biologie

Card Set Information

Author:
Dely
ID:
293478
Filename:
biologie
Updated:
2015-01-31 08:56:48
Tags:
biologie med
Folders:

Description:
biologie
Show Answers:

Home > Flashcards > Print Preview

The flashcards below were created by user Dely on FreezingBlue Flashcards. What would you like to do?


  1. Fenotyp

    a) je podmíněn genotypem
    b) je soubor všech genů
    c) je určován vždy jen haploidní sadou chromosomů
    d) závisí pouze na genotypu
    a
  2. gen

    a) je tvořen tripletem  bází
    b) je vždy aktivní ve všech buňkách
    c) se může vyskytovat ve více formách (alelách)
    d) podmiňuje vždy realizaci jednoho znaku
    c
  3. čisté linie

    a) získáváme ve šlechtitelství nejčastěji inbreedingem (příbuenským křížením)
    b) jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky
    c) jsou tvořeny jedinci vzniklými vegetativně
    d) získáváme nejčastěji náhodným křížením
    a
  4. čisté linie

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky
    c) jsou tvořeny jedinci vzniklými vegetativně
    d) získáváme nejčastěji náhodným křížením
    a
  5. při monogenní dědičnosti

    a) je možný pouze jeden fenotyp
    b) je znak podmiňován vždy jen jednou alelou
    c) jsou znaky podmiňovány jedním genem
    d) jsou v genotypu vždy identické alely
    c
  6. fenotyp je

    a) je podmíněn genotypem
    b) téměř vždy ovlivněn prostředím
    c) obvykle determinován třemi alelami
    d) nezávislý na genotypu
    a,b
  7. alela

    a) je jednotkou fenotypu
    b) se vždy vyskytuje ve dvou formách
    c) je konkrétní forma genu
    d) se vždy vyskytuje ve více formách
    c
  8. genotyp je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) podmíněn fenotypem
    c) konkrétní typ genu
    d) typický gen
    a
  9. pojem aktivní alela

    a) označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce
    b) je synonymem pro alelu dominantní
    c) vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota
    d) se používá v polygenní dědičnosti
    d
  10. koeficient dědivosti (h2)

    a) udává podíl dědičné složky na celkové fenotypové proměnlivosti znaku
    b) je výdy u dědičných znaků větší než 1
    c) může se pohybovat od -1 do +1
    d) není závislý na prostředí
    a
  11. genofondem rozumíme

    a) všechny geny určitého jedince
    b) soubor všech alel všech členů populace
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) gentickou výbavu určité rodiny
    b
  12. kvalitativní znaky

    a) jsou např.tělesná výška a hmotnost
    b) jsou výrazně ovlivňovány vnějším prostředím
    c) jsou často podmíněny jediným genem
    d) jsou obvykle mimochromosomálně dědičné
    c
  13. genofond je

    a) soubor genů buňky
    b) soubor všech alel v populaci
    c) soubor všech fenotypů
    d) soubor jedinců, kteří se mohou navzájem křižit
    b
  14. kvantitativní znaky jsou

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) málo závislé na vnějším prostředí
    c) podmíněny geny velkého účinku
    d) u organismů vzácné
    a
  15. geny malého účinku

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) obvykle podmiňují jen monogenní znaky
    c) jsou málo závislé na vnějším prostředí
    d) se vyskytují pouze na X chromosomu
    a
  16. kvantitativní znaky jsou

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) obvykle podmíněny malým počtem genů malého účinku
    c) obvykle podmíněny genem velkého účinku
    d) málo závislé na faktorech prostředí
    a
  17. pojem aktivní alela

    a) je synonymem pro alelu dominantní u monogenní dědičnosti
    b) znamená minor gen, který se projeví ve fenotypu při polygenní determinaci znaku
    c) vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota
    d) označuje alelu, na kterou napůsobí selekce
    b
  18. koeficient dědivosti (h2)

    a) udává podíl genetické složky na celkové variabilitě znaku
    b) je vždy u dědičných znaků větší než 1
    c) může se pohy bovat od -1 do +1
    d)je nezávislý na působení prostředí
    a
  19. genofondem rozumíme

    a) všechny geny určitého jedince
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) všechny geny jedné buňky
    d) genetickou výbavu určité rodiny
    b
  20. autogamická populace

    a) je tvořena všemi jedinci hermafroditickými
    b) je tvořena jedinci, kteří se rozmnožují samoopylením
    c) je ve všech znacích panmiktická
    d) je např. populace lidská
    a,b
  21. alogamická populace

    a) je obvykle tvořena organismy s odděleným pohlavím
    b) je např.populace lidská
    c) je tvořena organismy, které se rozmnožují samoopylením
    d) je tvořena vždy dvěma čistými liniemi
    a,b
  22. soubor genů celé populace se nazývá

    a) genofond
    b) genotyp
    c) karyotyp
    d) haplotyp
    a
  23. chromosomové genetické mapy

    a) jsou založeny na relativní vzdálenosti genů téže vazebné skupiny
    b) ukazují polohu chromosomů v karyotypu
    c) měří vzdálenost genů mezi nehomologními chromosomy
    d) ukazují rozdílnou polohu chormosomů
    a
  24. strukturní gen

    a) obsahuje informaci pro konkrétní formu příslušného polypeptidu
    b) je synonymum pro znak jedince
    c) má vždy pouze jednu formu
    d) může kódovat i RNA
    a,d
  25. mutace

    a) je synonymum pro modifikaci
    b) jsou vždy pro organismy nevýhodné
    c) způsobují genetický posun
    d) podmiňují proměnlivost genotypů
    d
  26. strukturní geny

    a) mohou kódovat bílkoviny
    b) mohou kódovat RNA
    c) se aktivují prostřednictvím své promotorové oblasti
    d) mají v lidském genomu vzájemně odlišnou délku
    a,b,c,d
  27. teorii vzniku živých forem samoplozením vyslovil

    a) L.Pasteur
    b) Hippokrates
    c) Aristoteles
    d) A.I.Oparin
    c
  28. Prvé systémy živé přírody byly sestaveny

    a) v 18. století
    b) koncem 17. století
    c) počátekm 19. století
    d) počátkem 20. století
    a
  29. Studiem bakterií se zabýval

    a) Louis Pasteur
    b) Carl Linné
    c) R.Koch
    d) I.P.Pavlov
    a,c
  30. První veřejnou anatomickou pitvu v Praze provedl

    a) J.Procháska
    b) J.E.Purkyně
    c) J.Jesenský
    d) Arnošt z Pardubic
    c
  31. Původce tuberkulózy objevil

    a) Robert Koch
    b) Louis Pasteur
    c) I.I.Mečnikov
    d) S.N.Vinogradskij
    a
  32. Význam molekulární struktury DNK pro přenos dědičné informace objasnil

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) A.I.Oparin
    c) Ch.Darwin
    d) J.G.Mendel
    a
  33. Hippokrates žil v

    a) Egyptě
    b) Indii
    c) Řecku
    d) Itálii
    c
  34. Buněčnou hmotu nazval protoplazmou jako první

    a) Aristoteles
    b) Andreas Vesalius
    c) Jesenius
    d) J.E.Purkyně
    d
  35. William Harvey

    a) sestrojil mikroskop
    b) objasnil krevní oběh člověka
    c) odmítl teorii samoplození
    d) objevil krevní skupiny
    b,c
  36. Jedním ze zakladatelů paleontologie jako vědního oboru na přlomu 18. a 19.století byl

    a) německý zoolog E.Haeckel
    b) švédský přírodovědec C.Linné
    c) anglický přírodovědec Ch.R.Darwin
    d) francouzský přírodovědec G.Cuvier
    d
  37. Tzv.základní biogenitický zákon stanovil

    a) francouzský přírodovědec G.Cuvier
    b) německý zoolog E.Haeckel
    c) švédský přírodovědec C.Linné
    d) anglický přírodovědech Ch.R.Darwin
    b
  38. Myšlenku o kataklyzmatech (obrovských katastrofách) vyslovil

    a) francouzský přírodovědec G.Cuvier
    b) švédský přírodovědec C.Linné
    c) německý zoolog E.Haeckel
    d) anglický přírodovědec Ch.R.Darwin
    a
  39. průkaz určité alely u skupiny pacientů s určitým znakem častěji než by odpovídalo náhodě

    a) je označován jako asociace
    b) je hodnocen jako genová vazba
    c) je obvyklý u polygenní dědičnosti
    d) je typický pro izoláty
    a
  40. označení autosomální dědeičnost značí, že znak

    a) je podmíněn trisomií autosomů
    b) je podmíněn autoreprodukcí
    c) je podmíněn geny na autosomech
    d) je podmíněn mutacemi genů na autozomu X
    c
  41. matroklinní dědičnost

    a) znamená vliv matky na vývoj plodu v průběhu těhotenství
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) je podmíněna lokalizací genů na X chromosomu
    d) je podmíněna lokalizací genů na chromosomech mitochondrií
    d
  42. výběrová manželství

    a) je pojem pro panmiktický výběr partnera
    b) značí vol bu partnera dle určitého znaku (např.výšky, IQ)
    c) mění frekvenci alel v genofondu populace
    d) mění rovnovážné zastoupení genotypů v populaci
    b
  43. dominantní dědičnost znaku

    a) popsal J.E.Purkyně
    b) se manifestuje přenosem znaku z generace na generaci (tzv.vertikální dědičnost)
    c) je u člověka vzácným jevem
    d) se manifestuje vždy již po narození
    b
  44. kodominantní dědičnost

    a) nabyla u člověka popsána
    b) je typická např.pro alely A a B systému AB0
    c) je pojem pro vyjádření obou alel heterozygotů ve fenotypu
    d) je typická pro dědičnosti antigenů
    b,c,d
  45. recesivní dědičnost

    a) je v lidské genetice výjimečná
    b) je pojem pro vyjádření znaku pouze u recesivních homozygotů
    c) je nejčastější typ dědičnosti monogenních chorob člověka
    d) je charakterizována genotypovým štěpným poměrem 1:2:1 v F2 generaci
    b,c,d
  46. složený  heterozygot je pojem pro

    a) jedince heterozygotního ve dvou genech
    b) jedince s recesivním znakem podmíněným dvěma různými mutacemi (alelami) genu
    c) jedince vytvořeného genetickým inženýrstvím
    d) jedince s dominantní a recesivní alelou určitého genu v genotypu
    b
  47. civilizační choroby

    a) nejsou dědičné, jsou vyvolávány pouze civilizačními vlivy
    b) jsou nejčastěji autozomálně dominatně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy
    c) jsou nejčastěji polygenně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy
    d) jsou nejčastěji autozomálně recesivně dědičné, vlivy prostředí je neovlivňují
    c
  48. Příbuzenský sňatek

    a) je sňatek dvou osob se společnými předky kdykoli v dávné minulosti
    b) je sňatek dvou osob se společnými předky v prvé, druhé nebo třetí generaci
    c) zvyšuje riziko recesivně dědičných znaků
    d) zvyšuje riziko dominantně dědičných znaků
    b,c
  49. koeficient příbuznosti 1/2 je mezi

    a) sourozenci
    b) otcem a dcerou
    c) matkou a synem
    d) otcem a synem
    a,b,c,d
  50. variabilní expresivita znaku

    a) je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu
    b) je termín, vyjadřující různý stupeň vyjádření znaku
    c) je termín, vyjadřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu
    d) je totožný s pojemm penetrance znaku
    b
  51. neúplná penetrance

    a) je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu
    b) je termín, vyjádřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu
    c) je termín, vyjadřující různý stupeň vyjádření znaku
    d) je pojem pro neúplný průnik genů jedné populace do druhé populace
    b
  52. znaky pohlavně vázané (X vázané)

    a) jsou podmíněny geny lokalizovanými jen na X chromosomu
    b) se v rodinách předávají jen přes ženy-nosičky
    c) dominantně dědičné postihují častěji ženské pohlaví
    d) postihují jen mužské pohlaví
    a,c
  53. pleiotropní efekt genu značí, že

    a) znak je podmíněn samostatným účinkem různých genů
    b) gen se manifestuje různým stupněm vyjádření ve fenotypu
    c) gen ovlivňuje více znaků
    d) jeho manifestace se projeví jen u X vázaných chorob
    c
  54. heterogenně podmíněný znak

    a) je podmíněn samostatným účinkem mutací různých genů
    b) je charakterizován různým stupněm vyjádření ve fenotypu
    c) se může v některých rodinách dědit dominantně, v jiných recesivně
    d) je znak jehož manifestace může přeskakovat generace
    c,d
  55. dominantně dědičným znakem člověka je

    a) otoskleróza
    b) cystická fibróza
    c) diabetes mellitus I i II. typu
    d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých
    a,d
  56. recesivně dědičným znakem člověka je

    a) adrenogenitální syndrom
    b) diabetes mellitus I. a II.typu
    c) cystická fibróza
    d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých
    a,c
  57. X vázaným dědičným znakem člověka je

    a) hemofilie A a B
    b) Rh krevní skupina
    c) barvoslepost
    d) azoospermie
    a,c
  58. mnohotná alelie

    a) je pojem, který značí přítomnost více než dvou alel genu v genotypu
    b) je pojem, který značí existenci více než dvou alel genu v genofondu populace
    c) je u člověka vzácným jevem
    d) může podmiňovat různou expresivitu a penetranci znaku
    b
  59. genetická vazba

    a) je podmíněna interakcí genů
    b) má jen teoretický význam
    c) je využívána v genetické konzultaci, cytogenetice a molekulární genetice
    d) je podmíněna blízkou lokalizací genů na jednom chromosomu
    c,d
  60. jednotka cM (centimorgan)

    a) 1cM je mírou genetického rizika
    b) je jednotkou genetické vazby, 1 cM odpovídá 1% pravděpodobnosti rekombinace
    c) je jednotkou pro fyzikální hodnocení vazby
    d) vyjadřuje jednotkové množství genetické informace
    b
  61. mezi interakce nealelních genů patří

    a) komplementarita
    b) epistáze
    c) exkluze
    d) kodominance
    a,b
  62. polygenní dědičnost se od monogenní dědičnosti znaků odlišuje

    a) větším podílem vlivů prostředí na utváření fenotypu
    b) vyloučením efektu dominance některých genů
    c) účastí genů malého účinku (minor genů)
    d) typickým genotypovým štěpným poměrem v F1 generaci
    a,c
  63. dědivost

    a) je schopnost dědit určitý znak
    b) vyjadřuje podíl geneticky podmíněné variability na variabilitě znaku
    c) je dána podílem VA/ VA + Vp
    d) je podíměna působením genů malého účinku a prostředí
    b,c,d
  64. z multifaktoriálně dědičných znaků člověka má nejvyšší dědivost

    a) výška postavy
    b) inteligenční kvocient
    c) hmotnost postavy
    d) krevní tlak
    b
  65. aditivní interakce alel

    a) vyjadřuje jejich přídavný efekt ve fenotypu
    b) je typická pro polygenní dědičnost
    c) je interakce při které se sčítá účinek alel ve fenotypu
    d) je typická pro multifaktoriální dědičnost
    a,b,c,d
  66. model polygenní dědičnosti s prahovým efektem

    a) vysvětluje mechanismus dědičnosti alternativních znaků s polygenní disposicí
    b) předpokládá normální rozložení frekvence genotypů v souboru
    c) vysvětluje dědičnosti většiny vrozených vad
    d) vysvětluje částečně i dědičnost některých civilizačních chorob
    a,b,c,d
  67. znaky s multifaktoriální dědičností jsou ovlivněny

    a) aditivním účinkem alel
    b) interakcí genotypu a prostředí
    c) dominantním efektem alel
    d) vlivy prostředí
    a,b,d
  68. při nepohlavním rozmnožování

    a) mají potomci polovinu znaků totožnou s původním organismem
    b) jsou potomci geneticky totožní jako dvojvaječná dvojčata
    c) jsou potomci geneticky odlišní od původních organismů
    d) jsou potomci geneticky totožní s původním organismem
    d
  69. cytogenetickým mechanismem při nepohlavním rozmnožování je

    a) amitóza
    b) meióza
    c) mitóza
    d) crossing over
    c
  70. genotypová variabilita je předpokladem

    a) adaptace k měnícím se životním podmínkám
    b) potlačení mechanismu přírodního výběru
    c) klonování buněk
    d) uniformity potomstva
    a
  71. gamety mají

    a) 3n chromosomů
    b) diploidní počet chromosomů
    c) dvě sady chromosomů
    d) haploidní počet chromosomů
    d
  72. haploidní počet chromosomů je obvykle přítomen v

    a) gametě
    b) jaterní buňce
    c) spermii
    d) zygotě
    a,c
  73. gamety obratlovců

    a) vznikají z haploidních somatických buněk meiózou
    b) vznikají z diploidních somatických buněk mitózou
    c) jsou haploidní (mají jednu sadu chromosomů)
    d) se dělí mitóyou na haploidní somatické buňky
    c
  74. izogamie znamená, že

    a) existují mikro a makrogamety
    b) splývající gamety jsou geneticky stejné
    c) splývají gamety téhož jedince
    d) splývající gamety jsou morfologicky stejné
    d
  75. pokud jsou samčí a samičí gonády na jednom jedinci hovoříme o

    a) hermafroditismu
    b) gonochorismu
    c) kryptorchismu
    d) oogonii
    a
  76. gamety jednoho jedince při pohlavním rozmnožování

    a) mají z každého chromosomálního páru vždy po jednom chromosomu
    b) vznikají z diploidních somatických buněk procesem meiózy
    c) mají diploidní počet chromosomů
    d) mají všechny stejnou genetickou výbavu
    a,b
  77. pólová buňka

    a) polarizuje membrány v místě synapse nerv-sval
    b) vzniká v procesu oogeneze
    c) je buňka zadního pólu očního bulbu
    d) je tetraploidní
    b
  78. vniknutí spermie do vajíčka je impulsem k dokončení

    a) druhého zracího dělení (meiózy II)
    b) prvního zracího dělení (meiózy I)
    c) heterotypického dělení
    d) homeotypického dělení
    a,d
  79. gamety jsou

    a) zralé pohlavní buňky
    b) buňky s diploidním početem chromosomů
    c) buňky vzniklé amitózou
    d) buňky vzniklé rozdělením zygoty
    a
  80. zygoty jsou

    a) oplozená vajíčka
    b) pohlavní buňky
    c) buňky s polovičním počtem chromosomů
    d) buňky s diploidním početem chromosomů
    a,d
  81. při dihybridizmu

    a) v F2 generaci nacházíme 4 typy homozygotů
    b) v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů
    c) vznikají pouze heterozygotní jedinci
    d) homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů
    a
  82. jedinec s genotypem AaBb tvoří při nezávislé kombinaci obou genů

    a) čtyří typy gamet
    b) 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu
    c) gamety Aa, Bb
    d) gamety se shodnou frekvencí
    a,d
  83. Dihybrid AaBb tvoří za podmínek nezávislé kombinace obou genů

    a) 2 typy gamet
    b) v F2 generaci 3 fenotypy
    c) gamety AA, BB, aa, bb
    d) v F2 generaci 9 genotypů
    d
  84. fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí pro křížení

    a) dvou dvojnásobných heterozygotů
    b) dvojnásobného heterozygota s recesivním homozygotem při nezávislé segregaci obou genů
    c) dvou homozygotů při neúplné dominanci
    d) recesivního hmozygota s heterozygotem při dihybridizmu a nezávislé segregaci obou genů
    b,d
  85. při dihybridizmu za podmínek volné kombinovatelnosti obu genů

    a) vyniká 9 rozdílných genotypů v F2
    b) v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů
    c) v F2 generaci vznikají pouze heterozygotní jedinci
    d) homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů
    a
  86. jedinec s geneotypem AABb tvoří

    a) gamety A,B,b
    b) 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu
    c) 50% gamet s oběma dominantními alelami
    d) dva typy gamet
    c,d
  87. fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí za podmínek volné kombinovatelnosti pro křížení

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) dvou dvojnásobných heterozygotů
    c) dvou homozygotů při neúplné dominanci
    d) dominantního homozygota s heterozygotem
    a
  88. u autosomálně lokalizovaných genů jsou výsledky recipročního křížení

    a) různé
    b) shodné
    c) závislé na matce
    d) závislé na otci
    b
  89. stav, kdy je fenotyp heterozygotního jedince odlišný od fenotypu dominantního i recesivního homozygota, nacházíme při následujícím vztahu mezi alelami téhož genu

    a) úplná dominance
    b) neúplná dominance
    c) kodominance
    d) úplná recesivita
    b,c
  90. při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) neodlišitelný od dominantního homozygota
    b) shodný s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA,aa)
    a
  91. při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) odlišný od obou homozygotů
    b) shodný s AA
    c) shodný s aa
    d) v rozmezí fenotypů AA a aa
    a,d
  92. při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa)

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) nacházíme štěpení 1:1
    c) dochází ke štěpení 1:2:1
    d) nacházíme štěpení 3:1
    a
  93. při neúplné dominanci při křížení dvou různých homozygotů

    a) heterozygotní genotyp potomků vede ke vzniku vlastního fenotypu
    b) jsou potomci stejní jako jeden z rodičů
    c) nacházíme štěpení 1:1
    d) dochází v F1 generaci ke vzniku nového fenotypu
    a,d
  94. při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa)

    a) žádná z uvedenáých alternativ není správná
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsouvšichni potomci stejní jako jeden z rodičů
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a
  95. při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa)

    a) je polovina potomků homozygotních
    b) nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1
    c) dochází ke štěpení 3:1
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a
  96. při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa)

    a) mají 1/4 potomků fenotyp, který odpovídá recesivnímu homozygotovi
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsou 2/4 potomků heterozygoti
    d) převládají mateřské znaky
    a,c
  97. při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci
    c) dochází ke štěpení v F2 generaci
    d) vyskytují recesivní znaky asi v 1%
    a
  98. soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků organismu se nazývá

    a) genotyp
    b) fenotyp
    c) karyotyp
    d) haplotyp
    b
  99. genotypový štěpný poměr při křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa) je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 1:1
    c) 3:1
    d) 1:3
    a
  100. parentální generace (P) v mendelovském experimentu je představována následujícím zápisem

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) Aa x aa
    c) Aa x AA
    d) Aa x Aa
    a
  101. v 1. filiální generaci (F1) při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci

    a) fenotypově odlišní od parentální generace a genotypově uniformní
    b) stejní jako jeden z rodičů
    c) lišící se navzájem fenotypově, ale shodní genotypově
    d) rozdílní od sebe
    a
  102. při dihybridizmu tvoří heterozygot (AaBb) za podmínek volné kombinovatelnosti následující počet typů gamet

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 3
    c) 2
    d) 1
    a
  103. různé formy jednoho a téhož genu se nazývají

    a) alely
    b) lokusy
    c) karyotyp
    d) fenotyp
    a
  104. je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně shodných alel, hovoříme o

    a) hmozygotním genotypu
    b) heterozygotním genotypu
    c) uniformním jedinci
    d) haploidním jedinci
    a
  105. je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně odlišných alel, hovoříme o

    a) homozygotním genotypu
    b) heterozygotním genotypu
    c) neuniformním jedinci
    d) haploidním jedinci
    b
  106. kodominance je stav kdy

    a) se ve fenotypu projevuje funkce obou alel téhož genu nezávisle na sobě
    b) genotypový i fenotypový štěpný poměr v F2 generaci je shodný
    c) neplatí pravidlo o uniformitě F1 hybridů
    d) heterozygotní jedinci jsou shodní s oběma typy homozygotů
    a,b
  107. jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozygotnímu genotypu

    a) hovoříme o neúplné dominanci
    b) heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů
    c) je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1
    d) F1 jedinci nejsou uniformní
    a,b,c
  108. homozygotní výchozí rodičovské organismy se v mendelovském experimentu označují jako

    a) parentální generace
    b) parenterální generace
    c) paternální generace
    d) maternální generace
    a
  109. pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty (AA x aa)

    a) jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní
    b) je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1:1
    c) je genotypový štěpný poměr F2 generace 3:1
    d) může být fenotypový štěpný poměr v F2 generaci 1:2:1
    a,d
  110. v F2 generaci vzniká při dihybridním křížení za podmínek volné kombinovatelnosti

    a) 9 rozdílných genotypů
    b) při vztahu úplné dominance fenotypový poměr 9:3:3:1
    c) při vztahu úplné dominance genotypový poměr 1:1:1:1
    d) uniformní potomstvo
    a,b
  111. křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a)

    a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
    b) jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičem AA
    c) je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný
    d) vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1
    a,c,d
  112. při křítení jedinců parentální generace AA x aa (A úplně dominantní nad a)

    a) vzniká v F1 generaci heterozygotní potomstvo
    b) lze fenotypově odlišit potomky Aa od aa
    c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr stejný
    d) je v F2 generaci genotypový poměr 3:1
    a,b
  113. při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B)

    a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
    b) v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA
    c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný
    d) je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1
    a,c,d
  114. při monohybridizmu s neúplnou dominancí nacházíme v F2 generaci

    a) 2 rozdílné fenotypy
    b) 50% jedinců s fenotypem odlišným od parentální generace
    c) 3 různé fenotypové třídy
    d) 2 genotypy
    b,c
  115. při dihybridizmu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů

    a) 1
    b) 3
    c) 2
    d) 4
    d
  116. v F2 generaci u dihybridizmu s úplnou dominancí a volnou kombinovatelností obou genů nlézáme

    a) 9 rozdílných genotypů
    b) fenotypový štěpný poměr 1:2:1
    c) fenotypový štěpný poměr 9:3:4
    d) genotypový štěpný poměr 9:3:3:1
    a
  117. při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridizmu získáme

    a) potomstvo se dvěma odlišnými genotypy
    b) uniformní potomstvo
    c) fenotypy shodné s parentální generací
    d) pouze recesivní homozygoty
    a,c
  118. při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2

    a) potomstvo s třemi různými genotypy
    b) jeden typ gamet
    c) potomstvo s náhodnou kombinací alel
    d) gamety s alelami Aa
    a,c
  119. při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme

    a) dva fenotypy v poměru 1:1
    b) uniformní potomstvo
    c) shodný genotyp všech jedinců
    d) 50% potomků s výskytem recesivních znaků
    a,d
  120. při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2

    a) potomstvo se třemi odlišnými genotypy
    b) dva typy gamet
    c) potomstvo shodného genotypu
    d) gemty s alelami Aa
    a,b
  121. při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) shodný s AA
    b) shodný  s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA,aa)
    a
  122. při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) shodný s AA
    b) shodný s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA, aa)
    c,d
  123. při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa)

    a) je potomstvo uniformní
    b) nacházíme štěpení 1:1
    c) dochází ke štěpení 1:2:1
    d) nacházíme štěpení 3:1
    a
  124. při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa)

    a) dochází ke štěpení 1:2:1
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsou všichni potomci stejní jako jeden z rodičů
    d) nacházíme štěpení 1:1
    d
  125. při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa)

    a) je genotypový štěpný poměr 1:1
    b) nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1
    c) jsou potomci ve fenotypu stejní
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a,c
  126. při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa)

    a) dostáváme štěpný poměr ve fenotypu 3:1
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) je genotypový poměr 1:1
    d) převládají mateřské znaky
    a
  127. při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu

    a) objeví jedna čtvrtina heterozygotů
    b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci
    c) vyskytují pouze dominantní homozygoti
    d) vyskytují recesivní znaky asi v 1% případů
    c
  128. při n stupni hybridizmu lze v F1 generaci najít následující počet genotypů

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    d) 4
    a
  129. kvantitativní znaky jsou obvykle

    a) podmíněny malým počtem genů malého účinku
    b) podmíněny vyšším počtem genů malého účinku
    c) podmíněny genem velkého účinku
    d) málo závislé na faktorech prostředí
    b
  130. při úplné dominanci odhadujeme relativní četnost recesivní alely v populaci

    a) odmocněním relativní četnosti heterozygotů
    b) odmocněním relativní četnosti dominantních homozygotů
    c) odmocněním relativní četnosti recesivních homozygotů
    d) výpočtem kubickou rovnicí
    c
  131. příbuzenské křížení v populaci má za následek

    a) změnu genových frekvencí
    b) vzestup počtu heterozygotů
    c) pokles četnosti heterozygotů
    d) snížení počtu recesivních homozygotů
    c
  132. genetické riziko příbuzenských sňatků spočívá

    a) v afektu heterozy
    b) ve zvýšené pravděpodobnosti narození recesivních homozygotů
    c) ve zvyšování počtu dominantních alel v populaci
    d) ve zvýšené pravděpodobnosti narození heterozygotů
    b
  133. heterosa

    a) se používá ve šlechtitelství
    b) je značně nebezpečná pro chovy
    c) se uplatňuje u příbuzenských sňatků
    d) zvyšuje počet dominantních homozygotů
    a
  134. polyploidizace

    a) se uplatňuje u příbuzenských sňatků
    b) je ve šlechtitelství značně nebezpečná
    c) se používá v rostlinném šlechtitelství
    d) zvyšuje počet dominantních homozygotů
    c
  135. mozaika je

    a) organismus tvořený směsí buněk téhož druhu s různou genetickou výbavou
    b) jedinec s karyotypem 45,X
    c) buňka se dvěma jádry
    d) organismus, který má jak mužské tak ženské pohlavní orgány
    a
  136. eugenika

    a) je snaha o zrovnoprávnění genetiky
    b) je věda o zlepšení genetického složení lidské populace
    c) se opírá o léčení dědičných chorob
    d) přnáší zlepšení fenotypu jedinců
    b
  137. léčení osob postižených dědičnými chorobami

    a) zlepšuje genofond populace
    b) zmenšuje frekvenci mutantních alel
    c) ovlivňuje positivně genotyp léčených ososb
    d) ovlivňuje positivně genotyp léčených osob
    d
  138. vnitrodruhová variabilita

    a) je zakódována v genotypu
    b) je podmíněna pouze vlivem prostředí
    c) je vyvolána pouze indukovanými mutacemi
    d) je též nazývána modifikace
    a
  139. má-li matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou mít děti krevní skupinu

    a) 0
    b) 0 a A
    c) 0, A, AB
    d) 0, A, AB, B
    a
  140. má-li matka krevní skupinu AB a otec AB

    a) mohou mít děti krevní skupinu A
    b) mohou mít děti krevní skupinu B
    c) mohou mít děti krevní skupinu AB
    d) pravděpodobnost narození dítěte s krevní skupinou A i B je stejná
    a,b,c,d
  141. má-li dítě krevní skupinu A, mohl otec mít

    a) krevní skupinu 0
    b) krevní skupinu B
    c) krevní skupinu AB
    d) krevní skupinu A
    a,b,c,d
  142. vztah alel A a B pro krevní skupinu systému AB0 je

    a) kodominance
    b) dominance
    c) recesivita
    d) superdominance
    a
  143. v případě lokalizace genů A a B na různých chromosomech, tvoří jedinec s genotypem AaBb

    a) gametu nesoucí gen A i B
    b) gamety nesoucí gen A i a
    c) gametu nesoucí gen A i b
    d) gametu nesoucí gen a i B
    a,c,d
  144. vazba genů může změnit

    a) funkci genů
    b) poměr genotypů při zpětném křížení u monohybridizmu
    c) poměr genotypů při zpětném křížení u dihybridizmu
    d) poměry fenotypů v F2 generaci i u monohybridizmu
    c
  145. vazbová skupina genů je tvořena pouze geny

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) se společnou funkcí
    c) původu mateřského
    d) se společnou regulací
    a
  146. při křížení bělookého samečka octomilky s červenookou homozygotní samičkou dostaneme

    a) všechno potomstvo červenooké
    b) čevenooké samečky a bělooké samičky
    c) bělooké samičky a čevenooké samečky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    a
  147. při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme

    a) všechno potomstvo červenooké
    b) bělooké samečky a červenooké samičky
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých
    b,d
  148. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedenáých alternativ není správná
    b) červenooké samečky a bělooké samičky
    c) samičky červenooké, polovinu samečků červenookých, polovinu bělookých
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    c
  149. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) pouze bělooké samičky a červenooké samečky
    c) pouze červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    d
  150. při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) všechno potomstvo červenooké
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých
    d
  151. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) všechno potomstvo červenooké
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) bělooké samečky a červenooké samičky
    a
  152. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) všechno potomstvo červenooké
    c) pouze červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    d
  153. chromosomové mutace

    a) jsou u člověka neslučitelné se životem
    b) mění pouze stavbu chormosomů
    c) mění vždy počet chomosomů
    d) můžeme u člověka odhalit i před narozením
    d
  154. genomové mutace

    a) mění genetický kód
    b) vyvolávají zlomy chromatid
    c) mění strukturu chromosomů
    d) násobí počet úplných chromosomových sad
    d
  155. genové mutace strukturního genu

    a) mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci
    b) mohou zaměnit více aminokyselin v peptidu
    c) vždy znamenají kratší peptid
    d) se musí projevit změnou peptidu
    a,b
  156. DNA je obsažena kromě jádra také v

    a) mitochondriích
    b) plastidech
    c) ribosomech
    d) tukových vakuolách
    a,b
  157. látky, které dovedou buněčné dělení vyvolat, jsou

    a) mutageny
    b) cytostatika
    c) antibiotika
    d) mitogeny
    d
  158. hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je

    a) v G1 fázi
    b) v S fázi
    c) v G2 fázi
    d) mezi S a G2 fází
    a
  159. k replikaci jaderné DNA dochází v

    a) G1 fázi
    b) S fázi
    c) G2 fázi
    d) G0 fázi
    b
  160. jako interfázní označujeme jádro buňky ve fázi buněčného cyklu

    a) G1
    b) S
    c) G2
    d) M
    a,b,c
  161. buněčný cyklus nazýváme období od

    a) konce jedné mitózy do konce mitózy následující
    b) konce profáze do metafáze
    c) začátku G1 do začátku mitózy
    d) začátku G1 do konce G2
    a
  162. cytokineze je

    a) rozdělení jádra buňky
    b) pohyb buňky pomocí panožek
    c) cytoskeletální soustava
    d) rozdělení cytoplazmy
    d
  163. v profázi mitózy se chromosom skládá

    a) z jedné chromatidy
    b) ze 2 chromatid
    c) ze 3 chromatid
    d) ze 4 chromatid
    b
  164. mezi fáze mitózy patří

    a) profáze
    b) zygoten
    c) anafáze
    d) leptoten
    a,c
  165. při mitóze

    a) vznikají dvě geneticky rovnocenná dceřinná jádra
    b) vznikají dvě diploidní buňky
    c) vznikají dvě rovnocenné diploidní gamety
    d) pravidelně dochází k procesu crossing-over
    a,b
  166. generační doba buňky je

    a) délka trvání buněčného cyklu
    b) u všech buněk jedince stejná
    c) nezávislá na množství živin
    d) délka trvání M fáze
    a
  167. při nedostatku živin v prostředí se generační doba buňky

    a) nemění
    b) prodlužuje
    c) zrychluje
    d) zrychluje za vzniku nádorových buněk
    b
  168. mezi buňky trvale zablokované v G0 fázi patří

    a) gangliové buňky
    b) kmenové buňky kostní dřeně
    c) nádorové buňky
    d) blastomery
    a
  169. v průběhu meiózy

    a) dochází k redukci počtu chromosomů na polovinu
    b) se počet chromosomů nemění
    c) dochází v důsledku procesu crossing-over k rekombinaci chromosomů
    d) dochází v důsledku procesu crossing-over k redukci počtu chromosomů
    a,c
  170. segregace homologních chromosomů

    a) probíhá v anafázi mitózy
    b) je součástí mitotického dělení
    c) zajišťuje genetickou identitu dceřinných buněk
    d) je charakteristický děj v prvním meiotickém dělení
    d
  171. mezi stadia profáze I.meiotického dělení patří

    a) leptoten
    b) zygoten
    c) pleiocén
    d) kolenchym
    a,b
  172. meióza se skládá

    a) ze dvou dělení, avšak replikace DNA předchází jen prvnímu z nich
    b) ze dvou různých typů dělení, avšak oběma předchází replikace DNA
    c) z jednoho dělení, kterému však předchází trojnásobná replikace DNA
    d) z jednoho typu dělení, kterému však předcházejí dvě replikace DNA
    a
  173. crossing-over je

    a) výměna částí chromatid homologních chromosomů
    b) segregace chromosomů
    c) cílené vyčlenění genů, které zmutovaly
    d) proces redukce chromosomů
    a
  174. chromosomy můžeme pozorovat ve světelném mikroskopu v

    a) S fázi
    b) G2 fázi
    c) metafázi
    d) anafázi
    c,d
  175. buněčné jádro

    a) je složeno zejména z rRNA a bílkovin
    b) nemá vlastní membránu
    c) je typické pro prokaryotické buňky
    d) je složeno zejména z DNA a bílkovin
    d
  176. buněčné jádro

    a) má na povrchu dvě biomembrány
    b) jeho vnější biomembrána navazuje na endoplasmatické retikulum
    c) obsahuje chromatin
    d) obsahuje centriol
    a,b,c
  177. v interfázickém jádře

    a) jsou viditelné chromosomy ve světelném mikroskopu
    b) je porušena celistvost molekul DNA
    c) dochází ke zdvojení hmoty chromosomů
    d) je vytvořeno dělící vřeténko
    c
  178. jadérko

    a) je místem syntézy nové DNA
    b) je vázáno na organizátor jadérka
    c) je místem syntézy rRNA
    d) spolu s ribosomy se vyskytuje na adrsném endoplasmatickém retikulu
    b,c
  179. mikrotubuly jsou stavební prvky

    a) centriolů
    b) bičíků
    c) centromer
    d) vlákna dělícího vřeténka
    a,b,d
  180. u člověka se vyskytují chromosomy

    a) akrocentrické
    b) metacentrické
    c) telocentrické
    d) submetacentrické
    a,b,d
  181. soubor chromosomů daného druhu se nazývá

    a) genotyp
    b) fenotyp
    c) karyotyp
    d) genofond
    c
  182. spiralizace chromosomů

    a) je největší v průběhu dělení buněčného jádra
    b) je nejmenší v M fázi buněčného cyklu
    c) je největší v interfázi
    d) ovlivňuje průběh interfáze
    a
  183. u člověka se nevyskytují chromosomy

    a) akrocentrické
    b) metacentrické
    c) telocentrické
    d) submetacentrické
    c
  184. soubor genetické informace daného jedince se nazývá

    a) genotyp
    b) fenotyp
    c) karyotyp
    d) genofond
    a
  185. sesterské chromatidy

    a) vznikají replikací
    b) se rozcházejí v anafázi mitózy
    c) se rozcházejí v anafázi I.zracího dělení meiózy
    d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení meiózy
    a,b
  186. homologické chromosomy

    a) jsou spojeny centromerou
    b) jsou párové chromosomy v jádrech somatických buněk
    c) se rozcházejí v anafázy mitózy
    d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení (meiózy I)
    b,d
  187. heterochromosomy u člověka

    a) mají stejné genové složení jen u ženského pohlaví
    b) se značí v tělových buňkách samce YY
    c) určují pohlaví
    d) nemají centromeru
    a,c
  188. crossing-over

    a) cíleně vyhledává mutované geny
    b) probíhá mezi nehomologickými chromosmy
    c) zajišťuje zdrojení molekuly DNA
    d) zajišťuje genetickou variabilitu jedinců
    d
  189. v lidské bílé krvince je

    a) počet chromosomů diploidní
    b) počet autosomů 46
    c) totožný počet chromosomů jako v gametě
    d) aneuploidní počet chormosomů
    a
  190. v tělových buňkách člověka je

    a) 46 chromosomů
    b) počet chromosomů stejný jako u nezralé gametogonie
    c) počet chromosomů stejný jako u zralé gamety
    d) počet chromosomů poloviční než u spermie
    a,b
  191. u většiny eukaryotických organismů nacházíme v tělových buňkách následující počet chromosomů

    a) žádná odpověď z ostatních není správná
    b) n
    c) 3n
    d) 4n
    a
  192. během meiózy dochází nejčastěji k rozchodu chromosomů otcovského a mateřského původu do gamet tak, že

    a) žádná odpověď z ostatních není správná
    b) jedna gameta má chromosomy otcovské, druhá mateřské
    c) gameta má vždy polovinu otcovských a polovinu mateřských chromosomů
    d) převažují gamety s mateřskými chromosomy
    a
  193. heterochromosom

    a) je v normální gametě přítomen pouze jeden
    b) je v somatické buňce přítomen 23krát
    c) se vyskytuje pouze v pohlavních buňkách
    d) bývá v každé sadě chromosomů obsažen pětkrát
    a
  194. chromosom Y

    a) má stejnou pravděpodobnost výskytu ve spermii jako chromosom X
    b) bývá obvykle větší než chromosom X
    c) nacházíme přibližně u poloviny vajíček člověka
    d) se v tělových buňkách mužů vyskytuje obvykle dvakrát (YY)
    a
  195. mimojaderné molekuly DNA v buňkách eukaryot

    a) jsou přítomny jak u buňěk rostlinných tak i živočišných
    b) mají vesměs formu chromosomů eukaryotického typu
    c) neosu genetickou informaci
    d) představují zásobu materiálu pro tvorbu jaderné DNA
    a,c
  196. mimojaderné molekuly DNA nacházíme v

    a) plasmidech
    b) jádru
    c) mitochondriích
    d) gonosomech
    a,c
  197. z chromosomové mapy člověka

    a) můžeme určit umístění genů na jednotlivé chromosomy
    b) určíme i poměrnou vzdálenost genů na chromosomu
    c) zjistíme funkci genů na jednotlivých chromosomech
    d) vytváříme prostřednistvím cílené hybridologické nalýzy
    a,b
  198. chromosomové mutace vznikají

    a) např.zlomem chromosmu
    b) ztrátou jednoho nukleotidu
    c) záměnou jednoho nukleotidu jiným
    d) zařazením nadpočetného nukleotidu
    a
  199. kdyby byl počet chromosomů v lidské buňce 69 , jednalo by se o

    a) polyploidii
    b) triploidii
    c) aneuploidii
    d) tetraploidii
    a,b
  200. crossing-over

    a) může nastat mezi homologickými chromosomy
    b) probíhá mezi nehomologickými chromosomy
    c) yzjišťuje zdrojení molekuly DNA
    d) je způsob jakým se z DNA přepisuje informace do RNA
    a
  201. u dědičnosti, kdy je gen vázán na X chromosom, jsou jedinci s chromosomy XY

    a) žádná z uvedených možností není správná
    b) dominantní homozygoti
    c) heterozygoti
    d) recesivní homozygoti
    a
  202. mitóza je

    a) rozdělení genetického materiálu buňky tak, aby byla zachována celistvost genetické informace u buněk dceřiných
    b) replikace DNA vedoucí ke zdvojení jejího obsahu v buňce
    c) despiralizace chromatinu
    d) jedna z fází buněčného cyklu
    a,d
  203. mitóza se setává z těchto fází

    a) S fáze, G0, G1 a M fáze
    b) profáze, metafáze, anafáze a telofáze
    c) anafáze I, telofáze I, interkinesis
    d) diplotene, pachytene, zygotene, leptotene
    b
  204. chromosomy v interfázi

    a) jsou viditelné jako tenká vlákna, která se postupně zkracují
    b) se postupně kondenzují do barvitelných struktur
    c) jsou v jádrech despiralizovány
    d) jsou přichyceny k dělícímu vřeténku v oblasti centromery
    c
  205. centromera na chromosomu má za úkol

    a) udržet integritu jednotlivých chromosomů
    b) umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v metafázi
    c) určit místo, které odděluje polovinu jeho genetické informace
    d) zabránit mitóze
    a,b
  206. telomery na chromosomu mají za úkol

    a) umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v mitose
    b) umožnit crossing over
    c) přichycení k endoplazmatickému retikulu
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    d
  207. pod pojem chromatin jsou zahrnuty

    a) jaderné obaly
    b) nukleové kyseliny a proteiny
    c) DNA, RNA a komplex proteinů
    d) proteiny obalující RNA chromosomů
    b,c
  208. většina genetické informace je obsažena v

    a) euchromatinu
    b) heterochromatinu
    c) kódující sekvenci DNA
    d) koncových částech chromosomu
    a,c
  209. profáze meiózy I sestává z těchto stádií

    a) profáze I, metafáze I, anafáze I, telofáze I
    b) leptotene, zygotene, pachytene, diplotene, diakineze
    c) profáze I, metafáze I, anafáze I (telofáze I je identická s profází II)
    d) leptotene, zygotene, kiatene, duotene
    b
  210. meiotické dělení II probíhá

    a) obdobně jako mitóza
    b) stejně jako meióza I
    c) amitoticky
    d) endoreduplikací
    a
  211. centriol je

    a) mikrotubulární struktura
    b) část chromosomu
    c) důležitá při buněčném dělení
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,c
  212. chromosomy lze nejlépe studovat (vyšetřovat) v

    a) profázi
    b) anafázi
    c) metafázi
    d) interfázi
    c
  213. pro mitózu platí

    a) dělící vřeténko se začíná formovat v anafázi
    b) jadérko mizí v profázi
    c) interfáze nastává po skončení telofáze a končí se začátkem profáze
    d) jaderná membrána mizí v době telofáze
    b,c
  214. metacentrický chromosom má

    a) jedno raménko chromosomu výrazně delší
    b) raménka stejně dlouhá
    c) centromeru umístěnou uprostřed chromosomální struktury
    d) centromeru na konci chromosomální struktury
    b,c
  215. dlouhá ramena chromosomů označujeme písmenem

    a) d
    b) q
    c) p
    d) l
    b
  216. mitóza zajišťuje

    a) rovnoměrné (identické) rozmístění genetické informace mezi dceřinné buňky
    b) identickou genetickou výbavu u buňky rodičovské a dceřinné
    c) diploidní chromosomální výbavu u dceřinných buněk
    d) haploidní chromosomální výbavu u dceřinných buněk
    a,b,c
  217. downův syndrom

    a) nemocní s tímto syndromem mají obvykle 47 chromosomů
    b) pravděpodobnost postižení se zvyšuje s věkem matky
    c) je způsoben trisomií chromosomu 21
    d) vzniká s četností 1:10 živě narozených dětí
    a,b,c
  218. objev molekulární struktury DNA uveřejnili

    a) Watson a Holmes v r.1905
    b) Griffith v r.1924
    c) Avery, McLeod a McCarthy v r.1944
    d) Watson a Crick v r.1953
    d
  219. Který/é kolektiv/y výzkumných pracovníků podal/y průkaz DNA jako nositele genetické informace

