolněného při fluorescenci je ve srovnání s energií budícího záření převážně

    a) větší
    b) nezávislá na energii budícího záření
    c) stejná
    d) menší
    d
  1198. Opticky aktivní látky

    a) samovolně emitují fluorescenční záření
    b) stáčejí rovinu lineárně polarizovaného světla
    c) zbarvují pokožku
    d) mění barvu po ozáření bílým světlem
    b
  1199. Olej je opticky řídší než

    a) vzduch
    b) vodní páry
    c) voda
    d) sklo
    d
  1200. Při průchodu světla z látky do vzduchu (n = 1) nastal úplný odraz při úhlu dopadu 45°. Hodnota indexu lomu látky je

    a) n = 1/√2
    b) n = 1/√3
    c) n = √2
    d) n = √3
    c
  1201. Které tvrzení je správné? Při fotoelektrickém jevu

    a) existuje pro každý kov mezní frekvence dopadajícího záření
    b) roste energie uvolněných elektronů s rostoucí frekvencí záření
    c) závisí energie uvolněných elektronů na intenzitě záření
    d) jsou elektrony uvolňovány z katody
    a,b,d
  1202. Fotoelektrický jev je prakticky využíván v

    a) televizní obrazovce
    b) expozimetru
    c) Wilsonově komoře
    d) triodě
    b
  1203. Značí-li E energii, λ vlnovoudélku, f frekvenci a c rychlost šíření, označte nesprávný vztah platící pro světelná kvanta s hybností p:

    a) p = E/c
    b) p = hλ
    c) p = hf/c
    d) p = hc/λ
    b,d
  1204. Značí-li E energii, λ vlnovoudélku, f frekvenci a c rychlost šíření, označte správný vztah pro světelná kvalita s hybností p:

    a) p = E/c
    b) p = h/λ
    c) p = hf/c
    d) p = hc/λ
    a,b,c
  1205. Einsteinova rovnice pro fotoelektrický jev vyjadřuje zákon zachování

    a) hybnosti
    b) momentu hybnosti
    c) energie
    d) hmotnosti
    c
  1206. Značíme-li c rychlost šíření, f frekvenci a λ vlnovou délku, pak pro energii E světelného kvanta platí vztah

    a) E = hf
    b) E = h.λ
    c) E = hc/λ
    d) E = p/λ
    a,c
  1207. Číselnou hodnotu Planckovy konstanty je možné udávat v jednotkách:

    a) eV.s
    b) J.s
    c) W
    d) W.m-2
    a,b
  1208. Výstupní práce elektronu pro sodík je 2,3 eV. Přibližná hodnota Planckovy konstanty činí 4,1.10-15 eV.s. S jakou energií budou vyletovat elektrony z povrchu sodíkové katody, když na ní dopadne záření s vlnovou délkou 300 nm?

    a) 1 eV
    b) 1,5 eV
    c) 1,8 eV
    d) 2,5 eV
    c
  1209. Při Comptonově jevu je vlnová délka rozptýleného fotonu

    a) větší než dopadajícího fotonu
    b) stejná jako dpadajícího fotonu
    c) menší než dopadajícího fotonu
    d) závislá na úhlu rozptylu
    a
  1210. Jaká je mezní vlnová délka světla, které způsobí fotemisi elektronů ze sodíku, při velikosti výstupné práce Wv = 2,3 eV?

    a) 540 nm
    b) 560 nm
    c) 580 nm
    d) 600 nm
    a
  1211. Poloměr atomového jádra je řádově

    a) 10-15 m
    b) 10-14 m
    c) 10-13 m
    d) 10-12 m
    a
  1212. Jaká je kinetická energie fotoelektronů, jestliže na povrch sodíku s výstupní prací Wv = 2,3 eV dopadne záření o vlnové délce 200 nm?

    a) 3,9 eV
    b) 4,1 eV
    c) 4,3 eV
    d) 4,5 eV
    a
  1213. Foton má

    a) pouze vlastnosti částice
    b) pouze vlastnosti vlny
    c) částicové i vlnové vlastnosti
    d) nulovou klidovou hmotnost
    c,d
  1214. Elektron v základním energetickém stavu má

    a) pouze vlastnosti částice
    b) pouze vlastnosti vlny
    c) nulovou klidovou hmotnost
    d) částicové i vlnové vlastnosti
    d
  1215. Avogadrovu konstantu vyjadřujeme v jednotkách

    a) mol-1
    b) mol
    c) mol.l
    d) mol.l-1
    a
  1216. Rozměry atomů jsou řádově

    a) 10-7 m
    b) 10-8 m
    c) 10-9 m
    d) 10-10 m
    d
  1217. Energie základního stavu elektronu v určitém atomu je

    a) nejnižší možná
    b) kladná
    c) závislá na počtu neutronů jádře
    d) závislá nanukleonovém čísle
    a
  1218. Určete správné tvrzení: Záření laseru je

    a) emitováno na základě stimulované emise
    b) monofrekvenční
    c) divergentní
    d) koherentní
    a,b,d
  1219. Pro de Broglieho vlnovou délku λ příslušijící částici s hybností p platí vztah (h je Planckova konstanta)

    a) λ = h.p
    b) λ = p/h
    c) λ = h/p
    d) λ.h = p
    c
  1220. Tlak záření výkonného laseru s hustotou zářivého toku 3×1018 W.m-2 je

    a) 108 Pa
    b) 109 Pa
    c) 1010 Pa
    d) 1011 Pa
    c
  1221. Tlak záření výkonného laseru je 3×109 Pa. Jaká je jeho hustota zářivého toku?

    a) 9×1015 W.m-2
    b) 9×1016 W.m-2
    c) 9×1017 W.m-2
    d) 9×1018 W.m-2
    c
  1222. Stav elektronu v aatomu je určen

    a) hlavním kvantovým číslem
    b) třemi kvantovými čísly
    c) čtzřmi kvantovými čísly
    d) Pauliho principem
    c
  1223. Elektronová konfigurace uhlíku v základním energetickém stavu je

    a) (1s)2 (2s)2 (2p)2
    b) (1s)2 (2s)1 (2p)2 (3s)1
    c) (1s)2 (2s)1 (2p)1 (3s)2
    d) (1s)2 (2s)2 (2p)1 (3s)1
    a
  1224. Ostřelováním 1225Mg deuteronem vznikne 2613Al. Částicí uvolněnou při reakci je

    a) neutron
    b) proton
    c) elektron
    d) deuteron
    a
  1225. Ostřelováním 168O deuteronem vznikne 147N. Částicí uvolněnou při reakci je

    a) helion
    b) proton
    c) foton
    d) elektron
    a
  1226. ostřelováním 6028Ni protonem vznikne 6029Cu. Částicí uvolněnou při reakci je

    a) proton
    b) neutron
    c) helion
    d) elektron
    b
  1227. Ostřelováním 3216S neutronem vznikne 3215P. Částicí uvolněnou při reakci je

    a) proton
    b) neutron
    c) deutron
    d) helion
    a
  1228. Osstřelováním 3717Cl protonem vznikne 3718Ar. Částicí uvolněnou při reakci je

    a) helion
    b) neutron
    c) elektron
    d) pozitron
    b
  1229. Je-li n hlavní kvantové číslo a E1 energie základního energetického stavu v atomu vodíku, je energie En excitovaného stavu dána vztahem

    a) En = E1.n
    b) En = E1/n
    c) En = E1.n2
    d) En = E1/n2
    d
  1230. Pro detekci jaderného záření lze použít

    a) cyklotron
    b) bublinovou komoru
    c) mlžnou komoru
    d) Geigerův-Mullerův počítač
    b,c,d
  1231. Různé izotopy určitého prvku lze rozlišit

    a) pouze chemicky
    b) pouze fyzikálními metodami
    c) chemickými i fyzikálními metodami
    d) pouze na základě záření, které emitují
    b
  1232. Izotopy určitého prvku mají

    a) stejné protonové a různé nukleonové číslo
    b) různé protonové a stejné nukleonové číslo
    c) různé protonové i nukleonové číslo
    d) stejné nukleonové číslo
    a
  1233. Relativní atomové hmotnosti iontů je možné určit pomocí

    a) cyklotronu
    b) mlžné komory
    c) hmotnostního spektrometru
    d) speciálních analytických vah
    c
  1234. Záření beta je

    a) proud neutronů
    b) elektricky neutrální
    c) proud elektronů
    d) proud deuteronů
    c
  1235. Záření alfa

    a) má nuklonové číslo 2
    b) má kladný náboj
    c) je synonymem pro deuteron
    d) je částice složená ze 2 protonů a 2 neutronů
    b,d
  1236. Pracovní náplní Geigerova-Mullerova počítače může být

    a) vakuum
    b) přehřátá kapalina
    c) vodní pára
    d) zředěný netečný plyn
    d
  1237. Regulační tyče v jaderném reaktoru mohoubýt z

    a) uhlíku
    b) kadmia
    c) olova
    d) železa
    b
  1238. Elektronvolt (eV) je vedlejší jednotka

    a) energie
    b) náboje
    c) napětí
    d) hybnosti
    a
  1239. Uvolňování elektronů při dopadusvětla na kov se nazývá

    a) rekombinace
    b) fotoefekt
    c) Comptonův rozptyl
    d) termoemise
    b
  1240. 210Po je zářič alfa. Poločas jeho rozpadu je 140 dní. Za jak dlouho bude vzorek obsahovat 75% olova Pb?

    a) 70 dní
    b) 140 dní
    c) 210 dní
    d) 280 dní
    d
  1241. Vzorek obsahuje 106 jader radionuklidu s poločasem rozpadu 6 hodin. Kolik jader se přemění za 1 den?