    a) Griffith a spolupracovníci
    b) Avery a spolupracovníci
    c) Watson a Crick
    d) Hershey a Chase
    b
  220. Že je DNA nositelkou dědičnosti, objevil/i

    a) Miescher v r.1869
    b) Griffith v r.1924
    c) Avery, McLeod a McCarthy v r.1944
    d) Watson a Crick v r.1953
    c
  221. Genetická informace

    a) je zapsána v molekulách nukleových kyselin
    b) je zapsána v molekulách bílkovin
    c) umožňuje buňce realizaci určitého znaku
    d) je zapsána podle biologicky téměř univerzálního klíče - genetického kódu
    a,c,d
  222. genetické informace

    a) řídí celý život buňky
    b) rozhodují o tom, jakých funkcí je buňka schopna
    c) určují, jaké budou biochemické a morfologické znaky buňky
    d) žádná z ostatních odpovědí není správná
    a,b,c
  223. specifická primární struktura molekul DNA

    a) zůstává nezměněna  po celý život buňky
    b) je v dceřiných buňkách totožná s buňkou mateřskou
    c) se v průběhu buněčného cyklu zdvojuje - replikuje
    d) určuje, jaké budou morfologické a funkční znaky celého mnohobuněčného organismu
    a,b,c,d
  224. ústředním dogmatem molekulární biologie je přenos genetické informace z

    a) nukleové kyseliny do nukleové kyseliny
    b) nukleové kyseliny do bílkoviny
    c) bílkoviny do bílkoviny
    d) bílkoviny do nukleové kyseliny
    a,b
  225. dceřinné tělové buňky organismu obsahují

    a) ve srovnání s mateřskou buňkou haploidní sadu všech genů
    b) polovinu všech genů rodičovských gamet
    c) zdvojenou - replikovanou genetickou informaci buňky mateřské
    d) nezměněné genetické informace buňky mateřské
    d
  226. dceřinné tělové buňky organismu obsahují

    a) ve srovnání s mateřskou buňkou haploidní sadu všech genů
    b) polovinu všech genů rodičovských gamet
    c) zdvojenou - replikovanou genetickou informaci buňky mateřské
    d) žádná z ostatních odpovědí není správná
    d
  227. DNA

    a) je typickým biopolymerem
    b) je téměř univerzálně látkovým nosičem genetických informací
    c) není signálem genetické informace RNA-virů
    d) je dobře rozpustná ve vodě
    a,b,c
  228. DNA je obsažena kromě jádra také v

    a) mitochondriích
    b) plastidech
    c) ribosomech
    d) tukových vakuolách
    a,b
  229. které z následujících tvrzení je správné pro eukaryotickou DNA

    a) veškerá DNA kóduje proteiny
    b) různé oblasti DNA jsou transkribovány v různých buněčných typech
    c) množství DNA je proporcionelní k vývojovému stupni organismu
    d) žádné tvrzení není správné
    b,c
  230. gen je úsek polynukleotidového řetězce, jehož funkcí je

    a) kódovat primární strukturu polypeptidu
    b) kódovat primární strukturu polysacharidů
    c) kódovat primární strukturu RNA, která nepodléhá translaci
    d) kódovat strukturu primárních aminokyselin
    a,c
  231. které tvrzení platí pro dvouřetězcovou DNA

    a) oba řetězce jsou spolu spojeny fosfodiesterickými vazbami
    b) vodíkové můstky spojují purin-purin, pyrimidin-pyrimidin
    c) vždy obsahuje stejné množství adeninových a guaninových bazí
    d) replikuje se semikonzervativním způsobem
    d
  232. které společné vlastnosti mají DNA a RNA molekuly

    a) v eukaryotických buňkách jsou vázány na histony
    b) obsahují fosfodiesterické vazby
    c) obsahují adenin, thymin, guanin a cytosin
    d) nacházejí se pouze v jádře
    b
  233. DNA obsahuje

    a) dvouřetězce nukleotidů párované kovalentními vazbami
    b) dusíkaté baze párované vodíkovými můstky
    c) paralelní řetězce bílkovin nesoucí shodnou genetickou informaci
    d) nukleotidy adenin, cytosin, guaninu a uracil
    b
  234. které z následujících sloučenin jsou pyrimidiny

    a) adenin, guanin, cytosin
    b) cytosin, guanin, uracil
    c) cytosin a thymin, adenin
    d) cytosin, thymin, uracil
    d
  235. v nukleových kyselinách jsou běžné následující komplementární dvojice bází

    a) A-T
    b) T-U
    c) G-C
    d) A-C
    a,c
  236. V nukleových kyselinách jsou běžné následující komplementární dvojice bází

    a) A-T
    b) T-C
    c) C-G
    d) U-A
    a,c,d
  237. Thymin se v DNA páruje

    a) s adeninem
    b) s cytosinem
    c) s guaninem
    d) s uracilem
    a
  238. cytosin se v DNA páruje

    a) s guaninem
    b) s adeninem
    c) s uracilem
    d) s thyminem
    a
  239. k replikaci DNA v živočišné buňce dochází

    a) v jádře a mitochondriích
    b) v jádře a chloroplastech
    c) v cytoplasmě
    d) v lyzosomech
    a
  240. replikací rozumíme přenos genetické informace z

    a) mRNA do tRNA
    b) DNA do mRNA
    c) mRNA do DNA
    d) DNA do DNA
    d
  241. při replikaci DNA

    a) se uplatňuje enzym DNA-polymeráza
    b) se uplatňuje komplementarita bází
    c) dochází ke zdvojení molekuly DNA
    d) se páruje adenin s guaninem
    a,b,c
  242. při replikaci DNA vznikají

    a) molekuly mRNA
    b) molekuly rRNA
    c) dvě dceřinné buňky
    d) semikonzervativním procesem nové molekuly DNA
    d
  243. replikace DNA zajišťuje

    a) identitu přenosu informace pomocí pořadí nukleotidů
    b) zdvojování molekuly DNA
    c) vznik gamet
    d) identitu genetické informace v dceřinných buňkách
    a,b,d
  244. replikace je proces, ve kterém dochází k

    a) zdvojení DNA
    b) syntéze molekul RNA na molekulách DNA
    c) syntéze bílkovin dle genetické informace obsažené v mRNA
    d) přepisu genetické informace rRNA do mRNA
    a
  245. při replikaci dvouvláknové DNA slouží jako matrice

    a) obě oddělená vlákna původní molekuly DNA
    b) pouze jedno vlákno původní molekuly DNA
    c) DNA polymeráza
    d) vlákno RNA
    a
  246. DNA sekvence, na které se váže RNA polymerasa a iniciuje transkripci genu, se nazývají

    a) introny
    b) promotory
    c) operátory
    d) enhancery
    b
  247. funkčním přepisem strukturních genů je

    a) tRNA
    b) mRNA
    c) rRNA
    d) cDNA
    b
  248. RNA se v živočišné buňce syntetizuje

    a) v jádře
    b) v ribosomech
    c) v cytoplazmě
    d) v endoplasmatickém retikulu
    a
  249. průběh transkripce je závislý na působení

    a) DNA-polymeráz
    b) RNA-polymeráz
    c) N-acetyl-d-galaktosamin treansferázy
    d) aminoacil-tRNA-syntetázy
    b
  250. transkripcí se rozumí

    a) přepis strukturních genů do mediátorové RNA
    b) přepis tRNA genů do informační RNA
    c) přepis rRNA genů do cDNA
    d) přepis strukturní RNA do mRNA
    a
  251. transkripcí rozumíme přepis genetické informace z

    a) mRNA do peptidu
    b) DNA do DNA
    c) DNA do mRNA
    d) tRNA do peptidu
    c
  252. transkripce

    a) je založena na komplementaritě dusíkatých bazí
    b) je iniciována ribosomy
    c) probíhá v interfázi
    d) je enzymatický proces
    a,c,d
  253. transkripce

    a) je zprostředkována reverzní transkriptázou
    b) postupuje po kódujícím (sense) řetězci ve směru od 5` k 3`
    c) na stejném genu může probíhat odlišně v různých tkáních
    d) vede k produkci identické molekuly DNA
    b,c
  254. při transkripci je k bázi G v DNA komplementární v mRNA

    a) C
    b) A
    c) U
    d) G
    a
  255. při transkripci je k DNA bázi A komplementární v mRNA

    a) U
    b) T
    c) A
    d) C
    a
  256. mediátorová RNA (mRNA) vzniká

    a) transkripcí
    b) translací
    c) replikací
    d) proteosyntézou
    a
  257. mediátorová RNA (mRNA)

    a) se aktivně uplatňuje v transkripci
    b) vzniká translací
    c) se replikuje v anafázi
    d) se aktivně uplatňuje při proteosyntéze
    d
  258. mRNA slouží

    a) k přenosu aminokyselin na ribosomy
    b) jako matrice pro tvorbu bílkovin
    c) jako matrice pro tvorbu tRNA
    d) k přenosu rRNA z jádra na ribosom
    b
  259. ribosomální RNA (rRNA) vzniká

    a) transkripcí
    b) translací
    c) replikací
    d) proteosyntézou
    a
  260. ribosomální RNA (rRNA)

    a) se aktivně uplatňuje při translaci
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) vzniká replikací
    d) se aktivně uplatňuje při proteosyntese
    a,d
  261. rRNA se syntetizuje

    a) v endoplasmatickém retikulu
    b) v ribosomech
    c) v cytoplazmě
    d) v jadérku, které je uloženo v jádře
    d
  262. transferová RNA (tRNA) vzniká

    a) transkripcí
    b) translací
    c) replikací
    d) proteosyntézou
    a
  263. transferová RNA (tRNA)

    a) se aktivně uplatňuje při čtení informace zapsané do mRNA
    b) se přepisuje v ribosomech
    c) vzniká replikací
    d) je iniciačních faktorem reversní transkripce
    a
  264. tRNA

    a) představuje soubor nejméně dvaceti různých typů molekul
    b) má jednořetězcové i dvouřetězcové oblasti
    c) přenáší informaci z jádra na ribosomy
    d) přenáší specificky navázanou aminokyselinu
    a,b,d
  265. minoritní dusíkaté báze se nejčastěji vyskytují v

    a) tRNA
    b) mRNA
    c) rRNA
    d) DNA
    a
  266. transferová RNA (tRNA)

    a) umožňuje správné řazení aminokyselin do polypeptidu
    b) vzniká translací
    c) je překládána při replikaci
    d) obsahuje triplet nukleotidů, který je komplementární kodonu
    a,d
  267. translace je proces

    a) překládání informace uložené v mRNA do pořadí aminokyselin vznikající bílkoviny
    b) přepisu mRNA do pořadí aminokyselin vznikajícího polypeptidového řetězce
    c) překládání informace uložené v mRNA do pořadí dusíkatých bází v rRNA
    d) přepisu strukturních genů do mediátorové RNA
    a
  268. translaci zahajuje tRNA

    a) dvouvláknová a vysokomolekulární
    b) konjugovaná s glutamovou kyselinou
    c) nesoucí methionin
    d) translace je zahajována kteroukoli tRNA
    c
  269. translací rozumíme překlad genetické informace z

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) DNA do mRNA
    c) DNA do rRNA
    d) peptidu do tRNA
    a
  270. jedna určitá tRNA molekula

    a) se může vázat s různými aminokyselinami
    b) obsahuje čtyřnukleotidový antikodon
    c) se podílí na translačním procesu
    d) se přechodně se váže s mRNA
    c,d
  271. transferová RNA (tRNA) se aktivně uplatňuje při

    a) translaci
    b) transkripci
    c) replikaci
    d) proteosyntese
    a,d
  272. pořadí aminokyselin v polypeptidovém řetězci je dáno

    a) pořadím tripletů v mRNA
    b) přepisem informace z DNA do mRNA
    c) pořadím tripletů v rRNA
    d) pořadím aminokyselin v původní molekule bílkoviny
    a,b
  273. úsek určitého genu má tento sled nukleotidů ...ATGCGCCGCTCAAGACTT...

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) pořadí nukleotidů v mRNA, která vznikla jeho transkripcí je ATGCGCCGCTCAAGACTT
    c) jeho transkripce a translace povede ke vzniku polypeptidu o 6 aminokyselinách
    d) pořadí dusíkatých bází v jeho tRNA transkriptu je TACGCGGCGAGTTCTGAA
    c
  274. peptidový řetězec o 333 aminokyselinách je

    a) zakódován v sekvenci o 333 tripletech nukleotidů
    b) kódován strukturním genem o sekvenci 111 nukleotidů
    c) kódován sekvencí, jejích příslušná dvouřetězcová DNA má molekulovou hmotnost asi 6,6x105
    d) žádná z uvedenáých alternativ není správná
    a
  275. peptidový řetězec o 666 aminokyselinách je

    a) zakódován v sekvenci o 222 tripletech nukleotidů
    b) kódován strukturním genem o sekvenci 666 nukleotidů
    c) kódován sekvencí, jejích příslušná dvouřetězcová DNA má molekulovou hmotnost asi 3,3x105
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    d
  276. introny jsou

    a) přepisovány, ale nikoli translatovány
    b) transkribovány a tudíž i překládány
    c) příkladem DNA, která nemá genovou funkci
    d) kódující sekvence genu
    a
  277. vyštěpování intronů

    a) umožňuje větší variabilitu syntézy proteinů
    b) je typické pro cytoplasmatickou DNA
    c) probíhá před transkripcí
    d) probíhá po translaci
    a
  278. které tvrzení je správné pro exony

    a) obsahují sekvence kódující start a stop translace
    b) ve všech protein kódujících genech je jejich počet stejný
    c) kódují sekvence, které jsou během postranskripčních úprav odstraněny
    d) jsou obecně delší než introny
    a
  279. exony jsou

    a) kódující sekvence genu
    b) příkladem DNA, která nemá genovou funkci
    c) z primárního transkriptu (pre-mRNA) strukturních genů velmi přesně vystřiženy
    d) nejen transkribovány, ale i překládány
    a,d
  280. introny

    a) nalézáme uvnitř strukturních genů v eukaryontních buňkách
    b) jsou hojně roztrošené v genomech prokaryontních buněk
    c) resp.jejich přepisy jsou přítomny v sekundární RNA po sestřihu eukaryontní pre-mRNA, kdy exony sjou již vystříhány a introny opět sceleny a připraveny k translaci
    d) resp.transkripty intronů jsou z primární formy RNA po transkripci eukaryontních strukturních genů (pre-mRNA) sekundárně velmi přesně vystřiženy
    a,d
  281. jsou tyto poznatky o fungování genomu pravdivé

    a) jen asi 7% až 28% jaderné DNA v savších buňkách je přepisováno do RNA (všech typů)
    b) 93% až 99% savší genomové DNA funguje jako geny
    c) v jaderném genomu člověka je asi 3 000 000 genů
    d) část jaderné DNA má funkce regulačních genů, užívá se též termínu regulační (signální) sekvence
    a,d
  282. jsou tyto poznatky o fungování genomu pravdivé

    a) většina (72% až 93%) jaderné DNA savců je přepisována do RNA (všech typů)
    b) 93% až 99% savší genomové DNA funguje jako geny
    c) v jaderném genomu člověka je asi 3 000 000 genů
    d) žádný z uvedených výroků není pravdivý
    d
  283. kodon

    a) je trojice nukleotidů v DNA a (po transkripci) v mRNA
    b) specifikuje v primární struktuře DNA peptidové zařazení tří sousedních aminokyselin
    c) tvoří čtveřice dusíkatých bází (T, resp.U, dále A,C a G)
    d) je jednotkou genetického kódu
    a,d
  284. kodon mRNA

    a) AUG ukončuje translaci peptidového řetězce
    b) je komplementární kodonu DNA, jehož je transkriptem
    c) UAG (podobně jako UAA či UGA) kóduje zařazení aminokyseliny methionin; současně slouží k označení začátku translace
    d) nese takové množství informace, jaké je nutné přo zařazení jedné aminokyseliny do syntetizovaného peptidového řetězce
    b,d
  285. počet různých kodonů je

    a) 4
    b) 16
    c) 32
    d) 64
    d
  286. kodon je

    a) trojice nukleotidů určující začlenění aminokyselin do vznikajícího polypeptidu
    b) pořadí nukleotidů v DNA nesoucí informaci o primární struktuře tRNA
    c) strukturní gen
    d) gen pro tvorbu rRNA
    a
  287. genetický kód

    a) určuje syntézu proteinu
    b) je degenerovaný
    c) kóduje 64 aminokyselin
    d) je čten v tripletech
    a,b,d
  288. v genetickém kódu

    a) 61 tripletů kóduje celkem 20 aminokyselin nutných pro výstavbu proteinů
    b) zúčastněné báze vytvářej celkem 20 různých trojic, nutných pro zařazení aminokyselin do vznikajícího peptidového řetězce
    c) tři trojice nukleotidů (UAG, UAA nebo UGA) ukončují translaci peptidového řetězce
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,c
  289. kodon UUU kóduje aminokyselinu fenylalanin u člověka, drosofily, kukuřice, E.coli a ředkvičky. To dokládá, že genetický kód je

    a) degenerovaný
    b) nepřesahující
    c) universální
    d) nespecifický
    c
  290. degenerace genetického kódu

    a) vzniká v důsledku znehodnocení genetické informace
    b) znamená, že jeden kodon může určovat zařazení několika různých aminokyselin
    c) je chybný přepis genetické informace z DNA do mRNA
    d) znamená, že zařazení některých aminokyselin je určováno větším počtem různých kodonů
    d
  291. které tvrzení nejlépe charakterizuje genetický kód

    a) je identický pro syntézu proteinů v jádře i mitochondriích
    b) je překládán do aminokyselinových sekvencí pomocí RNA polymerasy
    c) počet kodonů a aminokyselin si odpovídá
    d) je tvořen triplety o třech nukleotidových bazích
    c,d
  292. v genetickém kódu

    a) je řada aminokyselin alternativně kódována více než jedním tripletem (dvěma až šesti)
    b) jednotlivých savčích druhů jsou určité významové odchylky
    c) kvasinek a v tom, který používají obratlovci, jsou zásadní významové odchylky
    d) mitochondirální DNA jsou určité významové odchylky od kódu jaderné DNA
    a,d
  293. iniciační kodon molekuly mRNA je v buňkách eukaryot

    a) AUG
    b) GUG
    c) GGU
    d) ACA
    a
  294. iniciační aminokyselina je u eukaryotických organismů

    a) formylmetionin
    b) methionin
    c) fenylalanin
    d) glutamin
    b
  295. jestliže se do místa A na ribosomu posune kodon UUU mRNA, bude se s ní komplementárně párovat tRNA s antikodonem

    a) UUU
    b) AAA
    c) TTT
    d) GGG
    b
  296. modifikace kvantitativního znaku

    a) trvá vždy jen potud, pokud na organismus působí dané prostředí
    b) nezasahuje do genotypu buněk, orgánů či organismů
    c) je určena polygenně
    d) podstata modifikace je vždy metabolická; vlivem určitého faktoru prostředí proběhnou v síti alternativních metabolických dějů jen některé
    a,b,d
  297. modifikace a adaptace

    a) se řídí pravidly mendelismu
    b) se týkají jen fenotypu buněk, orgánů či organismů; do jejich genotypů nezasahují
    c) josu určeny polygenně
    d) jejich podstatou jsou vždy mutace; vlivem těchto mutací proběhnou v síti alternativních metabolických dějů jen některé
    b
  298. nové alely vznikají z dosavadních

    a) reparacemi
    b) mutacemi
    c) prakticky vždy změnou DNA
    d) nenáhodně, podle specifického genetického programu
    b,c
  299. při mutaci, kdy je zaměněn v DNA jeden nukleotid jiným

    a) může být zařazena do polypeptidu jiná aminokyselina
    b) může být zařazena do polypeptidu stejná aminokyselina
    c) může být syntéza polypeptidu ukončena
    d) mohou být zařazeny do polypeptidu dvě aminokyseliny
    a,b,c
  300. zařazení nadpočetného nukleotidu do DNA má obvykle

    a) obdobný důsledek jako jeho zráta
    b) žádná z ostatních odpovědí není správná
    c) za následek vznik změněného polypeptidického řetězce
    d) za následek genomovou mutaci
    a,c
  301. mutace

    a) v genech se označují jako genové
    b) je prakticky vždy změna v DNA
    c) chromosomové se označují nověji jako strukturní aberace chromosomu
    d) genomové se nověji označují jako numerické aberace chromosomů
    a,b,c,d
  302. mutace

    a) lze charakterizovat jako změny neprogramované (náhodné) , vznikají spontánně s určitou statistickou pravděpodobností
    b) postihují jadernou i mitochondriální DNA
    c) představují zpravidla změny trvalé pro celý další život buňky, resp.organismu
    d) jsou podle příslužných pravidel přenosné na další generace, postihnou-li gametu nebo jsou-li do ní přeneseny buněčným dělením
    a,b,c,d
  303. mutace

    a) lze charakterizovat jako změny nenáhodné (programované)
    b) mohou postihovat geny (obecně sekvence DNA) všech typů; podle toho mají rozmanité důsledky
    c) se v haploidních gametách nevyskytují, nejsou přenosné na další generace
    d) znamenají ve většině případů poškození buňky či organismu, ztrátu či patologickou změnu genové funkce
    b,d
  304. mutace somatická

    a) proběhne v somatické, tj.diploidní tělové buňce
    b) se do další generace přenáší jen tehdy, proběhla-li v buňce, z níž během dalších buněčných dělení vznikly pohlavní prabuňky a z nich gamety
    c) postihne jen část organismu vzniklou jako buněčné potomstvo mutované buňky
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,b,c
  305. mutace gametická

    a) proběhne v haploidní gametě
    b) je do další generace nepřenosná; gameta s mutací zaniká
    c) je přenosná do další generace, jen pokud je spontánní
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  306. mutace

    a) ztrátové jsou obvykle recesívní
    b) dominantní, které přinášejí organismu nové schopnosti či funkce, jsou velmi vzácné
    c) zpětné (reverzní) jsou pravidelné, zpravidla letální, a mutační cyklus se vrací zpět až k excisní reparaci
    d) zpětné (reverzní) jsou četné, zpravidla jen přechodné; mutační cyklus pak pokračuje dále k letální mutaci
    a,b
  307. spontánní mutace

    a) vznikají v nejrůznějších genech se stejnou konstantní frekvencí
    b) jejich příčiny nedovedeme zjistit ani ovlivnit
    c) jejich pravděpodobnost v somatických buňkách je obecně přímo úměrná (kromě jiného) rozsahu jejího genomu a trvání jejího buněčného cyklu
    d) u člověka je průměrná četnost vzniku gametické mutace 10-3 na jeden gen za jednu generaci
    b,c
  308. spontánní mutace

    a) vznikají v různých genech s různou, ale pro daný gen konstantní frekvencí
    b) jejich příčiny jsou známy, např. nervový stress
    c) jejich pravděpodobnost v somatických buňkách nelze zvýšit, ale je možno ji snižovat působením např.chemických mutagenních látek
    d) u člověka je průměrná četnost vzniku gametické mutace 1 x 10-5 na jeden gen za jednu generaci
    a,d
  309. četnost spontánních genových mutací na jeden gen a jednu generaci se odhaduje

    a) 0,1%
    b) žádná z ostatních odpovědí není správná
    c) 10-5 až 10-7
    d) 6,3%
    c
  310. mutagenní činitelé (faktory)

    a) vyvolávají (indukují) mutace
    b) jsou fyzikální povahy, např.krátkovlné, ionizující i neionizující záření
    c) jsou to především záření rentgenové a radioaktivní
    d) jsou chemické mutagenní látky (dnes častěji označované jako látky genotoxické)
    a,b,c,d
  311. pro člověka jsou mutagenními faktory

    a) chemické genotoxické látky (asi 60 různých typů)
    b) alkylační činidla, silná oxidační činidla (peroxidy), dusitany, činidla interkalační aj.
    c) kuřáctví ciggaret
    d) látky v průmyslových emisích, emisích z energetiky a výfukových plynech
    a,b,c,d
  312. epigenetické mutageny

    a) jsou látky, které poškozují DNA přímo
    b) většinou narušují funkci enzymů nezbytných pro replikaci či reparaci DNA
    c) jsou např.H, He, NaCl, CO2, některé vitaminy
    d) je jiný název látek promutagenních
    b
  313. karcinogeny

    a) jsou mutageny, která chrání organismus před zvrhnutím buněk ve zhoubné buňky nádorové
    b) podněcují vznik somatických mutací
    c) jejich koncentrace v našem životním prostředí jsou stále vyšší a vyšší
    d) jsou geny s onkogenním potenciálem
    b,c
  314. vyberte správný/é výrok/y

    a) každá, v chemickém průmyslu nově připravená látka podléhá předepsaným testům na mutagenní účinky
    b) je-li mutagenní aktivita látky vyloučena, je její distribuce mezi obyvatelstvo zakázána
    c) většina mutagenů působí současně karcinogenně
    d) zvrhnutí buněk v rakovinné buňky může být doprovázeno změnou buněčné morfologie
    a,c,d
  315. vyberte správný/é výrok/y

    a) opakované diagnostické rentgenování v lékařství může zvyšovat mutagenní a karcinogenní zátěž organismu
    b) závislost vzestupu úmrtí na rakovinu plic a kouřením cigaret v posledním století nebyla nikdy prokázána
    c) příkladem mutagenů jsou průmyslové emise, výfukové plyny a látky k ochraně zemědělských rostlin proti škůdcům
    d) vyhodnocení buněčné morfologie je jednou z metod v diagnostice zvrhnutí buněk v buňky rakovinné
    a,c,d
  316. standardní alela genu může být změněna v jinou

    a) mutací v některém místě celé své délky
    b) ztrátou nebo vložením jednoho nukleotidu
    c) záměnou (substitucí) jediné baze
    d) zvýšením počtu chromosomových sad
    a,b,c
  317. standardní alela genu může být změněna v jinou

    a) mutací pouze v určitých místech celé své délky
    b) ztrátou nebo vložením jednoho chromosomu
    c) ztrátou nebo vložením několika sousedních nukleotidů
    d) při amniocentéze (vyšetření plodové vody)
    c
  318. genové mutace

    a) mohou měnit čtení genetického kódu
    b) způsobují změny v karyotypu
    c) brání v segragaci mitotickým chromosomům
    d) mohou změnit regulaci buněčného dělení
    a,d
  319. genové mutace strukturního genu

    a) mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci
    b) mohou zaměnit více aminokyselin v peptidu
    c) vždy znamenají kratší peptid
    d) se nemusí projevit změnou peptidu
    a,b,d
  320. mutace mohou

    a) úplně změnit protein, který je podle informace v genu syntetizován
    b) způsobit změnu genotypového projevu
    c) být bez změny fenotypu
    d) měnit onkogeny na protoonkogeny
    a,b,c
  321. různé formy jednoho a téhož genu se nazývají

    a) alely
    b) lokusy
    c) karyotyp
    d) fenotyp
    a
  322. strukturní aberace chromosomů

    a) je spojena se změnou pořadí nebo počtu genů v chromosomu
    b) je výsledkem drastického poškození DNA příslušného chromosomu
    c) je často překážkou normálního průběhu meiózy
    d) spočívá ve změně standardního počtu chromosomů (2n) v buňce
    a,b,c
  323. translokace je

    a) ztráta genetického materiálu, ke které dochází během anafáze
    b) typ chromosomální mutace
    c) v některých případech příčinou vzniku gamet, ve kterých je duplikována část genetického materiálu
    d) vždy důsledek chromosomálního zlomu
    b,c,d
  324. chromosomové mutace

    a) vznikají v důsledku zlomů chromatid
    b) jsou podmíněny záměnou jednoho nukleotidu jiným
    c) mohou ohrožovat životaschopnost plodu
    d) mohou zvyšovat počet chromosomálních sad
    a,c
  325. chromosomové mutace

    a) se nověji označují jako strukturální aberace chromosomů
    b) mění genetický kód
    c) mohou měnit strukturu chromosomu
    d) lze nalézt až u 5% lidí
    a,c
  326. chromosomové mutace

    a) jsou u člověka neslučitelné se životem
    b) mění počet sad chromosomů
    c) mohou měnit počet chromosomů
    d) můžeme u člověka odhalit i před narozením
    c,d
  327. polyploidie

    a) se u rostlin nevyskytuje
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) je u vyšších savců běžná
    d) je totéž jako plyzomie
    b
  328. polyploidie

    a) vzniká z nefunkčních gamet na začátku meiózy
    b) je u řady rostlinných druhů běžná
    c) je u většiny živočišných druhů neobvyklá
    d) je příkladem aneuploidie
    b,c
  329. polyploidizace

    a) se uplatňuje u příbuzenských sňatků
    b) je značně nebezpečná pro chovy domácích zvířat
    c) se používá v rostlinném šlechtitelství
    d) zvyšuje počet dominantních homozygotů
    c
  330. genomové mutace

    a) mění genetický kód
    b) vyvolávají zlomy chromatid
    c) mění strukturu chromosomů
    d) násobí počet úplných chromosomových sad
    d
  331. alkaptonurie

    a) je způsobena nefunkčností (mutací) genu pro určitý enzym
    b) byla geneticky popsána už před 100 lety
    c) je příkladem nemoci s autosomálně dominantní dědičností
    d) je příkladem nemoci s poruchou metabolismu lipidů
    a,b
  332. cystická fibróza

    a) je vývojová vada prstů a skeletu končetin
    b) patří mezi tzv.molekulární choroby
    c) je nejčastější autosomálně recesivní chorobou
    d) je příkladem nemoci s poruchou metabolismu aminokyselin
    b,c
  333. Downův syndrom

    a) lze prokázat prenatálně z plodové vody
    b) je podmíněn autosomálně recesívně
    c) za jeho příznaky odpovídají geny na delším (q) ramenu 18.chromosomu
    d) se přenáší z matek (zejména starších 21 let) na syny
    a
  334. Downův syndrom

    a) je typicky onemocněním chlapců, dívky jsou postiženy krajně vzácně
    b) je nejčastěji podmíněn trizomií 21.chromosomu
    c) za jeho příznaky odpovídají geny na delším (q) ramenu 21.chromosomu
    d) riziko narození dítěte s D.sy vzrůstá s věkem matky, proto se v ČR těhotným po 35.roku věku navrhuje chromosomální vyšetření plodu
    b,c,d
  335. sonda DNA

    a) je množina stejných kopií řetězce DNA, komplementárního k dané genové sekvenci
    b) v praxi se užívají obvykle kratší sondy - oligonukleotidy
    c) je přímé vyšetření nukleotidové sekvence
    d) může být využita pro konstrukci diagnostických DNA-čipů
    a,b,d
  336. přímé vyšetření nukleotidové sekvence genové DNA

    a) je princip, který se používá ke konstrukci diagnostických DNA-čipů
    b) lze použít k vzšetření všech genů, pro běž je nukleotidová sekvence standardní (normální) alely známa
    c) je založeno na principu hybridizace až několik desítek tisíc nukleotidů dlouhých sond DNA s genovou DNA pacienta
    d) lze odečítat v elektronovém mikroskopu
    b
  337. evoluční význam mohou mít

    a) obecně jen ty mutace, které mají pro své nositele v daném prostředí pozitivní selekční význam
    b) delece částí či celých genů
    c) obecně jen znevýhodňující, škodlivé či dokonce letální mutace genů
    d) tandemové duplikace genů
    a,d
  338. evoluční historii druhů můžeme rekonstruovat

    a) srovnáváním nukleotidových sekvencí DNA
    b) srovnáváním aminokyselinových sekvencí proteinů
    c) přibližným výpočtem, kolik času bylo třeba, aby se dva dnešní druhy evolučně vzdálily od posledního společného předka
    d) pomocí tzv.molekulárních hodin, tj.sekvencí (nukleotidových i aminokyselinových), kde mutace probíhají poměrně stálým rytmem
    a,b,c,d
  339. celková délka DNA v haploidní chromosomové sadě vyjádřená početem nukleotidů v genomu

    a) je u savců a korýšů srovnatelná
    b) je hlístů větší než u měkkýšů
    c) je v taxonomických skupinách některých eukaryontů (např.hmyz, obojživelníci) široce variabilní
    d) je u savců řádově 106 (jednotky milionů)
    a,c
  340. rekombinantní molekuly DNA

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) vznikají procesem crossingover v meióze
    c) brzdí průběh meiózy
    d) jsou produktem spontánních mutací
    a
  341. rekombinantní molekuly DNA

    a) jsou nové, záměrně uměle konstruované sestavy genů v živé buňce
    b) vznikají přirozenými procesy spojenými s rozmnožováním nebo mutacemi
    c) lze vnést do buněčného jádra příjemce, kde je trvale udržována jako součást jeho genomu
    d) jsou produktem heteroze
    a,c
  342. základní postup genového inženýrství zahrnuje použití

    a) vektorové DNA
    b) izolované a vyčištěné donorové (dárcovské) DNA
    c) restrikčních endonukleáz
    d) selekce a pomnožení hostitelské buňky
    a,b,c,d
  343. jako vektory dopravující genový fragment donorové DNA se užívají

    a) do buněk bakterií- nejčastěji vhodné plazmidy
    b) do savších buněk - reverzní transkripty izolovanných a selektovaných mRNA
    c) do buněk prokaryontních - restrkčních endonukleázy
    d) do buněk eukaryontních- vhodné, předem upravené a neškodné viry
    a,d
  344. genové inženýrství umožnilo výrobu např.

    a) čistého lidského inzulínu
    b) vysoce čistých interferonů
    c) mimořádně čistých enzymů
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,b,c
  345. transgenní rostliny mohou

    a) obsahovat látky toxické pro člověka
    b) být uvolněny k distribuci bez předchozího testování důsledků pro lidské zdraví
    c) být odolné proti mikrobiálním škůdcům
    d) být odolné vůči hmyzím škůdcům
    c,d
  346. transgenoze u hospodářských živočíchů

    a) je metodicky snazší než u rostlin
    b) má za cíl vyšlechtit druhy s přímou asimilací atmosférického dusíku či schopných fotosyntézy
    c) DNA žádoucího genu se vpravuje přímo do buněčného jádra zygoty
    d) DNA žádoucího genu se vpravuje přímo do buněčného jádra vajíčka izolovaného z vaječníku
    c,d
  347. který/é z následujících produktů lze připravit biotechnologicky

    a) modifikovaný enzym
    b) DNA sondu
    c) proteinový hormon
    d) steroidní hormon
    a,b,c
  348. genová terapie

    a) je přímá náprava genových mutací v genomu člověka
    b) otvírá cestu ke příčinnému léčení molekulárních dědičných chorob u lidí
    c) napravuje nefunkčnost mutovaného genu v buňkách určité tkáně tím, že se do nich vpraví příslušná funkční alela, která zajistí syntézu chybějícího genového produktu
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,b,c
  349. genová terapie

    a) využívá transgenoze především kmenových krvetvorných buněk kostní dřeně
    b) otvírá cestu ke příčinnému léčení např. cystické fibrózy a některých nádorových onemocnění
    c) byla poprvé úspěšně použita u těžké (smrtelné) kombinované imunodeficience (SCID), způsobené neschopností T-lymfocytů vytvářet enzym adenosin deaminasu (ADA)
    d) se typicky zaměřuje na cílové buňky, které se v dospělém organismu již dále nemnoží (nedělí)
    a,b,c
  350. které z následujících tvrzení nejlépe popisuje základní rozdíl mezi somatickou genovou terapií a zárodečnou genovou terapií

    a) somatická genová terapie je nahrazení abnormálního genu normálním zárodečná genová terapie je přidání normálního genu
    b) somatická genová terapie neovlivňuje genom dětí léčeného pacienta, zárodečná genová terapie může ovlivňovat budoucí generace
    c) somatická genová terapie je prováděna postnatálně, zárodečná genová terapie je prováděna prenatálně
    d) somatická genová terapie potřebuje celoživotní imunosupresi, zárodečná genová terapie nikoli
    b,d
  351. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme recesivní homozygoty s relativní četností 4%. Relativní četnosti heterozygotů v této populaci je

    a) 64%
    b) 96%
    c) 32%
    d) 0,6
    c
  352. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme recesivní homozygoty s relativní četností 0,04. Relativní četnost dominantních homozygotů v této populaci je

    a) 0,64
    b) 0,96
    c) 80%
    d) 0,6
    a
  353. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme jedince s dominantním fenotypem (předpoklad úplné dominance) s relativní četností 51%. Relativní četnosti heterozygotů v této populaci je

    a) 50%
    b) 0,21
    c) 49%
    d) 0,42
    d
  354. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme jedince s dominantním fenotypem (předpoklad úplné dominance) s relativní četností 0,64. Relativní četnost heterozygotů v této populaci je

    a) 0,36
    b) 0,42
    c) 48%
    d) 64%
    c
  355. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme jedince s dominantním fenotypem (předpoklad úplné dominance) s relativní četností 75%. Relativní četnost dominantních homozygotů v této populaci je

    a) 0,5
    b) 0,25
    c) 50%
    d) 30%
    b
  356. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme jedince s recesivním fenotypem (předpoklad úplné dominance) s relativní četností 0,01. Frekvence dominantní alely v této populaci je

    a) 1%
    b) 90%
    c) 10%
    d) 99%
    b
  357. v populaci, která je v Hardy-Weinbergově rovnováze, nacházíme jedince s recesivním fenotypem (předpoklad úplné dominance) s relativní četností 0,01%. Frekvence heterozygotů v této populaci je

    a) 99%
    b) 18%
    c) 2%
    d) 36%
    c
  358. vyberte rovnici, která platí v rovnovážné populaci

    a) q2=1-2pq-p2
    b) p + q + 2pq = 1
    c) p2 + q2 = 2pq
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  359. v mendelovské populaci je frekvence recesivních homozygotů 0,01. Na základě Hardy-Weinbergovy rovnováhy určete frekvenci recesivní alely

    a) 0,3
    b) 10%
    c) 1%
    d) 0,1
    b,d
  360. v mendelovské populaci je frekvence recesivních homozygotů 0,01. Na základě Hardy-Weinbergovy rovnováhy určete frekvenci dominantní alely

    a) 0,7
    b) 10%
    c) 0,9
    d) 50%
    c
  361. v mendelovské populaci je frekvence recesivních homozygotů 0,01. Na základě Hardy-Weinbergovy rovnováhy určete frekvenci dominantních homozygotů

    a) 0,81
    b) 0,9
    c) 0,5
    d) nelze určit
    a
  362. v mendelovské populaci je frekvence recesivní alely 0,01. Na základě Hardy-Weinbergovy rovnováhy určete frekvenci dominantních homozygotů

    a) 0,1
    b) 0,06
    c) 0,98
    d) 0,99
    c
  363. v mendelovské populaci je frekvence recesivní alely 0,1. Na základě Hardy-Weinbergovy rovnováhy určete frekvenci heterozygotů

    a) 0,1
    b) 0,18
    c) 0,5
    d) 0,82
    b
  364. vyberte rovnici, která platí v rovnovážné populaci

    a) p3 + q2 - 1 = 0
    b) p2 + q2 = 1 - 2pq
    c) p2 + 2pq + q2 = 1
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b,c
  365. vyberte rovnici, která platí v rovnovážné populaci

    a) q2 = 1 -2pq - p2
    b) p2 + q2 = 1 - 2pq
    c) pq + 2pq = 0
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,b,c
  366. vyberte rovnici, která platí v rovnovážné populaci

    a) 2p - 1 = q2
    b) p2 + q2 = 1 - 2pq
    c) pq + 2pq = 0
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  367. panmixie

    a) je příznačná pro samooplození
    b) se vyskytuje zejména u autogamie
    c) je náhodný výběr partnerů při křížení
    d) je typická pro samosprašné rostliny
    c
  368. panmiktická populace

    a) se vyznačuje nepohlavním rozmnožováním
    b) nemůže vznikat u hermafroditů
    c) je populace o více než miliónu jedinců
    d) se vyznačuje náhodným výběrem sexuálního partnera
    d
  369. v malých populacích, na rozdíl od populací velkých, se na změnách genových frekvencí význačně uplatňuje

    a) genetický posun (drift)
    b) mutace
    c) selekce
    d) vnější prostředí
    a
  370. v genové frekvence v malých populacích jsou na rozdíl od populací velkých výrazně ovlivněny

    a) změnami prostředí
    b) selekcí
    c) genetickým driftem
    d) mutagenními látkami
    c
  371. HardyWeinbergův zákon

    a) platí pro velkou panmiktickou populaci
    b) lze vyjádřit rovnicí p2 + pq + q2 = 1
    c) platí jen pro alely autosomálních genů
    d) vysvětluje úbytek heterozygotů v populaci
    a
  372. HardyWeinbergův zákon

    a) platí pouze pro malé populace cca do 1000 jedinců
    b) platí pro panmiktické populace
    c) platí pro velké populace
    d) neplatí pro dědičnost genů na chromosomu X
    b,c
  373. frekvence alel v populaci

    a) je vždy stálá
    b) se ve velké populaci mění rychle
    c) je za normálních podmínek vždy 0,5
    d) se mění vlivem selekce
    d
  374. frekvence alel v populaci

    a) jsou ovlivněny selekcí
    b) se mění tím rychleji, čím je populace větší
    c) jsou ovlivněny mutacemi
    d) p i q jsou vždy konstantní
    a,c
  375. v malé populaci vlivem genetického posunu se může po velkém počtu generací

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) genofond stát variabilní, frekvence všech alel stoupá a klesá, přibývá heterozygotů v důsledku inbridingu
    c) měnit genofond populace ve smyslu vymizení některých alel, zvýšení frekvence jiných, zvýšení frekvence heterozygotů
    d) genofond stát variabilní, frekvence všech alel stoupá a klesá, přibývá heterozygotů
    a
  376. v malé populaci (se) může vlivem genetického driftu

    a) některé z alel z populace vymizet
    b) zvýšit frekvence heterozygotů
    c) některá alela převládnout (tzv.fixovat se)
    d) zvýšit množství alel daného genu
    a,c
  377. malé populace

    a) zachovávají stálou frekvenci alel
    b) mají snížený počet homozygotů
    c) ve shodných podmínkách jsou shodné
    d) mění četnost alel vlivem náhody
    d
  378. v malých populacích

    a) se zvyšuje genetická variabilita
    b) se postupně snižuje počet homozygotů
    c) se frekvence alel náhodně mění
    d) se frekvence alel mění působením genetického driftu
    c,d
  379. malé populace

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) mají snížený počet homozygotů
    c) mají stejné frekvence týchž alel
    d) zachovávají stálou frekvenci alel
    a
  380. v malých populacích

    a) se postupně zvyšuje počet heterozygotů
    b) může jedna z alel nakonec zcela převládnout
    c) dochází k účinnějšímu přírodnímu výběru výhodných vlastností
    d) se frekvence alel na rozdíl od velkých populací nemění
    b
  381. příbuzenské křížení v populaci má za následek

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) vzestup počtu heterozygotů
    c) změnu genových frekvencí
    d) snížení počtu recesivních homozygotů
    a
  382. genetické riziko příbuzenských sňatků spočívá