    a) 468750
    b) 520000
    c) 703125
    d) 937500
    d
  1242. Vzorek obsahuje 105 jader radionuklidu s poločasem rozpadu 1 minuta. Kolik jader se celkem přemění za 5 minut?

    a) 65650
    b) 85000
    c) 96875
    d) 98500
    c
  1243. Vzorek obsahuje 106 jader radionuklidu s poločasem rozpadu 6 hodin. Kolik radioaktivních jader bude obsahovat za 1 den?

    a) 50000
    b) 55000
    c) 60000
    d) 62500
    d
  1244. Izotop uzanu 235U se štěpí nejsnáze

    a) pomalými neutrony
    b) rychlýmineutrony
    c) deuterony
    d) protony
    a
  1245. Náboj protonu je

    a) kladný a 1840× větší než náboj elektronu
    b) záporný a 1840× větší než náboj elektronu
    c) v absolutní hodnotě stejný jako náboj elektronu ale opačného znaménka
    d) 1,6.10-19 C
    c,d
  1246. Transurany sjou prvky s protonovým číslem větším než

    a) 90
    b) 92
    c) 96
    d) 100
    b
  1247. Moderátorem v atomovém reaktoru může být

    a) grafit
    b) D2O (těžká voda)
    c) kadmium
    d) beton
    a,b
  1248. které z následujících tvrzení je správné? V lineárním urychlovači je možné urychlovat

    a) protony
    b) deuterony
    c) ionty
    d) neutrony
    a,b,c
  1249. Hmotnost jádra atomu je

    aú větší než součet hmotností jeho nukleonů
    b) menší než součet hmotností jeho nukleonů
    c) rovna součtu hmotností jeho nukleonů
    d) úměrná počtu elektronů v elektronovém obalu jádra
    b
  1250. Přitažlivé jaderné síly působící mezi dvěma nukleony mají dosah řádově

    a) 10-11 m
    b) 10-13 m
    c) 10-15 m
    d) 10-17 m
    c
  1251. Atomový reaktor pracuje naprincipu

    a) řetězové jaderné reakce
    b) termojaderné syntézy
    c) radioaktivního rozpadu uranu 235U
    d) radioaktivního rozpadu uranu 238U
    a
  1252. Při určování stáří archeologických nálezů se vzužívá radioizotopu

    a) uhlíku 14C
    b) radia 226Ra
    c) fosforu 32P
    d) uranu 235U
    a
  1253. Určete pravdivé tvrzení: Při jaderné reakci

    a) platí zákon zachování hmotnosti a energie
    b) platí zákon zachování náboje
    c) eplatí zákon o zachování náboje
    d) je nemožné určit produkt reakce známe-li terčové jádro a částice, které se reakce účastní
    a,b,d
  1254. Ve vzorku radioaktivní látky klesá aktivita jako funkce času

    a) lineárně
    b) logaritmicky
    c) exponenciálně
    d) kvadraticky
    c
  1255. Rozpadová (přeměnová) konstanta λ radionuklidu souvisí sjeho poločasem T vztahem

    a) λ = (ln2)/T
    b) λ = (log2)/T
    c) λ.T = 1
    d) λ = ln T
    a
  1256. Mezi aktivitou A(t) a počtem N(t) jader existujících v čase t platí vztah

    a) A(t) = λ.N(t)
    b) A(t) = N(t)/λ
    c) A(t) - N(t) = λ
    d) N(t) = A(t).λ
    a
  1257. Zákon radioaktivní přeměny platí

    a) pouze pro přirozené radionuklidy
    b) pouze prouměle vyrobené radionuklidy
    c) pro přirozené i umělé radionuklidy
    d) pro štěpení jader 235U v atomovém reaktoru
    c
  1258. Rychlost radioaktivního rozpadu radionuklidu ve vzorku látky

    a) lze zvýšit spálením vzorku
    b) lze snížit zmrazením vzorku
    c) lze snížit vhodnou chemickou vazbou
    d) nelze ovlivnit
    d
  1259. Které z následujících tvrzení je pravdivé? Účinky jaderného záření na lidské zdraví lze snížit

    a) vhodně volenou stravou
    b) zvýšením vzdálenosti od zdroje záření
    c) zkrácením času potřebného pro provedení úkonu
    d) vhodným stíněním
    b,c,d
  1260. Vazební energii jádra můžeme určit z

    a) hmotnostního úbytku jádra
    b) počtu nukleonů v jádře
    c) počtu neutronů v jádře
    d) poměru počtu protonů k počtu neutronů
    a
  1261. Pro vzájemné silové působení nukleonů a elektronů obalu atomu je rozhodující interakce

    a) silná
    b) slabá
    c) elektromagnetická
    d) gravitační
    c
  1262. Pro silové vzájemné působení nukleonů v jádře atomu je rozhodující interakce

    a) elektromagnetická
    b) silná
    c) slabá
    d) gravitační
    b

What would you like to do?

Home > Flashcards > Print Preview