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) v efektu heterosy
    c) ve zvyšování počtu mutací
    d) ve zvýšené pravděpodobnosti narození heterozygotů
    a
  383. u příbuzenských sňatků hrozí

    a) zvýšené riziko dominantně dědičných nemocí
    b) zvýšené riziko recesivně dědičných nemocí
    c) zvýšení frekvence škodlivých mutací
    d) neplodnost manželů
    b
  384. frekvence alel v populaci

    a) je za normálních podmínek vždy 0,5
    b) se ve velké populaci mění rychle
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) je vždy státlá
    c
  385. genofond populace může být ovlivněn

    a) selekcí
    b) příbuzenskými sňatky
    c) inbreedingem
    d) migrací
    a,d
  386. rovnovážná modelová populace je vymezena

    a)  dostatečnou velikostí (nad 1000 jedinců v reprodukčním věku)
    b) možností náhodné volby partnera (panmixie)
    c) sdíleným územím
    d) zastoupením všech generací
    a,b
  387. plodnost (fitness) genotypu v populaci je určována

    a) délkou průměrného dožití potomků ve srovnání s ostatními genotypy
    b) poměrem pohlaví potomků ve srovnání s ostatními genotypy
    c) průměrným počtem  potomků ve srovnání s ostatními genotypy
    d) frekvencí sterilních párů ve srovnání s ostatními genotypy
    c
  388. relativní biologická zdatnost (fitness) genotypu v populaci je určována

    a) poměrem délky průměrného dožití potomků ku střední očekávané délce života
    b) poměrem průměrného množství potomků daného genotypu ku průměrnému množství potomků nejplodnějšího genotypu
    c) četností neplodnosti daného genotypu
    d) hmotností potomků při narození (hmotností vajec) ve srovnání s ostatními genotypy
    b
  389. selekce se může projevit

    a) letálním efektem do reprodukčního věku
    b) spontánními potraty
    c) letálním efektem ve středním a vyšším věku
    d) neplodností
    a,b,d
  390. dynamika změn genofondu populace působením selekce závisí na

    a) velikosti populace
    b) intenzitě selekce
    c) výchozí frekvenci selektovaného fenotypu
    d) na typu selektovaného fenotypu (dominantní, recesivní)
    a,b,c,d
  391. selekce proti dominantním i recesivním homozygotům v populaci člověka

    a) vede k snižování zastoupení méně často zastoupených homozygotů
    b) vysvětluje relativně vysokou frekvenci některých chorob (např.cystické fibrózy)
    c) je v současné době nehodnotitelná vzhledem k úrovni léčebné péče
    d) nebyla popsána
    b
  392. prevence narození dětí s recesivně dědičnými letálními (smrtelnými) chorobami

    a) může závažně zhoršit genofond populace již po několika generacích prevence
    b) může významně zlepšit genofond již za 100 let prevence
    c) může zlepšit genofond po několika desítkách generací prevence
    d) nemění strukturu genofondu
    d
  393. úkolem lékařské genetiky je

    a) péče o kvalitu genofondu
    b) realizace eugenických opatření
    c) sledování frekvence mutací
    d) pomoc při realizaci reprodukčních záměrů rodičů
    d
  394. v malých populacích se uplatňuje náhodná změna frekvence alel genů, označovaná

    a) genový tok
    b) genový drift
    c) efekt zakladatele
    d) genový posun
    b,d
  395. fixace alely v malé populaci znamená

    a) upevnění rovnovážného zastoupení alel v populaci
    b) ztrátu druhé alely genu v populaci
    c) že genofond populace obsahuje právě jen tuto alelu
    d) ochuzení genofondu populace
    b,c,d
  396. efekt zakladatele

    a) vysvětluje vznik populace
    b) vysvětluje rozdíly ve frekvenci onemocnění v různých populacích
    c) je důsledkem jednosměrné selekce
    d) patří mezi náhodné změny genofondu
    b,d
  397. populace se může vychýlit z Hardy-Weinbergovy rovnováhy působením

    a) selekce
    b) mutací
    c) genovým tokem (migrací)
    d) rekombinací
    a,b,c
  398. u populace v Hardy-Weinbergově rovnováze je frekvence heterozygotů po deseti generacích pozorování

    a) 4p2q2
    b) p2 + q2
    c) p2
    d) 2pq
    d
  399. působením genetického driftu se v populaci

    a) snižuje podíl homozygotů
    b) zvyšuje podíl homozygotů
    c) snižuje podíl heterozygotů
    d) zvyšuje podíl heterozygotů
    b,c
  400. prokaryotická buňka

    a) může obsahovat tylakoidy
    b) obsahuje ribosomy
    c) má na povrchu plasmatickou membránu
    d) může obsahovat plastidy
    a,b,c
  401. ve vironu nacházíme

    a) tRNA
    b) rRNA
    c) ribosomy
    d) DNA nebo RNA
    d
  402. fototrofní bakterie

    a) mají bakteriochlorofyl
    b) mají chloroplasty
    c) produkují kyslík
    d) používají k redukci CO2 molekulu H2O
    a
  403. bakteriofág

    a) ničí buňky bakterií
    b) umožňuje růst bakterií
    c) fagocytuje bakterie
    d) fagocytuje bílé krvinky
    a
  404. viry můžeme v laboratoři pěstovat

    a) na živých buňkách
    b) na mrtvých buňkách
    c) na tekutých živných půdách
    d) na pevných živných půdách
    a
  405. virion bakteriofága

    a) má bičík, pomocí něhož se pohybuje
    b) může být ikozahedrický bez bičíku
    c) může být složen z hlavičky a stažlivého bičíku
    d) může být tyčinkovitý
    b,c,d
  406. bakteriofágy jsou viriony

    a) rostlinných virů
    b) onkogenních virů
    c) bakteriálních virů
    d) virů dětské obrny
    c
  407. polyvalentní bakteriofágy

    a) mají široké spektrum hosittelských kmenů
    b) se používají k jemné typizaci patogenních bakterií
    c) patří mezi ně polyoma virus
    d) parazitují na sinicích
    a
  408. jako lytický cyklus se označuje průběh

    a) glykolýzy
    b) plazmolýzy
    c) hemolýzy
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    d
  409. bakterie mohou být

    a) autotrofní
    b) heterotrofní
    c) chemotrofní
    d) fototrofní
    a,b,c,d
  410. jako fágy temperované označujeme

    a) profágy
    b) fágy mírné
    c) fágy virulentní
    d) bakteriofágy prodělávající lyzogenní cyklus
    a,b,d
  411. malý virion obsahuje

    a) bílkovinný obal
    b) nukleovou kyselinu
    c) jádro
    d) reverzní transkriptázu
    a,b
  412. virová DNA

    a) kóduje strukturu kapsidu
    b) kóduje enzymy pro enefgetický metabolismus
    c) se může stát součástí jaderného genomu buňky
    d) tvoří chromosom obdobný eukaryotickému
    a,c
  413. kapsomery

    a) tvoří obal virové nukleové kyseliny
    b) jsou identické strukturní jednotky
    c) jsou z bílkovinných makromolekul
    d) jsou kódovány geny hostitelské buňky
    a,b,c
  414. jako transfekci označujeme proces

    a) přenosu izolované RNA z viru do buněk
    b) přenosu izolované DNA z viru do buněk
    c) latentní virové infekce
    d) nádorové transformace buněk
    a,b
  415. buněčné hybridy lze získat

    a) fúzí buněk stejných živočišných druhů
    b) fúzí buněk různých živočišných druhů
    c) působením některých virů
    d) působením některých chemikálií
    a,b,c,d
  416. provirus je

    a) formou začlenění DNA infikujícího tkáňového virionu do chromosomu napadené buňky
    b) formou začlenění DNA bakterie do DNA bakteriofága
    c) obdobou profága u bakterifágů
    d) výrazem pro virion bez kapsidy
    a,c
  417. k nádorové transformaci může vést

    a) působení některých DNA virů
    b) infekce onkogenními viry
    c) infekce retroviry
    d) infekce bakteriofágy
    a,b,c
  418. onkogenní transformaci hostitelské buňky může vyvolat

    a) lytický cyklus některých DNA a RNA virů
    b) začlenění virové nukleové kyseliny do DNA hostitelské buňky
    c) onkovirus
    d) retrovirus
    b,c,d
  419. proteiny kapsidu

    a) jsou kódovány virovými geny
    b) jsou kódovány geny hostitelské buňky
    c) jsou kódovány virovými geny i geny hostitelské buňky
    d) jsou syntetizovány na ribosomech hostitelské buňky
    a,d
  420. genom viru může obsahovat

    a) jednovláknovou DNA
    b) dvouvláknovou DNA
    c) jednovláknovou RNA
    d) dvouvláknovou RNA
    a,b,c,d
  421. kapsid se skládá z

    a) telomer
    b) fosfolipidů
    c) proteinu
    d) kapsomer
    c,d
  422. interakce virus-buňka může způsobit

    a) lýzu buňky
    b) nádorovou transformaci buňky
    c) nekrotické ložisko
    d) latentní infekci
    a,b,c,d
  423. neobalené viry obsahují

    a) pouze nukleové kyseliny
    b) bílkoviny a nukleové kyseliny
    c) lipidy
    d) buď DNA nebo RNA
    b,d
  424. provirus

    a) vyvolává progresivní paralýzu
    b) je totéž jako virion
    c) je virová nukleová kyselina včleněná do DNA hostitelské buňky
    d) někdy může vyvolat maligní transformaci
    c,d
  425. virus

    a) se může množit v kterékoliv buňce
    b) se váže na buňku prostřednictvím receptoru
    c) obsahuje DNA a všechny typy RNA
    d) může v buňce přetrvávat, aniž by se replikoval
    b,d
  426. viroidy

    a) je jiný název pro viriony
    b) nemají kapsid
    c) neobsahují nukleovou kyselinu
    d) vyvolávají choroby u rostlin
    b,d
  427. viry

    a) obsahují jen jeden druh nukleové kyseliny (pouze DNA nebo RNA)
    b) obsahují oba typy nukleových kyselin
    c) se mohou za extrémních podmínek množit mimo hostitelskou buňku
    d) mají schopnost přetrvávat mimo hostitelskou buňku
    a,d
  428. rostlinné viry

    a) obsahují obvykle RNA
    b) mohou být přenášeny hmyzem
    c) mohou být přenášeny semeny
    d) mohou být přenášeny parazitickými houbami
    a,b,c,d
  429. viroid

    a) je jednořetězcová molekula RNA
    b) vyvolává chorobu u rostlin
    c) je větší než virus
    d) není infekční
    a,b
  430. přenos živočišných virů je možný

    a) vzduchem
    b) potravinami
    c) hmyzími vektory
    d) přímými kontakty
    a,b,c,d
  431. herpesviry

    a) některé vyvolávají opary
    b) některé jsou inkogenní
    c) patří mezi ně cytomegalovirus
    d) jsou řazeny mezi neobalené DNA viry
    a,b
  432. mírně zahnutý tvar (buňky bakterií) nacházíme u

    a) vibrií
    b) spirochet
    c) bacilů
    d) streptokoků
    a
  433. bakteriální chromosom

    a) je kruhový
    b) obsahuje dvouřetězcovou molekulu DNA
    c) obsahuje bílkoviny typu histonů
    d) je od cytoplasmy oddělen jadernou membránou
    a,b
  434. retroviry

    a) mívají gen pro reversní transkriptázu
    b) mohou vyvolávat zhoubné nádory
    c) patří mezi ně polyoma virus SV40
    d) jsou původcem AIDS
    a,b,d
  435. chemoorganotrofní bakterie

    a) získávají energii oxidací redukovaných organických látek, např.glukózy
    b) získávají energii redukcí organických látek, např.glukózy
    c) využívají vždy kyslík jako oxidační látku
    d) nemohou žít bez kyslíku
    a
  436. rozmnožování u bakterií

    a) je nepohlavní (vegetativní)
    b) spočívá ve vzniku 2 nebo 4 diploidních bakterií z 1 mateřské bakterie
    c) spočívá ve výměně bakteriálních chromosomů dvou bakterií
    d) je vždy spojeno se změnou genomu bakterie
    a
  437. v genetice bakterií označujeme pojmem

    a) transformace vniknutí volné samostatné DNA do recipientní buňky
    b) transformace přestup nekonjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní
    c) transdukce  vniknutí volné samostatné molekuly DNA do recipientní buňky
    d) transdukce přestup konjugativního plasmidu z buňky donorové do recipientní
    a
  438. při transdukci u bakterií může být přenesen(a)

    a) jak fragment chromosomální tak plasmidové DNA
    b) pouze plasmidové DNA a nikoliv chromosomální
    c) pouze chromosomální DNA a nikoliv plasmidové
    d) pouze plasmidové RNA
    a
  439. grampozitivní bakterie

    a) má na povrchu buněčnou stěnu tvořenou dvěma lipidovými membránami
    b) má větší hmotnost než bakterie gramneutrální
    c) má buněčnou stěnu tvořenou peptidoglykanem
    d) může tvořit spory
    c,d
  440. gramnegativní bakterie

    a) má nižší hmotnost než bakterie gramneutrální
    b) obsahuje silnou buněčnou stěnu s peptidoglykanem
    c) má vnější membránu obsahující lipoproteiny
    d) může mít pohyblivé bičíky
    c,d
  441. mezi základní znaky eubakterií patří

    a) nukleoid není ohraničen jaderným obalem
    b) ribosomy jsou volně v cytoplasmě
    c) buněčná stěna obsahuje peptidoglakan (murein)
    d) centrosom má zjednodušenou stavbu
    a,b,c
  442. bakterie

    a) se množí nepohlavně
    b) se dělí mitoticky
    c) mohou získat novou kombinaci genů transformací
    d) mohou vytvářet spory odolné k extrémním podmínkám
    a,c,d
  443. plazmidy

    a) obsahují kruhovou DNA
    b) obsahuje kruhovou RNA
    c) se replikují nezávisle na bakteriálním chromosomu
    d) obsahují například geny pro rezistenci k antibiotikům
    a,c,d
  444. první prokaryotické buňky pravděpodobně byly

    a)anaerobně heterotrofní
    b) aerobně heterotrofní
    c) anaerobně autotrofní
    d) aerobně autotrofní
    a
  445. stromatolity jsou

    a) produktem prokaryot
    b) produktem eukaryot
    c) součástí orgánu vnímání polohy
    d) součástí orgánu vnímání pohybu
    a
  446. při konjugaci u akterií dochází

    a) k přechodu části chromosomu z jedné buňky do druhé
    b) k jejich celkovému splynutí
    c) k jejich rozštěpení
    d) k jejich rozmnožení
    a
  447. streptokoky tvoří

    a) hrozny
    b) řetízky
    c) dvojice
    d) spirály
    b
  448. stafylokoky tvoří

    a) hrozny
    b) řetízky
    c) dvojice
    d) spirály
    a
  449. ve vnitřní části buněk sinic

    a) se nachází DNA
    b) se nenachází DNA
    c) se nachází lignin
    d) se nachází celulóza
    a
  450. některé durhy sinic žijí v symbióze

    a) s houbami
    b) s lišejníky
    c) s mechy
    d) se stromy z čeledi břízovité
    a
  451. obligátně (striktně) aerobní prokaryota

    a) rostou jen za přítomnosti kyslíku
    b) získávají energii aerobní respirací
    c) rostou jen bez přístupu kyslíku
    d) mohou růst za přístupu nebo ibez přístupu kyslíku
    a,b
  452. obligátně (striktně) enaerobní prokaryota

    a) rostou jen bez přístupu kyslíku
    b) získávají energii buď kvašením nebo anaerobní respirací
    c) mohou růst za přístupu nebo i bez přístupu kyslíku
    d) rostou jen za přítomnosti kyslíku
    a,b
  453. v buněčné stěně hub (Fungi) se může nacházet

    a) chitin
    b) lignin
    c) celulóza
    d) škrob
    a,c
  454. zásobní látkou hub je

    a) škrob a glykogen
    b) glykogen a olej
    c) olej a škrob
    d) škrob, olej a glykogen
    b
  455. spojováním buněk hub (Fungi) vznikají

    a) nepravá pletiva
    b) hyfy
    c) mycelium
    d) pseudoparenchym
    a,b,c,d
  456. retroviry

    a) obsahují jednořetězcovou RNA
    b) obsahují dvouřetězcovou DNA
    c) obsahují rRNA
    d) pomocí zpětné transkriptázy syntetizují komplementární DNA v infikovaných buňkách
    a,d
  457. algologie je vědní obor zabývající se studiem

    a) lišejníků
    b) trav
    c) řas
    d) mechorostů
    c
  458. jako grampozitivní se označují bakterie, které

    a) mají v barvení podle Grama modrofialovou barvu
    b) mají v barvení podle Grama červenou barvu
    c) netvoří spory
    d) obsahují silnou vrstvu peptidoglykanu v buněčné stěně
    a,d
  459. kvasinky

    a)jsou jednobuněčné eukaryotní organismy
    b) jsou jednobuněčné prokaryotní organismy
    c) se množí vegetativně pučením
    d) se řadí mezi houby
    a,b,d
  460. buněčná stěna je tvořena především

    a) peptidoglykanem u grampozitivních bakterií
    b) glukanem a manamem u kvasinek
    c) chitinem u kvasinek
    d) celulózou u rostlin
    a,b,d
  461. při klonování DNA lze jako vektor využít

    a) plazmid
    b) bakteriofág lambda
    c) kosmid
    d) kvasinkový umělý chromosom
    a,b,c,d
  462. rezistence bakterií k antibiotikům

    a) umožňuje léčebný účinek antibiotik
    b) brání léčebnému účinku antibiotik
    c) je podmíněna přítomností R-plazmidu
    d) je podmíněna přítomností F-plazmidu
    b,c
  463. adenoviry

    a) jsou řazeny mezi RNA viry
    b) jsou řazeny mezi DNA viry
    c) některé jsou inkogenní
    d) mohou vyvolávat katary dýchacích cest u člověka
    b,c,d
  464. mezi parasexuální děje u bakterií řadíme

    a) konjugaci a transformaci
    b) transformaci a transdukci
    c) transdukci a transkripci
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,b
  465. rozmnožování u řas je

    a) vegetativní
    b) pohlavní
    c) nepohlavní
    d) možné pomocí výtrusů
    a,b,c,d
  466. diplokoky tvoří

    a) hrozny
    b) řetízky
    c) dvojice
    d) spirály
    c
  467. k pohybu u prvoků slouží

    a) bičíky
    b) panožky
    c) řasinky
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,b,c
  468. prvoci žijí

    a) ve slané vodě
    b) ve sladké vodě
    c) jako paraziti mnohobuněčných organismů
    d) jako symbionti mnohobuněčných organismů
    a,b,c,d
  469. virus HIV

    a) patří mezi DNA viry
    b) patří mezi RNA viry
    c) patří mezi retroviry
    d) způsobuje imunodeficienci
    b,c,d
  470. při transforamci u bakterií dochází

    a) k přenosu volné DNA z donorové do recipientní buňky bez jejich vzájemného kontaktu
    b) k přenosu volné DNA z donorové do recipientní buňky vzžadujícímu jejich vzájemný kontakt
    c) k přenosu DNA z donorové do recipientní buňky prostřednictvím bakteriofága
    d) k včlenění volné DNA do genomu recipientní buňky
    a,d
  471. hlízkové bakterie

    a) žijí v symbióze s kořeny lesních stromů
    b) žijí v symbióze s kořeny bobovitých rostlin
    c) využívají vzdušný dusík jako zdroj výživy
    d) obohacují půdu o dusičnany
    b,c,d
  472. gramnegativní bakterie mají tvar

    a) kulovitý (koky)
    b) tyčinkovitý
    c) vláknitý (mycelium)
    d) spirální
    a,b,d
  473. mykorrhiza je

    a) plísňové onemocnění brambor
    b) symbióza vláken gub s kořeny vyšších rostlin
    c) typická pro vodní rostliny
    d) útvar na drobných koříncích lesních stromů
    b,d
  474. chlorofyl

    a) obsahuje hořčík
    b) se nachází v thylakoidech
    c) je přítomen pouze v buňkách vyšších rostlin
    d) je asimilační barvivo
    a,b,d
  475. mezi primární procesy fotosyntézy patří

    a) fotolýza vody
    b) redukce CO2 na sacharidy
    c) fotorespirace
    d) změna energie světelného záření na energii chemických vazeb
    a,d
  476. mezi sekundární procesy fotosyntézy patří

    a) redukce CO2 na sacharidy
    b) fotofosforylace
    c) první světelná reakce
    d) druhá světelná reakce
    a
  477. v primárních procesech fotosyntézy se

    a) mění energie světelná na energii chemickou
    b) uvolňuje energie vázaná v ATP
    c) využívá energie k tvorbě kyseliny 3-fosfoglycerové
    d) využívá energie k tvorbě oxalacetátu
    a
  478. kyslík uvolňovaný při fotosyntéze do vzduchu pochází

    a) z vody
    b) z CO2
    c) z glukózy
    d) z NADP
    a
  479. fotofosforylace je proces vzniku ATP pomocí

    a) absorpce fotonu chlorofylem
    b) štěpení glukózy
    c) oxidace vodíku organických látek
    d) dehydrogenace organických látek
    a
  480. výsledkem primárních procesů fotosyntézy je

    a) NADPH+, H+, ATP a O2
    b) C6H12O6, H2O a O2
    c) ribulóza-1,5-bifosfát
    d) oxalacetát
    a
  481. pro fotosyntézu se ukázala jako nejvýhodnější kombinace chlorofylu

    a) a + b
    b) a + c
    c) a + d
    d) a + e
    a
  482. pro fotosyntézu je využíváno

    a) viditelné světlo
    b) ultrafialové záření
    c) infračervené záření
    d) záření všech vlnových délek
    a
  483. při malém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy

    a) zvyšuje
    b) snižuje
    c) nemění
    d) kolísá
    a
  484. rozdíl mezi dýcháním a fotosyntézou je v tom, že

    a) při fotosyntéze se energie spotřebovává, při dýchání uvolňuje
    b) při dýchání se O2 uvolňuje
    c) při fotosyntéze se energie uvolňuje, při dýchání spotřebuje
    d) při fotosyntéze vznikají z CO2 anorganické látky
    a
  485. při fotosyntéze

    a) vzniká O2
    b) vzniká CO2
    c) vznikají anorganické látky z O2 a H2O
    d) dochází k přenosu elektronů ze soustavy voda/kyslík na soustavu koenzymů NADP/NADPH2
    a,d
  486. soustava přenašečů při cyklické fotofosforylaci

    a) přenáší elektrony ve směru stoupajícího oxidačně redukčního potenciálu
    b) přenáší elektrony proti směru stoupajícího oxidačně redukčního potenciálu
    c) pomáhá vytvářet 02 z H2O
    d) spotřebovává jednoduché organické látky
    a
  487. fotosyntézu ovlivňuje

    a) spektrální složení a intenzita světla
    b) množství CO2
    c) teplota
    d) dostatek vody
    a,b,c,d
  488. mezi asimilační barviva patří

    a) chlorofyl
    b) fykocyan
    c) fykoerytrin
    d) bakteriochlorofyl
    a,b,c,d
  489. při sekundárním procesu fotosyntézy

    a) dochází k přeměně molekul CO2 a pentózy na molekuly hexózy
    b) dochází ke vzniku karboxylových skupin
    c) dochází k redukci karboxylových skupin na skupiny aldehydové
    d) je zapotřebí energie ADP
    a,b,c
  490. Calvinův cyklus

    a) je metabolická dráha pro syntézu hexózy z CO2
    b) závisí na množství kyseliny listové
    c) v jeho průběhu dochází k vazbě CO2 na pětiuhlíkatý fosforylovaný cukr
    d) v jeho průběhu dochází k oxidaci acetylu - KoA na CO2 a H2O
    a,c
  491. buňky se stěnami obvykle v hranách ztloustlými má

    a) kolenchym
    b) parenchym
    c) prozenchym
    d) sklerenchym
    a
  492. buňky se stěnami v celém rozsahu ztloustlými má

    a) sklerenchym
    b) parenchym
    c) prozenchym
    d) kolenchym
    a
  493. pasivní příjem vody rostlinou se uskutečňuje

    a) apoplastickou cestou
    b) symplastickou cestou
    c) průduchy
    d) hydatodami
    a
  494. aktivní příjem vody rostlinou se uskutečňuje

    a) symplastickou cestou
    b) kohezí vody
    c) apoplastickou cestou
    d) kutikulární transpirací
    a
  495. v  xylému jsou

    a) cévy a cévice
    b) sítkovice
    c) průduchové štěrbiny
    d) chloroplasty
    a
  496. v lýkové části rostliny jsou

    a) sítkovice
    b) cévy a cévice
    c) svěrací buňky
    d) pokožkové buňky
    a
  497. cévice vedou převážně

    a) vodu a minerální látky
    b) asimiláty
    c) organické látky
    d) bílkoviny
    a
  498. sítkovice vedou převážně

    a) asimiláty na místa spotřeby
    b) minerální látky do nadzemních částí rostlin
    c) organické látky přijaté kořenovými vlásky
    d) anorganické látky přijaté kořenovými vlásky
    a
  499. transpirační proud stoupá

    a) dřevní částí cévního svazku
    b) lýkovou částí cévního svazku
    c) soustavou krycích pletiv
    d) houbovitým parenchymem
    a
  500. asimilační proud

    a) proudí lýkovou částí cévního svazku
    b) začíná v kořenových vláscích
    c) končí v průduších
    d) závisí na transpiraci
    a
  501. transpirace je

    a) vypařování vody z povrchu rostlinného těla
    b) výdej vody v kapalném stavu
    c) dýchání rostlin
    d) příjem vody kořenem
    a
  502. hlavním orgánem transpirace

    a) jsou listy
    b) je stonek
    c) je kořen
    d) je xylén
    a
  503. gutace je

    a) výdej vody z rostliny v kapalném stavu
    b) výdej vody z rostliny vypařováním
    c) výdej vody pneumatofory
    d) způsob vedení vody rostlinou
    a
  504. poloparaziti získávají organické látky

    a) fotosyntézou
    b) z mrtvých organismů
    c) i z dřevní části hostitelské rostliny
    d) chemosyntézou
    a,c
  505. při vegetativním rozmnožování vzniká nová rostlina

    a) z buněk vzniklých mitózou
    b) z buněk vzniklých meiózou
    c) ze zygoty
    d) samoopylením
    a
  506. vegetativní rozmnožování

    a) dovoluje množení rostlin dělením hlíz
    b) zachovává shodný genotyp jako byl u mateřské rostliny
    c) vede k redukci počtu chromosomů
    d) se může odehrát přímo na mateřské rostlině
    a,b,d
  507. taxe jsou

    a) pohyby rostlin, při nichž buňky nebo organely mění místo
    b) pohyby rostlin, při nichž se část rostliny zakřiví
    c) orientované ohyby
    d) hygroskopické a kohezní pohyby
    a
  508. tropismus je

    a) orientovaný pohyb rostliny
    b) neorientovaný pohyb rostliny
    c) positivní nebo negativní
    d) pohyb rostlin vyvolaný světlem
    a,c,d
  509. nastie je

    a) neorientovaný pohyb rostliny
    b) spánkový pohyb rostliny
    c) pasivní přenášení částí rostlin na jiné místo
    d) kohezní pohyb rostlin
    a,b
  510. při pohybu vody v rosltinách se uplatňuje

    a) transpirační proud
    b) kořenový vztlak
    c) koheze vody
    d) adheze vody
    a,b,c,d
  511. mezi fytohormony růst povzbuzující (stimulátory) patří

    a) auxiny
    b) gibereliny
    c) cytokininy
    d) kyselina abscisová
    a,b,c
  512. mezi inhibitory růstu patří

    a) kyselina abscisová
    b) etylen
    c) cytokininy
    d) auxiny
    a,b
  513. gibereliny

    a) podporují prodlužovací růst lodyh
    b) tvoří se hlavně v nejmladších listech a kořenech
    c) přerušují dormaci
    d) zastavují transkripci DNA
    a,b,c
  514. cytokininy

    a) jsou deriváty adeninu
    b) podprují vznik pupenů
    c) tvoří se v nejmladších kořenech
    d) podněcují buněčné dělení
    a,b,c,d
  515. gametofyt

    a) je vždy haploidní
    b) je diploidní
    c) může být oboupohlavní
    d) může být tvořen lodyžkou a lístky
    a,c,d
  516. sporofyt

    a) je diploidní stélka nebo kormus
    b) je vždy haploidní
    c) tvoří výtrusnice
    d) může být samostatný jedinec
    a,c,d
  517. izogamety jsou

    a) gamety stejného tvaru a velikosti
    b) gamety nestejného tvaru a velikosti
    c) haploidní nepohlavní výtrusy
    d) diploidní nepohlavní výtrusy
    a
  518. gametofyt vzniká

    a) mitotickým dělením spor
    b) meiotickým dělením spor
    c) mitotickým dělením zygoty
    d) meiotickým dělením zygoty
    a
  519. rodozměna (metageneze)

    a) je střídání pohlavní a nepohlavní generace
    b) je tvorba spor
    c) je střídání gmaetofytu a sporofytu
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,c
  520. v životním cyklu semenných rostlin

    a) je naprostá převaha sporofytu
    b) je naprostá převaha gametofytu
    c) gametofyt se vyvíjí jako součást sporofytu
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,c
  521. anemofilie je přenášení pylu

    a) vodou
    b) hmyzem
    c) vodou
    d) člověkem
    c
  522. entomofilie je přenášení pylu

    a) větrem
    b) hmyzem
    c) člověkem
    d) větrem
    b
  523. hydrofilie je přenášení pylu

    a) vodou
    b) hmyzem
    c) člověkem
    d) větrem
    a
  524. alogamie znamená

    a) samoopylení
    b) cizosprašnost
    c) sprášení pylem z květu jiné rostliny téhož druhu
    d) vznik somatického embrya
    b,c
  525. autogamie znamená

    a) druh redukčního dělení
    b) sprášení pylem z téhož květu
    c) samoopylení
    d) vznik nového jedince bez splynutí pohlavních buněk
    b,c
  526. vytrvalé rostliny

    a) žijí několik vegetačních sezón (desítky až stovky let)
    b) po dosažení určitého věku pravidelně kvetou
    c) plodí jen jednou za život
    d) netvoří semena
    a,b
  527. víceleté rostliny (plurieny)

    a) plodí jen jednou za život (monokarpie)
    b) po vyklíčení žijí několik vegetačních sezón ve vegetativním klidu
    c) jednou vykvetou, vytvoří semena a uhynou
    d) žádná z alternativ není správná
    a,b,c
  528. dvouleté rostliny (bieny)

    a) první rok na jaře vyklíčí, vytvoří vegetativní orgány a přezimují
    b) druhý rok vytvoří semena a hynou
    c) plodí jednou za život
    d) na podzim vyklíčí, následující rok vytvoří semena a hynou
    a,b,c
  529. schizocoel

    a) je prvotní tělní dutina prvoústých vyplněná parenchymem
    b) je vylučovací systém ploštěnců
    c) obsahuje plaménkové buňky
    d) dutina uvnitř entodermu (archenteron)
    a
  530. anabolismus

    a) vedek syntéze a ukládání bílkovin, glykogenu a triacylglycerolů
    b) jsou procesy, při nichž v buňce převládají syntézy
    c) je stav anaerobního metabolismu
    d) jsou procesy, kdy se složitější molekuly rozkládají na jednodušší
    a,b
  531. katabolismus

    a) jsou procesy, při nichž v buňce převládá rozklad zásobních látek
    b) je proces, kdy organismus získává ATP
    c) jsou procesy, kdy z jednodušších molekul vznikají složitější
    d) je výraz pro katalytickou schopnost enzymů
    a,b
  532. anabolismus

    a) je typ buněčného metabolismu, kdy energii poskytují oxidoredukční děje
    b) je rozklad aminokyselin a basí nukleových kyselin
    c) jsou procesy převdádající v buňkách, ktré hynou
    d) jsou procesy, kdy se složitější molekuly rozkládají na jednodušší
    a
  533. katabolické dráhy

    a) jsou biochemické procesy, kdy energii poskytují oxidoredukční děje
    b) jsou procesy převládající v buňkách, které se reprodukují
    c) jsou procesy, kdy z jednodušších molekul vznikají složitější
    d) zahrnují reakci, kdy NAD je akceptorem vodíku
    a,d
  534. aktivní centrum enzymu

    a) je oblast ve struktuře enzymu pro vazbu látek vstupujících do reakce (substrátů)
    b) je specifickým aktivátorem enzymu
    c) je inhibitorem funkce enzymu
    d) určuje jeho katalytickou funkci a specifitu
    a,d
  535. aktivní centrum enzymu

    a) je část peptidového řetězce s přesnou architekturou
    b) mění proenzym na enzym
    c) vytváří vazby mezi molekulou enzymu a substrátu
    d) umožní přeměnu substrátu na produkt enzymové reakce
    a,c,d
  536. syntéza enzymů je řízena

    a) geneticky
    b) pomocí aktivačního centra enzymu
    c) pomocí represivního centra enzymu
    d) prostřednictvím struktury enzymu
    a
  537. saprofyti

    a) jsou autotrofní organismy
    b) mineralizují organické zbytky odumřelých organismů
    c) mají schopnost chemosyntézy
    d) přijímají uhlík z organických látek
    b,d
  538. paraziti

    a) získávají organické látky z živých organismů
    b) získávají organické látky z mrtvých organismů
    c) většinou zabíjejí hostitele
    d) napadají jedince téhož druhu
    a
  539. nitrobuněčné trávení se vyskytuje

    a) u jednobuněčných živočichů
    b) u kroužkovců
    c) u člonovců
    d) u strunatců
    a
  540. klky a mikroklky střeva se vyvinuly u

    a) obratlovců
    b) člonovců
    c) měkkýšů
    d) ploštěnců
    a
  541. význam klků a mikroklků spočívá v tom, že

    a) umožňují rychlý průchod potravy střevem
    b) v nich probíhá nitrobuněčné trávení
    c) napomáhají vstřebávání živin
    d) zvětšují vstřebávací povrch střeva
    c,d
  542. hepatopankreas se vyskytuje u

    a) u ptáků
    b) měkkýšů
    c) vačnatců
    d) u kroužkovců
    b
  543. respirační kvocient je poměr mezi

    a) množstvím vzduchu při maximálním vdechu a výdechu
    b) množstvím přijatého CO2 a vydaného O2
    c) množstvím vydaného CO2 a přijatého O2
    d) množství vzduchu při vdechu a výdechu v klidu
    c
  544. při svalové práci na "kyslíkový dluh"

    a) se oxiduje glukóza na kyselinu mléčnou
    b) se glukóza oxiduje na CO2 a H2O
    c) se oxidují tuky na CO2 a H2O
    d) se oxiduje glykogen na kyselinu máselnou
    a
  545. bazální metabolismus je

    a) nejmenší množství energie potřebné k udržení života za přesně definovaných podmínek
    b) výdej energie po přijetí potravy
    c) výdej energie při námaze
    d) množství energie potřebné pro přeměnu tuků
    a
  546. mezi ektotermní živočichy patří

    a) bezobratlí živočichové
    b) živočichové s proměnlivou teplotou těla
    c) ptáci
    d) netopýři
    a,b
  547. u endotermních živočichů

    a) je tělesná teplota udržována mechanismy termoregulace
    b) může teplota těla v průběhu dne kolísat
    c) je tělesná teplota udržována na určité výši nezávisle na změnách teploty okolí
    d) může teplota ovlivnit změnu chování
    a,b,c,d
  548. teplotní jádro savců tvoří

    a) vnitřní ogány a část hlubokých svalů
    b) periferní cévy
    c) kůže
    d) srst
    a
  549. rovnováha mezi výdejem tepla z těla a tvorou tepla uvnitř těla se uskutečňuje mimo jiné

    a) změnou prokrvení kůže
    b) svalovým třesem
    c) působením hormonů štítné žlázy
    d) zvýšeným metabolismem v hnědém tuku
    a,b,c,d
  550. termoregulace

    a) udržuje rovnováhu mezi tvorbou tepla uvnitř a výdejem tepla z těla
    b) udržuje stálou tělesnou teplotu v průběhu dne
    c) udržuje stálou tělesnou teplotu v průběhu menstruačního cyklu žen
    d) při snížení teploty okolního prostředí aktivuje produkci tepla ve svalech nebo v hnědém tuku
    a,d
  551. vzdušnice

    a) fungují bez oběhové soustavy
    b) fungují v součinnosti s oběhovou soustavou
    c) zajišťují příjem kyslíku, ale ne jeho přenos k orgánům
    d) jsou pomocným dýchacím orgánem u ptáků
    a
  552. hemolymfa se vyskytuje  u

    a) obratlovců
    b) kroužkovců
    c) měkkýšů
    d) ostnokožců
    c
  553. bezjaderné erytrocyty nacházíme u

    a) ryb
    b) ptáků
    c) savců
    d) plazů
    c
  554. okysličená krev se u savců nachází

    a) ve všech tepnách
    b) v pravé komoře
    c) v plicnici
    d) v levé předsín srdce
    d
  555. odkysličená krev se u savců nachází

    a) v plicnici
    b) v plicních žilách
    c) v levé komoře srdce
    d) ve všech žilách
    a
  556. protonefridie (plaménkové buňky)

    a) se poprvé objevují u žahavců
    b) nalézáme u kroužkovců
    c) se poprvé objevují u ploštěnců
    d) nalézáme u měkkýšů
    c
  557. do střeva vyúsťují

    a) Malpighiho žlázy
    b) protonefridie
    c) nefridie
    d) tykadlové žlázy
    a
  558. v kanálcích vylučovacích orgánů obratlovců je tekutina

    a) z níž se nazpět vstřebávají některé látky
    b) která se dále sytí bílkovinami
    c) která se dále ředí vodou a je vyloučena jako moč
    d) do níž se postupně aktivně filtruje glukóza a pasivně (osmoticky) též voda
    a
  559. hormonálné regulace

    a) se poprvé objevuje u obratlovců
    b) se uplatňuje již u bezobratlých
    c) je u bezobratlých nahrazena nervovou regulací
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  560. štítná žláza se poprvé objevuje

    a) u ptáků a savců
    b) u obojživelníků
    c) u plazů
    d) u ryb
    d
  561. páry ganglií spojené příčně i podélně tvoří nervovou soustavu

    a) žebříčkovou
    b) kruhovou
    c) difúzní
    d) trubicovou
    a
  562. fotoreceptory můžeme v živočišné říši nalézt

    a) soustředěné ve statocystě, např.u korýšů
    b) rostroušené v pokožce
    c) rostroušené na vousech okolo úst, např.u ryb
    d) v postranní čáře u ryb
    b
  563. zrakovým orgánem jsou

    a) u členovců složené oči
    b) u hlavonožců miskovité oči
    c) u kroužkovců komorové oči
    d) v larválním stadiu hmyzu složené oči
    a
  564. zrakovým orgánem jsou

    a) u členovců složené oči
    b) u hlavonožců komorové oči
    c) u kroužkovců miskovité oči
    d) u měkkýšů teleskopické oči
    a,b
  565. morfologickou a funkční jednotkou hladkého svalu je

    a) buněčné syncitium
    b) mnohojaderné svalové vlákno
    c) svalový snopec
    d) svalové vlákno tvořené jednou buňkou
    d
  566. zárodečné obaly a plodová voda se poprvé v evoluci vyvinuly

    a) u obojživelníků
    b) u plazů
    c) u ptáků
    d) u savců
    b
  567. energetická autonomie jednobuněčných orgnismů znamená, že

    a) všechnu energii, kterou spotřebují, uvolňují samy v metabolismu
    b) některé děje, např.pohyb mohou vykonávat bez spotřeby energie
    c) mohou bez spotřeby energie vykonávat např. transport látek
    d) některé děje, např.tvorba bílkovin, jsou energeticky nenáročné
    a
  568. heteotrofní buňky

    a) získávají energii pouze anabolismem
    b) jsou buňky většiny bakterií, hub a živočichů
    c) jsou buňky zelených rostlin
    d) využívají energii organických sloučenin
    b,d
  569. na oxidačně redukčních reakcích je založen metabolismus

    a) jak aerobní tak anaerobní
    b) pouze aerobní
    c) pouze anaerobní
    d) pouze u živočichů
    a
  570. aerobní děje

    a) jsou vlastní pouze živočichům
    b) v podstatě znamenají získávání energie dýcháním
    c) jsou vlastní pouze rostlinám
    d) jsou typické pro všechny bakterie
    b
  571. alkoholové kvašení

    a) probíhá v anaerobních podmínkách
    b) probíhá v aerobních podmínkách
    c) je zpracování alkoholu kvasinkami
    d) je proces, při němž vzniká CO2
    a,d
  572. při alkoholickém kvašení

    a) kyselina pyrohroznová vzniká dekarboxylací acetaldehydu
    b) acetaldehyd vzniká redukcí alkoholu
    c) vzniká z kyseliny pyrohroznové dekarboxylací acetaldehyd
    c) CH3CHO vzniká z CH3CH2OH
    c
  573. rozdíl mezi dýcháním a fotosyntézou je v tom, že

    a) při fotosyntéze se energie spotřebovává, při dýchání uvolňuje
    b) při dýchání se O2 uvolňuje a energie spotřebovává
    c) při fotosyntéze se energie uvolňuje, při dýchání spotřebuje
    d) při fotosyntéze vznikají z CO2 anorganické látky
    a
  574. soustava přenašečů při cyklické fotofosforylaci

    a) přenáší elektrony ve směru stoupajícího oxidačně redukčního potenciálu
    b) přenáší elektrony proti směru stoupajícího oxidačně redukčního potenciálu
    c) pomáhá vytvářet O2 z H2O
    d) spotřebovává jednoduché organické látky
    a
  575. ze srovnání potravy rostlinného a živočišného původu vyplývá, že

    a) živočišná potrava má vyšší obsah glycidů
    b) živočišná potrava má vyšší obsah živin, hlavně bílkovin
    c) živočišná potrava je hůř stravitelná
    d) rostlinná potrava má jako charakteristickou složku celulózu
    b,d
  576. krvomíza (hemolymfa)

    a) obsahuje chemoproteiny (např.hemoglobin a hemocyanin)
    b) přenáší kyslík u létavého hmyzu
    c) obsahuje méně anorganických látek než hydrolymfa
    d) se vyskytuje u ploštěnců a ostnokožců
    a
  577. v oběhové soustavě otevřené

    a) je oběh hemolymfy poměrně pomalý
    b) se u vodních koříšů hemolymfa nejdříve soustřeďuje do žaber, odtud přichází do srdce
    c) se hemolymfa proudící od srdce vylévá do prostorů mezi orgány
    d) jsou žíly často velmi krátké nebo chy bějí
    a,b,c,d
  578. hemocyanin obsahuje v molekule

    a) železo
    b) měď
    c) zinek
    d) kobalt
    b
  579. kašovitou moč s krystalky kyseliny močové a jejích solí vylučují

    a) ryby
    b) hlavonožci
    c) suchozemští vejcorodí živočichové
    d) mořské houby a žahavci
    c
  580. kašovitou moč s krystalky kyseliny močové a jejích solí vylučují

    a) plazi
    b) ptáci
    c) hmyz
    d) ryby
    a,b,c
  581. tělní tekutina sladkovodních živočichů je ve vztahu k osmotickému tlaku a iontovému složení mořské vody roztokem

    a) hypotonickým
    b) hypertonickým
    c) izotonickým
    d) přesyceným
    a
  582. tělní tekutina sladkovodních živočichů je ve vztahu k sladké vodě roztokem

    a) přesyceným
    b) hypotonickým
    c) izotonickým
    d) hepertonickým
    d
  583. u suchozemských živočichů je definitivní moč ve srovnání s tělními tekutinami roztokem

    a) odpovídajícím 0,9% roztoku NaCl
    b) hypotonickým
    c) izotonickým
    d) hypertonickým
    d
  584. vylučovacím orgánem jsou u

    a) ploštěnců protonefridie
    b) hmyzu metanefridie
    c) kroužkovců malpighické žlázy
    d) korýšů nefrony
    a
  585. vylučovacím orgánem ploštěnců jsou

    a) metanefridie
    b) malpighické žlázky
    c) protonefridie
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    c
  586. nefrony

    a) vytvářejí moč filtrací, sekrecí a zpětnou resorpcí
    b) jsou tam, kde není vyvinut coelom, na vnitřním konci otevřeny do zadní části střeva
    c) jsou vylučovacím orgánem ryb
    d) jsou vylučovacím orgánem kopinatcem
    a,c
  587. plaménkové buňky

    a) jsou základem protonefridií
    b) nacházíme u tasemnic
    c) nacházíme u žebernatců
    d) nacházíme u ploštěnců
    a,b,d
  588. specializované smyslové orgány, např. orgány rovnováhy josu u bezobratlých

    a) tvořeny kostěným a blanitým labyrintem
    b) tvořeny kostěným labyrintem
    c) tvořeny statocystou
    d) dosud nevytvořeny
    c
  589. u komorového oka tvoří světlolomný aparát vždy

    a) duhovka
    b) sítnice
    c) rohovka a čočka
    d) tyčinkky a čípky na sítnici
    c
  590. polyembryonie

    a) je rozdělení, rýhujícího se vajíčka živočichů na dvě nebo více buněk, které se vyvinou v samostatné jedince
    b) je příkladem pohlavního rozmnožování u provoků
    c) vede ke vzniku různopohlavních dvojčat člověka
    d) je základem vzniku všech dvojčat člověka
    a
  591. při pohlavním rozmnožování

    a) splývají dvě zygoty
    b) zplývají dvě gamety v zygotu
    c) obvykle vznikají z vajíčka a dvou spermií 2 zygoty
    d) mohou z jedné zygoty vzniknout dvě embrya
    b,d
  592. gamety jednoho jedince při pohlavním rozmnožování

    a) mají haploidní počet chromosomů
    b) vznikají v gonádách několikanásobným redukčním dělením somatických buněk
    c) mají diploidní počet chromosomů
    d) mají všechny stejnou genetickou výbavu
    a
  593. partenogeneze je

    a) způsob rozmnožování vyskytující se často u parazitických organismů
    b) tzv.haploidní u mšic, perloočky a hlístů
    c) tzv.diploidní u trubců a roztočů
    d) vývoj vajíčka bez vniknutí spermie
    a,d
  594. rodozměna (metageneza)

    a) je střídání pohlavní a nepohlavní generace
    b) nastává pouze u rostlin
    c) je skundární jev u bičíkovců a výtrusovců
    d) je primární jev u mnohobuněčných živočichů
    a
  595. při metagenezi žahavců

    a) je pohlavní generací polyp
    b) je střídáno pohlavní rozmnožování s nepohlavním
    c) je nepohlavní generací medúza
    d)  se volně plovoucí larva tvoří z polypa
    b
  596. při metagenezi žahavců

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) z oplozeného vajíčka pohyblivé (plovoucí) generace vzniká larva planula
    c) vzniká pohyblivá generace med)z nepohlavně z přisedlé generace polypů příčným dělením nebo pučením
    d) se z polypa tvoří volně plovoucí larva
    b,c
  597. z hlediska vývoje značíme jako

    a) monofyletické taxony prvoky
    b) polyfyletické taxony ptáky a savce
    c) monofyletické taxony ptáky a savce
    d) polyfyletické taxony plazy a ptáky
    c
  598. homologické znaky (orgány) mají

    a) stejný fylogenetický původ, ale funkce může být odlišná
    b) různý fylogenitický původ, ale funkce je stejná
    c) stejný fylogentický původ i funkci
    d) stejný fylogentický původ, ale funkce musí být odlišná
    a
  599. analogické znaky

    a) mají různý původ, ale plní stejnou funkci u různých taxonů
    b) jsou např.podobné chemické složení cytochromu u různých obratlovců
    c) josu např. modifikace končetin u různých savců
    d) jsou pouze morfologické znaky
    a
  600. embryonální indukce je

    a) produkce jiných hormonů v těle matky v těhotenství
    b) vzájemné působení dvojvaječných dvojčat
    c) zprostředkována signálními molekulami; např.růstovými faktory
    d) jeden z mechanismů vyvolávající diferenciační genovou aktivitu buněk
    c,d
  601. embryonální indukce

    a) je vzájemné působení různých částí vyvíjejícího se zárodku na sebe
    b) vzájemné působení dvojčat na sebe
    c) závisí na aktivaci membránových a jaderných receptorů
    d) vzájemné působení plodu a matky
    a,c
  602. induktivní interakce

    a) je vzájemné ovlivňování buněk svými povrchovými molekulami
    b) určuje časový sled vývojových dějů
    c) závisí na aktivaci membránových a jaderných receptorů
    d) určují podélnou a hřbetní orientaci těla
    a,b,c,d
  603. homoetické geny

    a) jsou geny dávané do souvislosti s nádorovým bujením
    b) u člověka stabilizují počty čtyř hlavních typů buněk v perierní krvi
    c) jsou u člověka soustředěny do čtyř homeoboxů
    d) hrají významnou roli v embryonálním vývoji (ontogenetickém) mnohobuněčných živočichů
    d
  604. prostorové uspořádání těla

    a) je řízeno aktivitou specifických proteinů
    b) určuje rotace vnější cytoplasmy proti vnitřnímu obsahu buněky
    c) určuje místo vniknutí spermie do vajíčka
    d) může být ovlivněno prostředím, v němž se gentický program uskutečňuje
    a,b,c,d
  605. neurální idndukce

    a) závisí na aktivitě hřetního mesodermu
    b) je řízena maternálními mRNA
    c) vyvolá vychlípení ektodermu a vznik podélných lišt
    d) následně ovlivňuje přeměnu ektodermu na rohovku
    a,c,d
  606. Nedostatek nezbytných aminokyselin v potravě u živočichů

    a) vyvolá chorobné změny, cybí-li úplně- smrt
    b) je neohřožuje, protže si je dovedou sami syntetizovat
    c) vyvolá změnu potrevních návyků s přebytkem tuků, ze kterých mohou být aminokyseliny nahrazeny
    d) zvýšenou sexuální aktivitu
    a
  607. s lokomocí živočichů na rozdíl od rostlin souvisí

    a) velká intenzita anabolických dějů
    b) velká intenzita katabolických dějů
    c) snížená schopnost autotrofního způsobu výživy
    d) zvýšená schopnost autotrofního způsobu výživy
    b
  608. menší živočichové mají metabolismus (při přepočtu na jednotku hmotnosti těla) relativně

    a) vyšší než větší živočichové
    b) nižší než větší živočichové
    c) stejný jako větší živočichové
    d) nelze jednoznačně určit
    a
  609. závislost intenzity metabolismu na velikosti těla u živočichů se projevuje tak, že

    a) menší živočichové mají relativně pomalejší růst
    b) větší živočichové mají metabolismus relativně vzšší než živočichové menší
    c) menší živočichové mají relativně nižší spotřebu potrevy
    d) menší živočichové mají metabolismus relativně vyšší než živočichové větší
    d
  610. živočichové získávají energii

    a) s naprostou převahou při anaerobních dějích
    b) s naprostou převahou při aerobních dějích
    c) především s využitím autotrofní fýživy
    d) především  s využitím CO2 jako dodavatele kyslíku
    b
  611. u býložravců je střevo v poměru k délce těla

    a) kratší než u masožravců
    b) delší než u masožravců
    c) přibližně ve stejném poměru jako u masožravců
    d) přibližně ve stejném poměru jako u člověka
    b
  612. mezi obecné vlastnosti živých soustav patří schopnost

    a) přeměny látek a energií (metabolismus)
    b) odpovídat na podněty (dráždivost)
    c) rozmnožování (reprodukce)
    d) vývoje (evoluce)
    a,b,c,d
  613. přímý zdroj energie pro svalový stah představuje

    a) glukóza
    b) mastné kyseliny
    c) ATP
    d) kyselina mléčná
    c
  614. nepostradatelné aminokyseliny

    a) si organismus nedokáže sám vytvořit
    b) jsou přítomny jen v rostlinných bílkovinách
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) tvoří většinu z přijímaných aminokyselin
    a
  615. mimo mitochondrie může buňka uvolňovat energii pouze

    a) z fosfátových vazeb ATP
    b) ze sacharidů
    c) z tuků
    d) z cyklického AMP
    a
  616. potravní vakuola

    a) se vytváří u měňavek patřících do kmene kořenonožců
    b) je jednou z běžných membránových struktur buněk mnohobuněčných živočichů
    c) slouží jak k příjmu potravy, tak k odstraňování zplodin metabolismu
    d) u nálevníků putuje a průběžně uvolňuje živiny
    a,d
  617. celulóza je

    a) polysacharid tvořící hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk
    b) polysacharid tvořící hlavní součást buněčné stěny živočišných buněk
    c) fosfolipid tvořící hlavní součást buněčných stěn rostlinných buněk
    d) glykovaný protein, který tovří hlavní součást buněčné stěny rostlinných buněk
    a
  618. kožní dýchání

    a) znamená přijímání kyslíku kůží, tedy i jinou cestou než dýchacími orgány
    b) existuje i u člověka, ale má minimální význam
    c) přivádí více než 50% kyslíku u žab při přezimování
    d) má zásadní význam u anaerobního metabolismu
    a,b,c
  619. dusíkatým produktem metabolismu bílkovin je u

    a) některých vodních živočichů amoniak
    b) hmyzu, plazů a ptáků kyselina močová
    c) savců močovina
    d) člověka urea
    a,b,c,d
  620. ekdyson

    a) je hormon
    b) vzniká v gonádách hmyzu
    c) vyvolává změny v pokožce hmyzu a připravuje tak svlékání
    d) je regulován tzv. ekdysotropním hormonem
    a,c,d
  621. dělení rozpadem u prvoků

    a) se nazývá polytomie
    b) může být příkladem nepohlavního rozmnožování
    c) může dát vznik i gametám
    d) probíhá např. u výtrosovců
    a,b,c,d
  622. strobilace je

    a) způsob nepohlavního rozmnožování medúzovců
    b) jedno ze stádií metageneze
    c) setrvačnost vnímání lidského oka
    d) jev, kdy se přerušovaný pohyb jeví oku jako pohyb plynulý
    a,b
  623. při malém množství rezervních látek ve vajíčku obvykle (vyjma savců)

    a) bývá vajíček mnoho
    b) je vývoj zárodku dlouhý
    c) mezi dospělou formu a zárodek je vloženo larvální stadium
    d) vzniká dospělý jedinec nepřímým vývojem
    a,c,d
  624. při zvýšeném množství zásobních látek ve vajíčku obvykle (vyjma hmyzu)

    a) se snižuje počet produkovaných vajíček
    b) vývoj zárodku je krátký
    c) mezi dospělou formu a zárodek je vloženo larvální období
    d) vzniká dospělý jedinec nepřímým vývojem
    a
  625. mezi orgány a tkáně ektodermálního původu patří

    a) výstelka obou konců trávicí trubice
    b) pokožka
    c) vzdušnice hmyzu
    d) nervový systém
    a,b,c,d
  626. mezi orgány a tkáně mezodermálního původů patří

    a) plíce obratlovců
    b) vzdušnice hmyzu
    c) krev
    d) svaly
    c,d
  627. mezi orgány a tkáně entodermálního původu patří

    a) výstelka trávicí trubice
    b) játra
    c) cévy
    d) vlasy
    a,b
  628. mezi orgány a tkáně ektodermálního původu patří

    a) výstelka trávicí trubice
    b) bronchiální strom
    c) pokožka
    d) nervový systém
    c,d
  629. žábry jsou

    a) trubicovité větvené útvary se stěnami vyztuženými chitinovou spirálou
    b) soustava cév vodních živočichů
    c) kostěné prokrvené labyrinty na rozšířeném žaberním oblouku
    d) prokrvené, obvykle hojně zřasené vychlípeniny kůže, umístěné na různých částech těla
    d
  630. k dýchání slouží útvary

    a) ambulakrální soustava
    b) tracheje
    c) plynový měchýř
    d) hltanožaberní vak
    a,b,c,d
  631. otevřená cévní soustava se nachází u

    a) měkkýšů
    b) kroužkovců
    c) členovců
    d) láčkovců
    a,c
  632. srdce je tvořeno u

    a) měkkýšů 1 komorou a 1 - 4 předsíněmi
    b) ostnokožců 1 komorou a 1 předsíní
    c) paryb 1 komorou a 1 předsíní
    d) ptáků 1 komorou a 2 předsíněmi
    a,c
  633. protonephros (předledviny) jsou vytvořeny u

    a) larev sliznatek
    b) larev hmyzu
    c) larev obojživelníků
    d) embryí vyšších obratlovců
    c
  634. močovody mohou vyúsťovat

    a) do kloaky
    b) do pronephros
    c) do močového měchýře
    d) přímo z těla ven
    a,c
  635. jako primární pohlavní znak označujeme

    a) přítomnost vlastních pohlavních orgánů
    b) pohlavní dimorfismus
    c) u mužů vousy
    d) dělohu
    a,d
  636. coelom je vytvořen u

    a) obratlovců
    b) hlístic
    c) kroužkovců
    d) ploštěnců
    a,c
  637. diaphragma se vyskytuje u

    a) savců
    b) krokodýlů
    c) ryb
    d) obojživelníků
    a,b
  638. nádorový růst

    a) je vždy provázen metastazováním
    b) je nekontrolované množení buněk vlastního těla
    c) může být vyvolán chemickými sloučeninami
    d) vyvolávají mutace v genech, které kódují různé signální molekuly
    b,c,d
  639. onkogenní transformaci hostitelské buňky může vyvolat

    a) lytický cyklus některých DNA a RNA virů
    b) virogenní cyklus některých virů
    c) onkovirus
    d) retrovirus
    b,c,d
  640. buněčná proliferace

    a) závisí na okolních buňkách ve tkáni
    b) je stimulována růstovým hormonem hypofýzy
    c) je řízena nádorovými supresorovými geny
    d) je v časné embryonální fázi provázena zmenšováním
    a,b,c,d
  641. apotóza

    a) vzniká vždy po poškození mitochondriální DNA kyslíkovými radikály
    b) je řízena genetickým programem
    c) se uplatňuje zejména během vývoje zárodku
    d) je typická pro buňky imunitního systému
    b,c,d
  642. kontrola buněčné proliferace může být narušena

    a) lytickým cyklem některých DNA a RNA virů
    b) ionizujícím zářením
    c) stárnutím organismu
    d) retroviry
    b,c,d
  643. nucleolus je buněčná organela, která se nachází

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) v cytoplazmě, je složen z proteinů a DNA
    c) v cytiplazmě, je složen z proteinů, DNA a RNA
    d) v jádře, je složen z proteinů a DNA
    a
  644. biomembrány eukaryotické buňky

    a) jsou tvořeny lipoproteinovou dvojvrstvou
    b) lze považovat za tekuté mozaiky
    c) mají symetrickou strukturu
    d) jsou na povrchu buňky součástí peptidoglykanové buněčné stěny
    a,b
  645. mezi semiautonomní organely řadíme

    a) Golgiho aparát
    b) ribosomy
    c) mitochondrie
    d) plastidy
    c,d
  646. semiautonomní organely

    a) mají vlastní proteosyntetický aparát
    b) kódují všechny svoje bílkoviny
    c) mají vlastní DNA
    d) jsou závislé na jádru
    a,c,d
  647. glykokalyx

    a) se nachází na vnitřní straně plasmatické membrány
    b) je vrstva ochranných glykoproteinů
    c) je tvořena celulózovými mikrofibrilami
    d) se skládá z mikrosomů
    b
  648. živočišná buňka má na svém povrchu

    a) primární buněčnou stěnu
    b) plasmatickou membránu
    c) receptory
    d) plasmodesmy
    b,c
  649. Golgiho aparát je místem

    a) syntézy bílkovin
    b) syntézy materiálu buněčných stěn
    c) postsyntetické úpravy bílkovin
    d) aerobní fosforylace
    b,c
  650. endomembránový systém buňky tvoří

    a) Golgiho aparát
    b) endoplasmatické retikulum
    c) ribosomy
    d) vezikulární útvary
    a,b,d
  651. mezi vezikulární útvary buňky řadíme

    a) váčky vznikající z endoplasmatického retikula a Golgiho útvarů
    b) lyzosomy
    c) mitochondrie
    d) vakuly
    a,b,d
  652. lyzosomy

    a) obsahují oxidázy a aktalázy, které přeměňují tuky na cukry
    b) jsou vezikulární útvary buněk, které obsahují katalázy
    c) obsahují hydrolytické enzymy (hydrolázy)
    d) jsou místem rozkladu látek přijatých do buňky zvnějšku, ale též vlastních hmot (autolýzy)
    c,d
  653. semiautonomní organely

    a) mají obal tvořený jednou membránou
    b) probíhá v nich energetický metabolismus
    c) obsahují Golgiho aparát
    d) obsahují inkluze
    b
  654. mitochondrie

    a) obsahují DNA podobnou prokaryotické
    b) mají stěnu složenou ze dvou membrán
    c) jsou místem anaerobní fosforylace
    d) obsahují enzymy Krebsova cyklu
    a,b,d
  655. řetězce mastných kyselin molekul fosfolipidů buněčné membrány (hydrofobní části molekul) směřují

    a) k sobě, dovnitř dvojvrstvy
    b) od sebe, vně dvojvrstvy
    c) jsou odděleny souvislou vrstvou bílkovin
    d) do okolního vodného prostředí
    a
  656. endoplasmatické retikulum je součástí

    a) prokaryotických buněk
    b) mexibuněčné hmoty pojivové tkáně
    c) eukaryotických buněk
    d) plasmatických faktorů srážení krve
    c
  657. mikrotubuly jsou stavební prvky

    a) centriolů
    b) bičíků
    c) centromer
    d) vlákna dělícího vřeténka
    a,b,d
  658. polární lipidy mohou vytvářet

    a) bimolekulární membrány
    b) micely
    c) pravé roztoky
    d) gely
    a,b
  659. příjem a výdej látek živočišné buňky

    a) reguluje plazmatická membrána
    b) reguluje buněčná stěna a plazmatická membrána
    c) závisí pouze na koncentračním spádu
    d) se uskutečňuje pouze endocytózou
    a
  660. plazmatická membrána je tvořena

    a) dvouvrstvou fosfolipidů a bílkovinami
    b) pouze vrstvou glykokalyx
    c) jednou vrstvou fosfolipidů a jednou vrstvou glycidů
    d) pouze asymetrickými bílkovinami a cukry
    a
  661. rychlost dif)ze přes plazmatickou membránu závisí

    a) na množství energie
    b) na aktivitě transportních proteinů
    c) na koncentračním spádu
    d) na enzymatické aktivitě membrány
    c
  662. transportní proteiny plazmatické membrány

    a) jsou univerzální přenašeče všech látek
    b) jsou nezávislé na energetické výbavě buňky
    c) specificky přenášejí některé látky do buňky
    d) se podílejí na lokomoci eukaryotních buněk
    c
  663. transport látek pomocí přenašečů se na membráně uskutečňuje

    a) v závislosti na koncentračním spádu
    b) prostřednictvím fosfolipidů
    c) prostřednictvím bílkovin
    d) prostřednictvím glykolipidů
    c
  664. vnikání kapének tekutin do buňky se nazývá

    a) fagocytóza
    b) pinocytóza
    c) exocytóza
    d) endocytóza
    d
  665. endocytóza je

    a) aktivní příjem látek buňkou
    b) pacivní příjem látek buňkou
    c) zprostředkována endozomem
    d) zprostředkována membránovými receptory
    a,c,d
  666. proces endocytózy se uskutečňuje pomocí

    a) iontových kanálů
    b) plazmatické membrány a cytoskeletální soustavy
    c) undulující membrány
    d) membránových receptorů
    b,d
  667. schopnost fagocytózy mají

    a) leukocyty
    b) erytrocyty
    c) monocyty
    d) buňky epidermis
    a,c
  668. pinocytóza

    a) umožňuje transport živočišných virů do buňky
    b) je typ endocytózy
    c) se podílí na recyklaci membránových receptorů do plasmatické membrány
    d) je provázena změnou koncentrace iontů vápníku v mezibuněčné tekutině
    a,b,c
  669. pohlcování větších částic buňkou

    a) se nazývá pinocytóza
    b) se nzývá fagocytóza
    c) je jedním z mechanismů obrany organismu proti bakteriální infekci
    d) vede ke vzniku fagozomu
    b,c,d
  670. exocytóza je

    a) působení exogenních vlivů na buňku
    b) vlastnost buněk trávicích žláz
    c) rozpad buněčné membrány
    d) mechanismus vylučování látek buňkou
    b,d
  671. látky s mimobuněčnoufunkcí mohou být z buňky vylučovány

    a) pomocí exocytózových měchýřků
    b) plasmoptýzou
    c) plynule bez tvorby sekrečních váčků
    d) kanálky v plazmatické membráně
    a,c
  672. osmotické jevy jsou podmíněny

    a) transportem molekul vody membránou
    b) polopropustností membrány
    c) elektrickým potenciálem na membráně
    d) volnou propustností buněčné stěny
    a,b
  673. k osmotické lýze živočišné buňky dochází

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) v isotonickém prostředí
    c) v hepertonickém prostředí
    d) v prostředí s větší koncentrací osmoticky aktivních částic
    a
  674. k osmotické lýze živočišné buňky dochází

    a) v hypotonickém prostředí
    b) v destilované vodě
    c) v hypertonickém prostředí
    d) v prostředí s větší koncentrací osmoticky aktivních částic
    a,b
  675. rostlinná buňka v hypotonickém roztoku

    a) se morfologicky nemění
    b) zvyšuje turgor
    c) podléhá plasmolýze
    d) se svrašťuje
    a,b
  676. rostlinná buňka v hypotonickém roztoku

    a) nepraská
    b) snižuje turgor
    c) bobtná
    d) se svrašťuje
    a
  677. k plasmolýze  dochází jsou-li buňky

    a) živočišné v hypotonickém roztoku
    b) rostlinné v hypotonickém roztoku
    c) živočišné v hypertonickém roztoku
    d) rostlinné v hypertonickém roztoku
    d
  678. chování červených krvinek v hypotonickém roztoku označujeme jako

    a) plasmolýzu
    b) plasmoptýzu
    c) plasmorhizu
    d) osmotickou hemolýzu
    b,d
  679. jako Brownův pohyb se označuje

    a) pohyb organismů pomocí bičíků a řasinek
    b) amoeboidní pohyb buněk
    c) pohyb drobných částic způsobený nárazy molekul
    d) pohyb uskutečňovaný interakcí aktinových a myozinových vláken
    c
  680. živočišná buňka v hypertonickém roztoku

    a) se svrašťuje
    b) podléhá plasmolýze
    c) podléhá plasmoptýze
    d) se nemění
    a
  681. vložíme-li živočišnou buňku do hypotonického roztoku dojde především k difúzi

    a) vody do buňky
    b) vody z buňky
    c) osmoticky aktivních částic do buňky
    d) osmotických částic z buňky
    a
  682. vložíme-li živočišnou buňku do hypertonického roztoku dojde především k difúzi

    a) vody z buňky
    b) vody do buňky
    c) osmoticky aktivních částic do buňky
    d) osmoticky aktivních částic z buňky
    a
  683. osmotická hodnota rostlinné buňky je dána

    a) koncentrací osmoticky aktivních látek ve vakuolách
    b) turgorem
    c) množstvím iontů H+
    d) kořenovým vztahem
    a
  684. při exergonických reakcích

    a) se uvolňuje volná energie
    b) se spotřebovává volná energie
    c) se spotřebovává teplo
    d) nedochází k přeměně energie
    a
  685. při endergonických reakcích

    a) se spotřebovává volná energie
    b) se uvolňuje volná energie
    c) se spotřebovává teplo
    d) nedochází k přeměně látek
    a
  686. heterotrofní buňky využívají

    a) energii chemickou
    b) energii světelnou
    c) všechny formy energie
    d) energii vázanou v anorganických látkách
    a
  687. autotrofní způsob získávání energie

    a) je nezávislý na organických produktech jiných organismů
    b) závisí na organických produktech jiných organismů
    c) závisí pouze na množství kyslíku v okolí
    d) závisí na množství glukózy v okolí
    a
  688. je-li zdrojem energie H2S, jedná se o

    a) heterotrofii
    b) fotoautotrofii
    c) chemoautotrofii
    d) mixotrofii
    c
  689. uvolněná energie se v buňce ukládá

    a) v ATP
    b) v AMP
    c) v adenosinu
    d) v GDP
    a
  690. anaerobní glykolýza je proces

    a) štěpení glukózy
    b) štěpení kyseliny pyrohroznové
    c) oxidace anorganických látek
    d) dehydrogenace anorganických látek
    a
  691. enzymy anaerobní glykolýzy jsou

    a) uloženy volně v cytoplazmě
    b) vázány na mitochondrie
    c) vázány na endoplasmatické retikulum
    d) vázány v buněčné membráně
    a
  692. enzymy oxidativní fosforylace

    a) jsou vázány na mitochondrie
    b) jsou uloženy volně v cytosolu
    c) jsou uloženy v Golgiho aparátu
    d) jsou vázány na plazmatickou membránu
    a
  693. chemická oxidace obecně je

    a) odebrání elektronu látce často spolu s protonem
    b) hydrogenace organických sloučenin
    c) přijímání elektronů s protony
    d) přijímání atomů vodíku
    a
  694. buněčné oxidace

    a) jsou postupné dehydrogenace organických látek
    b) jsou postupné hydrogenace organických látek
    c) probíhají jako oxygenace
    d) jsou postupné dehydratace
    a
  695. makroergní vazby jsou vytvořeny

    a) v ATP
    b) v AMP
    c) v GTP
    d) v adenosinu
    a,c
  696. cAMP

    a) je molekula, která se uplatní pouze při hormonální regulaci
    b) je univerzální regulační molekula
    c) vzniká působením adenylylcyklázy na ADP
    d) aktivuje tvorbu hormonů v endokrinních žlázách
    b,d
  697. oxidativní fosforylace je proces

    a) na kterém se podílejí mitochondrie
    b) anaerobní oxidace organických látek a fosforylace ADP
    c) aerobní oxidace organických látek a fosforylace ADP
    d) dekarboxylace kyseliny pyrohroznové
    a,c
  698. regulace buněčné aktivity

    a) může probíhat na základě vazby receptoru se signálními molekulami, které produkují jiné buňky organismu
    b) většinou zahrnuje několik enzymatických reakcí
    c) se účastní malé molekuly zvané druhý posel
    d) se účastní G progeiny
    a,b,c,d
  699. buňka v klidu je uvnitř oproti venku nabita

    a) vždy stejně jako vně, tedy kladně nebo záporně
    b) kladně
    c) obě strany jsou nabity kladně
    d) záporně
    d
  700. membránový potenciál

    a) vždy stejně jako vně, tedy kladně nebo záporně
    b) kladně
    c) obě strany josu nabity kladně
    d) záporně
    d
  701. membránovým potenciálem rozumíme

    a) schopnost buněčné membrány vázat antigen
    b) rozdíl elektrického náboje na zevní a vnitřní straně buněčné membrány
    c) schopnost buněčné membrány vázat protilátky
    d) malou převahu záporně nabitých iontů uvnitř buňky, zevně malou převahu kladných iontů
    b,d
  702. podstatou podráždění buňky na podnět z venku je

    a) změna propustnosti cytoplasmatické membrány pro ionty
    b) zvýšení propustnosti plasmatické membrány neuronu pro ionty sodíku
    c) zvýšení průchodu vody cytoplasmatickou membránou
    d) změna směru hydrofilní a hydrofóbní strany cytoplasmatické membrány
    a,b
  703. K+ je typickým iontem

    a) extracelulárním
    b) intracelulárním
    c) nemá v buňce prakticky vyznam
    d) intra i extracelulárním
    b
  704. Na+ je iontem

    a) extracelulárním
    b) intracelulárním
    c) který uvnitř neuronu vyvolá akční potenciál
    d) intra i extracelulárním
    a, c
  705. mezi makroergické sloučeniny patří především

    a) glukózo-6-fosfát
    b) glykogen
    c) ATP
    d) nukleové kyseliny
    c
  706. při úplné oxidaci 1 molekuly glukózy může vzniknout přibližně

    a) 3 molekuly ATP
    b) 30 molekul ATP
    c) 300 molekul ATP
    d) více než 300 molekul ATP
    b
  707. přenašeče elektronů při aerobní respiraci jsou v buňkách eukaryot vestavěny do

    a) membrány mitochondií
    b) cytoplasmatické membrány
    c) jaderné membrány
    d) membrány endoplasmatické retikula
    a
  708. malé ionty a molekuly mohou být transportovány přes lipoproteinové membrány

    a) prostou difúzí
    b) zprostředkovanou difúzí
    c) pomocí přenašečů
    d) i proti koncentračnímu spádu
    a,b,c,d
  709. buňky se vzájemně rozeznávají na základě

    a) protilátek buněčné membrány
    b) antigenních vlastností buněčné membrány
    c) vlastností lipidové dvojvrstvy
    d) receptorů buněčného jádra
    b
  710. mikrotubuly a mikrofilamenta v eukaryotní buňce

    a) jsou složeny z bílkovinných molekul
    b) jsou souborem vláknitých struktur glykoproteinových a lipoproteinových
    c) se podílejí na průběhu mitózy
    d) se podílejí na průběhu meiózy
    a,c,d
  711. lyzogenní cyklus bakteriofága

    a) je typický pro mírné fágy
    b) je typický pro virulentní fágy
    c) je charakterizován vznikem profága
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,c
  712. v genetice bakterií označujeme pojeme

    a) tranformace vniknutí volné samostatné DNA do recipientní buňky
    b) transformace přestup plazmidu nesoucího informaci o resistenci k antibiotikům z buňky donorové do recipientní
    c) transdukce vniknutí volné samostatné molekuly DNA do recipientní buňky
    d) transdukce přestup konjugativního plazmidu z buňky donorové do recipientní
    a
  713. při transdukci u bakterií může být přenesen(a)

    a) jak fragment chromosomální tak plazmidové DNA
    b) pouze plazmidové DNA a nikoliv chromosomální
    c) pouze chromosomální DNA a nikoliv plazmidové
    d) pouze plazmidové RNA
    a
  714. kmeny bakterií produkující lidský inzulin

    a) byly získány genetickou modifikací
    b) byly vyšlechtěny řízenými mutacemi
    c) byly získány z přírodních mutant
    d) vznikly vnesením lidského genu, který byl naklonován v expresním vektoru
    a,d
  715. opakovaným příbuzenským křítením rostlin vznikají

    a) klony
    b) čisté linie
    c) kultivary
    d) pouze dominantní homozygoti
    b
  716. regenerace

    a) je obnova některých typů buněk množením
    b) je změna jednoho buněčného typu v jiný
    c) je schopnost oddělit část těla
    d) se účastní tkáňové kmenové buňky
    a,b,d
  717. u bakterií existuje

    a) parasexuální rekombinace
    b) rekombinace DNA obdobná crossing-overu
    c) přenos molekuly DNA bez kontaktu dvou bakterií
    d) pouze nepohlavní způsoby rozmnožování
    a,b,c
  718. plazmidy

    a) jsou vhodnými vektory při klonování lidské DNA
    b) mohou podmiňovat vznik odolnosti současně k několika různým antibiotikům
    c) mohou obsahovat cizorodou DNA
    d) zajišťují matroklinitu
    a,b,c
  719. plazmidy

    a) mohou být využity pro syntézu produktů cizích genů
    b) jsou využívány jako klonovací vektory
    c) izolovaná DNA plasmidu může být linearizovaná
    d) mají zásadní význam pro existenci bakterie
    a,b,c
  720. chromosomy prokaryot

    a) tvoří jedna molekula kruhové dvouvláknové DNA
    b) tvoří jedna molekula kruhové jednovláknové DNA
    c) jsou uloženy v prokaryotickém jádře (nukleoidu)
    d) jsou tvořeny cDNA
    a,c
  721. kmeny bakterií, produkující lidský růstový hormon

    a) mají rekombinantní plasmidovou DNA
    b) obsahují primární strukturu lidské DNA
    c) vznikly samovolně v bakteriálních koloniích
    d) jsou příkladem transformace bakteriální buňky lidskou DNA
    a,b,d
  722. diferenciace buněk

    a) souvisí s naprogramováním jaderného genomu
    b) závisí na postupné aktivaci nebo blokádě skupin genů
    c) je zahájena v zygotě
    d) je v dané buněčné linii stálá a dědičná
    a,b,d
  723. zárodečný vývoj závisí

    a) pouze na asynchronním dělení buněk
    b) na množství a způsobu uložení žloutkové rezervy
    c) přesunech buněčných komplexů
    d) na kaskádě induktivních dějů, na kerých se podílejí povrchové nebo signální molekuly
    b,c,d
  724. kmenové buňky

    a) jsou přítomné např.v epidermis nebo ve střevní výstelce
    b) jejich dceřiné buňky se mohou diferencovat
    c) embryonální jsou totipotentní
    d) se uplatňují při krvetvorbě
    a,b,c,d
  725. stárnutí je provázeno

    a) snižováním počtu vysoce diferencovaných buněk
    b) poškozováním mitochondriální DNA volnými radikály
    c) zvyšováním počtu mutací v buňkách
    d) zkracováním koncových úseků DNA lineárních chromosomů
    a,b,c,d
  726. prokaryota a eukaryota se liší

    a) ve struktuře DNA
    b) ve stavbě ribosomů
    c) v uspořádání vnitřního prostoru na kompartmenty
    d) tím, že prokaryota nerealizují autonomně překlad genetické informace do primární struktury proteinů
    a,b,c
  727. mezi vitamíny řadíme

    a) kyselinu listovou
    b) tokoferol, který působí jako antioxidant
    c) melanin
    d) kyselinu retinovou
    a,b
  728. Ras protein

    a) patří mezi G proteiny
    b) je prvním článkem proteinkinasové kaskády
    c) je aktivován transkripčním faktorem
    d) je tansportován do jádra
    a,b
  729. endoplasmatické retikulum

    a) rozlišuje hladké a hrubé
    b) se účastní proteosyntézy
    c) je síť membrán, kde může probíhat syntéza sacharidů
    d) obsahuje lysosomy
    a,b
  730. svalové buňky

    a) srdce obsahují vždy více jader
    b) v hladkém svalstvu jsou spojeny interkalárními disky
    c) vznikají v embryogenezi splynutím většího počtu buněk
    d) jsou příkladem soubuní
    c,d
  731. sekrece makromolekulárních látek v eukaryotických buňkách

    a) začíná biosyntézou proteinů a glykoproteinů v hladkém endoplasmatickém retikulu
    b) se uskutečňuje splýváním membrány sekrečních váčků s plasmatickou membránou
    c) vyžaduje vytřídění proteinů v cisterně Golgiho komplexu
    d) zahrnuje několik prostorově oddělených dějů
    b,c,d
  732. při sekreci nízkomolekulárních látek

    a) jsou ionty zpravidla přenášeny specifickými membránovými receptory
    b) sekrece probíhá aktivním transportem v plasmatické membráně
    c) dojde k odštěpení manózových zbytků
    d) se vždy uplatňují jen buňky specializovaných orgánů
    b
  733. na základě sekvence rRNA malých ribozomových podjednotek rozdělujeme buněčné živé soustavy

    a) na prokaryota a eukaryota
    b) do tří domén
    c) na bakterie, archea a eukarya
    d) na jednobuněčné a mnohobuněčné
    b,c
  734. mezi prokaryotické buňky řadíme

    a) viry
    b) archea
    c) bakterie
    d) krásnoočka (euglenozoa)
    b,c
  735. houby (fungi)

    a) jsou heterotrofní
    b) tělo tvoří stélka složená z hyf
    c) jsou vždy mnohobuněčné
    d) rozmnožují se výtrusy
    a,b,d
  736. říše houby (fungi) se liší od rostlin

    a) nepřítomností chloroplastů
    b) nepřítomností mitochondrií
    c) přítomností glykogenu a tuků jako zásobních látek
    d) přítomností chitinu v buněčných stěnách
    a,c,d
  737. viry

    a) jsou prokaryotní
    b) jsou nebuněčné živé soustavy
    c) jsou schopné samostatné translace
    d) v syntéze proteinů jsou závislé na hostitelských buňkách
    b,d
  738. mezi smrtelně jedovaté houby patří

    a) muchomůrka zelená (hlízovitá)
    b) závojenka olovená
    c) holubinka trávozelená
    d) pestřec
    a,b
  739. mezi jedovaté houby patří

    a) hřib kovář
    b) pavučinec plyšový
    c) muchomůrka zelená
    d) muchomůrka růžovka
    b,c
  740. archea na rozdíl od bakterií

    a) mají eukaryotní buňky
    b) mají odlišné složení buněčné stěny
    c) nejsou nikdy fototrofní
    d) některé rysy replikace, transkripce a translace jsou společné s doménou Eukarya
    b,c,d
  741. doména Eukarya

    a) má buňky s jádrem ohraničeným jadernou membránou
    b) má jádro dělící se mitoticky
    c) má v buňkách mitochondrie a u některých zástupců plastidy
    d) podle současných poznatků se dělí na 5 říší (prvoci, chromist, rostliny, houby, živočichové)
    a,b,c,d
  742. mezi výtrusovce (sporozoa) patří

    a) toxiplasma
    b) kokcidie jaterní
    c) zimnička (plasmodium)
    d) měňavka úplavičná
    a,b,c
  743. krásnoočka (euglenozoa)

    a) mají všichni chloroplasty
    b) mají chloroplasty získané sekundární endosymbiozou
    c) mají světločivnou organelu (stigma)
    d) zahrnují významné parazity člověka
    b,c
  744. bičíkovci (mastigophora)

    a) živí se heterotrofně
    b) mohou příjmat potravu osmoticky
    c) někteří jsou schopni fagocytózy
    d) jsou mezi nimi paraziti a symbionti
    a,b,c,d
  745. kořenonožci (rhizopoda)

    a) tvoří panožky sloužící k pohybu a fagocytóze
    b) někteří mají schránky
    c) žijí všichni volně
    d) někteří žijí paraziticky
    a,b,d
  746. nálevníci (ciliophora)

    a) pohybují se pomocí brv
    b) jsou všichni volně pohybliví, nepřisedlí
    c) nejsou mezi nimi paraziti ani symbionti
    d) množí se pohlavně i nepohlavně
    a,d
  747. mezi bičíkovce (mastigophora) patří

    a) měňavka úplavičná
    b) lamblie střevní
    c) trypanosoma spavičná
    d) krásnoočko (euglena)
    b,c
  748. lamblie střevní

    a) patří mezi kořenonožce
    b) patří mezi bičíkovce
    c) vyvolává střevní onemocnění u dětí
    d) je střevním symbiontem
    b,c
  749. vločkovci (placozoa)

    a) mají paprsčitě souměrné tělo
    b) mají nesouměrné tělo
    c) mají dvě vrstvy buněk
    d) jsou nejjednodušším typem skupiny Metazoa
    b,c,d
  750. nadřazenou  kategorií je

    a) rod nad čeledí
    b) řád nad třídou
    c) čeleď nad rodem
    d) třída nad rádem
    c,d
  751. mezi provoústé (protostomia) patří

    a) ploštěnci (plathelminthes)
    b) měkkýši (mollusca)
    c) strunatci (chordota)
    d) členovci (arthropoda)
    a,b,d
  752. mezi prvoústé (protostomia) patří

    a) ploštěnci (plathelminthes)
    b) ostnokožci (echinodermata)
    c) hmyz (insecta)
    d) kroužkovci (annelida)
    a,c,d
  753. mezi hlístice (nematoda) patří

    a) motolice
    b) háďatko řepné
    c) škrkavka
    d) tasemnice
    b,c
  754. mezi hlísty ( nemathelminthes) patří

    a) škrkavka
    b) roup
    c) krevnička močová
    d) vlasovec mízní
    a,b,d
  755. houby (porifera)

    a) se živí mikroskopickou potrevou
    b) zabíjejí kořist žahavými buňkami
    c) pohlcují potravu pomocí límečkových buněk
    d) mají difúzní nervovou soustavu
    a,c
  756. tasemnice (cestoda)

    a) přijímají potravu celým povrchem těla
    b) mají gastrovaskulární soustavu
    c) nemají trávicí soustavu
    d) mají coelom
    a,c
  757. krevnička močová (schistosoma haematobium)

    a) patří mezi motolice
    b) patří mezi tasemnice
    c) vyvolává u člověka bilharziózu
    d) vyskytuje se i na našem území
    a,c
  758. trypanozoma spavičná (trypanosoma gambience)

    a) způsobuje rozpad červených krvinek savců
    b) je parazitující prvok přenášený na člověka hmyzem
    c) vyvolává spavou nemoc často končící smrtí
    d) patří mezi bičíkovce (mastigophora)
    b,c,d
  759. bičenka poševní (trichomonas vaginalis)

    a) má výraznou rodozměnu
    b) je lidským parazitem
    c) má mezihostitele několika živočišných druhů
    d) infekce může u těhotných vyvolat potrat
    b,d
  760. toxoplasma

    a) patří mezi bičíkovce
    b) je parazitem střídajícím hostitele
    c) je nebezpečná pro vývoj lidské plodu
    d) vyvolává spavou nemoc
    b,c
  761. žahavci

    a) mají tělo tvořené ektodermem a entodermem, mezi nimiž je mezoglea
    b) mají trávicí dutinu typu láčky
    c) někteří mají komorové oči
    d) u někteřých skupin se v životním cyklu střídá stádium polypa a medúzy
    a,b,d
  762. nezmar

    a) nemá stádium medúzy
    b) má žahavé buňky
    c) množí se pučením
    d) množí se pouze nepohlavně
    a,b,c
  763. houby (porifera) se mohou rozmnožovat

    a) výhradně nepohlavně
    b) pučením
    c) přes stádium pohyblivé larvy
    d) tvorbou gemulí
    b,c,d
  764. medúzovci (scyphozoa)

    a) žijí dravě
    b) mají gastrovaskulární soustavu
    c) mají statokinetické a světločivné smyslové orgány
    d) některé druhy mají toxiny smrtelně nebezpečné pro člověka
    a,b,c,d
  765. korálnatci (anthozoa)

    a) mají v životním cyklu stádium medúzy
    b) jsou všichni trvale přisedlí
    c) žijí pouze v moři
    d) zahrnují korály a sasanky
    c,d
  766. houby (porifera)

    a) netvoří pravé tkáně
    b) nemají pevnou symetrii
    c) žijí po celý život přisedle
    d) jsou výlučně mořští živočichové
    a,b
  767. tělo hub (porifera) je tvořeno

    a) povrchovou a vnitřní vrstvou buněk, mezi nimiž je vrstva mezogley
    b) ektodermem, entodermem a mezodermem
    c) jednou vrstvou buněk různě diferencovaných
    d) křemičitou schránkou vyplněnou nediferencovanými buňkami
    a
  768. žahavci (cnidaria) mají tělní organizaci na úrovni

    a) moruly
    b) gastruly
    c) blastuly
    d) gemuly
    b
  769. říše rostliny (plantae)

    a) jsou převážně fotoautotrofní
    b) mají chloroplasty s dvojitou membránou uložené volně v cytoplazmě
    c) zásobní látkou je škrob
    d) všichni zástupci mají tělo rozčleněné na kořen, stonek a listy
    a,b,c
  770. sinice (cyanobakteria)

    a) mají prokaryotní buňky
    b) patří mezi gramnegativní bakterie
    c) jsou vždy jednobuněčné
    d) mohou tvořit vícebuněčná vlákna
    a,b,d
  771. sinice (cyanobakteria)

    a) jsou fotoautotrofní
    b) obsahují stejné asymilační pigmenty jako zelené rostliny
    c) obsahují chlorofyl α a fykobiliproteiny
    d) některé druhy tvoří při přemnožení tzv.vodní květ
    a,c,d
  772. houby vřeckovýtrusé (ascomycetes)

    a) se rozmnožují pohlavně askosporami
    b) se rozmnožují nepohlavně konidiemi
    c) jsou po celý život diploidní
    d) zástupcem je štětičkovec (penicillium),  kropidlák (aspergillus) a paličkovice nachová (claviceps purpurea)
    a,b,d
  773. zygomycety (zygomycetes)

    a) jsou většinou saprofytní
    b) zástupcem je např.plíseň hlavičková (mucor mucedo)
    c) množí se jen pohlavně
    d) pohlavní rozmnožování zahrnuje splývání haploidních mycelií dvou různých jedinců
    a,b,d
  774. mezi houby stopkovýtrusé (basidiomycota) patří

    a) holubinka trávozelená
    b) rez travní obilná
    c) hřib smrkový
    d) plíseň hlavičková
    a,b,c
  775. štětičkovec (penicillium notatum)

    a) je houba vřeckovýtrusá (ascomycetes)
    b) je může množit konidiemi
    c) je důležitý pro výrobu antibiotik
    d) je důležitý pro výrobu alkaloidů
    a,b,c
  776. námel

    a) vzniká přeměnou semeníku druhů lipnicovitých působením podhoubí paličkovice nachové
    b) obsahuje jedovaté alkaloidy
    c) vyžaduje mezihostitele
    d) jeho původce patří mezi houby stopkovýtrusé (basidiomycota)
    a,b
  777. lišejníky (lichenes) mohou vznikat symbiózou

    a) houby a řasy
    b) houby a sinice
    c) houby a mechorostu
    d) houby a vyšší rostliny
    a,b
  778. mikrosporidie (microsporidia)

    a) jsou jednobuněčné
    b) jsou nitrobuněčnými parazity hmyzu, ryb i člověka
    c) tvoří spóry s chitinózní stěnou a pólovým vláknem
    d) podle současných vědomostí patří mezi houby (fungi)
    a,b,c,d
  779. houby působí v přírodě jako

    a) destruenti
    b) saprofyti
    c) paraziti
    d) symbionti
    a,b,c,d
  780. jako mykorhiza se označuje

    a) symbióza houby s řasou
    b) symbióza houby se sinicí
    c) symbióza houby s cévnatou rostlinou
    d) napadení kořenů cévnaté rostliny parazitickou houbou
    c
  781. kvasinka pivní

    a) patří mezi vřeckovýtrusé houby (ascomycota)
    b) množí se výhradně nepohlavně, a to pučením
    c) obsahuje vitamíny skupiny B
    d) rozkládá cukry na alkohol a oxid uhličitý
    a,c,d
  782. rez travní

    a) patří mezi basidiomycota
    b) nemůže vytvářet podhoubí mimo těl hostitele
    c) potřebuje k vývoji dva hostitele
    d) vytváří plodnice
    a,b,c
  783. vyšší rostliny (cormophytae)

    a) jsou až na výjimky fotoautotrofní
    b) mají chlorofyl a a b
    c) mají otevřenou mitózu
    d) v životním cyklu převládá diploidní fáze s tělem rozlišeným na kořen, stonek a listy
    a,b,c,d
  784. výtrusovci (sporozoa)

    a) zahrnují volně žijící druhy i parazity
    b) jsou výhradně paraziti
    c) životní cyklus se často vyznačuje metagenezí
    d) u některých druhů dochází ke střídání hostitiele
    b,c,d
  785. měňavka úplavičná (entamoeba histolytica)

    a) způsobuje těžké střevní onemocnění
    b) je přenášena krev sajícím hmyzem
    c) šíří se cystami odcházejícími se stolicí
    d) rozrušuje enzymaticky střevní sliznici
    a,c,d
  786. původce malárie - zimnička (plasmodium)

    a) je prvok, jehož nepohlavní část rozmnožování probíhá v trávicím traktu komára Anopheles a pohlavní část rozmnožování se děje v lidských krvinkách
    b) je prvok, jehož pohlavní rozmnožování je podmíněno přítomnosti lidského hemoglobinu
    c) se rozmnožuje pouze nepohlavně
    d) je cizopasný prvok množící se pohlavně i nepohlavně
    d
  787. u krvinkovek (plasmodium)

    a) část jejich vývoje probíhá mimo hostitele (volně)
    b) nacházíme metagenesu
    c) je pouze jeden hostitel
    d) se vytvářejí panožky
    b
  788. krvinkovka (plasmodium) se rozmnožuje

    a) střídá nepohlavní způsob rozmnožování s pohlavním
    b) pouze pohlavně
    c) pouze nepohlavně
    d) pučením
    a
  789. krvinkovky (plasmodium) prodělávají vývoj

    a) v červených krvinkách člověka a v těle komára rodu Anopheles
    b) v červených krvinkách člověka a v těle mouchy tsetse
    c) pouze v červených krvinkách člověka
    d) pouze v bílých krvinkách člověka
    a
  790. kokcidie (coccidia)

    a) cizopasí uvnitř buněk obratlovců
    b) mají pohybové orgány
    c) přenáší komár rodu Anopheles
    d) žijí v symbiose s obratlovci
    a
  791. tasemnice bezbranná (taeniarhynchus saginatus)

    a) cizopasí jako dospělec ve střevě člověka
    b) množí se nepohlavně
    c) jejím mezihostitelem je hovězí dobytek
    d) mezihostitelem je prase domácí
    a,c
  792. měchožil zhoubný (echinoccoocus granulosos)

    a) patří mezi prvoky
    b) patří mezi ploštěnce
    c) jako dospělec žije ve střevě např.psa nebo kočky
    d) jako boubel se může vyvíjet v různých orgánech člověka a vážně ohrozit jeho život
    b,c,d
  793. členovci (arthropoda)

    a) se liší od kroužkovců (annelida) heteronomním článkováním
    b) zahrnují podkrmeny trojlaločnatci, klepítkatci, korýši a vzdušnicovci
    c) mají cévní soustavu uzavřenou
    d) mají povrch těla krytý kutikulou
    a,b,d
  794. motolice jaterní (fasciola hepatica)

    a) cizopasí u přežvýkavců, vzácně u člověka
    b) má ústní a břišní přísavku
    c) má za mezihostitele bahnatku malou
    d) má za mezihostitele škebli rybničnou
    a,b,c
  795. motolice (trematoda)

    a) patří mezi hlísty
    b) patří mezi ploštěnce
    c) mají trávicí soustavu podobnou ploštěnkám
    d) nemají trávicí soustavu, přijímají živiny povrchem těla
    b,c
  796. hlístice (nematoda)

    a) mají trávicí soustavu končící slepě
    b) se množí pohlavně i nepohlavně
    c) mají vytvořenou cévní soustavu
    d) mají pseudocoel
    d
  797. roup dětský (enterobius vermicularis)

    a) parazituje ve střevě člověka
    b) je velmi běžný v dětské populaci
    c) se k člověku nejčastěji dostává přes domácí zvířata jako mezihostitele
    d) dosahuje velikosti zhruba 20-40 cm
    a,b
  798. škrkavka dětská

    a) parazituje v dospělosti ve střevě člověka
    b) mezihostitelem je prase domácí
    c) má v dospělosti velikost 8-12 mm
    d) má  velikost až  40 cm
    a,d
  799. vlasovec mízní (vouchereria bancrofti)

    a) parazituje v cévních svazcích vyšších rostlin
    b) působí elefantiázu u člověka
    c) vyskytuje se běžně na našem území
    d) má za mezihostitele komára
    b,d
  800. škrkavka dětská (ascaris lumbricoides) jako lidský parazit se na člověka přenáší

    a) vajíčky na zelenině nebo ovoci
    b) ze skodu nedovařeným masem
    c) z vepřového masa
    d) z koček
    a
  801. háďatka (druhy rodu heterodera)

    a) patří mezi hlístice (nematoda)
    b) parazitují ve střevě u dětí
    c) žijí pouze ve vodě
    d) zahrnují důležité škůdce hospodářských plodin
    a,d
  802. nahosemenné (gymnospermické rostliny)

    a) mají vajíčka v semeníku
    b) mají vajíčka na okraji plodolistu (semenných šupin)
    c) vytvářejí květ
    d) patří k nim cykasy, jinany, jehličnany
    b,d
  803. krytosemenné (angiospermické rostliny)

    a) tvoří květ
    b) vajíčka jsou uzavřena v semeníku
    c) zahrnují třídy magnoliopsida, rosopsida, liliopsida
    d) zahrnují dvouděložné i jednoděložné rostliny
    a,b,c,d
  804. ploštěnci (plathelminthes) jsou živočichové

    a) s dvoustrannou tělesnou souměrností
    b) patřící mezi diblastica
    c) e schizocoelním typem tělesné dutiny
    d) patřící mezi prvoústé (protostomia)
    a,c,d
  805. kroužkovci (annelida) mají

    a) homonomní článkování
    b) heteronomní článkování
    c) v každém článku jeden pár metanefridií
    d) povrch těla krytý kutikulou
    a,c,d
  806. svalovec stočený (trichinella spiralis)

    a) patří mezi tasemnice
    b) v dospělosti žije v těnkém stěvě
    c) má larvy, které se zapouzdřují ve svalech
    d) parazituje i u člověka
    b,c,d
  807. u kroužkovců nacházíme

    a) coelom
    b) pseudocoel
    c) mixocoel
    d) schizocoel
    a
  808. nervová soustava u kroužkovců je

    a) difúzní
    b) otevřená
    c) trubicová
    d) žebříčková
    d
  809. mnohoštětinatci (polychaeta)

    a) dýchají žábrami
    b) mají po stranách těla nečlánkované přívěsky (parapodia)
    c) mají článkované přívěsky
    d) vyvíjejí se přes larvu zvanou trochophora
    a,b,d
  810. vylučovacím orgánem kroužkovců jsou

    a) protonefridie
    b) metanefridie
    c) malpighické trubice
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  811. protonefridie nacházíme u

    a) ploštěnců (plathelminthes)
    b) hub (porifera)
    c) hlístic (nematoda)
    d) kroužkovců (annelida)
    a,c
  812. blechy (siphonaptera)

    a) patří mezi hmyz s proměnou dokonalou
    b) jsou druhotně bezkřídlé
    c) sají krev savců a ptáků
    d) zahrnují druhy přenášející původce moru
    a,b,c,d
  813. nervová soustava u ploštěnců (plathelminthes)

    a) ještě neexistuje
    b) je difúzní
    c) je trubicová
    d) je tvořena objícnovým gangliem a podélnými pruhy bez ganglií
    d
  814. u ploštěnců (plathelminthes) nacházíme

    a) trávicí soustavu s jediným otvorem pro příjem i vyvrhování
    b) protonefridie
    c) coelom
    d) většinou oba typy pohlavních orgánů (hermafroditi)
    a,b,d
  815. vylučovací soutava ploštěnců je tvořena

    a) malpighickými trubicemi
    b) soustavou centralizovaných pulzujících vakuol
    c) kanálky ústícími na povrch těla, s plaménkovou buňkou na vnitřním konci
    d) orgány typu protonefridií
    c,d
  816. mezi organely nálevníků (ciliophora) patří

    a) buněčná ústa, potravní vakuola a buněčná řiť
    b) apikální komplex
    c) pulzující vakuola
    d) makronukleus a mikronukleus
    a,c,d
  817. mezoglea živočišných hub (porifera) obsahuje

    a) jehlice tvořené CaCO3, SiO2, nebo sponginovou síť
    b) nervové buňky
    c) archeocyty
    d) svalové buňky
    a,c
  818. nervová soustava žahavců (cnidaria)

    a) má jednu centrální nervovou uzlinu
    b) má difúzní charakter se dvěma centrálními nervovými uzlinami u přijímacího a vyvrchovacího otvoru
    c) je typem difúzní - rozptýlené nervové soustavy
    d) je radiální
    c
  819. cévní soustava u krouškovců (annelida)

    a) není vytvořena
    b) je otevřená
    c) je uzavřená
    d) je propojena s tělní dutinou
    c
  820. máloštětinatci (oligochaeta) dýchají

    a) žábrami
    b) plícemi
    c) celým povrchem těla
    d) parapodiemi
    c
  821. vyšší rostliny (cormophytae) zahrnují

    a) kapraďorasty
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) nahosemenné rostliny
    d) krytosemenné rostliny
    a,c,d
  822. žížala (lumbricus)

    a) patří mezi máloštětinatce (oligochaeta)
    b) je odděleného pohlaví (gonochorista)
    c) cévní soustava je tvořena hřbetní a břišní cévou a spojkami
    d) má jako krevní barvivo hemoglobin
    a,c,d
  823. měkkýši (mollusca)

    a) mají coelom
    b) vylučují nefridiemi
    c) mají všichni uzavřenou cévní soustavu
    d) množí se pohlavně i nepohlavně
    a,b
  824. škeble rybničná (anodonta cygnea)

    a) má na začátku trávicího ústrojí radulu sloužící ke strouhání potravy
    b) vyvíjí se přes larvu, která parazituje na rybách
    c) dýchá žábrami
    d) je v dospělosti připevněná k podkladu byssovými vlákny
    b,c
  825. plži (gastropoda)

    a) dýchají žábrami nebo plicním vakem
    b) mají všichni vytvořenou schránku (ulitu)
    c) jejich noha je tvořena hladkou svalovinou
    d) nervová soustava je tvořena několika páry ganglií
    a,c,d
  826. hlemýžď zahradní (helix pomatia)

    a) má vytvořenou radulu
    b) má jeden pár tykadel
    c) má pohárkové oči
    d) je hermafrodit s nepřímým vývojem
    a,c
  827. hlavonožci (cephalopoda)

    a) jsou odděleného pohlaví
    b) mají trubicovou nervovou soustavu
    c) dýchají žábrami
    d) mají komorové oči podobné očím obratlovců
    a,c,d
  828. končetiny členovců (arthropoda) jsou

    a) článkované
    b) celistvé
    c) v podobě párovitých nečlánkovaných výrůstků (parapodií)
    d) panožky (pseudopodie)
    a
  829. členovci (arthropoda) mají

    a) homonomní segmentaci
    b) heteronomní segmentaci
    c) článkované končetiny
    d) nečlánkované končetiny
    b,c
  830. cévní soustava členovců (arthropoda)

    a) je otevřená
    b) je uzavřená
    c) má trubicovité srdce na hřbetní straně těla
    d) má centrum v břišní cévě
    a,c
  831. nervová soustava členovců (arthropoda)

    a) je žebříčková
    b) je difúzní
    c) je rozptýlená
    d) má ganglia, která v jednotlivých článcích mohou splývat
    a,d
  832. kutikula členovců (arthropoda)

    a) obsahuje chitin
    b) se tvoří pouze u dospělců, protože brání růstu
    c) je pouze na povrchu těla
    d) vystýlá například vzdušnice
    a,d
  833. řád roztoči (acari) patří mezi

    a) klepítkatce (chelicerata)
    b) pavoukovce (arachnida)
    c) vzdušnicovce (tracheata)
    d) hmyz (insecta)
    a,b
  834. mezi hmyz s proměnou dokonalou patří

    a) jepice
    b) mravenci
    c) škvoři
    d) kobylky
    b
  835. mezi hmyz s proměnou nedokonalou patří

    a) švábi
    b) včely
    c) lumci
    d) blechy
    a
  836. buchanky (copepoda)

    a) jsou korýši tvořící součást zooplanktonu
    b) mají jednoduché oči
    c) dýchají celým povrchem těla
    d) jsou mezihostiteli motolice jaterní
    a,b,c
  837. mezi pavoukovce (arachnida) patří

    a) sekáči
    b) roztoči
    c) štíři
    d) štírci
    a,b,c,d
  838. štíři (scorpionida)

    a) mají tělo členěné na hlavohruď a zadeček
    b) mají jedovou žlázu ústící na chelicerách
    c) mají jedovou žlázu ústící na zadečku
    d) někteří jsou nebezpeční pro člověka
    a,c,d
  839. vzdušnicovci (tracheata) zahrnují např.

    a) stonožky (chilopoda)
    b) mnohonožky (diplopoda)
    c) pavoukovce (arachnida)
    d) hmyz (insecta)
    a,b,d
  840. pavouci (arachnida)

    a) mají osm kráčivých nohou
    b) mají na hlavohrudi jednoduché oči
    c) se množí partenogeneticky
    d) některé z našich druhů jsou nebezpečné pro člověka
    a,b
  841. pavouci (arachnida)

    a) dýchají vzdušnými vady a vzdušnicemi
    b) mají složené oči
    c) mají chelicery s vyústěním jedových žláz
    d) využívají mimotělního trávení
    a,c,d
  842. zákožka svrabová (sarcoptes scabiei)

    a) patří mezi roztoče
    b) patří mezi pavoukovce
    c) přenáší původce borreliózy
    d) vyvolává u člověka onemocnění kůže (svrab)
    a,b,d
  843. klíště (ixodes ricinus)

    a) přenáší encefalitidu (zánět mozku)
    b) způsobuje svrab
    c) přenáší lymskou borreliózu
    dú přenáší skvrnitý tyfus
    a,c
  844. korýši (crustacea)

    a) dýchají většinou žábrami
    b) mají dva páry tykadel
    c) mají původně dvouvětevné končetiny
    d) mají pouze jednoduché oči
    a,b,c
  845. mezi korýše (crustacea) patří

    a) rak říční
    b) humr
    c) kapřivec
    d) blešivec
    a,b,c,d
  846. vzdušnicovci (tracheata) dýchají

    a) trubicovitými vzdušnicemi
    b) plicním vakem
    c) celým povrchem těla
    d) celým povrchem těla a plicním vakem
    a
  847. hmyz s proměnou dokonalou

    a) má larvy značné odlišné od dospělců
    b) má larvy s viditelnými základy křídel
    c) má klidové stádium (kuklu)
    d) zahrnuje většinu hmyzu
    a,c,d
  848. štěnice domácí (cimex lectuarius)

    a) patří mezi ploštice (heteroptera)
    b) má nedokonaou proměnu
    c) je krevsajícím ektoparazitem člověka
    d) může přenášet původce skvrnitého tyfu
    a,b,c
  849. mezi blanokřídlé (hymenoptera) patří

    a) mravenec
    b) mravkolev
    c) moucha domácí
    d) vážka
    a
  850. druhotná tělní dutina u členovců (arthropoda)

    a) vůbec nevzniká
    b) se zakládá jen embryonálně a později splývá s prvotní tělní dutinou
    c) se vytváří zž těsně před dosažením pohlavní dospělosti
    d) se vytváří pouze v okolí vylučovacích orgánů
    b
  851. členovci (arthropoda) mohou dýchat

    a) žábrami
    b) plicními vaky
    c) vzdušnicemi
    d) celým povrchem těla
    a,b,c,d
  852. roztoči (acari)

    a) mají redukovanou cévní a dýchací soustavu
    b) mají nervovou soustavu splývající do jednoho ganglia
    c) zahrnují významné škodce rostlin a parazity teplokrevných živočichů
    d) patří k nim svilušky, klíšťata, sekáči, zákožkovci
    a,b,c
  853. u členovců (arthropoda) slouží k vylučování

    a) malpighické trubice
    b) protonefridie
    c) antenální žlázy
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,c
  854. veš dětská (pediculus capitis)

    a) patří mezi hmyz s proměnou nedokonalou
    b) je druhotně bezkřídlá
    c) je běžným krev sajícím ektoparazitem člověka
    d) může přenášet původce skvrnitého tyfu
    a,b,c
  855. hmyz s nedokonalou proměnou

    a) je hmyz, v jehož individuálním vývoji se vyskytují kukly
    b) je hmyz v jehož vývoji schází stádium vajíčka
    c) je hmyz, z jehož vajíček se líhnou nymfy nebo najády podobné dospělcům
    d) zahrnuje vši a blechy
    c
  856. perloočky (cladocera)

    a) mají složené oči
    b) se pohybují pomocí dvouvětevných tykadel
    c) se mohou množit partenogeneticky
    d) zahrnují parazity ryb
    a,b,c
  857. hmyz (insecta) má

    a) dva páry tykadel
    b) tři páry nohou
    c) s výjimkou bezkřídlých původně dva páry křídel
    d) příčně pruhované svaly
    b,c,d
  858. latimérie (latimeria chalumnae)

    a) patří mezi ryby dvojdyšné (dipnoi)
    b) patří mezi ryby lalokoploutvé (coelacanthiformes)
    c) má párové ploutve schopné podpírat tělo
    d) dýchá plicními vaky
    b,c
  859. pláštěnci (tunicata) patří mezi

    a) strunatce
    b) ostnokožce
    c) bezlebečné
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  860. pláštěnci (tunicata)

    a) mají otevřenou cévní soustavu nebo cévní soustava zcela chybí
    b) mají uzavřenou cévní soustavu
    c) jsou výhradně mořští živočichové
    d) mají chordu a nervovou trubici pouze v ocasní části těla
    a,c,d
  861. mezi pláštěnce (tunicata) patří

    a) sumky
    b) kopinatci
    c) salpy
    d) bezlebeční
    a,c
  862. dvojdyšní (dipnoi)

    a) patří do linie ryb vedoucí ke čtyřnožcům
    b) patří k nim bahník (rod protopterus)
    c) nemají žábry
    d) mají plicní vaky jako přídatný dýchací orgán
    a,b,d
  863. ostnokožci (echinokdermata)

    a) jsou většinou paprsčitě souměrní
    b) mají systém vodních cév (ambulakrální soustavu)
    c) mají vysokou regenerační schopnost
    d) mají trubicovou nervovou soustavu
    a,b,c
  864. strunatci (chordata) mají

    a) nervovou trubici uloženou nad chordou dorsalis
    b) nervovou soustavu gangliovou
    c) nervovou trubici uloženou pod chordou dorsalis
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  865. strunatci (chordata) mají

    a) trubicovou nervovou soustavu vznikající z prvostřeva
    b) trubicovou nervovou soustavu vznikající z ektodermu
    c) chordu dorsalis vznikající z ektodermu
    d) párově žaberní štěrbiny prolomené z hltanu
    b,d
  866. mezi bezlebečné (cephalochordata) patří

    a) salpy
    b) sumky
    c) kopinatci
    d) mihule
    c
  867. bezlebeční (cephalochordata) mají

    a) po celý život chordu dorsalis
    b) po celý život trubicovou nervovou soustavu
    c) chordu dorsalis pouze v embryonálním období
    d) uzavřený krevní oběh bez srdce
    a,b,d
  868. bezčelistnatci (agnatha) patří mezi

    a) druhoústé
    b) bezlebečné
    c) obratlovce
    d) prvoústé
    a,c
  869. mihule potoční

    a) má chordu dorsalis zachovanou po celý život
    b) má párové končetiny
    c) má nepřímý vývoj
    d) patří mezi bezčelistnatce (agnatha)
    a,c,d
  870. žraloci mají vnitřní kostru

    a) kostěnou
    b) chrupavčitou
    c) tvořenou chitinem
    d) tvořenou dentinem
    b
  871. kapr obecný (cyprinus carpio) má

    a) srdce s jednou komorou a dvěma předsíněmi
    b) srdce s jednou komorou a jednou předsíní
    c) plakoidní šupiny
    d) cykloidní šupiny
    b,d
  872. mezi bezčelistnatce (agnatha) patří

    a) rejnok
    b) mihule
    c) kopinatec
    d) vršenka
    b
  873. mezi paryby (chondrichthyes) patří

    a) žralok
    b) rejnok
    c) jeseter
    d) úhoř
    a,b
  874. v srdci ryby

    a) je krev okysličená
    b) je krev odkysličená
    c) se mísí krev odkysličená a okysličená
    d) je krev teplejší než je tělesná teplota
    b
  875. dýchání obojživelníků (amphibia)

    a) se děje u larev žábrami
    b) se děje u larev plícemi
    c) se děje u dospělých většinou plícemi
    d) má ve všech vývojových stádiích významný podíl kožního dýchání
    a,c,d
  876. ocasatí obojživelníci (caudata) jsou

    a) mloci
    b) ještěrky
    c) krokodýli
    d) želvy
    a
  877. plazi (reptilia)

    a) neudržují stáloutělesnou teplotu
    b) mají srdce složené ze dvou částí
    c) udržují stálou tělesnou teplotu
    d) patří mezi prvoústé
    a
  878. žáby (anura) mají

    a) lebku připojenou k páteři dvěma kloubními hrboly
    b) lebku připojenou k páteři jedním kloubním hrbolem
    c) hrudní kost
    d) střední ucho s jednou sluchovou kůstkou
    a,c,d
  879. krevní oběh obojživelníků (amphibia) je

    a) dvojí - tělní a plicní
    b) pouze velký
    c) pouze malý
    d) jednoduchý
    a
  880. plazi (reptilia)

    a) mají lebku připojenou k páteři jednímu kloubem
    b) všichni dýchají plícemi
    c) mají jednu srdeční komoru obsahující pouze odkysličenou krev
    d) někteří kladou vejce do vody
    a,b
  881. do třídy plazi (reptilia) patří řád

    a) mloci (salamandridae)
    b) haterie (rhynchocephalia)
    c) šupinatí (squamata)
    d) želvy (testudines)
    b,c,d
  882. hadi (serpentes)

    a) mají žebra na většině obratlů
    b) mají redukované oba páry končetin
    c) mají významné kožní dýchání
    d) jsou u nás zastoupeni např. zmijí obecnou, užovkou obojkatou a slepýšem křehkým
    a,b
  883. krokodýli (crocodilia)

    a) nemají bránici
    b) mají zuby vklíněny v jamkách (alveolách)
    c) mají temenní oko
    d) mají srdce rozděleno na jednu předsíň a dvě komory
    b
  884. ptáci (aves) mají

    a) vždy 7 krčních obratlů
    b) dlouhé kosti duté
    c) hrudní kost vybíhající v hřeben
    d) čtyřprsté přední končetiny
    b,c
  885. amnion je

    a) vnitřní zárodečný obal
    b) vnější zárodečný obal
    c) vnitřní zárodečný list
    d) vnější zárodečný list
    a
  886. z entodermu (vnitřního zárodečného listu) u obratlovců vzniká

    a) trávicí soustava
    b) nervová soustava
    c) vylučovací soustava
    d) svalová soustava
    a
  887. kost krkavčí u ptáků (aves)

    a) je malá
    b) je mohutně vyvinuta
    c) vůbec se nevyvíjí
    d) srůstá s žebry
    b
  888. ptáci (aves) mají žaludek

    a) jednoduchý
    b) dvoudílný
    c) třídílný
    d) čtyřdílný
    b
  889. kloaka

    a) je společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy
    b) je samčí pohlavní žláza
    c) se nachází u ptáků
    d) má význam pro výživu ptačích zárodků
    a,c
  890. kloaka se nachází u

    a) ptáků
    b) žraloků
    c) ptakořitních
    d) plazů
    a,b,c,d
  891. vzdušné vaky nacházíme u

    a) letounů
    b) ryb
    c) vzdušnicovců
    d) ptáků
    d
  892. mezi prvoústé (protostomia) řadíme

    a) měkkýše
    b) členovce
    c) ostnokožce
    d) pláštěnce
    a,b
  893. vačnatí (metatheria)

    a) mají nedokonalou placentu
    b) rodí dokonale vyvinutá mláďata
    c) žijí v Austrálii a v Americe
    d) patří mezi ně klokani, koaly, ježury
    a,c
  894. červené krvinky savců (mammalia)

    a) mají jádra kulatá
    b) mají jádra laločnatá
    c) mají jádra piškotovitá
    d) jsou bezjaderné
    d
  895. kytovci (cetacea)

    a) dýchají plícemi
    b) dýchají plicními vaky
    c) živí se výhradně dravě
    d) mají extrémně redukované zadní končetiny
    a,d
  896. tři sluchové kůstky ve středním uchu mají

    a) obojživelníci
    b) plazi
    c) ptáci
    d) savci
    d
  897. mezi zárodečné obaly savců patří

    a) entoderm
    b) amnion
    c) ektoderm
    d) mezoderm
    b
  898. mezi nidikolní (krmivé) ptáky patří

    a) kur domácí
    b) poštolka
    c) sýkory
    d) holub
    b,c,d
  899. mezi stěhovavé ptáky patří

    a) rorýs
    b) sýkora
    c) dlask
    d) čáp
    a,d
  900. mezi nidifugní (nekrmivé) ptáky patří

    a) husa
    b) holub
    c) vrabec
    d) kukačka
    a
  901. do ptačího nadřádu létaví (neognathae) patří

    a) tučňák
    b) ledňáček
    c) kasuár
    d) kachna
    a,b,d
  902. plíce ptáků (aves)

    a) tvoří plicní sklípky
    b) vybíhají do vzdušných vaků
    c) při dýchání podstatně mění svůj objem
    d) jsou přiorstlé ke stěně hrudní dutiny
    b,d
  903. vejcorodí (prototheria) jsou rozšíření

    a) jen v Austrálii a na okolních ostrovech
    b) jen v Asii
    c) na celém světě
    d) hlavně v Jižní Americe
    a
  904. ptakopysk (ornithorhynchus anatinus)

    a) patří mezi vačnatce
    b) má zobákovité čelisti bez zubů
    c) klade vejce
    d) živí mláďata mateřským mlékem
    b,c,d
  905. mezi hmyzožravce (insectivora) patří

    a) ježek
    b) mravenečník
    c) netopýř
    d) krtek
    a,d
  906. hlodavci (rodentia)

    a) mají řezáky přeměněné na hlodávky
    b) živí se většinou rostlinnou potravou
    c) náš největší hlodavec je bobr
    d) další zástupci jsou např.plšík lískový, hraboš polní, myš domácí
    a,b,c,d
  907. mezi kytovce (cetacea) patří

    a) lachtan
    b) tuleň
    c) kosatka
    d) delfín
    c,d
  908. prežvýkaví sudokopytníci (artiodactyla) mají žaludek složen ze

    a) dvou dílů
    b) tří dílů
    c) čtyř dílů
    d) pěti dílů
    c
  909. mezi naše přežvýkavé sudokopytníky (artiodactyla) patří

    a) kráva
    b) jelen
    c) prase divoké
    d) srnec
    a, b,d
  910. reduchy (rhodophyta)

    a) patří mezi zelené rostliny (viridiplantae)
    b) patří do podříše rostlin Biliphyta
    c) obsahují fykobiliny
    d) jsou zdrojem agaru
    b,c,d
  911. mihule potoční (lampetra planeri) má

    a) ústa tvořící kruhovitou přísavku
    b) chordu dorsalis pocelý život
    c) chordu dorsalis pouze u larev
    d) kostěnou kostru
    a,b
  912. srdce se dvěma předsíněmi a jednou komorou nacházíme u

    a) vrabce
    b) rejnoka
    c) kapra
    d) ropuchy
    d
  913. mezi druhoústé (deuterostomia) patří

    a) ostnokožci (echinodermata)
    b) hlísti (nemathelminthes)
    c) kroužkovci (annelida)
    d) měkkýši (mollusca)
    a
  914. mezi ostnokožce (echinodermata) patří

    a) sumýši
    b) vršenky
    c) sumky
    d) ježovky
    a,d
  915. mezi opice ploskonosé (ceboidea) patří

    a) kosman
    b) kočkodan
    c) pavián
    d) všechny jihoamerické opice
    a,d
  916. mezi chudozubé (edentata) patří

    a) ptakopysk
    b) rejsek
    c) pásovec
    d) klokan
    c
  917. primáti (primates)

    a) mají končetiny s protistojným palcem
    b) orientují se převátně čichem
    c) mají výrazně vyvinutý koncový mozek
    d) patří mezi ně lemuři, malpy, kočkodani, gorily, člověk
    a,c,d
  918. mezi amniota patří

    a) želva
    b) žralok
    c) pstruh
    d) skokan
    a
  919. zelené rostliny (viridiplantae)

    a) mají chlorofyl a i b
    b) mají fykobiliny
    c) zahrnují ruduchy
    d) zahrnují zelené řasy, parožnatky, mechorosty, vyšší rostliny
    a,d
  920. mezi běžce (palaeognathae) patří

    a) chocholouš
    b) kivi
    c) kasuár
    d) kormorán
    b,c
  921. ptáci (aves) postrádají tyto orgány

    a) játra
    b) kloaku
    c) močový měchýř
    d) zuby
    c,d
  922. peří ptáků (aves)

    a) se vyvinulo z plazích šupin
    b) je tvořeno chitinem
    c) je tvořeno z rohoviny
    d) je derivátem pokožky
    a,c,d
  923. obojživelníci (amphibia)

    a) mají přímý vývoj
    b) dospělí jsou masožraví
    c) mají výrazný podíl kožního dýchání
    d) mají stáloutělesnou teplotu
    b,c
  924. ptáci (aves) mají

    a) srdce rozděleno na levou plovinu s okysličenou krví a pravou plovinu s odkysličenou krví
    b) červené krvinky obsahující jádro
    c) tělesnou teplotu 41-44°C
    d) tělesnou teplotu 36-37°C
    a,b,c
  925. u ptáků (aves)

    a) se vylučování děje ledvinami
    b) se vylučování děje kostrční žlázou
    c) je produktem vylučování močovina
    d) je produktem vylučování kyselina močová
    a,d
  926. zvrásnění (gyrifikace) kůry koncového mozku se objevuje

    a) u všech savců
    b) pouze u vývojově pokročilejších savců
    c) pouze u primátů
    d) u některých ptáků
    b
  927. mžurka je orgánem vyvinutým

    a) u plazů
    b) u ptáků
    c) u všech savců
    d) u vejcorodých savců
    a,b,d
  928. čelistnatci (gnathostomata)

    a) mají párové končetiny
    b) mají párový čichový orgán
    c) tradičně se dělí na 6 tříd (paryby, ryby, obojživelníci, plazi ptáci, savci)
    d) patří mezi obratlovce
    a,b,c,d
  929. hnízdní parazitizmus je typický pro

    a) straku
    b) kukačku
    c) slepici
    d) havrana
    b
  930. paryby (chondrichthyes) mají

    a) plakoidní šupiny
    b) žábry kryté skřelemi
    c) plynový měchýř
    d) kloaku
    a,d
  931. vejcorodí savci (orototheria)

    a) mají nedokonalou placentu
    b) nemají plodové obaly
    c) mají mléčné končící na bradavkách
    d) mají plně vyvinutou kloaku
    d
  932. kmen strunatců (chordata) se dělí do podkmenů

    a) pláštěnci (tunicata), bezlebeční (cephalochordata) a obratlovci (vertebrata)
    b) bezčelistnatci (agnatha), čelistnatci (gnathostomia)
    c) blanatí (amniota) a bezblanní (anamnia)
    d) prvoústí (rotostomia) a druhoústí (deuterostomia)
    a
  933. savci (mammalia) mají

    a) téměř vždy 7 krčních obratlů
    b) jeden kloubní hrbol, kterým nasedá lebka na páteř
    c) krkavčí kost dobře vyvinutou
    d) vždy dobře vyvinutou klíční kost
    a
  934. do říše chromista patří

    a) rozsivky (diatomae)
    b) hnědé řasy (phaeophyceae)
    c) oomycety (oomycota)
    d) krásnoočka (euglenophyta)
    a,b,c
  935. u zástupců říše chromista nacházíme

    a) chloroplasty s dvojitou membránouvolně v cytoplazmě
    b) chloroplasty získané sekundární endosymbiózou
    c) asimilační pigment fukoxanthin
    d) buněčnou stěnu tvořenou chitinem
    b,c
  936. oomycety (oomycota)

    a) patří mezi chromista
    b) druhotně ztratily plastidy
    c) zahrnují parazity vyšších rostlin
    d) patří mezi ně plíseň bramborová a vřetenatka révová
    a,b,c,d
  937. mezi homoiotermní živočichy patří

    a) hmyz
    b) obojživelníci
    c) kruhoústí
    d) ptáci a savci
    d
  938. u obojživelníků (amphibia) a plazů (reptilia)

    a) existuje velký a malý oběh krevní
    b) srdce má 1 předsíň a 2 komory
    c) srdce má 1 předsíň a jednu komoru
    d) se v srdci krev z plic mísí s krví přicházející z těla
    a,d
  939. ptáci (aves) a savci (mammalia)

    a) mají malý a velký krevní oběh zcela oddělený
    b) mají krevní oběh otevřený
    c) mají neuzavřenou mezikomorovou srdeční přepážku
    d) mají dvě srdeční komory a dvě předsíně
    a,d
  940. hemocyanin se vyskytuje

    a) u některých kroužkovců (žítala)
    b) u hlvonožců
    c) u raka
    d) u všech obratlovců
    b,c
  941. kyselinu močovou jako zplodinu metabolismu vylučují

    a) ptáci
    b) kořýši
    c) hmyz
    d) savci
    a,b,c
  942. močovinu jako zplodinu metabolismu aminokyselin vylučují

    a) ptáci
    b) žahavci
    c) ostnokožci
    d) savci
    d
  943. gangliovou nervovou soustavu mají např.

    a) paryby
    b) kopinatci
    c) členovci
    d) ptáci
    c
  944. trubicová nervová soustava je typická pro

    a) obratlovce
    b) členovce
    c) měkkýše
    d) výtrusovce
    a
  945. zelené řasy (chlorophyta)

    a) v životním cyklu převládá haploidní fáze
    b) mají zpravidla uzavřenou mitózu
    c) jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné, stélkaté
    d) jsou autotrofní nebo heterotrofní
    a,b,c
  946. kožní dýchání

    a) má značný význam u ryb
    b) má značný význam u ptáků
    c) má značný význam u obojživelníků
    d) je jediným způsobem dýchání u máloštětinatců
    a,c,d
  947. bezjaderné erytrocyty nacházíme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) u ptáků
    c) u ryb
    d) u plazů
    a
  948. u obojživelníků a plazů

    a) existuje pouze velký oběh krevní
    b) srdce má 2 předsíně a jednu komoru
    c) srdce má 1 předsíň a jednu komoru
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  949. difúzní nervovou soustavu mají např.

    a) žahavci
    b) houby
    c) paryby
    d) ptáci
    a
  950. jednoděložné rostliny

    a) patří mezi nahosemenné
    b) patří mezi krytosemenné
    c) mají svazčité kořeny
    d) patří mezi ně trávy, palmy, magnólie
    b,c
  951. semiplacenta

    a) se nachází u vačnatců
    b) je situace, kdy je chorion volně přiložen ke stěně dělohy bez vytvořených klků
    c) je placenta přibližně poloviční velikosti než odpovídá danému druhu
    d) je nedokonalá placenta u živorodých plazů
    a,b
  952. trubicová nervová soustava se v průběhu ontogeneze nachází u

    a) žahavců
    b) pláštěnců
    c) bezlebečných
    d) strunatců
    b,c,d
  953. dvouděložné rostliny

    a) patří mezi vyšší rostliny
    b) patří mezi krytosemenné
    c) mají cévní svazky uspořádané do kruhu
    d) patří mezi ně smrk, bříza, dub
    a,b,c
  954. v dospělosti se krvinky u člověka tvoř prakticky jen v

    a) játrech
    b) kostech stehenních a holeních
    c) hrudní kosti, žebrech a tělech obratlů
    d) slezině
    c
  955. hematokrit je termín pro

    a) poměr mezi objemem červených krvinek a krevní plazmy
    b) množství hemoglobinu v jednotce objemu krve
    c) kritické množství kyslíku, které ještě zaručí dýchání tkání
    d) kritické minimální množství krve v oběhu
    a
  956. srážení krve vyjadřuje termín

    a) homeostáza
    b) trombóza
    c) hemokoagulace
    d) hemostáza
    c
  957. odborný termín pro zástavu krvácení zní

    a) homeostáza
    b) hemokoagulace
    c) hemophysis
    d) hemostáza
    d
  958. červené krvinky přítomné v krvi jsou

    a) schopny fagocytózy
    b) bezjaderné
    c) schopny aktivně přestupovat stěnu kapilár
    d) přenašečem kyslíku a oxidu uhličitého
    b,d
  959. fagocytóza vyjadřuje schopnost

    a) přestupovat stěnu kapilár
    b) přilnout k povrchu cévy
    c) pohltiti označené či inergní částice
    d) shlukovat červené krvinky
    c
  960. vytvořené látky se z buněk uvolňují

    a) fagocytózou
    b) endocytózou
    c) diapedezou
    d) exocytózou
    d
  961. vstup látek do buněk je umožněn

    a) fagocytózou
    b) endocytózou
    c) migrací
    d) Golgiho aparátem
    a
  962. na hmotnosti těla se nejvíce podílejí

    a) tuky
    b) bílkoviny
    c) voda
    d) sacharidy
    c
  963. podíl vody na celkové hmotnosti lidského těla je asi

    a) 20%
    b) 60%
    c) 10%
    d) 30%
    b
  964. celkové množství krve v organismu tvoří

    a) až 20% tělesné hmotnosti
    b) 1/121/13 tělesné hmotnosti
    c) méně než 3 litry u žen a méně než 3,5 litru u mužů
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  965. pokles množství krevního barviva pod normu je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) hemosideróza
    c) hemolýza
    d) anémie
    d
  966. krevní destičky se uplatňují při

    a) zastavování krvácení
    b) obraně organismu před infekcí
    c) regulaci krevní tlaku
    d) určování hematokritu
    a
  967. krevní sérum získáme

    a) jako tekutou složku nesrážlivé krve
    b) jako tekutou složku krve po jejím sražení
    c) centrifugací po přidání citronanu sodného
    d) po sedimentaci buněk v nesrážlivé krvi
    b
  968. krevní plazmu získáme

    a) jako tekutou složku nesrážlivé krve
    b) jako tekutou složku krve po jejím sražení
    c) centrifugací krve po přidání Ca2+
    d) plasmolýzou
    a
  969. protilátky produkují

    a) T lymfocyty
    b) B lymfocyty
    c) monocyty
    d) P lymfocyty
    b
  970. za buněčnou imunitní reakci (např.proti transplantátům) odpovídají

    a) T lymfocyty
    b) B lymfocyty
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) trombocyty
    a
  971. mezi buněčné elementy nepatří

    a) makrofágy
    b) B lymfocyty
    c) trombocyty
    d) plazmatické buňky
    c
  972. v naší populaci se vyskytuje přibližně Rh+ osob

    a) 15%
    b) 85%
    c) 60%
    d) 40%
    b
  973. většina kyslíku v krvi je

    a) rozpuštěna
    b) vázána na bílkovinu feritin
    c) vázána na atomu Fe krevního barviva
    d) vázána na atomy železa plazmatických bílkovin
    c
  974. pH krevní plazmy je

    a) 7,4
    b) 7,2
    c) 4,7
    d) 4,2
    a
  975. pojem homeostáza vyjadřuje

    a) zástavu krvácení
    b) srážení krve
    c) stálost vnitřního prostředí
    d) schopnost člověka udržovat vzpřímený stoj
    c
  976. životnost lidských erytrocytů je přibližně

    a) 120 dní
    b) 1 rok
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) 3-5 dní
    a
  977. funkcí červených krvinek je

    a) přenos kyslíku
    b) účast na obraně proti infekci
    c) účast na srážení krve a zástavy krvácení
    d) transport železa
    a
  978. krevní skupiny jsou podmíněny

    a) schopností tvořit protilátky
    b) druhem hemoglobinu v červených krvinekách
    c) typem přítomných plazmatických bílkovin
    d) typem antigenu na červených krvinách
    d
  979. podstatou srážení krve je

    a) shlukování a rozpad bílých krvinek
    b) shlukování červených krvinek při smíšení krve růsných krevních skupin
    c) shlukování červených krvinek v místě poranění cévy
    d) změna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrin
    d
  980. k projevům nespecifické buněčné imunity patří

    a) tvorba protilátek
    b) fagocytóza
    c) alergie
    d) imunizace
    b
  981. míza (lymfa)

    a) se vyskytuje jen u nižších živočichů
    b) obíhá v uzavřeném mízním řečišti
    c) vzniká filtrací v mízních uzlinách
    d) odvádí část tkáňového moku zpět do krve
    d
  982. aglutininy

    a) jsou antigeny červených krvinek
    b) jsou protilátky v krevní plazmě, které shlukují červené krvinky skupiny
    c) vznikají při srážení krve přeměnou rozpustných aglutinogenů krevní plazmy
    d) se uvolňují z granul
    b
  983. lymfocyty T zprostředkovávají

    a) buněčnou specifickou imunitní reakci
    b) silnější imunitní reakci
    c) specifickou protilátkovou imunitní reakci
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  984. výměna látek mezi krví a tkáňovým mokem probíhá v

    a) mízních cévách
    b) tepénkách
    c) vlásečnicích
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    c
  985. na plazmatické buňky se mění lymfocyty

    a) B
    b) K
    c) T
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  986. aglutinogeny jsou

    a) v membráně červených krvinek
    b) v krevní plazmě
    c) protilátky v séru
    d) srážlivé látky v červených krvinkách
    a
  987. bílých krvinek u člověka je průměrně v 1 litru krve

    a) 106
    b) 5.109
    c) 1012
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  988. v ČR je nejvíce rozšířena krevní skupina

    a) AB
    b) B
    c) A
    d) 0
    c
  989. podstatou srážení krve je

    a) přeměna fibrinu ve fibrinogen
    b) přeměna fibrinogenu ve fibrin
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) vzájemná reakce látek uvolněných z červených krvinek
    b
  990. imunoglobuliny jsou

    a) bílkovinné protilátky
    b) vytvářeny v granulocytech
    c) bílkovinné složeky hemoglobinu
    d) vytvářeny v žírných buňkách
    a
  991. bílkoviny v krevní plazmě jsou důležité pro

    a) udržení vody v krevním řečišti
    b) výstup tekutiny do tkání
    c) udržení nesmáčivosti cévní výstelky
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  992. v jednom litru krve u muže je červených krvinek v průměru

    a)5.1012
    b) 109
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) 106
    a
  993. v počtu bílých krvinek u dospělého člověka

    a) se výrazně liší ženy od mužů
    b) jsou pohlavní rozdíly
    c) nejsou pohlavní rozdíly
    d) je nejvíce lymfocytů
    c
  994. diapedéza je

    a) pohlcování částic buňkou
    b) prostup bílých krvinek stěnou vlásečnic
    c) přilnutí bílé krvinky k antigenu
    d) činnost lymfocytů
    b
  995. počet červených krvinek se zvětšuje při

    a) nedostatku kyslíku
    b) zvýšeném tlaku kyslíku
    c) poklesu tlaku oxidu uhličitého
    d) zvětšení obsahu vody v krvi
    a
  996. celkové množství krve u průměrného dospělého člověka činí okolo

    a) 5 litrů
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) 7 litrů
    d) 3,5 litrů
    a
  997. vazbou hemoglobinu s kyslíkem vzniká

    a) methemoglobin
    b) karboxyhemoglobin
    c) karbonylhemoglobin
    d) oxyhemoglobin
    d
  998. fagocytóza spočívá v

    a) pohlcování částic buňkou
    b) tvorbě protilátek
    c) činnosti lymfocytů
    d) produkci imunoglobulinů
    a
  999. životnost lidských erytrocytů je přibližně

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 1 rok
    c) 24 hodin
    d) 3 -5 dní
    a
  1000. krevní skupiny jsou podmíněny

    a) žádná z dále uvedených alternativ není správná
    b) druhem hemoglobinu v červených krvinkách
    c) typem přítomných plazmatických bílkovin
    d) schopností tvořit protilátky
    a
  1001. vnitřní prostředí organismu zahrnuje

    a) tkáňový mok a krevní plasmu
    b) nitrobuněčnou tekutinu
    c) mozkomíšní mok
    d) mízu
    a,c,d
  1002. červené krvinky mají důležitou úlohu

    a) v přenosu kyslíku
    b) při obraně prioti infekci
    c) v transportu železa
    d) v přenosu CO2
    a,d
  1003. krvinky krevní skupiny A mají

    a) protilátku A
    b) protilátku anti B
    c) antigen A
    d) antigen anti A
    c
  1004. krev člověka s krevní skupinou A obsahuje

    a) antigen A
    b) protilátku anti B
    c) protilátku anti A
    d) antigen anti A
    a,b
  1005. pro určení krevních skupin jsou nejvýznamnější aglutinogeny

    a) v cytoplazmě erytrocytů
    b) na membráně erytrocytů
    c) v krevní plazmě
    d) ve slinách
    b
  1006. krevní skupina AB je charakterizována

    a) aglutinogenem antiB
    b) aglutinogenem A i B
    c) aglutininem B
    d) aglutininem antiAB
    b
  1007. červené krvinky krevní skupiny A  se shlukují působením

    a) aglutininů antiB
    b) aglutinogenů B
    c) aglutinogenů antiB
    d) aglutininů antiA
    d
  1008. červené krvinky krevní skupiny B se shlukují

    a) aglutininy antiA
    b) aglutininy antiB
    c) aglutinogeny antiA
    b) aglutinogeny antiB
    b
  1009. krevní skupina B je charakterizována

    a) aglutinogenem B
    b) aglutinogenem antiB
    c) aglutininem B
    d) aglutininem antiB
    a
  1010. imunokompetentní buňky jsou

    a) T lymfocyty
    b) B lymfocyty
    c) granulocyty
    d) erytrocyty
    a,b
  1011. primární imunitní reakci zajišťují zejména protilátky

    a) IgA
    b) IgG
    c) IgM
    d) IgE
    c
  1012. při alergických stavech jsou zmnoženy protilátky

    a) IgE
    b) IgM
    c) IgA
    d) IgG
    a
  1013. při sekundární imunitní reakci je odpověď organismu

    a) účinnější
    b) rychlejší
    c) zpomalená
    d) nespecifická
    a,b
  1014. schopnost fagocytosy mají

    a) neutrofilní granulocyty
    b) makrofágy
    c) lymfocyty
    d) bazofilní granuloccyty
    a,b
  1015. pH krve je urdžováno

    a) kyselým uhličitanem sodným
    b) plasmatickými bílkovinami
    c) hemoglobinovým systémem
    d) kyselým fosforečnanem vápenatým
    a,b,c
  1016. vyšetření krevních skupin má význam

    a) při posuzování otcovství
    b) v průběhu těhotenství
    c) při krevní transfusi
    d) při posuzování sportovní zdatnosti
    a,b,c
  1017. z organických látek je v krevní plazmě nejvíce

    a) cukrů
    b) tuků
    c) bílkovin
    d) močiviny
    c
  1018. albumíny se podílejí na

    a) udržování pH krve
    b) onkotickém tlaku krve
    c) transportu nejrůznější látek krví (např.hormonů)
    d) tvorbě imunoglobulinů
    a,b,c
  1019. hlavním regulátorem tvorby červených krvinek

    a) nedostatek kyslíku
    b) nadbytek oxidu uhličitého
    c) erytropoetin
    d) proces stárnutí červených krvinek
    c
  1020. kyslík se krví transportuje ve vazbě na

    a) na globinovou složku hemoglobinu
    b) na albuminy
    c) na hemovou složku hemoglobinu
    d) na erytropoetin
    c
  1021. homeostáza znamená

    a) udržování určitého složení přijímaných tekutin
    b) zástavu krvácení
    c) udržování stálého vnitřního prostředí
    d) schopnost udržet vzpřímenou polohu těla
    c
  1022. v krvi je nejvýkonnějším nárazníkovým systémem systém

    a) bikarbonátový
    b) hemoglobinový
    c) proteinový
    d) fosfátovy
    a
  1023. sedimentace je

    a) usazování červených krvinek v nesrážlivé krvi
    b) závislá na množství fibrinogenu a globulinů v plazmě
    c) závislá na množství erytrocytů
    d) vyšší u žen než u mužů
    a,b,c,d
  1024. hemostáza je

    a) stálost vnitřního prostředí
    b) zástava krvácení
    c) schopnost člověka udržet vzpřímený postoj
    d) zástava toku krve srdcem
    b
  1025. na zástavě krvácení z malých cév na podílí

    a) konstrikce cév
    b) činnnost krevních destiček
    c) srážení krve
    d) vliv antitrimbinu
    a,b,c
  1026. pasivní imunizace dosáhneme podáním

    a) usmrcených bakterií
    b) T-lymfocytů
    c) výražku ze sleziny
    d) protilátek
    d
  1027. aktivní imunizace dosáhneme

    a) podáním oslabených bakterií a virů
    b) podáním usmrcených bakterií a virů
    c) podáním protilátek
    d) vitaminem B12
    a,b
  1028. bílé krvinky vznikají u dospělého člověka

    a) ve slezině
    b) v játrach
    c) v mízních uzlinách
    d) v červené kostní dřeni
    d
  1029. zralé červené krvinky člověka jsou buňky

    a) s více jádry
    b) bezjaderné
    c) s laločnatým jádrem
    d) s jádrem, které obsahuje 46 chromosomů
    b
  1030. erytrocyty u dospělého člověka vznikají

    a) ve slezině
    b) v mízních uzlinách
    c) v červené kostní dřeni
    d) ve stěně velkých cév
    c
  1031. v červené kostní dřeni vznikají

    a) pouze krevní destičky
    b) všechny typy krvinek
    c) pouze červené krvinky
    d) pouze bílé krvinky
    b
  1032. v dospělosti (za fyziologických podmínek) se tvoří červené krvinky

    a) v kostní dřeni všech kostí
    b) v kostní dřeni proximálních konců dlouhých kostí
    c) v játrech a ve slezině
    d) jen ve slezině
    b
  1033. tvorba červených krvinek

    a) probíhá autoregulací jaderných buněk kostní dřeně
    b) je řízena erytropoetinem, který vzniká v mízních uzlinách
    c) je řízena erytropoetinem, který vzniká v ledvinách
    d) je ovlivnitelná tlakem atmosférického kyslíku
    c,d
  1034. hemoglobin váže nejsnáze a nejpevněji

    a) kyslík
    b) oxid uhličitý
    c) oxid uhelnatý
    d) dusík
    c
  1035. látky nepostradatelné pro srážení krve jsou obsaženy v

    a) erytrocytech
    b) leukocytech
    c) lymfocytech
    d) trombocytech
    d
  1036. leukopenie je

    a) snížený počet leukocytů
    b) nález leukocytů v moči
    c) zvýšený počet leukocytů
    d) bělavé ložisko na sliznici dutiny ústní
    a
  1037. retikulocyty jsou

    a) buňky retikulární tkáně
    b) vývojové stadium trombocytů
    c) nejmladší erytrocyty
    d) pouze v periferním oběhu
    c
  1038. jaká je úloha sleziny ve vztahu k červeným krvinkám

    a) je rezervoárem erytrocytů
    b) je místem zániku přestárlých a poškozených erytrocytů
    c) je rezervoárem erytrocytů a destiček
    d) je nejvýznamenější zásobárnou železa
    b
  1039. lymfa je tekutina

    a) obsažená ve všech kloubech
    b) vyplňující páteřní kanál v okolí míchy
    c) vyplňující mozkové komory
    d) proudící v lymfatických cévách a tzv.mízovodu
    d
  1040. transportní funkce krve jsou

    a) přenos kyslíku ke tkáním
    b) odvod oxidu uhličitého z tkání do plic
    c) přenos živin
    d) tvorba protilátek
    a,b,c
  1041. hematokrit je

    a) absolutní množství červených krvinek v krvi
    b) množství hemoglobinu v krvi
    c) procentuální zastoupení červených krvinek na celkovém objemu krve
    d) procentuální zastoupení leukocytů na celkovém objemu krve
    c
  1042. na plazmatické buňky se mění lymfocyty

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) P
    c) T
    d) M
    a
  1043. aglutininy jsou

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) antigeny erytrocytů
    c) produkty aglutinogenů
    d) antigeny shlukující erytrocyty
    a
  1044. pokles množství krevního barviva pod normu je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) hemosideróza
    c) hemolýza
    d) sedimentace
    a
  1045. krevní sérum získáme

    a) žádná z dále uvedených alternativ není správná
    b) jako tekutou složku nesrážlivé krve
    c) centrifugací po přidání citronanu sodného
    d) po sedimeentaci buněk v nesrážlivé krvi
    a
  1046. Rh inkompatibilita (nesnášenlivost) může nastat když je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) matka Rh-, otec Rh-
    c) matka Rh+, dítě Rh (druhé a další těhotenství)
    d) matka Rh+, otec Rh+ (druhé a další těhotenství)
    a
  1047. protilátky produkují

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) T lymfocyty
    c) monocyty
    d) P lymfocyty
    a
  1048. za buněčnou imunitní reakci např.proti transplantátům odpovídají

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) B lymfocyty
    c) erytrocyty
    d) trombocyty
    a
  1049. granulocyty jsou bílé krvinky

    a) zodpovědné za humorální imunitu
    b) imunologicky kompetentní buňky, které vytvářejí protilátky
    c) mají schopnost fagocytózy
    d) schopné vytvářet proteolytické enzymy
    c,d
  1050. albuminy jsou krevní bílkoviny

    a) vážící vodu a látky ve vodě nerozpustné
    b) tvořící se v játrech
    c) tvořící se v ledvinách
    d) jejichž zvýšené množství v krvi vede ke hromadění vody ve tkáních a tak ke vzniku otoků
    a,b
  1051. imunoglobuliny jsou

    a) jednou ze tří frakcí globulinů v krevní plazmě
    b) gama globuliny
    c) krevní bílkoviny vznikající v mízní tkáni
    d) součástí krevního barviva
    a,b,c
  1052. fibrinogen

    a) se nachází v trombocytech
    b) je součástí krevního séra
    c) se tvoří v kostní dřeni
    d) je součástí krevní plazmy
    d
  1053. serotonin a Ca2+

    a) jsou důležité pro zástavu krvácení
    b) jsou obsaženy v trombocytech, na srážení krve se však nepodílejí
    c) se chovají jako antigeny, proto dochází ke shlukování krvinek
    d) jsou důležité pro přenos CO2
    a
  1054. při obraně organismu proti infekci se uplatňují zejména

    a) leukocyty
    b) trombocyty
    c) erytrocyty
    d) erytroblasty
    a
  1055. aglutinogeny jsou

    a) protilátky erytrocytů
    b) antigeny erytrocytů
    c) protilátky krevní plazmy
    d) geny kódující antigeny
    b
  1056. aglutininy jsou

    a) antigeny erytrocytů
    b) protilátky v krevní plazmě
    c) produkty aglutinogenů
    d) antigeny shlukující erytrocyty
    b
  1057. podstatou procesu srážení krve u obratlovců je

    a) přeměna rozpustného fibrinogenu na nerozpustný fibrin
    b) přeměna rozpustného fibrinu na nerozpustný fibrinogen
    c) stah svaloviny kolem poranění
    d) řada dějů vyžadujících přítomnost Ca2+
    a,d
  1058. červená kostní dřeň

    a) v dospělosti se nachází ve všech kostech
    b) v dospělosti se nachází  v plochých kostech a obratlových tělech
    c) v dospělosti se nachází pouze v diafýzách dlouhých kostí
    d) obsahuje kmenové buňky
    b,d
  1059. slezina

    a) není za normálních okolností hmatná
    b) jsou zde vychytávány nefunkční červené krvinky
    c) leží v levé klenbě brániční
    d) pokud se odstaní, lze bez ní žít
    a,b,c,d
  1060. thymus

    a) se nachází v dutině hrudní
    b) se nachází v dutině břišní
    c) s postupujícím věkem je nahrazován tukovou tkání
    d) dozrávají zde T-lymfocyty
    a,c,d
  1061. žlutá kostní dřeň

    a) obsahuje již minimum krvetvorných buněk, převažují buňky tukové
    b) se v dospělosti nachází v tělech dlouhých kostí
    c) se v dospělosti nachází v plochých kostech
    d) neexistuje
    a,b
  1062. vápník je důležitý pro

    a) srážení krve
    b) stavbu kostí zubů
    c) kontrakci svalů
    d) pružnosti kůže
    a,b,c
  1063. v období diastoly komor

    a) jsou uzavřené cípaté chlopně
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) se komory plní krví
    d) jsou otevřené poloměsíčité chlopně
    c
  1064. pupečník obsahuje

    a) dvě tepny a jednu žílu, tepny vedou krev chudou na kyslík, žíla vede krev na kyslík bohatou
    b) dvě tepny a jednu žílu, tepny vedou krev bohatou na kyslík, žíla vede krev na kyslík chudou
    c) jednu tepnu a dvě žíly, tepna vede krev bohatou na kyslík, žíly vedou krev na kyslík chudou
    d) jednu tepnu a dvě žíly, tepna vede krev chudou na kyslík, žíly vedou krev na kyslík bohatou
    a
  1065. skrze bránici prochází

    a) aorta, jícen, v.portae (vrátnicová žíla)
    b) horní dutá žíla, aorta, jícen
    c) dolní dutá žíla a aorta
    d) bloudivý nerv (n.vagus) spolu s jícnem
    c,d
  1066. o cévním systému člověka platí, že

    a) z pravé srdeční komory vytéká krev plicní (trncus pulmonalis) do plic
    b) z levé srdeční komory vytéká krev plicnicí (truncus pulmonalis) do plic
    c) do levé srdeční síně přitéká krev dutými žilami z tělního oběhu
    d) do levé srdeční síně přitéká krev plicními žílami z plic
    a,d
  1067. na začátku stahu komor jsou chlopně

    a) cípaté otevřeny
    b) poloměsíčité otevřeny
    c) cípaté i poloměsíčité uzavřeny
    d) poloměsíčité zavřeny
    c
  1068. první ozva srdeční je nejlépe slyšitelná na

    a) hrotu srdečním
    b) průmětu srdeční osy
    c) hrdelní jamce
    d) pravé straně u hrudní kosti
    a
  1069. v období systoly komor

    a) se uzavírají poloměsíčité chlopně
    b) komory se plní krví
    c) otevírají se cípaté chlopně
    d) je krev vypuzována do velkých tepen
    d
  1070. krev je do srdečnice vypuzena, když je tlak krve v srdečnici nižší než tlak krve v

    a) levé síni
    b) pravé komoře
    c) pravé síni
    d) levé komoře
    d
  1071. krev je do plicnice vypuzena, když je tlak krve v plicnici nižší než tlak krve v

    a) levé síni
    b) pravé komoře
    c) pravé síni
    d) levé komoře
    b
  1072. okysličená krev z plic přitéká do

    a) levé síně
    b) pravé síně
    c) levé komory
    d) pravé komory
    a
  1073. poloměsíčité cchlopně jsou v srdci

    a) mezi síněmi a komorami
    b) v místě odstupu velkých tepen
    c) v ústí velkých žil
    d) mezi pravým a levým srdcem
    b
  1074. u obratlovců je krev v tepnách poháněna

    a) jen stahy srdce
    b) stahy srdce aktivní pulzací velkých tepen
    c) stahy srdce a aktivní pulzací všech tepen
    d) stahy srdce a aorty
    a
  1075. do plic přitéká u člověka krev z

    a) levé komory
    b) pravé síně
    c) pravé komory
    d) levé síně
    c
  1076. plicní tepna vede krev

    a) z plic do srdce
    b) z pravé srdeční komory do plic
    c) chudou na kyslík
    d) bohatou na kyslík
    b,c
  1077. za minutu proteče plicním oběhem v porovnání s velkým oběhem

    a) stejné množství krve
    b) menší množství krve
    c) větší množství krve
    d) různé množství krve, v závislosti na zatížení
    a
  1078. v klidu u dospělého člověka přečerpá srdce do plicního oběhu za minut asi

    a) 1,5 litru krve
    b) 0,5 litru krve
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) 5 litrů krve
    d
  1079. podněty pro srdeční stahy vznikají

    a) v míše
    b) ve specializované části srdeční svaloviny
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) v gangliích útrobního nervstva
    b
  1080. srdeční chlopně

    a) zabraňují míšení okysličené a odkysličené krve
    b) podílejí se na vypuzení krve ze srdce
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) zabraňují zpětnému toku krve
    d
  1081. absolutně nejnižší hodnoty tlaku dosahuje krev

    a) v pravé síni
    b) ve vlásečnicích
    c) v žilách dolních končetin
    d) v dutých žilách
    a
  1082. srdeční cyklus je

    a) celý proces od naplnění síní a komor krví (diastola) až po vypuzení krve z komor do oběhu (systola)
    b) proces postupného šíření podnětů vodivou tkání srdeční během diastoly
    c) je počet stahů srdce za jednu minutu
    d) je celkové množství krve, které srdce přečerpá za jednu minutu
    a
  1083. elektrokardiogram je záznam

    a) mechanické činnosti srdce
    b) činnosti kosterního svalu
    c) bioelektrické aktivity srdce
    d) bioelektrické činnosti mozku
    c
  1084. cípaté chlopně jsou

    a) mezi velkými žilami a síněmi
    b) při ústí velkých tepen
    c) při ústí plicních žil
    d) mezi síněmi a komorami
    d
  1085. věnčité tepny zásobují

    a) mozek
    b) ledviny
    c) játra
    d) srdeční sval
    d
  1086. věnčité (koronární) tepny

    a) zásobují krví kosterní svalovinu
    b) zásobují krví svalovinu srdce (myokard)
    c) jsou 3
    d) jsou 2
    b,d
  1087. z uvedených oblastí může krevní tlak u stojícího člověka dosáhnout nejnižší hodnoty

    a) v pravé síni
    b) ve vlásečnicích kosterních svalů
    c) v žilách dolních končetin
    d) v dutých žilách
    a
  1088. v období diastoly komor

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) je vypuzována krev do plícnice
    c) uzavírají se cípaté chlopně
    d) otevírají se poloměsíčité chlopně
    a
  1089. v období systoly komor

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) je vypuzována krev do aorty
    c) je vypuzována krev do plícnice
    d) jsou otevřené poloměsíčité chlopně
    b,c,d
  1090. v klidu u dospělého člověka přečerpá srdce do plicního oběhu za minutu asi

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 5 litrů krve
    c) 15 litrů krve
    d) stejné množství krve jako do velkého běhu
    b,d
  1091. podněty pro jednotlivé srdeční stahy vznikají

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) v míše
    c) v mozkovém kmeni
    d) v gangliích útrobního nervstva
    a
  1092. chlopně usměrňují tok krve v

    a) srdci
    b) žilách
    c) cévicích
    d) tepnách komor srdečních
    a,b
  1093. při diastole srdce je uzavřena chlopeň

    a) dvojcípá
    b) trojcípá
    c) poloměsíčitá
    d) čtyřcípá
    c
  1094. převodní systém srdeční začíná

    a) uzlíkem síňovým
    b) uzlíkem sinusovým
    c) uzlíkem komorovým
    d) purkyňovými vlákny
    b
  1095. k vzniku aterosklerozy přispívá

    a) obesita
    b) dědičná disposice
    c) nadměrný pohyb
    d) konsumace i malých dávek alkoholu
    a,b
  1096. v mízních uzlinách

    a) se zachycují mikroorganismy
    b) se odbourávají erytrocyty
    c) se tvoří T lymfocyty
    d) se tvoří míza
    a
  1097. do pravé srdeční síně přitéká krev

    a) mající více oxidu uhličitého než je v krvi v levé síni
    b) mající méně kyslíku než je v krvi v levé síni
    c) mající více kyslíku než je v krvi v levé síni
    d) mající méně oxidu uhličitého než je v krvi v levé síni
    a,b
  1098. poloměsíčitá chlopeň brání zpětnému toku krve

    a) do pravé sině
    b) do pravé horní duté žíly
    c) z aorty do levé komory
    d) z plicnice do pravé komory
    c,d
  1099. trojcípá chlopeň je mezi

    a) levou síní a levou komorou
    b) pravou síní a pravou komorou
    c) pravou komorou a plicnicí
    d) levou komorou a aortou
    b
  1100. dvojcípá chlopeň je mezi
     
    a) levou síní a levou komorou
    b) pravou síní a pravoukomorou
    c) levou komorou a aortou
    d) pravou komoru a plicnicí
    a
  1101. součástí převodního systému srdce je (jsou)

    a) sinoatriální uzel
    b) atrioventrikulární uzel
    c) síňokomorový svazek (Hisův)
    d) Purkyňova vlákna
    a,b,c,d
  1102. činnost převodního systému lze charakterizovat

    a) tvorbou vzruchů
    b) převodem vzruchů
    c) vyšším stupněm kontrakce než ostatní buňky srdce
    d) převodem vzruchů z motorického nervového systému
    a,b
  1103. srdeční revoluce je

    a) systola levé a pravé síně
    b) systola pravé síně a pravé komory
    c) diastola levé síně a levé komory
    d) cyklus systoly a diastoly síní a komor
    d
  1104. tepový objem u dospělého člověka v klidu je

    a) 60 -80 ml
    b) 5 l
    c) 500 ml
    d) 40 l
    a
  1105. na systolické ozvě se podílí

    a) uzávěr poloměsíčitých chlopní
    b) otevření cípatých chlopní
    c) uzavření cípatých chlopní
    d) uzavření chlopní mezi pravou síní a horní dutou žilou
    c
  1106. na diastolické ozvě se podílí

    a) uzavření poloměsíčitých chlopní
    b) uzavření cípatých chlopní
    c) otevření cípatých chlopní
    d) uzavření chlopní mezi pravou síní a horní dutou žilou
    a
  1107. kolaterální oběh dostatečně zásobí krví

    a) mozkovou tkáň
    b) srdeční sval
    c) kosterní svaly
    d) oční sítnici
    c
  1108. u člověka je nejvyšší tlak krve v

    a) pravé síni
    b) kapilárách
    c) dolní duté žíle
    d) aortě
    d
  1109. na návratu krve z dolních končetin do srdce se podílí

    a) činnost srdce
    b) záporný nitrohrudní tlak
    c) kontrakce kosterního svalstva
    d) přítomnost žilních chlopní
    a,b,c,d
  1110. snadnost přestupu látek přes kapilární stěnu je dána hlavně

    a) vysokým tlakem krve
    b) rychlým proudem krve
    c) velkým průsvitem kapilár
    d) stavbou stěny kapilár
    d
  1111. v srdci jsou poloměsíčité chlopně

    a) v místě odstupu srdečnice (aorty) a plicního kmene
    b) mezi síněmi a komorami
    c) v ústí horní a dolní duté žily
    d) v ústí plicních žil
    a
  1112. okysličená krev přitéká z plic do

    a) levé síně
    b) levé komory
    c) pravé komory
    d) pravé síně
    a
  1113. v srdci jsou cípaté chlopně

    a) v komorové přepážce
    b) mezi síněmi a komorami
    c) v místě odstupu věnčitých tepen
    d) v ústí dolní duté žíly
    b
  1114. srdeční chlopně

    a) zabraňují zpětnému toku krve
    b) privádějí elektrické vzruchy do svaloviny komor
    c) zabraňují zpětnému toku pouze odkysličené krve
    d) zabraňují zpětnému toku pouze okysličené krve
    a
  1115. věnčité (koronární) tepny jsou větvemi

    a) plicního kmene
    b) aorty
    c) hrudní aorty
    d) společné krkavice
    b
  1116. vrátnice (v.portae) sbírá krev

    a) z párových i nepárových orgánů dutiny břišní
    b) z nepárových orgánů dutiny břišní
    c) z párových orgánů dutiny břišní a z jater
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  1117. plicní žíly

    a) vedou krev ze srdce do plic
    b) vedoukrev z plic do levé předsíně
    c) jsou zpravidla 4
    d) vedou krev z plic do levé komory
    b,c
  1118. krev z nepárových břišních orgánů odvádí

    a) horní dutá žíla
    b) dolní dutá žíla
    c) vrátnicová žíla
    d) bederní žíla
    b,c
  1119. srdečnice (aorta) je céva začínající v

    a) levé síni
    b) pravé komoře
    c) levé komoře
    d) pravé síni
    c
  1120. aorta vede

    a) okysličenou krev z pravé komory
    b) neokysličenou krev z pravé komory
    c) okysličenou krev z levé komory
    d) neokysličenou krev z levé komory
    c
  1121. během fetálního vývoje jsou v krevním oběhu tyto zkraty

    a) ductus venosus (spojka mezi pupečníkovou žilou a dolní dutou žilou)
    b) ductus arteriosus (spojka mezi plicnicí a aortou)
    c) foramen ovale, kterým proudí krev z levé do pravé síně
    d) foramen ovale, kterým proudí krev z pravé do levé síně
    a,b,d
  1122. vrátnicová žíla je

    a) céva vyživující část tlustého střeva
    b) céva odvádějící krev do jater výhradně ze střeva
    c) jaterní žíla drénující břišní úsek trávicí trubice
    d) součást vrátníku
    c
  1123. u mužů převládá typ dýchání

    a) břišní (abdominální)
    b) žeberní (kostální)
    c) zevní
    d) vnitřní
    a
  1124. levá plíce má

    a) 3 laloky
    b) 4 laloky
    c) 2 laloky
    d) 5 laloků
    c
  1125. při klidném dýchání se vymění v plicích dospělého člověka za minutu přibližně ... litrů vzduchu

    a) 7-8
    b) 1,5 -2
    c) 15-20
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1126. spotřeba kyslíku v klidu za minutu u dospělého člověka je asi

    a) 250 ml
    b) 2 l
    c) 20 ml
    d) 8 l
    a
  1127. ve vzduchu v plicních sklípcích je ve srovnání s atmosférickým vzduchem

    a) více CO2
    b) množství CO2 nezměněno
    c) méně CO2
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1128. vnitřní dýchání

    a) je výměna O2 a CO2 mezi krví a tkáněmi difúzí
    b) se u savců uskutečňuje mezi alveolárním vzduchem a hustou sítí plicních vlásečnic
    c) je rozvádění dýchacích plynů mezi dýchacím ústrojím a tkáněmi
    d) je pravidelné střídání vdechů a výdechů, které není ovlivnitelné vůlí
    a
  1129. ve vzduchu v plicních sklípcích je ve srovnání s atmosférickým vzduchem

    a) méně O2
    b) množství O2 nezměněno
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) stejně O2 a CO2
    a
  1130. ve vzduchu v plicních sklípcích je ve srovnání s atmosférickým vzduchem

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) množství CO2 nezměněno
    c) méně CO2
    d) stejně O2 a CO2
    a
  1131. výdech vzduchu z plic při klidném dýchání je dán činností

    a) žádné z uvedených tvrzení není správné
    b) bránice
    c) mezižeberních svalů
    d) pomocných dýchacích svalů
    a
  1132. ve vydechovaném vzduchu je ve srovnání se vzduchem vdechovaným

    a) stejně N2
    b) více CO2
    c) méně CO2
    d) méně N2
    a,b
  1133. ve vydechovaném vzduchu je ve srovnání se vzduchem vdechovaným

    a) méně O2
    b) stejně CO2
    c) stejně O2
    d) více O2
    a
  1134. ve vydechovaném vzduchu je ve srovnání se vzduchem vdechovaným

    a) žádné z uvedených tvrzení není správné
    b) více N2
    c) stejně O2
    d) více O2
    a
  1135. kyslíku spotřebuje průměrný dospělý člověk v klidu za minutu asi

    a) žádné z uvedených tvrzení není správné
    b) 100 ml
    c) 1 l
    d) 8 l
    a
  1136. CO2 vydýchá průměrný dospělý člověk v klidu za minutu asi

    a) 200 ml
    b) 50 ml
    c) 100 ml
    d) 1 l
    a
  1137. při klidném dýchání je u průměrného dospělého člověka dechový objem asi

    a) 500 ml
    b) 100 ml
    c) 200 ml
    d) 1000 ml
    a
  1138. mrtvý prostor dýchacího systému je u průměrného dospělého člověka asi

    a) 50 ml
    b) 150 ml
    c) 500 ml
    d) 800 ml
    b
  1139. příčinou hypoxie může být

    a) nedostatek hemoglobinu
    b) obsazení hemoglobinu CO
    c) zpomalení cirkulace krve
    d) nedostatek kyslíku ve vzduchu
    a,b,c,d
  1140. ve vzduchu v plicních sklípcích je ve srovnání s atmosférickým vzduchem

    a) více CO2
    b) stejně CO2
    c) méně CO2
    d) není CO2
    a
  1141. kolik % CO2 obsahuje atmosférický vzduch

    a) 0,03 %
    b) 1 %
    c) 5 %
    d) 0 %
    a
  1142. v atmosférickém vzduchu je obsah kyslíku v %

    a) 21
    b) 12
    c) 25
    d) 18
    a
  1143. hlasové vazy jsou rozepjaty

    a) v nosohltanu
    b) v hrtanu
    c) v průdušnici
    d) v pravé průdušce
    b
  1144. v pohrudniční štěrbině je v klidu tlak

    a) nižší než atmosférický
    b) vyšší než atmosférický
    c) stejný jako atmosférický
    d) 60 kPa
    a
  1145. hlavním vdechovým svalem je

    a) trapézový sval
    b) bránice
    c) přímý břišní sval
    d) malý prsní sval
    b
  1146. vstup do hrtanu uzavírá

    a) hltanová příklopka
    b) hrtanová příklopka
    c) čípek
    d) kruhový svěrač
    b
  1147. při smrštění bránice se objem pohrudniční štěrbiny

    a) zmenšuje
    b) nemění se
    c) zvětšuje se
    d) zvětšuje se a klesá v ní tlak
    c,d
  1148. k výměně dýchacích plynů dochází v

    a) plicních sklípcích
    b) průdušnici
    c) dýchacích úsecích průdušek
    d) mízních cévách plic
    a
  1149. dýchání je řízeno z

    a) plicních sklípků
    b) dýchacího ústředí v hrudní míše
    c) receptorů v postranních mozkových komorách
    d) dýchacího ústředí v prodloužené míše
    d
  1150. reflexní zástava dechu nastává

    a) při kašlání a kýchání
    b) během spánku
    c) mluvení
    d) při polykání a silném čichovém podráždění
    d
  1151. na transportu dýchacích plynů mezi zevním prostředím a buňkami se podílí

    a) pouze dýchací systém
    b) pouze oběhový systém
    c) kůže
    d) dýchací oběhový systém
    d
  1152. příčinou vzniku kesonové nemoci může být

    a) rychlý vzestup tlaku vzduchu při výstupu potapěče ke hladině
    b) rychlý pokles tlaku při rychlém ponoření pod hladinu
    c) rychlý pokles tlaku vzduchu při výstupu ke hladině
    d) rychlé ponoření hlavy plavce pod hladinu vody
    c
  1153. nejdůležitějším okamžitým zdrojem energie pro člověka jsou

    a) cukry
    b) tuky
    c) bílkoviny
    d) aminokyseliny
    a
  1154. glykogen je

    a) zásobní formou sacharidů
    b) součástí molekuly tuků
    c) hormon řídící hladinu glukózy v krvi
    d) rostlinný polysacharid
    a
  1155. při odbourávání (katabolismu) bílkovin se uvolněný dusík vylučuje u savců v podobě

    a) amoniaku
    b) močoviny
    c) kyseliny močové
    d) vydechovaného molekulárního dusíku
    b
  1156. energeticky nejbohatší složkou potravy (na jednotku hmotnosti) jsou

    a) cukry
    b) bílkoviny
    c) tuky
    d) některé aminokyseliny
    c
  1157. hlavním zdrojem energie v naší potravě jsou

    a) sacharidy
    b) tuky
    c) bílkoviny
    d) mastné kyseliny
    a
  1158. optimální denní přívod bílkovin ve výživě je u dospělého člověka

    a) 0,5 g/kg tělesné hmotnosti
    b) 5 g/kg tělesné hmotnosti
    c) 1 g/kg tělesné hmotnosti
    d) 250 g celkem
    c
  1159. typickým příznakem nedostatku vitaminu B2 je

    a) šeroslepost
    b) praskání ústních koutků
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) porucha srážení krve
    b
  1160. vitamin A je nezbytný pro

    a) tvorbu zrakového purpuru
    b) tukládání vápníku v kostech
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) tvorbu srážlivých látek
    a
  1161. nepostradatelné aminokyseliny

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) jsou přítomny jen v rostlinných bílkovinách
    c) jsou zdrojem energie pro specifické buněčné reakce
    d) tvoří většinu z přijímaných aminokyselin
    a
  1162. vláknina potravy

    a) se vstřebává v tenkém střevě
    b) je nezbytná pro štěpení mastných kyselin
    c) představuje nestravitelnou část potravy
    d) je zdrojem lipidů
    c
  1163. typickým příznakem nedostatku vitaminu B2 je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) šeroslepost
    c) vypadávání zubů
    d) porucha srážení krve
    a
  1164. při uvolňování energie v organismu

    a) mohou být použity všechny živiny
    b) je využitelná jen chemická energie cukrů a tuků
    c) jsou využívány i jiné druhy energie než je chemická
    d) uplatňují se enzymatické systémy mitochondrií
    a,d
  1165. při uvolňování energie v organismu

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) je nejvýznamnější chemická energie bílkovin
    c) je využitelná jen chemická energie cukrů a tuků
    d) jsou využívány i jiné druhy energie než je chemická
    a
  1166. nepostradatelné aminokyseliny

    a) si člověk nedokáže sám vytvořit
    b) jsou přítomny jen v rostlinných bílkovinách
    c) jsou zdrojem energie pro specifické buněčné reakce
    d) jsou přítomny v bílkovinách mléka
    a,d
  1167. mezi nezbytné stopové prvky patří

    a) kadmium
    b) kobalt
    c) vápník
    d) stroncium
    b
  1168. energie se v lidském organismu

    a) všechna přeměňuje na teplo
    b) používá pouze pro zajištění pohybu
    c) skladuje pouze v podobě tepla
    d) žádná z uvedených odpovědí není správná
    d
  1169. mezi metabolické děje v organismu patří

    a) katabolické děje
    b) anabolické děje
    c) tvorba bílkovin
    d) odbourávání bílkovin
    a,b,c,d
  1170. vitaminy rozpustné v tucích se nevstřebávají, když chybí

    a) kyselina chlorovodíková
    b) pankreatická šťávu
    c) žluč
    d) pepsin
    c
  1171. vitamín D je obsažen nejvíce v

    a) obilovinách
    b) kvasnicích
    c) rybím tuku
    d) mrkvi
    c
  1172. nedostatek vitamínu D v dětství vede k

    a) křivici
    b) kurdějím
    c) trpasličímu vzrůstu
    d) debilitě
    a
  1173. šeroslepost je důsledkem nedostatku vitaminu

    a) B
    b) A
    c) D
    d) K
    b
  1174. křivice je důsledkem nedostatku vitaminu

    a) B
    b) A
    c) D
    d) K
    c
  1175. 3 centrum řízení příjmu potravy je lokalizováno v

    a) dutině ústní
    b) krční míše
    c) hypotalamu
    d) mozkové kůře
    c
  1176. příjem tekutin je řízen centrem lokalizovaným v

    a) krční míše
    b) dutině ústní
    c) hypotalamu
    d) mozkové kůře
    c
  1177. základní energetická přeměna je nutná k udržení činnosti

    a) žaludku
    b) srdce
    c) sleziny
    d) mozku
    b,d
  1178. na optimálním složení potravy se mají nejvíce podílet

    a) sacharidy
    b) proteiny
    c) tuky
    d) lipoproteiny
    a
  1179. mezi hlavní sacharidy nacházející se v živočišných buňkách patří

    a) manóza a fruktóza
    b) laktóza a arabinóza
    c) celulóza a laktóza
    d) glykogen a glukóza
    d
  1180. bílkoviny se štěpí na

    a) aminokyseliny
    b) mastné kyseliny
    c) dusíkaté base
    d) polypeptidy
    a
  1181. žluč

    a) se tvoří ve žlučníku
    b) je tvořena jaterními buňkami a ve žlučníku je jen skladována
    c) je tvořena ve slinivce břišní (pankreas) a ve  žlučníku je jen skladována
    d) je důležitá pro trávení cukrů
    b
  1182. dětský chrup má

    a) 20 zubů
    b) 22 zubů
    c) 24 zubů
    d) 18 zubů
    a
  1183. kompletní chrup dospělého člověka má celkem

    a) 36 zubů
    b) 28 zubů
    c) 32 zubů
    d) 30 zubů
    c
  1184. mezi hlavní součásti žaludeční šťávy patří

    a) enzym trypsin
    b) kyselina sírová
    c) enzym amyláza
    d) kyselina chlorovodíková
    d
  1185. kyselina chrlorovodíková v žaludku způsobuje

    a) polymeraci aminokyselin
    b) depolymeraci aminokyselin
    c) koagulaci bílkovin
    d) koagulaci lipidů
    c
  1186. chymus je

    a) trávicí šťáva tvořená slinivkou břišní
    b) rávicí šťáva tvořená v járech
    c) trávenina vznikající v tenkém střevě
    d) trávenina vznikající v žaludku
    d
  1187. podstatou trávení je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) zvyšování energie živin
    c) přeměna jednotlivých složek živin na tělu vlastní látky
    d) polymerace bílkovinných řetězců
    a
  1188. lipidy jsou při trávení štěpeny na

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) micely
    c) žlučové kyseliny
    d) triacylglyceroly
    a
  1189. sliny obsahují enzym štěpící

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) bílkoviny
    c) sacharózu
    d) glukózu
    a
  1190. mléčný (dočasný) chrup se skládá

    a) z řezáků, špičáků a stoliček
    b) z řezáků, třenových zubů a stoliček
    c) pouze z řezáků a špičáků
    d) pouze z řezáků a třenových zubů
    a
  1191. prořezávání mléčného chrupu

    a) je ukoneno v 1 roce věku
    b) je ukončeno v 18.měsíci věku
    c) je ukončeno ve 24.měsíci věku
    d) pokračuje do konce 4 roku věku
    c
  1192. první zuby mléčného chrupu začínají prořezávat

    a) zpravidla ve 3.měsíci věku
    b) mezi 6.-8.měsícem věku
    c) kolem 12.měsíce věku
    d) kolem 10.měsíce věku
    b
  1193. žaludeční šťáva obsahuje

    a) gastrin
    b) pepsinogen
    c) glukagon
    d) ptyalin
    b
  1194. v játrech se tvoří

    a) žluč
    b) glykogen
    c) insulin
    d) pepsin
    a,b
  1195. sliny jsou produkovány v  dutině ústní

    a) pouze velkými slinnými žlázami
    b) stále
    c) jejich aktuální rychlost tvorby se může výrazně měnit
    d) pouze při vyvolání podmíněného reflexu
    b,c
  1196. vyhledejte odpověď(i) obsahující alespoň dva pravdivé výroky

    a) při polykání dochází k posunu sousta na kořen jazyka a také se zvedá měkké patro
    b) při polykání dochází k posunu sousta na kořen jazyka a také se zvedá hrtan
    c) polykání je reflexní děj během krerého pokračuje nádech (nebo výdech)
    d) polykání je reflexní děj a od určitého okamžiku jej nelze vůlí zastavit
    a,b,d
  1197. sliny

    a) mohou štěpit všechny tuky
    b) mohou štěpit všechny bílkoviny
    c) mohou štěpit všechny polysacharidy
    d) žádná z uvedených možností není správná
    d
  1198. žaludeční šťáva zajišťuje u dospělého člověka hlavně rozklad

    a) sacharidů
    b) bílkovin
    c) tuků
    d) vitamínů
    b
  1199. pH žaludeční šťávy

    a) závisí na koncentraci H+ v žaludeční šťávě
    b) závisí na činnosti pankreatu
    c) se může pohybovat pod hodnotou 2
    d) se může pohybovat nad hodnotou 7,5
    a,c
  1200. podněty pro tvorbu žaludeční šťávy jsou

    a) nervové (bloudivým nervem)
    b) chemické (přímým působením potravy)
    c) podmíněně reflexní
    d) nepodmíněně reflexní
    a,b,c,d
  1201. v žaludku se vstřebávají

    a) aminokyseliny
    b) bílkoviny
    c) monosacharidy
    d) žádná z uvedených odpovědí není správná
    d
  1202. společné vyústění žlučových a pankreatických cest se nalézá v

    a) žaludku
    b) lačníku (jejunum)
    c) kyčelníku (ileum)
    d) dvanáctníku (duodenum)
    d
  1203. označte, kde jsou oba výroky pravdivé

    a) žaludek slouží jako zásobárna a tvoří se v něm žaludeční šťáva
    b) v žaludku vznikají peristaltické vlny, které se normálně pohybují od vrátníku k česlu
    c) v žaludku se rozkládají bílkoviny působením HCl a jejím působením se též rozvolňuje vazivo
    d) působení bloudivého nervu zvyšuje sekreci žaludeční šťávy a zvyšuje napětí stěny žaludku
    a,d
  1204. v tenkém střevu

    a) se živiny definitivně rozkládají
    b) se vstřebávají bílkoviny, tuky a polysacharidy
    c) se vstřebávají aminokyseliny
    d) bakterie tvoří některé vitamíny
    a,c
  1205. pankreas (slinivka břišní)

    a) produkuje kyselou šťávu
    b) produkuje zásaditou šťávu
    c) má část s vnitřní sekrecí
    d) produkuje žluč
    b,c
  1206. slinivka břišní

    a) je párový orgán
    b) produkuje HCl
    c) produkuje insulin
    d) produkuje glukagon
    c,d
  1207. červovitý výběžek (appendix vermiformis) je výchlipkou

    a) slepého střeva
    b) vzestupného tračníku
    c) sestupného tračníku
    d) kyčelníku
    a
  1208. játra

    a) jsou párový orgán
    b) produkují glukagon
    c) leží pod pravou klenbou brániční
    d) produkují žluč
    c,d
  1209. žluč

    a) je tvořena játry a pankreatem
    b) je nezbytná pro trávení tuků
    c) obsahuje také některé odpadní látky
    d) je nezbytná pro trávení bílkovin
    b,c
  1210. jícen ústí do oddílu žaludku, který se nazývá

    a) vrátník (pylorus)
    b) česlo (kardie)
    c) dvanáctník (duodenum)
    d) slez
    b
  1211. tenké střevo se skládá z těchto úseků

    a) dvanáctníku, lačníku a tračníku
    b) dvanáctníku, lačníku a kyčelníku
    c) dvanáctníku a vzestupného tračníku
    d) dvanáctníku, esovité kličky a příčného tračníku
    b
  1212. žlučovod ústí do

    a) žaludku
    b) dvanáctníku
    c) tračníku
    d) slepého střeva
    b
  1213. vývody slinivky břišní ústí do

    a) kyčelníku
    b) vzestupného tračníku
    c) dvanáctníku
    d) žlučníku
    c
  1214. mezi žlučové cesty patří

    a) pouze žlučník
    b) žlučovod a žlučník
    c) pouze žlučník, žlučovod a portální žíla
    d) játra a portální žíla
    b
  1215. játra jsou svou stavbou

    a) jen endokrinní žláza
    b) exokrinní žláza produkující žluč
    c) žláza s vnitřní sekrecí produkující žluč
    d) jen endorkinní žláza produkující žluč
    b
  1216. žlučník se za normálních podmínek nalézá

    a) uvnitř jaterní tkáně
    b) na spodní ploše jater
    c) na horní ploše jater
    d) pod žaludkem
    b
  1217. sliznice žaludku je pokryta

    a) hlenem
    b) škrobem
    c) myelinem
    d) vazivem
    a
  1218. žlučové cesty jsou napojeny

    a) na Langerhansovy ostrůvky
    b) na tračník
    c) na střední úsek tenkého střeva
    d) pouze na dvanáctník
    d
  1219. sliny obsahují enzym

    a) lipázu
    b) amylázu
    c) peptidázu
    d) gastrin
    b
  1220. žlučové kyseliny jsou důležité pro trávení

    a) cukrů
    b) škrobu
    c) tuků
    d) bílkovin
    c
  1221. příušní žlázy patří mezi

    a) žlázy s vnitřní sekrecí
    b) slinné žlázy
    c) mazové žlázy zevního zvukovodu
    d) kožní žlázy boltce
    b
  1222. vývody velkých slinných žláz ústí do

    a) hltanu
    b) vedlejších ústních dutin
    c) ústní dutiny
    d) jícnu
    c
  1223. žvýkání přijaté potravy v dutině ústní

    a) umožňuje z bílkovin tvorbu bazických aminokyselin
    b) zvyšuje lipolýzu
    c) snižuje produkci slin
    d) uvedené alternativy nejsou správné
    d
  1224. trávicí ústrojí plní tyto funkce

    a) mechanické a chemické zpracování potravy
    b) umožňuje vstřebávání látek
    c) může přijaté látky skladovat
    d) podílí se na obraných funkcích organismu
    a,b,c,d
  1225. tenké střevo je místem

    a) dlouhodobého skladování potrevy
    b) trávení
    c) vstřebávání
    d) obrany organismu proti infekci
    b,c,d
  1226. pankreatická šťáva je důležitá pro trávení

    a) pouze tuků a peptidů
    b) tuků
    c) cukrů
    d) tuků, peptidů a cukrů
    d
  1227. tvorbu moči v ledvinách zahajuje proces

    a) ultrafiltrace krevní plazmy
    b) ultrafiltrace tkáňového moku
    c) resorpce krevní plazmy
    d) resorpce tkáňového moku
    a
  1228. hnací silou filtrace v ledvinách obratlovců je

    a) tlak krve
    b) osmotický tlak
    c) pulzace přívodných tepen
    d) aktivita stěny glomerulů
    a
  1229. součástí moči u zdravého člověka není

    a) voda
    b) močovina
    c) sodík
    d) glukóza
    d
  1230. glomerulární filtrát je tekutina vzniklá filtrováním

    a) mízy
    b) krve
    c) primární moče
    d) definitivní moče
    b
  1231. definitivní moč je vytvořena až po průchodu

    a) proximálním tubulem
    b) vzestupným raménkem Henleovy kličky
    c) Henleovou kličkou
    d) sběracím kanálkem
    d
  1232. při normální hladině glukózy v krvi

    a) se glukóza v glomerulech nefiltruje
    b) je glukóza součástí definitivní moče
    c) se glukóza filtruje, ale zpětně se vstřebá buňkami proximálního tubulu
    d) není glukóza součástí definitivní moče
    c,d
  1233. na řízení činnosti ledvin se podílí

    a) aldosteron
    b) antidiuretický hormon
    c) renin - angiotensin
    d) erytropoetin
    a,b,c
  1234. antidiuretický hormon

    a) zvyšuje množství vyloučené vody v moči
    b) snižuje množství vyloučené vody v moči
    c) neovlivňuje množství vyloučené vody v moči
    d) zvyšuje objem vyloučené moči
    b
  1235. močový měchýř je uložen

    a) za sponou stydkou
    b) před sponou stydkou
    c) za křížovou kostí
    d) před a nad sponou stydkou
    a
  1236. ledviny jsou uloženy

    a) ve velké pánvi
    b) po obou stranách bederní páteře za pobřišnicí
    c) po obou stranách bederní páteře před pobřišnicí
    d) za žaludkem
    b
  1237. hlavní úkol ledvin je

    a) filtrovat z krve odpadní látky
    b) zachycovat a ukládat zásobní látky
    c) akumulovat energii organismu
    d) vylučovat cukry
    a
  1238. nejdůležitější orgán pro vylučování je

    a) močový měchýř
    b) močovod
    c) močová trubice
    d) ledvina
    d
  1239. mezi močové cesty patří

    a) pouze močový měchýř, ureter a močová trubice
    b) pouze nefron, ledvinná pánvička a ureter
    c) pánvička ledvinná, močovod, močová trubice
    d) močový měchýř, pánvička ledvinná, močovod
    c,d
  1240. močovod ústí do

    a) prostaty
    b) močového měchýře
    c) močové trubice
    d) šourku
    b
  1241. mezi části nefronu patří

    a) pouze tubuly a kapilární klubíčko
    b) Henleova klička a tubuly
    c) kanálky a parenchym
    d) kapiláry a parenchym
    b
  1242. základní stavební a funkční jednotkou ledvin je

    a) glomerulus
    b) tubulus
    c) cévní systém
    d) nefron
    d
  1243. ledviny mají velký význam pro

    a) syntézu bílkovin a tvorbu enzymů
    b) pro detoxikaci cizorodých látek a jejich rychloumetabolizaci
    c) pro udržení stálého složení a objemu tělesných tekutin
    d) pro zajištění metabolismu kyselin, tuků a zejména cukrů
    c
  1244. průtok ledvinami je

    a) nepříliš významný
    b) kolísavý a výrazně závislý zejména na aktuálním příjmu tekutin
    c) nejpodstatnější částí minutového srdečního výdeje, zejména při svalové námaze
    d) významný a představuje asi jednu čtvrtinu srdečního výdeje
    d
  1245. volní kontrola močení dozrává mezi

    a) 6. a 7.měsícem intrauterinně
    b) 1. a 2. měsícem života
    c) 1. a 2. rokem života
    d) 3. a 4. rokem života
    d
  1246. v ledvinách je produkován

    a) renin
    b) erytropoetin
    c) je zde dokončena syntéza vitamínu D3
    d) adiuretin
    a,b,c
  1247. šedá hmota nervového systému je tvořena

    a) výběžky neuronů
    b) těly neuronů
    c) tukovou hmotou
    d) buňkami mozkových plen
    b
  1248. v předních míšních rozích u člověka se nacházejí

    a) alfa-motoneurony
    b) beta-motoneurony
    c) gama-motoneurony
    d) delta-motoneurony
    a,c
  1249. přední míšnní kořeny

    a) obsahují motorická i nsensitivní vlákna
    b) obsahují motorická vlákna
    c) obsahují senzitivní vlákna
    d) obsahují vegetativní vlákna
    b,d
  1250. propojení periferního nervu a svalu je ralizováno v

    a) nervosvalové ploténce
    b) svalovém vřeténku
    c) Malpighiho tělísku
    d) Merkelově buňce
    a,b
  1251. objem mozkomíšního moku je

    a) 150 ml
    b) 500 ml
    c) 750 ml
    d) 1500 ml
    a
  1252. synapse může být vytvořena mezi axonem a

    a) dendritem jiného neuronu
    b) tělem jiného neuronu
    c) azonem jiného neuronu
    d) svalovou buňkou
    a,b,c,d
  1253. novorozenec spí denně cca

    a) 8 hodin
    b) 10 hodin
    c) 15 hodin
    d) 20 hodin
    d
  1254. mozkomíšní mok se nachází v

    a) mozkových komorách
    b) prostoru mezi kostí a tvrdou plenou mozkovou
    c) prostoru mezi tvrdou plenou a pavučnicí
    d) prostoru mezi omozečnicí a pavučnicí
    a,d
  1255. bílá hmota míšní je tvořena

    a) výběžky nervových buněk
    b) těly nervových buněk
    c) tukovu tkání
    d) krvetvornou tkání
    a
  1256. na povrchu možku člověka je

    a) šedá hmota mozková
    b) bílá hmota mozková
    c) vrstva tvořená nervovými vlákny
    d) Schwannova pochva
    a
  1257. na povrchu míchy člověka je

    a) šedá hmota
    b) bílá hmota
    c) vrstva tvořená těly neuronů
    d) vrstva holých jader neuronů
    b
  1258. mediátorem na nervosvalové ploténce obratlovců je

    a) dopamin
    b) adrenalin
    c) acetylcholin
    d) noradrenalin
    c
  1259. chemická synapse (zápoj)

    a) umožňuje jednosměrný přenos vzruchu mezi neurony
    b) je místem vzniku nervového vzruchu
    c) slouží k zesílení převáděného vzruchu
    d) umožňuje oboustranný přenos elektrických signálů mezi neurony
    a
  1260. podstatou vzruchu nervových buněk je

    a) změna propustnosti a náboje membrány
    b) chemické změny membrány
    c) změna aktivity iontů v cytoplazmě
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1261. mozek dospělého člověka má průměrnou hmotnost

    a) 300 g
    b) 500 g
    c) 1300 g
    d) 2500 g
    c
  1262. ústředí životně důležitých autonomních funkcí se nachází v

    a) páteřní míše
    b) prodloužené míše
    c) talamu
    d) mozečku
    b
  1263. pro udržování rovnováhy těla a koordinaci pohybů je důležitý

    a) mozeček
    b) prodloužená mícha
    c) talamus
    d) mozková kůra
    a
  1264. mozeček se uplatňuje při

    a) vyšší nervové činnosti
    b) řízení vegetativních funkcí
    c) řízení rovnováhy a koordinaci pohybů
    d) analýze podnětů zrakových, sluchových, čichových a chuťových
    c
  1265. činnost vnitřních orgánů a žláz s vnitřní sekrecí je řízená z

    a) hypotalamu
    b) talamu
    c) prodloužené míchy
    d) mozeček
    a
  1266. nepodmíněné reflexy jsou

    a) naučené reakce na určité smyslové podněty
    b) vrozené reakce, druhově specifické
    c) všechny vrozené reakce organismu
    d) běžné změny chování
    b
  1267. centrum řeči je uloženo v

    a) talamu
    b) mozečku
    c) prodloužené míše
    d) mozkové kůže
    d
  1268. prvkem vyšší nervové činnosti jsou

    a) podmíněné reflexy
    b) bdění a spánek
    c) instinktivní chování
    d) emoce
    a
  1269. hlavní ústředí pro řízení tělesné teploty je v

    a) hrbolu
    b) hypotalamu
    c) středním mozku
    d) prodloužené míše
    b
  1270. mícha leží

    a) v celém páteřním kanálu
    b) jen v krční a hrudní části páteřního kanálu
    c) v páteřním kanálu až po druhý bederní obratel
    d) v dutině lebeční
    c
  1271. mícha obsahuje

    a) nervové buňky
    b) nervová vlákna odstředivá
    c) nervová vlákna dostředivá
    d) specializovaná buňky receptorů
    a,b,c
  1272. mozeček je uložen

    a) v zadní jámě lební
    b) ve střední jámě lební
    c) v zadní jámě lební pod prodlouženou míchou
    d) v zadní jámě lební nad prodlouženou míchou
    a,d
  1273. mezimozek (diencephalon) je tvořen

    a) prodlouženou míchou a mozeček
    b) především talamem a hypotalamem a hipokampem
    c) talamem, hypotalamem, hypofýzou a epifýzou
    d) mostem a hypotalamem
    c
  1274. bazální ganglia jsou

    a) v míše
    b) v mozečku
    c) v nitru mozkových hemisfér
    d) ve středním mozku
    c
  1275. střední mozek leží mezi

    a) mozkovými hemisférami
    b) mostem a mozečkem
    c) mostem a mezimozkem
    d) míchou a prodlouženou míchou
    c
  1276. motorické centrum řeči je uloženo v

    a) mozkové kůře
    b) mozečku
    c) prodloužené míše
    d) talamu
    a
  1277. ganglia autonomních nervů jsou uložena

    a) v kmeni mozkovém
    b) v míše
    c) prodloužené míše
    d) talamu
    a
  1278. vegetativní (autonomní) nervy se dělí na

    a) spinální a sympatické
    b) parasympatické a sympatické
    c) motorické a sensitivní
    d) sympatické a sensitivní
    b
  1279. parasympatikus má své nervové buňky

    a) v hrudní míše
    b) u všech jader hlavových nervů
    c) u některých hlavových nervů
    d) u některých hlavových nervů a v sakrální části míchy
    c,d
  1280. sympatikus má své nervové buňky

    a) v hrudní míše
    b) u všech jader hlavových nervů
    c) u některých hlavových nervů
    d) u některých hlavových nervů a v sakrální části míchy
    b,c
  1281. zrakové informace jsou zpracovávány

    a) temenním lalokem mozku
    b) týlním lalokem mozku
    c) hypotalamem
    d) prodlouženou míchou
    b
  1282. spojení nervových buněk a jejich výběžků nazýváme

    a) synapse
    b) syndesmosis
    c) symbi óza
    d) systola
    a
  1283. k obvodové (periferní) nervové soustavě patří

    a) autonomní a motirické nervy
    b) mozek a mícha
    c) prodloužená mícha
    d) bederní mícha
    a
  1284. z páteřní míchy člověka vystupuje následující počet párů míšních nervů

    a) 31
    b) 21
    c) 12
    d) 13
    a
  1285. hladká svalovina je ovládána

    a) jen sympatikem
    b) buňkami předních rohů míchy
    c) autonomním nervstvem
    d) jen parasympatikem
    c
  1286. prodloužená mícha je centrem řízení

    a) dýchání
    b) činnosti srdeční
    c) svalové napětí
    d) pohybů hlavy
    a,b
  1287. nervosvalová ploténka

    a) patří mezi čidla svalové tkáně
    b) je zvláštním typem synapse
    c) uplatňuje se při přenosu vzruchu z nervu na sval
    d) je zakončením dostředivých nervových vláken
    b,c
  1288. nervosvalové ploténky jsou

    a) v okohybných svalech
    b) v bránici
    c) ve svalovině jazyka
    d) ve svalovině dělohy
    a,b,c
  1289. nervový vzruch se u člověka může po nrvovém vláknu šířit maximálně rychlostí

    a) 120 km/s
    b) 120 m/s
    c) 120 mm/s
    d) 120 μm/s
    b
  1290. u člověka mohou mít výběžky nervových buněk maximální délku

    a) kolem jednoho metru
    b) několik centimetrů
    c) několik milimetrů
    d) několik mikrometrů
    a
  1291. motorická nervová vlákna

    a) vedou vzruchy k příčně pruhovaným svalům
    b) vedou vzruchy dostředivě
    c) vedou vzruchy odstředivě
    d) řídí činnost hladkého svalstva
    a,c
  1292. senzitivní nervová vlákna

    a) řídí činnost hladkého svalstva
    b) vedou vzruchy dostředivě
    c) přenášejí informace z čidel
    d) jsou součástí reflexního oblouku
    b,c,d
  1293. autonomní nervový systém

    a) řídí činnost žláz
    b) řídí činnost hladkého svalstva
    c) řídí pohyby očních bulbů
    d) zahajuje polykací reflex
    a,b
  1294. páteřní mích a dospělého muže je přibližně dlouhá

    a) 45 mm
    b) 12 cm
    c) 45 cm
    d) 450 mm
    c,d
  1295. reflexní oblouk se skládá z

    a) dostředivé dráhy
    b) výkonného orgánu
    c) čidla
    d) odstředivé dráhy
    a,b,c,d
  1296. nejjednodušší reflexní oblouk tvoří

    a) jeden neuron
    b) dva neurony
    c) ři neurony
    d) čtyři neurony
    b
  1297. bloudivý nerv

    a) vede vzruchy ke svalům bránice
    b) obsahuje vlákna autonomního nervstva
    c) vstupuje do míchy v oblasti krční páteře
    d) je desátým hlavovým nervem
    b,d
  1298. hematoencefalická bariéra zajišťuje

    a) stálost vnitřního prostředí mozku
    b) ochranu mozku před úrazem
    c) ochranu mozku před průnikem oxidu uhličitého
    d) oddělení mozku od míchy
    a
  1299. signály pro cílené pohyby rukou vycházejí z

    a) hypotalamu
    b) mozečku
    c) mozkové kůry
    d) hrudní míchy
    c
  1300. podněty ve 2.signální soustavě člověka jsou

    a) abstraktní
    b) konkrétní
    c) jakékoliv
    d) jen nepodmíněné
    a
  1301. vnitřní stav usměrňující reakci organismu nazýváme

    a) signální soustava
    b) motivace
    c) habituace
    d) adaptace
    b
  1302. chemická synapse (zápoj)

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) je místem vzniku nervového vzruchu
    c) slouží k zesílení převáděného vzruchu
    d) umožňuje oboustranný přenos elektrických signálů mezi neurony
    a
  1303. tkáňový mok vzniká

    a) selekcí
    b) konvekcí
    c) filtrací
    d) difúzí
    c
  1304. hlavní řídící ústrojí pro autonomní (vegetativní) funkce je v

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) prodloužené míše
    c) středním mozku
    d) talamu
    a
  1305. z páteřní míchy člověka vystupuje párů míšních nervů

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 21
    c) 12
    d) 13
    a
  1306. hladká svalovina je ovládána

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) buňkami předních rohů míchy
    c) jen sympatikem
    d) jen parasympatikem
    a
  1307. nervová tkáň člověka je složena pouze z

    a) nervů a jejich výběžků
    b) neuroglie
    c) nervových a podpůrných buněk
    d) nervů a vazivových buněk
    c
  1308. čichový mozek je uložen v

    a) mezimozku
    b) předním mozku
    c) hypothalamu
    d) prodloužené míše
    b
  1309. zraková kůra je lokalizována

    a) ve frontálním laloku
    b) ve spánkovém laloku
    c) na temeni hlavy
    d) v okcipitálním laloku
    d
  1310. sluchová kůra je lokalizovaná

    a) v okcipitálním laloku
    b) ve spánkovém laloku
    c) na temeni
    d) ve frontálním laloku
    b
  1311. mezi dálkové (distanční) receptory patří

    a) smyslové buňky sítnice
    b) mechanoreceptory
    c) nociceptory
    d) vláskové buňky Cortiho orgánu
    a,d
  1312. nejdůležitější informace pro udržení rovnováhy vycházejí ze

    a) sluchového čidla
    b) zrakového čidla
    c) čidel umístěných v kůži
    d) statokinetické čidla
    d
  1313. na sítnici komorového oka se promítá obrázek

    a) převrácený, zmenšený
    b) přímý, zmenšený
    c) převrácený, zvětšený
    d) přímý, zvětšený
    a
  1314. sítnice v embryogenezi vzniká z

    a) neuroektodermu
    b) entodermu
    c) mezodermu
    d) čtvrtého zárodečného listu
    a
  1315. změna šiře zornice při osvitu oka umožňuje

    a) zaostřit obraz na sítnici
    b) usměrnit dopad paprsků za sítnici
    c) řídit úroveň osvětlení sítnice
    d) usměrnit dopad paprsků před sítnici
    c
  1316. jestliže se obrázek předmětu tvoří před sítnicí, jde o

    a) krátkozrakost
    b) dalekozrakost
    c) astigmatismus
    d) hypermetropii
    a
  1317. jestliže se obrázek předmětu tvoří až za sítnicí, jde o

    a) dalekozrakost
    b) krátkozrakost
    c) astigmatismus
    d) myopii
    a
  1318. barevné vidění umožňují

    a) čípky
    b) tyčinky
    c) slepá skvrna
    d) sklivec
    a
  1319. barevné vidění umožňuje existence tří druhů čípků reagujících na barvu

    a) červenou, zelenou a modrou
    b) červenou, zelenou a žlutou
    c) modrou, zelenou a žlutou
    d) červenou, modrou a bílou
    a
  1320. pod pojmem mióza rozumíme

    a) rozšíření zornice
    b) akomodaci čočky
    c) zúžení zornice
    d) zúžení čočky
    c
  1321. pod pojmem mydriáza rozumíme

    a) rozšíření zornice
    b) akomodaci čočky
    c) zúžení zornice
    d) zúžení čočky
    a
  1322. člověk slyší zvuk v rozsahu

    a) 16 až 20 000 Hz
    b) do 100 000 hz
    c) méně než 16 Hz
    d) více než 20 000 Hz
    a
  1323. pro zrak má význam především vitamin

    a) A
    b) B
    c) C
    d) D
    a
  1324. v membránách tyčinek je zrakové barvivo

    a) rhodopsin
    b) metanol
    c) kalciferol
    d) hemocyanin
    a
  1325. krátkozrakost se koriguje

    a) rozptýlkami
    b) spojkami
    c) cylindrickými čočkami
    d) lupou
    a
  1326. vidění za šera umožňují

    a) tyčinky
    b) čípky
    c) slepá skvrna
    d) komorová voda
    a
  1327. polokruhovité kanálky vnitřního ucha slouží k

    a) vnímání rotačních pohybů hlavy
    b) vnímání polohy hlavy
    c) analýze výšky tónu
    d) vnímání zvukových vln
    a
  1328. statické čidla se nachází v

    a) kulovitém a vejčitém váčku
    b) polokruhovitý kanálcích
    c) středním mozku
    d) hlemýždi vnitřního ucha
    a
  1329. statické čidlo reaguje na pohyb hlavy

    a) dozadu
    b) dopředu
    c) ke straně
    d) kolem osy otáčení
    a,b,c
  1330. kinetické čidlo reaguje na pohyb hlavy

    a) dozadu
    b) dopředu
    c) ke straně
    d) kolem osy otáčení
    d
  1331. podnětem pro zrakové čidlo člověka jsou světelné vlny v rozsahu

    a) 500 až 750 nm
    b) 40 až 70 nm
    c) 400 až 600 μm
    d) 40 až 60 μm
    a
  1332. refrakční vady oka spočívají v

    a) poruchách optického aparátu
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) zvýšené lomivosti kostí
    d) nedostatku vitaminu D
    a
  1333. receptorové buňky statického čidla se nacházejí v

    a) kulovitém a vejčitém váčku
    b) polokruhovitých kanálcích
    c) středním mozku
    d) hlemýždi vnitřního ucha
    a
  1334. chemické receptory zprostředkovávají

    a) vjemy z polokruhovitých kanálků vnitřního ucha
    b) chuťové vjemy
    c) čichové vjemy
    d) zrakový vjem
    b,c
  1335. směr přicházejícího zvuku dokáže člověk odhadnout podle

    a) časového rozdílu vjemu z pravého levého ucha
    b) intensity vjemu z pravého a levého ucha
    c) rozdílné výšky tónů
    d) rozdílného směru pohybu bubínků obou uší
    a,b
  1336. zvuk o frekvenci 10 000 Hz

    a) leží nad horní hranicí slyšitelných frekvencí zdravého ucha
    b) slyšíme jako vysoký tón
    c) slyším jako hluboký tón
    d) leží pod hranicí slyšitelných frekvencí zdravého ucha
    b
  1337. slepá skvrna sítnice

    a) neobsahuje tyčinky
    b) představuje část sítnice, kam nedopadají světelné paprsky
    c) není u člověka normálně přítomna
    d) neobsahuje čípky
    a,d
  1338. receptory jsou

    a) speciální útvary s vysokou dráždivostí
    b) všechny buňky kožní
    c) buňky v centr.nervstvu
    d) součástí zakončení všech nervů
    a
  1339. proprioreceptory jsou

    a) svalové
    b) šlachové
    c) kožní
    d) mozkové
    a,b
  1340. čichové buňky jsou uloženy

    a) v horní části dutiny nosní
    b) v celé sliznici nosního septa
    c) na spodině čichového mozku
    d) na spodině měkkého patra
    a
  1341. největší nakupení receptorů pro dotyk a tlak máme na

    a) dlaňové straně konečků prstů
    b) špičce jazyka
    c) kořeni jazyka
    d) zevním pohlavním ústrojí
    a,b,d
  1342. mezi kožní smyslové modality patří

    a) chlad
    b) teplo
    c) bolest
    d) dotyk-tlak
    a,b,c,d
  1343. svalová vřeténka

    a) vysílají informace do CNS
    b) řídí svalovou dráždivost
    c) umožňují prostřednictvím CNS stálou kontrolu nad činností svalů
    d) řídí činnost útrobního svalstva
    a,c
  1344. statokinetické čidlo je uloženo

    a) ve středním uchu
    b) v labyrintu skalní kosti
    c) v kmenu mozkovém
    d) v kůře spánkového laloku
    b
  1345. kinetické čidlo informuje o

    a) poloze lidského těla
    b) vzprímeném postoji a tělesné rovnováze v klidu
    c) o vzpřímeném postoji a tělesné rovnováze v pohybu
    d) o změnách polohy hlavy v prostoru
    d
  1346. statické čidlo informuje o

    a) poloze lidského těla
    b) o vzpřímeném postoji a tělesné rovnováze v klidu
    c) o vzpřímeném postoji a tělesné rovnováze v pohybu
    d) o poloze hlavy v prostoru
    d
  1347. slyšení zprostředkuje

    a) bubínek
    b) kůstky středního ucha
    c) Cortiho orgán
    d) frontální lalok mozkový
    a,b,c
  1348. bubínek je uložen

    a) v zevním zvukovodu
    b) ve vnitřním uchu
    c) na rozhraní zevního a středního ucha
    d) na rozhaní středního a vnitřního ucha
    c
  1349. eustachova trubice spojuje

    a) středoušní dutinu s nosohltanem
    b) středoušní dutinu s dutinou nosní
    c) vnitřní ucho s hrtanem
    d) napíná bubínek
    a
  1350. polokruhovité kanálky jsou

    a) ve vnitřním uchu
    b) součástí sluchového čidla
    c) součástí statokinetického čidla
    d) součástí mozkového kmene
    a,c
  1351. řasnaté těleso oka ovlivňuje

    a) akomodaci čočky
    b) akomodaci rohovky
    c) barvu očí
    d) stavbu očního nervu
    a
  1352. Cortiho orgán je uložen v (ve)

    a) hlemýždi
    b) středním uchu
    c) bázi polokruhovitých kanálků
    d) Eustachově trubici
    a
  1353. statické čidlo se nachází v

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) polokruhovitých kanálcích
    c) středním mozku
    d) hlemýždi vnitřního ucha
    a
  1354. receptor je

    a) senzitivní nervové zakončení
    b) zakončení hybných nervových vláken
    c) druh svalu
    d) orgán uvnitř míchy
    a
  1355. exteroreceptory pro dotyk a tlak jsou v

    a) kůži a sliznici
    b) krvi
    c) v nehtech
    d) očním nervu
    a
  1356. zrakové barvivo rodopsin je

    a) uloženo v membránách tyčinek
    b) uloženo v axonech tyčinek a čípků
    c) sloučenina cukru opsinu a vitaminu D
    d) sloučenina cukru opsinu a vitaminu A
    a
  1357. zrakové barvivo rodopsin je

    a) sloučenina bílkoviny opsinu a vitaminu A
    b) sloučenina vitaminů A a D
    c) uloženo v duhovce oka
    d) přítomno v buňkách slepé skvrny
    a
  1358. zrakový nerv (n.opticus)

    a) patří mezi hlavové nervy
    b) je výchlipkou mezimozku (diencephala)
    c) vede zrakové podněty
    d) je obalen tvrdou plenou mozkovou
    a,b,c,d
  1359. antidiuretický hormon a oxytocin se tvoří v

    a) hypothalamu
    b) zadním laloku hypofýzy
    c) předním laloku hypofýzy
    d) ledvinách
    a
  1360. antidiuretický hormon působí v ledvinách na

    a) zpětné vstřebávání sodíku
    b) zpětné vstřebávání draslíku
    c) množství filtrované tekutiny
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    d
  1361. antidiuretický hormon

    a) zvyšuje koncentraci moče
    b) řídí hospodaření s vápníkem a fosfáty
    c) ovlivňuje hospodaření s vodou
    d) navozuje stahy dělohy při porodu
    a,c
  1362. antidiuretický hormon

    a) zvyšuje vylučování vody ledvinami
    b) zvyšuje zpětné vstřebávání vody v ledvinách
    c) zvyšuje tvorbu moči
    d) snižuje množství vylučované moči
    b,d
  1363. antidiuretický hormon působí v ledvinách na

    a) zpětné vstřebávání vody
    b) zpětné vstřebávání sodíku
    c) zpětné vstřebávání draslíku
    d) množství filtrované tekutiny
    a
  1364. funkci hormonů je

    a) ovlivňovat činnost jednotlivých buněk
    b) poskytovat vysoce specifický stavební materiál
    c) dodávat energii pro specifické buněčné mechanismy
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1365. inzulín

    a) umožňuje využití glukosy
    b) snižuje hladinu glukosy v plasmě
    c) zvyšuje hladinu glukosy v krvi
    d) využívá se při léčbě cukrovky
    a,b,d
  1366. inzulín

    a) podporuje využití glukózy
    b) zvyšuje přeměnu bílkovin na cukry
    c) zvyšuje hladinu glukózy v krvi
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1367. tyroxin ve své molekule obsahuje

    a) jod
    b) chlor
    c) zinek
    d) železo
    a
  1368. struma je důsledkem

    a) odstranění předního laloku hypofýzy
    b) nadbytku vápníku
    c) nedostatečného přívodu jódu poravou
    d) nadměrné stimulace štítné žlázy TSH
    c,d
  1369. aldosteron

    a) mění průsvit cév a zvyšuje činnost srdce
    b) mobilizuje zdroje energie při zátěži
    c) zasahuje do přeměny živin, zejména bílkovin
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    d
  1370. aldosteron

    a) je tvořen dření nadledvin
    b) je tvořen v kůře nadledvin
    c) má silné protizánětlivé účinky
    d) se podílí na regulaci homeostázy
    b,d
  1371. aldosteron

    a) má vliv na hospodaření se sodíkem a draslíkem
    b) mění průsvit cév a zvyšuje činnost srdce
    c) mobilizuje zdroje energie při zátěži
    d) zasahuje do přeměny živin, zejména bílkovin
    a
  1372. hormony štítné žlázy mají účinky

    a) metabolické
    b) zvyšují tvorbu tepla
    c) podporují růst
    d) důležité pro vývoj centrálního nervového systému
    a,b,c,d
  1373. parathormon ovlivňuje plazmatickou hladinu

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) draslíku
    c) hořčíku
    d) sodíku
    a
  1374. parathormon

    a) snižuje zpětné vstřebávání vápníku v ledvinách
    b) zvyšuje zpětné vstřebávání vápníku v ledvinách
    c) snižuje zpětné vstřebávání fosfátů v ledvinách
    d) zvyšuje zpětné vstřebbávání fosfátů v ledvinách
    b,c
  1375. parathormon

    a) zvyšuje hladinu vápníku v krvi
    b) snižuje hladinu vápníku v krvi
    c) snižuje hladinu fosfátů v krvi
    d) zvyšuje hladinu fosfátů v krvi
    a,c
  1376. která z uvedených tkání se podílí n ařízení plazmatické hladiny vápníku

    a) ledviny
    b) slezina
    c) střevo
    d) plíce
    a,c
  1377. která z uvedených tkání se nepodílí na řízení plazmatické hladiny vápníku

    a) ledviny
    b) slezina
    c) střevo
    d) plíce
    b,d
  1378. uvolnění vajíčka (ovulace) nastává u ženy zpravidla

    a) 14.den po začátku menstruačního krvácení
    b) 24.den po začátku menstruačního krvácení
    c) 28.den po začátku menstruačního krvácení
    d) ihned po skončení menstruačního krvácení
    a
  1379. placenta

    a) je zdrojem hormonů
    b) není zdrojem hormonů
    c) ovlivňuje činnost semenných váčků
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1380. hormony estrogeny se tvoří

    a) ve zrajícím folikulu
    b) v semenných váčcích
    c) v předním laloku hypofýzy
    d) v děložní sliznici
    a
  1381. testosteron je hormon

    a) varlat
    b) vaječníků
    c) předního laloku hypofýzy
    d) dřeně nadledvin
    a
  1382. výměna vápníku v lidském organismu je řízena hormonem

    a) příštítných tělísek
    b) předního laloku hypofýzy
    c) kůry nadledvin
    d) prolaktinem
    a
  1383. vývoj lidského jedince v děloze trvá průměrně

    a) 270 dní
    b) 250 dní
    c) 300 dní
    d) 290 dní
    a
  1384. růstový hormon se u člověka tvoří v

    a) předním laloku hypofýzy
    b) mezimozku
    c) hypothalamu
    d) zadním laloku hypofýzy
    a
  1385. mezi druhotné pohlavní znaky může patří

    a) růst vousů
    b) rostvoj prostaty
    c) rozvoj semenných váčků
    d) růst vazivových buněk varlat
    a
  1386. tvorba hormonů štítné žlázy je závislá na přívodu

    a) jódu
    b) železa
    c) kobaltu
    d) draslíku
    a
  1387. žluté ťělísko vzniká

    a) z prasklého folikulu
    b) v klimakteriu
    c) účinkem prolaktinu
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1388. ovulační cyklus probíhá v

    a) adenohypofýze
    b) hypotalamu
    c) děložní sliznici
    d) ovariích
    d
  1389. mezi druhotné pohlavní znaky ženy patří

    a) rozvoj mléčných žláz
    b) růst dělohy
    c) růst vejcovodů
    d) vývoj folikulu ve vaječnících
    a
  1390. při stresových stavech se nejprve mobilizují hormony

    a) nadledvin
    b) zadního laloku hypofýzy
    c) štítné žlázy
    d) Langerhansových ostrůvků
    a
  1391. přední lalok hypofýzy podléhá řídícímu vlivu

    a) hypothalamu
    b) středního mozku
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) thalamu
    a
  1392. hormony dřeně nadledvin

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) mají vliv na hospodaření s vápníkem
    c) zasahují do přeměny živin, zejména bílkovin
    d) ovlivňují hospodaření se sodíkem a draslíkem
    a
  1393. tvorba hormonů štítné žlázy je závislá  na přívodu

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) železa
    c) kobaltu
    d) draslíku
    a
  1394. žluté tělísko vzniká

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) v klimakteriu
    c) účinkem prolaktinu
    d) z buněk středu oční sítnice
    a
  1395. hormony dřeně nadledvin

    a) mění průsvit cév a zvyšují činnost srdce
    b) mají vliv na hodpodaření s vápníkem
    c) zasahují do přeměny živin, zejména bílkovin
    d) jsou uvolňovány při stresové reakci
    a,d
  1396. varlata produkují

    a) spermie
    b) testosteron
    c) aldosteron
    d) humulín
    a,b
  1397. graafův folikl produkuje

    a) estrogeny
    b) progesteron
    c) prolaktin
    d) oxytocin
    a
  1398. žluté tělísko produkuje především

    a) progesteron
    b) estrogeny
    c) prolaktin
    d) oxytocin
    a
  1399. dospělý člověk má ochlupení

    a) druhotné (sekundární)
    b) terciární
    c) prvotní (primární)
    d) kvartérní
    a,b
  1400. ústředím hormonální regulace je

    a) hypotalamus
    b) přední lalok hypofýzy
    c) zadní lalok hypofýzy
    d) epifýza
    a
  1401. přední lalok hypofýzy secernuje

    a) somatotropin (STH)
    b) lutropin (LTH)
    c) progesteron
    d) glukagon
    a,b
  1402. šišinka (epifýza) je součástí

    a) mezimozku
    b) zadního mozku
    c) podhrbolí
    d) mozečku
    b
  1403. činnost většiny žláz s vnitřní sekrecí je řízena z

    a) thalamu
    b) hypotalamu
    c) bazálních ganglií
    d) mozečku
    b
  1404. neurokrinie je schopnost

    a) některých nervových buněk tvořit hormony
    b) nervových buněk vytvářet vzruchy
    c) nervový buněk vytvářet vzájemná spojení
    d) nervových buněk metabolizovat lipidy
    a
  1405. somatotropin se tvoří v

    a) neurohypofýze
    b) hypotalamu
    c) adenohypofýze
    d) buňkách kosterních svalů
    c
  1406. proklaktin se tvoří v

    a) adenohypofýze
    b) neurohypofýze
    c) hypotalamu
    d) mléčné žláze
    a
  1407. kortikotropin se tvoří v

    a) neurohypofýze
    b) hypotalamu
    c) adenohypofýze
    d) kůře nadledvin
    c
  1408. tyrotropin se tvoří v

    a) hypotalamu
    b) neurohypofýze
    c) štítné žláze
    d) adenohypofýze
    d
  1409. folitropin se tvoří v

    a) neurohypofýze
    b) hypotalamu
    c) adenohypofýze
    d) ovariích
    c
  1410. prolaktin

    a) je tvořen mléčnou žlázou
    b) zastavuje laktaci
    c) zahajuje a udržuje laktaci
    d) podporuje růst mléčné žlázy
    c,d
  1411. tyrotropin

    a) se tvoří ve štítné žláze
    b) stimuluje tvorbuhormonů štítné žlázy
    c) stimuluje růst buněk štítné žlázy
    d) tlumí tvorbu hormonů ve štítné žláze
    b,c
  1412. oxytocin

    a) zesiluje stahy hladké svaloviny dělohy
    b) vyvolává kontrakci svaloviny ve stěně mlékovodů
    c) vyvolává kontrakce ve stěně aorty
    d) zvyšuje kontrakce kosterní svaloviny
    a,b
  1413. kortisol

    a) je hormon dřeně nadledvin
    b) je produkován adenohypofýzou
    c) je produkován kůrou nadledvin
    d) má vliv na metabolizmus bílkovin
    c,d
  1414. glukokortikoidy

    a) jsou tvořeny kůrou nadledvin
    b) jsou tvořeny dření nadledvin
    c) jsou tvořeny v adenohypofýze
    d) mají protizánětlivé účinky
    a,d
  1415. mineralokortikoidy

    a) působí hlavně v kostech
    b) působí v ledvinách
    c) zvyšují zpětnou resorpci sodíku a vody v ledvinách
    d) zvyšují vylučování draslíku ledvinami
    b,c,d
  1416. noradrenalin působí hlavně na

    a) kosterní svalovinu
    b) na hladkou svalovinu cév
    c) na hladkou svalovinu dělohy
    d) na hladkou svalovinu mléčných vývodů
    b
  1417. noradrenalin

    a) zvyšuje systolický i diastolický tlak krve
    b) zvyšuje jen systolický tlak krve
    c) zvyšuje jen diastolický tlak krve
    d) snižuje systolický tlak krve
    a
  1418. glukagon

    a) zvyšuje hladinu glukózy v krvi
    b) snižuje hladinu glukózy v krvi
    c) má stejný účinek na hladinu glukózy jako inzulín
    d) zvyšuje využití glukózy tkáňovými buňkami
    a
  1419. spermatogeneza začíná

    a) před narozením
    b) až v dospělosti
    c) těsně po narození
    d) v období puberty
    d
  1420. menstruační cyklus probíhá v

    a) adenohypofýze
    b) ovariích
    c) hypotalamu
    d) děložní sliznici
    d
  1421. ovulace nastává (při pravidelném 28 denním menstruačním cyklu)

    a) 27. - 28. den
    b) 12. - 14. den
    c) 1. - 4. den
    d) 5. - 7. den
    b
  1422. v ovariích se tvoří

    a) estrogeny a progesteron
    b) jen estrogeny
    c) jen progesteron
    d) folitropin
    a
  1423. největší pravděpodobnost oplození je (při pravidelném 28 denním menstruačním cyklu)

    a) 1. - 4. den
    b) 27. - 28. den
    c) 5. - 7. den
    d) 12. - 14. den
    d
  1424. placenta

    a) odděluje krevní oběh matky a plodu
    b) zajišťuje výměnu dýchacích plynů mezi krví matky a plodu
    c) vytváří placentární hormony
    d) zajišťuje výměnu živin a odpadových látek mezi krví matky a plodu
    a,b,c,d
  1425. prostatou prochází

    a) začátek močové trubice muže
    b) zevní vyústění močové trubice muže
    c) močovod
    d) jen chámovod
    a
  1426. štítná žláza se nalézá

    a) mezi jícnem a průdušnicí
    b) na přední ploše krčních obratlů
    c) na zadní straně podjazylkových svalů
    d) za hltanem
    c
  1427. příštítné žlázy jsou

    a) žlázy s vnitřní sekrecí
    b) exokrinní část štítné žlázy
    c) endokrinní i exokrinní část štítné žlázy
    d) odštěpené části štítné žlázy
    a
  1428. hypotalamus je součástí

    a) adenohypofýzy
    b) neurohypofýzy
    c) šišinky
    d) mezimozku
    d
  1429. přední lalok podvěsku mozkového podléhá řídícímu vlivu

    a) středního mozku
    b) hypotalamu
    c) mozečku
    d) talamu
    b
  1430. štítná žláza je vazivem připojena k

    a) hrtanu a průdušnici
    b) hrtanu a jícnu
    c) jícnu a průdušnici
    d) prvnímu žebru a jícnu
    a
  1431. hlavní části štítné žlázy jsou

    a) dva laloky
    b) čtyři laloky
    c) jeden lalok
    d) pět laloků
    a
  1432. žláza připojená k mezimozku se nazývá

    a) adenohypofýza
    b) hypofýza
    c) brzlík
    d) podvěsek mozkový
    a
  1433. Langerhansovy ostrůvky jsou

    a) vnitřně sekretorické části slinivky břišní
    b) vnějšně sekretorické části slinivky bišní
    c) napojeny na vývody slinivky břišní
    d) napojeny n avývody žlučové
    a
  1434. děloha je uložena

    a) bezprostředně za sponou stydkou
    b) před konečníkem
    c) mezi močovým měchýřem a konečníkem
    d) v malé pánvi
    b,c,d
  1435. prostata je uložena

    a) za močovým měchýřem
    b) pod močovým měchýřem
    c) v šourku
    d) v dutině břišní
    b
  1436. prostata

    a) leží pod bazí močového měchýře, prochází jí močová trubice
    b) do prostatické části močové trubice ústí společná vyústění chámovodu a semenných váčků
    c) v šourku
    d) v dutině břišní
    b
  1437. tříselným kanálem u muže prochází

    a) chámovod
    b) tepna zásobující varle
    c) žilní odtok z varlete
    d) lymfatická drenáž varlete
    a,b,c,d
  1438. žluté tělísko vzniká

    a) z prasklého folikulu
    b) v klimakteriu
    c) z buněk středu oční sítnice
    d) u lidských plodů mužského pohlaví
    a
  1439. nedostatek růstového hormonu v mládí způsobí

    a) nanismus
    b) gigantismus
    c) kretenismus
    d) akromegalii
    a
  1440. nedostatek jódu způsobí poruchu činnosti

    a) hypofýzy
    b) brzlíku
    c) štítné žlázy
    d) nasledvin
    c
  1441. diabetes mellitus je onemocnění, které může být spůsobeno nedostatkem

    a) glukagonu
    b) releasing hormonů hypofýzy
    c) somatostatinu
    d) inzulínu
    d
  1442. akromegalie nebo hypofyzární gigantismus jsou působeny nadbytkem

    a) ACTH
    b) somatostatinu
    c) STH
    d) TSH
    c
  1443. nadledviny jsou umístěny

    a) za pobřišnicí na horním pólu ledvin
    b) před pobřišnicí
    c) uvnitř ledvin
    d) volně v břišní dutině
    a
  1444. funkcí hormonů je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) navození kontrakce příčně průhovaných svalů
    c) dodávat energii pro specifické buněčné mechanismy
    d) ovlivňovat činnost cílových buněk
    d
  1445. snížená hladina kalcia v krvi vyvolává

    a) křeče svalů
    b) ochabnutí svalových stahů
    c) Ca2+ nemá pro svalový stah význam
    d) kompenzaci P2- ionty, svaly pracují normálně
    a
  1446. tělesná hmotnost a výška 12 měsíčního dítěte se od narození zvýší přibližně takto

    a) hmotnost dvojnásobně a výška o polovinu
    b) hmotnost trojnásobně a výška o polovinu
    c) hmotnost dvojnásobně a výška o třetinu
    d) hmotnost trojnásobně a výška o třetinu
    b
  1447. termoregulace těla je zajišťována

    a) pocením
    b) vyzařováním tepla
    c) svalovým třesem
    d) termostabilisátory
    a,b,c
  1448. výdej tepla z organismu v prostředí teplejším než povrch těla

    a) je umožněn odpařováním vody
    b) není možný
    c) se snižuje prouděním vzduchu
    d) se snižuje v prostředí se suchým vzduchem
    a
  1449. nejúčinnější prostředek odvádění nadbytku tepla z lidského těla je

    a) pocení
    b) sálání
    c) vedení
    d) proudění
    a
  1450. hnědá tuková tkáň

    a) se u člověka nevyskytuje
    b) vyskytuje se především u novorozenců a uplatňuje se v termoregulaci
    c) má stejný metabolismus jako žlutá tuková tkáň
    d) bývá uložena mezi lopatkami
    b,d
  1451. na regulaci tělesné teploty se pocení podílí hlavně tím, že

    a) odvádí ohřátou část tělesných tekutin do zevního prostředí
    b) při tvorbě potu se spotřebovává energie, která by se jinak použila na tvorbu tepla
    c) smáčí chlupy, vlasy a eventuelně oděv a vytváří tak tepelně vodivý můstek mezi vnitřním a zevním prostředím
    d) při odpařování z povrchu těla pot přijímá skupenské teplo a tím povrch ochlazuje
    d
  1452. tělesná teplota zdravého člověka

    a) kolísá během 24 hodin
    b) je rozdílná na různých částech těla
    c) je nejnižší ve spánku
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,b,c
  1453. když člověk spadne do ledové vody dobře oblečený

    a) je to z hlediska přežití lepší, než když je bez oděvu
    b) je lépe chráněn proti ztrátám tepla způsobeným vedením prouděním
    c) musí se intenzivně pohybovat, aby zvýšil tvorbu tepla a tím se zahřál
    d) musí omezit pohyb, aby snížil ztráty tepla vedením a prouděním
    a,b,d
  1454. když večer naměříme u dospělého člověka teplotu vyšší než ráno

    a) je vždy vhodné navštívit lékaře
    b) vždy stačí použít léky proti horečce (např.acylpyrin)
    c) je vždy vhodné nejdříve zjistit, zda večerní teplota přesáhla 27,0°C
    d) žádná z odpovědí není správná
    c
  1455. potní žlázy se podílejí na

    a) udržování tělesné teploty
    b) průtoku krve
    c) ochraně kůže proti působení vody
    d) resorpci látek
    a
  1456. termoregulační centrum se nachází v

    a) předních rozích míšních
    b) frontální oblasti mozkové kůry
    c) zadních oblastech mozkového kmene
    d) hypotalamu
    d
  1457. pocení umožňuje ztráty tepla z organismu při

    a) teplotě těla vyšší než je teplota prostředí
    b) teplotě těla nižší než je teplota prostředí
    c) nízké vrstvě podkožního tuku
    d) nízkém průtoku krve kůží
    b
  1458. kloubní plochy kyčelního kloubu jsou pokryty chrupavkou

    a) hyalinní
    b) vazivovou
    c) elastickou
    d) rosolovitou
    a
  1459. kontraktilní aparát svalových buněk je spouštěn ionty

    a) Ca2+
    b) Na+
    c) K+
    d) Mg2+
    a
  1460. hladké svalstvo nacházíme například

    a) ve stěně dělohy
    b) v srdečním svalu
    c) v bránici
    d) v okohybných svalech
    a
  1461. růst kosti do délky se uskutečňuje

    a) v růstových chrupavkách mezi diafýzou a epifýzou
    b) z okostice
    c) mitotickým dělením osteocytů difusně po celé kosti
    d) z kostní dřeně
    a
  1462. aktinomyosinovou soustavu aktivují uvolněné ionty

    a) Ca2+
    b) Na+
    c) K+
    d) Fe2+
    a
  1463. buňky hladké svaloviny nacházíme na příklad

    a) ve stěně dělohy
    b) v srdečním svalu
    c) ve stěně žaludku
    d) ve stěně průdušek
    a,c,d
  1464. celkový počet hrudních obratlů je

    a) 9
    b) 12
    c) 15
    d) 11
    b
  1465. celkový počet krčních obratlů je

    a) 6
    b) 7
    c) 8
    d) 9
    b
  1466. společným znakem pro všechny dospělé savce je

    a) stejný počet krčních obratlů, tj.7
    b) stejný počet prstů na dolních končetinách
    c) stejný počet zubů v horním zubním oblouku
    d) stejný počet srdečních dutin, tj.4
    a,d
  1467. okostice (periost)

    a) pokrývá povrch kostikromě kloubních ploch
    b) pokrývá povrch kosti včetně kloubních ploch
    c) má významnou úlohu při hojení zlomenin
    d) je tvořena chrupavkou
    a,c
  1468. primární osofikační centrum dlouhých kostí se nachází v

    a) metafýze
    b) epifýze
    c) apofýze
    d) diafýze
    d
  1469. povrch kostí je pokryt

    a) kompaktou
    b) okosticí
    c) tuhým vazivovým obalem
    d) vazy
    b,c
  1470. dutiny dlouhých kostí vyplňuje

    a) nervová pleteň
    b) chrupavčitá tkáň
    c) kostní dřeň
    d) tkáňová tekutina
    c
  1471. čtyřhlavý sval stehenní (m.quadriceps femoris)

    a) ohýbá kolenní kloub
    b) natahuje kolenní kloub
    c) natahuje kolení kloub, pomáhá při ohnutí v kyčli
    d) ohýbá koleno, natahuje kyčel
    b,c
  1472. břišní svaly patří mezi pomocné svaly

    a) vdechové
    b) výdechové
    c) neúčastní se při dýchání
    d) vdechové, ale pouze v dětství
    b
  1473. sekundární osifikační centra dlouhých kostí se nachází

    a) v diafýze
    b) v epifýze
    c) v metafýze
    d) v apofýze
    b,d
  1474. Achillova šlacha připojuje

    a) trojhlavý lýtkový sval k hlezenní kosti
    b) trojhlavý lýtkový sval k pánvi
    c) čtyřhlavý stehenní sval k patní kosti
    d) trojhlavý lýtkový sval k patní kosti
    d
  1475. kost radličná (vomer)

    a) je součástí pánve
    b) je jednou z kostí zápěstí
    c) je součástí přepážky nosní
    d) je jednou z kostí nártu
    c
  1476. kompaktní kost se skládá z růsných typů

    a) houbovité kostní tkáně
    b) lamel
    c) kostních trámců
    d) spirálně probíhajících cév
    b
  1477. styčné (kloubní) plochy kostí pokrývá

    a) okostice
    b) chrupavka
    c) vazivová membrána
    d) hladká svalovina
    b
  1478. kloubní pouzdra jsou zesílena

    a) chrupavkami
    b) buňkami hladkého svalstva
    c) vazy
    d) pruhy tuhého vaziva
    c,d
  1479. uvnitř kloubní dutiny je

    a) kloubní maz
    b) tekutina sloužící výživě chrupavek
    c) tekutina zmírňující tření
    d) krevní plazma
    a,b,c
  1480. křítová kost vzniká srůstem

    a) pěti až šesti obratlů
    b) křížové a sedací kosti
    c) křížové a kyčelní kosti
    d) dvou kostí pánevních
    a
  1481. první krční obratel se nazývá

    a) čepovec
    b) atlas
    c) nosič
    d) Achilles
    b,c
  1482. kostra hrudníku je mimo jiné složena z

    a) 12 párů žeber
    b) 16 párů žeber
    c) dvanácti hrudních a tří krčních obratlů
    d) čtrnácti hrudních obratlů
    a
  1483. kyčelní kloub je tvořen

    a) hlavicí stehenní kosti a jamkou kosti křížové
    b) hlavicí stehenní kosti a jamkou na kosti holenní
    c) hlavicí stehenní kosti a jamkou na kosti pánevní
    d) krčkem stehenní kosti a jamkou na kosti pánevní
    c
  1484. mezi těly sousedících obratlů je

    a) silná vrstva vaziva
    b) chrupavčitá ploténka
    c) vrstva mesiobratlových svalů
    d) meziobratlový kloub
    b
  1485. stavební jednotkou kosterního svalu je

    a) svalové vlákno
    b) svalová buňka
    c) motorická ploténka
    d) motorická jednotka
    a
  1486. trojhlavý pažní sval patří svojí funkcí mezi

    a) ohybače (flexory) loketního kloubu
    b) natahovače (extensory) loketního kloubu
    c) odtahovače horní končetiny
    d) dýchací svaly
    b
  1487. chrupavčité destičky (menisky) kolenního kloubu

    a) spojují holení, lýtkovou a stehenní kost
    b) vyrovnávají neodpovídající zakřivení kloubních ploch
    c) zabraňují natažení v kolenním kloubu
    d) upevňují čéšku
    b
  1488. hladká svalovina je

    a) ve stěně kloubních pouzder
    b) ve stěně srdečních dutin
    c) ve stěně vnitřních orgánů
    d) v duhovce
    c,d
  1489. obrys šíje tvoří

    a) široký sval zádový
    b) sval kápový (trapézový)
    c) zdvihače hlavy
    d) m.biceps
    b
  1490. kosterní svaly se upínají pomocí

    a) menisků
    b) šlach
    c) motorických jednotek
    d) vsunutých chrupavek
    b
  1491. termín parenchym lze použít pro označení

    a) druhu cukru
    b) specifického hormonu
    c) rostlinného pletiva
    d) specifické jaterní tkáně
    c,d
  1492. štítná chrupavka

    a) je součástí hltanu
    b) je součástí hrtanu
    c) obklopuje štítnou žlázu
    d) současně obklopuje hrtan i hltan
    b
  1493. natažení horní končetiny v lokti způsobuje sval

    a) dvouhlavý pažní
    b) trojhlavý pažní
    c) čtyřhlavý pažní
    d) kápový
    b
  1494. nejsložitější a nejzatíženější kloub lidského těla je kloub

    a) ramenní
    b) loketní
    c) kyčelní
    d) kolenní
    d
  1495. v útrobách a cévních stěnách je svalstvo

    a) zejména příčně pruhované
    b) hladké
    c) převážně obojího typu
    d) minimálně přítomno a jeho význam je malý
    b
  1496. kůže obsahuje

    a) mazové žlázy
    b) potní žlázy
    c) glomeruly
    d) drobné příčně pruhované svaly
    a,b
  1497. kožní receptory jsou

    a) dotykové
    b) chladové
    c) čichové
    d) volná zakončení nervová
    a,b,d
  1498. vrstvy kůže na řezu jsou

    a) pokožka a podkožní vazivo
    b) sliznice a pokožka
    c) podkožní vazivo a sliznice
    d) škára a pokožka
    d
  1499. hlavní význam mazových žláz spočívá

    a) ve vylučování nadbytečné vody
    b) ve vylučování NaCl
    c) v účasti na termoregulaci
    d) v ochraně kůže
    d
  1500. kůže je hlavním zdrojem vitaminu

    a) A
    b) B
    c) C
    d) D
    d
  1501. bradavkovité výběžky škáry obsahují

    a) specializovaná nervová zakončení
    b) receptory pro vnímání chladu
    c) potní žlázy
    d) četné drobné cévy
    a,b,c,d
  1502. průměrný povrch těla u dospělého člověka je

    a) 3 m2
    b) 0,9 m2
    c) 1,7 m2
    d) 1,2 m2
    c
  1503. plocha kůže u průměrného dospělého člověka měří cca

    a) 1,7 m2
    b) 2,5 m2
    c) 0,8 m2
    d) 1,2 m2
    a
  1504. kůže se podílí na

    a) regulaci tělesné teploty
    b) ochraně proti škodlivým mechanickým, chemickým a světelným účinkům
    c) vylučování mazu a potu
    d) tvorbě vitaminu D
    a,b,c,d
  1505. termoregulační funkce kůže je dána

    a) změnouprokrvení
    b) sekrecí potu
    c) neustálým odpařování vody z jejího povrhu (ne potními žlázami)
    d) vrstvou elastických vláken
    a,b
  1506. sval kápový (trapézový) patří do skupiny svalů

    a) hrudníku
    b) zad
    c) břicha
    d) dolní končetiny
    b
  1507. nitrokloubní diskus obsahují tyto klouby

    a) čelistní
    b) loketní
    c) kyčelní
    d) kolenní
    a
  1508. ve stěně tenkého střeva je svalstvo

    a) zejména příčně pruhované
    b) hladké
    c) převážně obojího typu
    d) minimálně přítomno a jeho význam je malý
    b
  1509. ve stěně jícnu je svalstvo

    a) příčně pruhované
    b) hladké
    c) tvořeno kardiomyocyty
    d) minimálně přítomno a jeho význam je malý
    a,b
  1510. míšních nervů je

    a) 30 párů
    b) 31 párů
    c) 32 párů
    d) 33 párů
    b
  1511. v útrobách a cévních stěnách je svalstvo

    a) příčně pruhované
    b) hladké
    c) převážně obojího typu
    d) minimálně přítomno a jeho význam je malý
    b
  1512. endotel

    a) výstýlá vnitřní povrch srdečních dutin
    b) vystýlá dýchací cesty
    c) vystýlá trávicí trubici
    d) vystýlá lumen krevních cév
    a,d
  1513. věnčité (koronární) tepny zásobují krví

    a) srdce
    b) ledviny
    c) mozek
    d) játra
    a
  1514. hypothalamus

    a) je součástí mezimozku
    b) je součástí středního mozku
    c) podílí se na regulaci činnosti vnitřníchorgánů
    d) je součástí koncového mozku
    a,c
  1515. slezina

    a) je největší lymfatický orgán lidského těla
    b) je v dospělosti místem tvorby červených krvinek
    c) je místem zániku červených krvinek
    d) je uložena v levé brániční klenbě
    a,c,d
  1516. Eustachova trubice

    a) spojuje nosohltan se středoušní dutinou
    b) spojuje nosohltan s vnitřním uchem
    c) spojuje nosohltan se zvukovodem
    d) pomáhá vyrovnávat tlak ve středoušní dutině
    a,d
  1517. hltan (pharynx)

    a) je součástí trávicího systému
    b) je součástí dýchacího systému
    c) se podílí n aprodukci trávicích enzymů
    d) podílí se na polykání
    a,b,d
  1518. pravá plíce má obvykle

    a) 3 laloky
    b) 2 laloky
    c) 1 lalok
    d) 4 laloky
    a
  1519. levá plíce má obvykle

    a) 4 laloky
    b) 3 laloky
    c) 2 laloky
    d) 1 lalok
    c
  1520. dýchání je řízeno z dechového centra

    a) v prodloužené míše
    b) v krční oblasti páteřní míchy
    c) v hypothalamu
    d) v mozkové kůře
    a
  1521. epitel dýchacích cest

    a) je řasinkový epitel
    b) je dlaždivocý epitel
    c) je pokryt hlenem
    d) je rohovějící epitel
    a,c
  1522. hlasivkové vazy

    a) jsou důležité pro tvorbu hlasu
    b) jsou 4
    c) se pohybují díky svalům hrtanu
    d) se pohybují díky svalům hltanu
    a,c
  1523. tenké střevo

    a) se anatomicky dělí na 3 části
    b) je jeden metr dlouhé
    c) je 3 - 5 metrů dlouhé
    d) je 7 metrů dlouhé
    a,c
  1524. pankreas

    a) produkuje insulin
    b) produkuje glukagon
    c) produkuje pepsinogen
    d) produkuje amylázu
    a,b,d
  1525. pankreas

    a) obsahuje endokrinní tkáň
    b) obsahuje exokrinní tkáň
    c) jeho vývod ústí do dvanáctníku
    d) jeho vývod ústí do lačníku
    a,b,c
  1526. žluč

    a) je produkována jaterními buňkami
    b) je vylučována do dvanáctníku
    c) je vylučována do vzestupného tračníku
    d) je produkována ve žlučníku
    a,b
  1527. dolní dutá žíla ústí do

    a) pravé síně
    b) pravé komory
    c) levé síně
    d) levé komory
    a
  1528. základní částí nefronu jsou

    a) glomerulus a proximální stočený kanálek
    b) Bowmanovo pouzdro a ledvinná pánvička
    c) terciární stočený kanálek
    d) Henleova klička
    a,d
  1529. základní částí neuronu jsou

    a) dendrit, axon, tělo buňky (soma)
    b) neuroglie
    c) myelinové pochvy
    d) Henleova klička
    a
  1530. gliové buňky

    a) tvoří myelinové pochvy
    b) jsou součástí srdce
    c) jsou důležité pro růst kostí
    d) tvoří šedou hmotu
    a
  1531. hypofýza

    a) se skládá ze 2 částí
    b) je spojena stopkou s hypothalamem
    c) se skládá ze 5 částí
    d) není u člověka vytvořena
    a,b
  1532. funkcí varlat je

    a) produkce spermií
    b) produkce testosteronu
    c) produkce estrogenu
    d) produkce moči
    a,b
  1533. ovulace

    a) je uvolnění zralého vajíčka z folikulu
    b) probíhá obvykle v polovině menstručního cyklu
    c) je zahnízdění oplodněného vajíčka ve sliznici dělohy
    d) probíhá obvykle poslední dny menstručního cyklu
    a,b
  1534. počet mozkových komor je

    a) 2
    b) 3
    c) 4
    c) 5
    c
  1535. sluchové kůstky

    a) jsou uloženy ve vnitřním uchu
    b) jsou uloženy ve středoušní dutině
    c) jsou celkem 4
    d) jsou celkem 2
    b
  1536. přištítná tělíska

    a) jsouobvykle 4 tělíska ležící na zadní straně laloků štítné žlázy
    b) produkují prathormon
    c) jsou obvykle 2 tělíska ležící zevně od štítné chrupavky
    d) produkují trijodtyronin
    a,b
  1537. červená kostní dřeň

    a) je místem tvorby červených krvinek a krevních destiček
    b) je v průběhu života nahrazena žlutou kostní dřeni
    c) je i v dospělosti přítomna ve všech kostech
    d) je přítomna v dospělosti v plochých kostech
    a,b,d
  1538. rytmická srdeční činnost

    a) je řízena centrem v prodloužené míše
    b) je dána vlastní automacitou sinusového uzlíku
    c) je nezávislá na mozku
    d) je ovlivňována vegetativním nervovým systémem
    b,d
  1539. mízní cévy

    a) vznikají jako slepé kapiláry v tkáních
    b) přivádí mízu k uzlinám
    c) odvádí vstřebané bílkoviny z trávicí soustavy
    d) odvádí vstřebané tuky z trávicí soustavy
    a,b,d
  1540. pohrudniční dutina

    a) je párová
    b) je štěrbinovitý prostor mezi poplicnicí a pohrudnicí
    c) tlak v ní je nižší než atmosferický
    d) tlak v ní je vyšší než atmosferický
    a,b,c
  1541. zubní dřeň - pulpa

    a) je vazivová tkáň s větvením cév a nervů
    b) je krvetvorná
    c) vytváří dentin
    d) je jen v mléčném chrupu
    a
  1542. azony motorických neuronů

    a) odstupují předními míšními kořeny
    b) odstupují zadními míšními kořeny
    c) vedou k příčně pruhovaným svalům
    d) se podílí na tvorbě míšních nervů
    a,c,d
  1543. nejvýznamnějším parasympatickým nervem je

    a) X.hlavový nerv
    b) XII. hlavový nerv
    c) VIII. hlavový nerv
    d) V. hlavový nerv
    a
  1544. dřeň nadledvin

    a) produkuje adrenalin a noradrenalin
    b) svým původem patří k vegetativní nervové soustavě
    c) produkuje aldosteron
    d) svým původem patří k trávicí soustavě
    a,b
  1545. mezi plodové obaly patří

    a) amnion
    b) placenta
    c) chorion
    d) alantois
    a,c,d
  1546. součástí kolenního kloubu nejsou

    a) disky
    b) menisky
    c) zkřížené vazy
    d) postranní vazy
    a
  1547. součástí koncového mozku je/jsou

    a) bazální ganglia
    b) mozková kůra
    c) thalamus
    d) hypofýza
    a,b
  1548. primární moč se tvoří

    a) resorpcí v proximálním tubulu
    b) ultrafiltrací v glomerulech
    c) resorpcí v glomerulech
    d) ultrafiltrací v proximálních tubulech
    b
  1549. kostěnný hlemýžď je uložen v

    a) kosti čelní
    b) kosti skalní
    c) kosti klínové
    d) kosti bubínkové
    b
  1550. čípky sítnice

    a) slouží k rozlišování barev
    b) jejich největší koncentrace je ve žluté skvrně
    c) jejich největší koncentrace je ve slepé skvrně
    d) zaznamenávají odstíny šedi
    a,b
  1551. Cortiho orgán

    a) slouží k registraci sluchových podnětů
    b) slouží k registraci podnětů z vestibulárního aparátu
    c) slouží k registraci zrakových podnětů
    d) jeho součástí jsou vláskové buňky
    a,d
  1552. mozeček

    a) slouží ke koordinaci motorické aktivity
    b) k udržování polohy a postoje
    c) přijímá  podněty ze svalů
    d) přijímá podněty z mozkové kůry
    a,b,c,d
  1553. bránicí prochází

    a) vrátnicová žíla
    b) horní dutá žíla
    c) aorta a jícen
    d) dolní dutá žíla
    c,d
  1554. poloměsíčité chlopně se nacházejí

    a) v ústí srdečnice (aorty)
    b) v ústí plicní tepny
    c) v ústí plicních žil
    d) v ústí dutých žil
    a,b
  1555. cípaté chlopně se nacházejí

    a) v ústí srdečnice (aorty)
    b) v ústí plicní tepny
    c) mezi pravou síní a komorou
    d) mezi levou síní a komorou
    c,d
  1556. čtyři virové choroby člověka jsou

    a) infekční žloutenka, chřipka, zarděnky, příušnice
    b) dětská obrna, opar, chřipka, spalničky
    c) rýma, pásový opar, spála, chřipka
    d) klíšťová encefalitida, dětská obrna, tuberkulosa, rýma
    a,b
  1557. viry způsobují u člověka všechny uvedené chroby

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) zánět mozkových blan, neštovice, beri-beri, příušnice, chřipku
    c) neštovice, syphilis, infekční žloutenku, dětskou obrnu
    d) zá nět mozkových blan, mor, spalničky, infekční žloutenku
    a
  1558. mezi virová onemocnění člověka patří

    a) spalničky
    b) vzteklina
    c) mor
    d) Downova choroba
    a,b
  1559. Bakteriálního původu jsou všechny čtyři choroby

    a) spála, spalničky, tuberkulosa, infekční žloutenka
    b) malárie, vzteklina, hemofilie, úplavice
    c) záškrt, angina, spála, kapavka
    d) břišní tyfus, tetanus, tuberkulosa, dýmějový mor
    c,d
  1560. spálu vyvolává

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) vibrio
    c) spirocheta
    d) tyčinkovitá bakterie
    a
  1561. choleru vyvolává

    a) streptokok
    b) vibrio
    c) spirocheta
    d) tyčinkovitá bakterie
    b
  1562. choleru vyvolává

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) virus
    c) prvok
    d) stafylokok
    a
  1563. spálu vyvolává

    a) streptokok
    b) vibrio
    c) virus
    d) tyčinkovitá bakterie
    a
  1564. tuberkulosu vyvolává

    a) streptokok
    b) vibrio
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) tyčinkovitá bakterie
    d
  1565. příjici (syfilis) vyvolává

    a) prvok
    b) streptokok
    c) spirocheta
    d) tyčinkovitá bakterie
    c
  1566. mezi nákazy přenášené vzduchem patří

    a) spála
    b) tuberkulóza
    c) záškrt
    d) botulismus
    a,b,c
  1567. mezi nákazy přenášené alimentární cestoupatří

    a) cholera
    b) úplavice
    c) růže
    d) záškrt
    a,b
  1568. blechy přenášejí původce

    a) skvrnitého tyfu
    b) černých neštovic
    c) zarděnek
    d) moru
    d
  1569. původce spavé nemoci přenáší

    a) komár rodu Anofeles
    b) blecha
    c) veš
    d) moucha tse-tse
    d
  1570. komáři rodu Anofeles přenášejí původce

    a) spavé nemoci
    b) malárie
    c) moru
    d) žloutenky
    b
  1571. veš šatní je

    a) přenašečem původce moru
    b) původcem moru
    c) původcem skvrnitého tyfu
    d) přenašečem původce skvrnitého tyfu
    d
  1572. blecha je

    a) přenašečem původce moru
    b) přenašečem původce skvrnitého tyfu
    c) přenašečem původce malárie
    d) přenašečem původce spavé nemoci
    a
  1573. krevní skupina Rh je znak

    a) se dvěma fenotypovými projevy
    b) gonosomálně recesivně dědičný
    c) s neúplnou dominancí
    d) s vysokou dědivostí
    a
  1574. při dědičnosti tělesné výšky člověka

    a) dochází k aditivnímu působení genů malého účinku
    b) děti musí být větší než rodiče
    c) se uplatňuje pouze  vliv zevního prostředí
    d) se uplatňuje pouze dědičná proměnlivost
    a
  1575. příkladem dědičné (molekulární) choroby je

    a) neuróza
    b) glaktosémie
    c) esenciální hypertenze
    d) skupinový systém AB0
    b
  1576. příkladem heterochromosomálně recesivní choroby je

    a) Downův syndrom
    b) galaktosémie
    c) senná (alergická) rýma
    d) barvoslepost (daltonismus)
    d
  1577. Turnerův sydrom je

    a) autosomálně dominantní onemocnění
    b) dědičné onemocnění
    c) podmíněn odchylkou v počtu gonosomů
    d) polygenně podmíněn
    c
  1578. pro dědičnost znaků u lidí platí

    a) že nejsou ovlivnitelné prostředím
    b) žádná z uvedených aleternativ není správná
    c) že žádný není děděn podle Mendelových pravidel
    d) pro všechny polygenní typ  dědičnosti
    b
  1579. dědičnost znaků u člověka lze zkoumat

    a) za použití genealogické metody, tj.v několika generacích
    b) v obou členů manželského páru, tzv, gemelogický význam
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) cestou pokusného křížení
    a
  1580. dědičnost krevních skupin systému AB0 je příkladem

    a) polygenní dědičnosti
    b) mendelovské (monogenní) dědičnosti
    c) heterochromosomální dědičnosti
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    b
  1581. tělesná výška je příkladem znaku

    a) kodominantního
    b) monogenního
    c) polygenně dědičného
    d) úplně dominantního
    c
  1582. na X chromosomu jsou uloženy vlohy pro

    a) fenylketonurii
    b) galaktosemii
    c) Downův syndrom
    d) barvoslepost
    d
  1583. mezi lidské choroby s polygenně determinovanou dědičnou dispozicí patří

    a) vysoký krevní tlak
    b) dědičná krvácivost
    c) galaktosemie
    d) mongolismus
    a
  1584. dědičná dispozice pro vysoký krevní tlak se dědí

    a) jako dominantní alela na Y chromosomu
    b) jako dominantní alela na X chromosomu
    c) jako soubor genů malého účinku
    d) polygenně
    c,d
  1585. kvantitativním znakem je u člověka např.

    a) Downův syndrom
    b) inteligence
    c) pigmentace
    d) trpaslictví (achondroplasie)
    b,c
  1586. krevní skupina Rh je znak

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) gonosomálně recesivně dědičný
    c) s neúplnou dominancí
    d) s vysokou dědivostí
    a
  1587. příkladem dědičné (molekulární) choroby je

    a) neuróza
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) esenciální hypertenze
    d) krevněskupinový systém AB0
    b
  1588. mezi lidské choroby s polygenně determinovanou dědičnou dispozicí patří

    a) alergie
    b) dědičná krvácivost
    c) galaktosemie
    d) mongolismus
    a
  1589. v lidské populaci můžeme za panmiktické považovat tyto znaky

    a) inteligenční kvocient
    b) výšku
    c) váhu
    d) krevně skupinový systém AB0
    d
  1590. Downův syndrom je podmíněn

    a) autosomálně recesivně
    b) chromosomální aberací
    c) autochromosomálně dominantně
    d) heterochromosomálně
    b
  1591. v karyotypu chlapce postiženého Downovým syndromem jsou

    a) 3 autosomy 21.páru a heterochormosomy XY
    b) 3 heterochromosomy 21.páru
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) 45 autosomů a heterochromosomy XX
    a
  1592. v karyotypu chlapce postiženého Downovým syndromem jsou

    a) 3 chromosomy 21. a jeden X heterochromosom
    b) 3 heterochromosomy 21.páru
    c) 3 heterochromosomy XXX
    d) 45 autosomů a heterochromosomy XX
    a
  1593. hemofilie (dědičná krvácivost) je porucha tvorby

    a) čevených krvinek
    b) hemocyaninu
    c) faktorů srážení krve
    d) hemoglobinu
    c
  1594. hemofilie (dědičná krvácivost) se vyskytuje

    a) u mužů, jejichž otec byl takto postižen
    b) stejně často u obou pohlaví
    c) častěji u žen
    d) častěji u mužů
    d
  1595. hemofilie (dědičná krvácivost) se vyskytuje

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) stejně často u obou pohlaví
    c) častěji u žen
    d) u mužů, jejichž otec byl takto postižen
    a
  1596. barvoslepost se vyskytuje

    a) častěji u mužů
    b) stejně často u obou pohlaví
    c) častěji užen
    d) u mužů, jejichž otec byl takto postižen
    a
  1597. barvoslepost se vyskytuje

    a) u žen homozygotních pro tento recesivní gen
    b) stejně často u obou pohlaví
    c) častěji u žen
    d) u mužů, jejichž otec byl takto postižen
    a
  1598. při sňatku zdravé ženy (přenašečky krvácivosti) a zdravého muže

    a) všichni synové budou mít hemofilii
    b) se může narodit syn s hemofilií (krvácivostí)
    c) někteé dcery budou nemocné
    d) všechny děti budou zdravé
    b
  1599. barvoslepý muž a žena s normálním barvocitem

    a) mohou mít barvoslepé syny
    b) nemohou mít barvoslepé syny
    c) mohou mít barvoslepé dcery
    d) mohou mít barvoslepé dcery i syny
    a,c,d
  1600. u X chromosomové dědičnosti je fenotypový projev alel závislý

    a) na matroklinní dědičnosti
    b) jen na jediné alele u muže
    c) na symbióze pohlavních chromosomů
    d) na pohlaví jejich nositele
    b,d
  1601. u X chromosomové dědičnosti u mužů

    a) není ani jedno z uvedených tvrzení správné
    b) nacházíme dominantní homozygoty
    c) nacházíme heterozygoty
    d) nacházíme recesivní homozygoty
    a
  1602. příkladem choroby kódované recesivním genem na X chromosomu je

    a) barvoslepost
    b) šeroslepost
    c) albinismus
    d) kretenismus
    a
  1603. přítomnost pohlavních chromosomů XXY určuje u člověka

    a) Klinefelterův syndrom
    b) mužské pohlaví
    c) ženské pohlaví
    d) Turnerův syndrom
    a,b
  1604. pohlavní chromosomy XY v tělových buňkách určují za nromálních podmínek u člověka

    a) Klinefelterův syndrom
    b) ženské pohlaví
    c) Turnerův syndrom
    d) mužské pohlaví
    d
  1605. chromosomální konstelace X0 u člověka znamená

    a) Turnerův syndrom
    b) Klinefelterův syndrom
    c) Downův syndrom
    d) Edwardsův syndrom
    a
  1606. U člověka obsahuje chromosom X gen pro

    a) schopnost barevného vidění
    b) VIII antihemofilický faktor
    c) Rh faktor
    d) Downův syndrom
    a,b
  1607. barvoslepý muž je pro daný gen

    a) hemizygot
    b) diploidní
    c) heterozygot
    d) recesivní homozygot
    a
  1608. geny lokalizované na Y chromosojmu otce zdědí

    a) všichni synové
    b) 50% dcer
    c) 50% synů
    d) všichni synové a 25% dcer
    a
  1609. žena, přenašečka hemofilie A, může mít se zdravým mužem

    a) 50% synů nemocných
    b) všechny dcery zdravé
    c) 50% dcer přenašeček
    d) 50% synů nemocných a 50% dcer přenašeček
    a,b,c,d
  1610. rozsah podmínek prostředí, kterým se organismus přizpůsobuje označujeme jako

    a) ekologickou toleranci
    b) ekologickou valenci
    c) adaptivní periodu
    d) variační rozptyl
    a,b
  1611. množství oxidu uhličitého v atmosféře Země v současné době

    a) stoupá
    b) klesá
    c) se nemění
    d) kolísá
    a
  1612. při malém zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře se intenzita fotosyntézy

    a) zvyšuje
    b) snižuje
    c) nemění
    d) kolísá
    a
  1613. biotický potenciál populace znamená

    a) meze populační hustoty
    b) mazimální rozmnožovací schopnost
    c) schopnost interakce s jinými druhy
    d) schopnost vyprodukovat maximální počet vajíček, mláďat nebo semen
    b,d
  1614. ekologická nika druhu je

    a) vzájemný vztah mezi druhem a prostředím
    b) dána pouze abiotickými složkami prostředí
    c) dána pouze postavením druhu vůči jiným organismům
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a
  1615. všechny organismy žijící společně na určitém území tvoří

    a) ekosystém
    b) zoocenózu
    c) fytocenózu
    d) biocenózu
    d
  1616. všichni živočichové žijící splečně na určitém území tvoří

    a) zoocenózu
    b) fytocenózu
    c) biocenózu
    d) ekosystém
    a
  1617. ekologická valence

    a) je soubor faktorů, vytvářející prostředí organismu
    b) je rozsah přizpůsobivosti organismu k ekologickým faktorům
    c) je střední hodnota intenzity ekologického faktoru
    d) udává hranice snášenlivosti ekologického faktoru
    b,d
  1618. hustota populace

    a) se mění v čase
    b) není závislá na plodnosti a úmrtnosti
    c) je sledována při studiu populační demografie
    d) je stejná na všech kontinentech Světa
    a,c
  1619. pojmem ekologická sukcese rozumíme

    a) kvalitní vnější prostředí
    b) rozšíření druhu
    c) vývoj biocenózy
    d) úspěšný zásah do ekosystému
    c
  1620. prvé autotrofní organismy byly

    a) sinice
    b) houby
    c) zlativky
    d) mechorosty
    a
  1621. pojmem imise označujeme

    a) plynné znečištění ovzduší
    b) spad
    c) znečištění vody
    d) samoznečištění ekosystémů
    b
  1622. skelníkový efekt je vyvoláván především

    a) CO2
    b) SO2
    c) NOx
    d) Sr
    a
  1623. eutrofizace vody je především podmíněna sloučeninami

    a) N
    b) S
    c) Cl
    d) C
    a
  1624. v důsledku emisí pH půdy

    a) klesá
    b) kolísá
    c) nabývá hodnot nižších než 7
    d) se nemění
    a,c
  1625. jako horní hranici akustické pohody můžeme označit hluk do

    a) 40 dB
    b) 60 dB
    c) 80 dB
    d) 100 dB
    b
  1626. ve stabilních ekosystémech se kompetice zmírňuje

    a) migrací
    b) rozdělením stanovišť
    c) změnou preference určité potravy
    d) žádná z uvedených alternativ není správná
    a,b,c
  1627. eutrofizace vody vede v konečné fázi k

    a) vymizené kyslíku
    b) zlepšení  kvality vody
    c) zvýšení obsahu živin
    d) zvýšení obsahu kyslíku
    a
  1628. vyšší obsah dusíkatých látek v pitné vodě ohrožuje kojence zejména

    a) průjmy
    b) vytvářením methemoglobinu
    c) mutagenním působením
    d) špatnou chutí
    b
  1629. nejvyšší koncentrace toxických látek je

    a) ve výškových budovách
    b) u konzumentů nižšího řádu
    c) u producentů
    d) u konzumentů vyššího řádu
    d
  1630. pojem klimax je užíván pro označení

    a) zhroucení ekosystému
    b) rovnovážného ekosystému
    c) změny ekosystému
    d) vývoje ekosystému
    b
  1631. vztah mezi populacemi ve společenstvu je dán soutěží

    a) o omezené zdroje výživy
    b) o omezený prostor
    c) o krásnější zevnějšek
    d) mezi slabšími i silnějšími
    a,b,d
  1632. biocenóza se skládá z

    a) fytocenózy a společenstva mikrobů
    b) fytocenózy a zoocenózy
    c) pouz z antropocenózy
    d) z fytocenózy, zoocenózy a společenstva mikrobů
    d
  1633. pro ekosystém ve vývojovém stupni zmlazení je typické

    a) dominance silně specializovaných druhů
    b) složitější formy symbiózy druhů
    c) adaptace druhu a vývoj nových forem
    d) degenerace silně specializovaných druhů
    c
  1634. pro ekosystém ve vývojovém stupni zmlazení je typické

    a) divergence vývojových linií druhu a adaptivní radiace
    b) zpomalené tempo vývoje nových druhů
    c) dominance silně specializovaných druhů
    d) maximální zastoupení nejmladších forem jednotlivých druhů
    a
  1635. pro ekosystém ve vývojovém období vyzrávání jsou charakteristické

    a) složité vzájemné vztahy, stoupá počet druhů
    b) složité formy symbiózy různých druhů
    c) tzv.ekologické nahrazování ("biologická štafeta")
    d) po určité době vede k selhání systému
    a,b
  1636. vrcholové stádium ekosystému se vyznačuje

    a) převahou silně specializovaných druhů a jejich degenerací
    b) urychlením druhu na nové vývojové podmínky a jeho divergencí
    d) adaptivní radiací druhu a jeho specializací na nové podmínky
    a
  1637. vrcholové stádium vývoje ekosystému končí

    a) tzv.ekologickým nahrazováním
    b) prudkým početním vzrůstem druhů a jedinců ve společenstvu
    c) zhroucením ekosystému a s ním spojeným vymíráním druhů
    d) divergencí několika vývojových linií původně jediného druhu
    a,c
  1638. zhroucení ekosystému

    a) je důsledek adaptivní radiace
    b) je spojeno s vymíráním druhů nebo jejich ústupem
    c) je spůsobeno neadaptivní radiací
    d) se projeví mj.konvergencí vývoje druhů a forem
    b,d
  1639. ekosystém

    a) je soubor živočichů a neživé složky prostředí
    b) může být malou částí biosféry, například les
    c) je systém otevřený z hladiska energie
    d) je vzájemný vztah živé složky s neživými faktory prostředí
    b,c,d
  1640. rozmezí podmínek prostředí, jimž se organismus může přizpůsobit stanoví ekologickou

    a) sukcesi
    b) expanzi organismu
    c) valenci (přizpůsobivost)
    d) bilanci
    c
  1641. na vlastnosti prostředí můžeme usazovat podle výskytu typických organismů označovaných jako

    a) predikátory
    b) predátoři
    c) bioindikátory
    d) kosmopolitní indikátorové organismy
    c
  1642. bioindikátory mají

    a) úzkou ekologickou valenci k některé podmínce prostředí
    b) zvýšenou rozpustnost v pitné vodě
    c) se dovedou přizpůsobovat velkému rozpětí podmínek prostředí
    d) největší areál výskytu
    a
  1643. příkladem glaciálních reliktů mohou být

    a) zmrzlé zbytky těl mamutů na Sibiři
    b) některé druhy ještě na Jávě
    c) zbytky některých druhů rostlin v Krkonoších
    d) některé druhy přesliček a plavuní ve stepích Afriky
    c
  1644. aktivita živočichů s proměnlivou teplotou těla je přímo závislá

    a) na teplotě jejich okolí
    b) na obsahu vody v buňkách
    c) na nitrobuněčné přeměně škrobu v tuk
    d) obsahu tuku v buňkách
    a
  1645. v atmosféře rozlišujeme (směrem od zemského povrchu) tyto vrstvy

    a) troposféra, stratosféra, ionosféra a exosféra
    b) troposféra, stratosféra, endosféra a exosféra
    c) pedosféra, endosféra, stratosféra, ionosféra a exosféra
    d) troposféra, ionosféra a stratosféra
    a
  1646. biotický potenciál populace je

    a) regulován v tzv.červené knize
    b) maximální reprodukční schopnost za nepříznivých podmínek
    c) přirozené kolísání v hustotě populace
    d) mazimální reprodukční rychlost neomezená podmínkami prostředí
    d
  1647. hustota populací organismů, které jsou na sobě poravně závislé

    a) kolísá ve vzájemné návaznosti s určitým časovým zpožděním
    b) je chráněna zákonem
    c) je bez kolísání
    d) je dána rozptylem
    a
  1648. jako kompetici označujeme vztah, kdy

    a) jeden druh zabydluje dvě niky
    b) mají dva druhy společného predátora
    c) dvě populace žijí souběžně a navzájem se neovlivňují
    d) se dva druhy vzájemně omezují
    d
  1649. ekologická nika je kromě prostoru, ve kterém druh žije, dána

    a) preferencí heterozygotů
    b) exponenciálním růstem abiotických složek prostředí
    c) postavením druhu vůči ostatním organismům
    d) počtem druhů v ní žijící
    c
  1650. predátoři

    a) zmenšují celkovou velikost populace kořisti
    b) likvidují celou populaci jiného druhu
    c) a jejich kořisti si navzájem konkurují
    d) žijí v symbióze s druhem, který je jejich kořistí
    a
  1651. člověk má v přírodě mezidruhový vztah

    a) producenta
    b) parazita
    c) biotického potenciálu
    d) predátora
    a,d
  1652. uměle vytvořená společenstva jsou

    a) stabilní
    b) druhově chudá
    c) označovaná jako ekotony
    d) příkladem ekologické sukcese
    b
  1653. rozlišujeme tři základní typy potravních řetězců

    a) pastevně kořistnický, rozkladný a parazitický
    b) suchozemské, vodní a vzdušné
    c) producenti, konzumenti a predátoři
    d) kořistný, pastevný a symbiotický
    a
  1654. mezi 6 makrobiogenních prvků patří

    a) C,O,N,H,P,S
    b) Cu, O, Pb, H,S
    c) C,O,N,H,Ca,Na
    d) C,O,N,Na,K
    a
  1655. neživotné (abiotické) faktory zevního prostředí jsou

    a) sluneční záření
    b) teplota
    c) vlhkost ovzduší
    d) kyselost půdy
    a,b,c,d
  1656. životné (biotické) faktory zevního prostředí jsou

    a) trofické vztahy
    b) působení organismů na sebe
    c) teplota ovzduší
    d) intensita slunečního záření
    a,b
  1657. přímé biotické vlivy zevního prostředí se projevují např.

    a) jako změna intensity slunečního záření
    b) přímými, cílenými zásahy člověka do přírody
    c) okusováním rostlin býložravci
    d) požíráním jednoho organismu druhým
    b,c,d
  1658. ekologická valence je

    a) dána rozsahem podmínek, kterým se organismus dokáže přizpůsobit
    b) pro různé druhy daného biotopu stejná
    c) široká pro stenoekní druhy
    d) široká pro euryekní druhy
    a,d
  1659. euryekní druhy

    a) mají širokou přízpůsobivost podmínkám biotopu
    b) jsou malo přizpůsobeny podmínkám biotopu
    c) mají menší plochu rozšíření než stenoekní druhy
    d) mají větší plochu rozšíření než stenoekní druhy
    a,d
  1660. koncentrace oxiduuhličitého ve vzduchu je

    a) stálá
    b) asi 0,034%
    c) v současné době stoupá
    d) je vyšší než koncentrace kyslíku
    b,c
  1661. u živočichů se voda vylučuje

    a) pouze pocením a dýcháním
    b) pouze pocením
    c) také močí a výkaly
    d) pocením, dýcháním, močí a výkaly
    c,d
  1662. růst populace je ovlivňován

    a) natalitou
    b) mortalitou
    c) stěhováním
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,b,c
  1663. mortalita (úmrtnost) je ovlivněna

    a) nepříznivými abiotickými faktory
    b) biotickými vztahy mezi organismy
    c) vnitrodruhovou konkurencí mezi jedinci téže populace
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,b,c
  1664. migralita (stěhování)

    a) mění hustotu populace
    b) se může projevovat jako imigrace
    c) se může projevovat jako emigrace
    d) může mít sezónní variabilitu v intenzitě
    a,b,c,d
  1665. mezidruhové vztahy (interakce) mohou být

    a) výsledkem společné evoluce v jedné biocenóze
    b) vzájemně prospěšné
    c) vzájemně neutrální
    d) jednostranně výhodné pro jednu populaci
    a,b,c,d
  1666. příkladem parazitů jsou

    a) motolice jaterní
    b) podbílek šupinatý
    c) lidé
    d) rzi
    a,b,d
  1667. příkladem symbiózy je

    a) predace
    b) parazitizmus
    c) vztah mezi rakem pustevníkem a sasankou
    d) vztah hlízkovitých bakterií a kořenů bobovitých rostlin
    c,d
  1668. ekosystém

    a) je základení funkiční jednotkou v přírodě
    b) je otevřený systém
    c) je např.biosféra Země
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,b,c
  1669. ekosystémem je např.

    a) tropický deštný les
    b) rašeliniště
    c) pole, městský park
    d) halda
    a,b,c,d
  1670. mezi skožky ekosystému patří

    a) prostředí ekosystému
    b) konsumenti
    c) producenti
    d) dekompositoři
    a,b,c,d
  1671. v ekosystému představují konsumenty např.

    a) autotrofní organismy
    b) heterotrofní organismy
    c) býložravci
    d) masožravci
    b,c,d
  1672. do pastevně kořistníckého potravního řetězce patří např

    a) zelené autotrofní rostliny
    b) býložravci
    c) masožravci
    d) všežravci
    a,b,c,d
  1673. v potravních řetězcích ekosystému

    a) je tok energie jednosměrný
    b) koloběh látek probíhá v kruhu
    c) přibývá organické hmoty dýcháním
    d) je organická hmota odbourávána při látkové výměně
    a,b,d
  1674. při koloběhu uhlíku

    a) je uhlík ve formě CO2 zpracován zelenými rostlinami při fotosyntéze
    b) je organicky vázaný CO2 prodýchán organismy
    c) výměna CO2 mezi vodou a ovzduším se děje difúzí
    d) CO2 uniká do ovzduší ze siřičitanů
    a,b,c
  1675. při koloběhu kyslíku

    a) se kyslík při fotosyntéze uvolňuje
    b) dýcháním se kyslík spotřebovává
    c) obsah kyslíku ve vzduchu se spalováním látek snižuje
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,b,c
  1676. při radioaktivním zamoření biosféry jsou

    a) nejcitlivější savci včetně člověka
    b) nejméně citliví savci
    c) rostliny odolnější než člověk
    d) bakterie odolnější než rostliny
    a,c,d
  1677. blešivec (gammarus pulex) funguje v přírodě jako

    a) biondikátor čistých vod
    b) bioindikátor vod dobře okysličených
    c) lapač radioaktivního záření
    d) žádná odpvěď z ostatních není správná
    a,b
  1678. jedinci tvořící populaci jsou

    a) stejně staří
    b) jsou na stejném ontogenetickém stupni
    c) jsou jedinci stejného druhu
    d) rozmístěni náhodně, rovnoměrně nebo shlukovitě
    c,d
  1679. mezi rozkladače (dekompozitory) v ekosystému patří

    a) autotrofní organismy
    b) bakterie, houby, plísně
    c) lidé
    d) kvasinky
    b,d
  1680. mikroevoluce

    a) zahrnuje změny probíhající v populacích patřících k témuž druhu
    b) se projevuje i v relativně krátkém časovém úseku
    c) je vznik nových, většinou geneticky izolovaných druhů
    d) je vznik taxonů vyšších než druh
    a,b
  1681. mutualismus jako mezidruhový vztah

    a) je zvyšování počtu mutací jednoho durhu jiným druhem
    b) se jinak nazývá amenzalismus
    c) je např.mykorrhiza
    d) se označuje jako symbiosa
    c,d
  1682. kompetice jako mezidruhový vztah

    a) je případem kooperace
    b) je příkladem komenzalismu
    c) je např.mykorrhiza
    d) kdy oba druhy si vzájemně škodí
    d
  1683. geologický útvar zvaný oligocén je částí

    a) třetihor
    b) čtvrtohor
    c) prvohor
    d) druhohor
    b
  1684. mykorhiza je příkladem

    a) kooperace
    b) mutualismu
    c) komensalismu
    d) amensalismu
    b
  1685. geologický útvar pleistocén je částí

    a) třetihor
    b) čtvrtohor
    c) prvohor
    d) druhohor
    a
  1686. geologický útvar křida je částí

    a) čtvrtohor
    b) prvohor
    c) druhohor
    d) třetihor
    c
  1687. v prvotní atmosféře Země chyběl

    a) kyslík
    b) dusík
    c) oxid uhličitý
    d) amoniak
    a
  1688. mitochondrie v eukaryotických buňkách vznikly

    a) neogenezí
    b) formováním protoplazmy
    c) symbiosou bakterií s předkem eukaryotní buňky
    d) koacervací
    c
  1689. chloroplasty v eukaryotických buňkách vznikly

    a) symbiosou sinic při evoluci buňky
    b) formovaním protoplazmy
    c) neogenezí
    d) koacervací
    a
  1690. Ch.Darwin považoval za hlavní faktor ovlivňující evolucí života

    a) mutace
    b) přirozený výběr
    c) vývojové skoky
    d) aktualistický princip
    b
  1691. zmlazení ekosystému je vyvoláno

    a) zhroucením staršího ekosystému
    b) vymřením jednoho druhu
    c) cyklickými změnami počasí
    d) adaptivní radiací druhů
    a
  1692. evolučně nejmladší jsou

    a) jinany
    b) nahosemenné rostliny
    c) jehličnany
    d) krytosemenné rostliny
    d
  1693. kostěná vnitřní kostra se objevuje ve vývoji nejprve u

    a) paryb
    b) ryb
    c) kalcichordát
    d) graptolitů
    b
  1694. schopnost dýchat vzdušný kyslík se vyvinula nejprve u

    a) obojživelníků
    b) lalokoploutvých ryb
    c) plazů
    d) paryb
    b
  1695. savci se objevili v

    a) druhohorách
    b) třetihorách
    c) prvohorách
    d) prahorách
    a
  1696. strategie přežití typu R

    a) v současnosti ji využívají lidé
    b) je charakteristická vysokou úmrtností mladých jedinců
    c) využívají ji hraboši
    d) je charakteristická vysokou úmrtností starých jedinců
    b,c
  1697. strategie přežití typu K

    a) v současnosti ji využívají lidé
    b) je charakteristická vysokou úmrtností mladých jedinců
    c) využívají ji hraboši
    d) je charakteristická vysokou úmrtností starých jedinců
    a,d
  1698. ve třetihorách

    a) došlo k rošíření savců a krytosemenných rostlin
    b) pronikl život i na souš (první rostliny a bezobratlí)
    c) pronikli první plazi na souš
    d) vzniká Gondwana
    a
  1699. hlavními faktory dle Darwina, které ovlivňují evoluci všech druhů jsou

    a) změny v ekosystémech a symbióza druhů
    b) boj o život a přirozený výběr
    c) přiorzený výběr a opakující se kataklyzmata (obrovské katastrofy)
    d) fyzikální (teplo, světlo, radiace) a chemické (pH, živiny, aj.)
    b
  1700. jednou z myšlenek Darwinovy evoluční teorie je

    a) dlouhý vývoj eobiontů z koacervátů
    b) opakování vývoje druhu ve vývoji jedince
    c) dlouhý vývoj všech druhů rostlin a živočichů ze společných předků
    d) dlouhý vývoj druhů umělým výběrem jedinců s vhodnými znaky
    c
  1701. plíce se poprvé objevují u

    a) lalokoploutvých ryb
    b) obojživelníků
    c) paryb
    d) pláštěnců
    a
  1702. evoluční novinkou savců je

    a) přechod k plicnímu dýchání
    b) jejich zárodečný vývoj
    c) vývoj kráčivé končetiny
    d) kostěná vnitřní kostra
    b
  1703. do nejstaršího pleiostocénu jsou datovány nálezy skupiny australopitéků pocházející z

    a) Afriky
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) Austrálie
    d) Asie
    a
  1704. porodní hmotnost novorozenců je příkladem znaku ovlivňovaného

    a) usměrňující selekcí
    b) normalizující selekcí
    c) disruptivní selekcí
    d) balancující selekcí
    b
  1705. nové geny vznikají v evoluci života na Zemi především mechanismem

    a) genové duplikace
    b) mutací
    c) selekce
    d) inbreedingu
    a
  1706. nové druhy vznikají zejména

    a) kreací
    b) selekcí
    c) reprodukční izolací
    d) příbuzenským křížením
    c
  1707. společný předek dnes žijících lidí žil podle genetických indicií

    a) v Číně
    b) v severovýchodní Africe
    c) na více místech Země současně
    d) v Evropě
    b
  1708. který z procesů je nezbytný pro průběh evoluce

    a) mutace
    b) přirozený výběr (selekce)
    c) pohlavní rozmnožování
    d) stálé prostředí
    a,b
  1709. historicky první biologickou molekulou na Zemi mohla být RNA, protože

    a) je chemicky stabilní
    b) může mít katalytickou (enzymatickou) aktivitu
    c) může uchovávat a reprodukovat dědičnou informaci
    d) její syntéza je úspornější, než syntéza bílkovin
    b,c
  1710. mutace v DNA vznikají

    a) chybami v replikaci
    b) působením vnějších faktorů, jako jsou např.chemické látky a záření
    c) v důsledku aktivity transpozonů
    d) chybami při rekombinaci DNA molekul
    a,b,c,d
  1711. mutace sekvencí kódujícich bílkoviny, které nevedou k záměně aminokyseliny
    jsou obvykle

    a) selekčně výhodné
    b) z genofondu odstraněny purifikující selekcí
    c) mohou vzácně narušit strukturu nebo hladinu exprese proteinu ( např. pokud jsou blízko rozhraní exon/intron)
    d) selekčně neutrální
    c,d
  1712. mitochondriální DNA (mtDNA) se používá při studiu evoluce lidských populací zvláště pro

    a) svojí malou velikost
    b) znalost úplné sekvence nukleotidů
    c) dědičnost mtDNA pouze po mateřské linii
    d) heteroplasmii (tj.přítomnosti mnoha kopií mtDNA a tím potenciálně mnoha různých alel v jedné buňce - na rozdíl od právě 2 kopií jaderných genů
    c
  1713. mitochondriální DNA savců

    a) je lineární molekula
    b) je cirkulární molekula
    c) obsahuje geny pro všechny komponenty mitochondrií
    d) obsahuje jen několik genů, většina genů se přesunula v průběhu evoluce do jaderného genomu
    b,d
  1714. mitochondrie pravděpodobně vznikly

    a) vchlípením části buněčné membrány, která u předka eukaryot obsahovala enzymy dýchacího řetězce
    b) symbiózou bakterií s předkem eukaryot
    c) jako derivát endoplazmatického retikula
    d) symbiózou předka eukaryot s kvasinkami
    b
  1715. chromosom Y člověka

    a) se dědí po mužské linii (holandricky)
    b) žádná odpověď z ostatních není správná
    c) obsahuje větší množství genů než chromosom X
    d) pravděpodobně vznikl v průběhu evoluce z chromosomu X
    a,d
  1716. negativní selekce (proti určitému genotypu) může být způsobena

    a) časnou úmrtností jedinců tohoto genotypu (před dosažením pohlavní dospělosti)
    b) zvýšenou úmrtností jedinců s tímto genotypem ve vyšším věku
    c) sníženou plodností jedinců tohoto genotypu
    d) neplodností jedinců tohoto genotypu
    a,c,d
  1717. iminoforma cytosinu

    a) se vyskytuje přibližně ve stejné koncentraci jako aminoforma
    b) se v DNA páruje s guaninem
    c) se v DNA páruje s adeninem
    d) se vyskytuje ve výrazně nižší koncentraci než aminoforma
    c,d
  1718. frekvence mutací

    a) je udržována na co nejnižší úrovni pomocí reparačních mechanismů
    b) je u většiny organismů nastavena na optimální úrovni
    c) se často zvyšuje, nachází-li se organismus ve stresovém prostředí
    d) je udržována na co nejvyšší úrovni působením speciálních enzymů, např.tzv.terminální transerázy
    b,c
  1719. příkladem mikroevoluce je

    a) vznik rezistence viru HIV proti antivirovým látkám
    b) nárůst svalové hmoty u trénovaných sprtovců
    c) žádná odpověď z ostatních není správná
    d) zmnožení červených krvinek při adaptaci na vysokohorské prostředí
    a
  1720. nejpravděpodobnějším způsobem vzniku nového genu je

    a) mutace
    b) duplikace existujícího genu
    c) mezidruhové křížení
    d) genový drift
    b
  1721. kyslík (O2) v atmosféře

    aú vzniká převážně činností rostlin
    b) je nezbytným předpokladem suchozemského života, protože je zdrojem ozónové vrstvy
    c) je nezbytným předpokladem suchozemského života, protože umožňuje spalování
    d) je převážně sopečného původu
    a,b
  1722. selekčně neutrální mutace

    a) svému nositeli neprospívá ani neškodí
    b) vymizení postupně z populace mechanismem negativní selekce
    c) může v populaci převážit, např. mechanismem genetického driftu
    d) pozitivně ovlivňuje biologickou zdatnosti jedince
    a,c
  1723. mírně škodlivá mutace

    a) v malých populacích se chová jako selekčně neutrální
    b) může v populaci převážit, např.působením genetického driftu
    c) ve velkých populacích se chová jako selekčně neutrální
    d) vždy vymizí z populace mechanismem negativní selekce
    a,b
  1724. přirozený výběr

    a) je založen na nerovnoměrném předávání alel jednotlivých jedinců do genofondu dalších generací
    b) čím vyšší podíl alel předá jedinec do další generace ve srovnání s ostatními jedinci v populaci, tím vyšší je jeho biologická zdatnost
    c) funguje dobře i pro geny s jedinou alelou
    d) vyžaduje, aby vlastnosti získané během života byly dědičné
    a,b
  1725. přirozený výběr

    a) zajišťuje vždy přežití nejsilnějšího jedince v populaci
    b) zajišťuje šíření alel s vlastnostmi výhodnými pro jedince
    c) nefunguje u nepohlavně se množících organismů
    d) nefunguje u pohlavně se množících organismů
    b
  1726. sobecký gen

    a) je gen, který určuje sobecké chování jednotlivce
    b) je alela, která potlačuje fenotypovou expresi všech ostatních alel daného genu (lokusu), které se v dané populaci aktuálně vyskytují, pokud se jakákoli z těchto alel ocitne v jednom genotypu se sobeckých genem
    c) je alela, která zvyšuje biologickou zdatnost jedince, který ji nese, tím, že škodí ostatním jedincům v populaci
    d) je alela, která zvyšuje pravděpodobnost svého předání do genofondu další generace, aniž by zvyšovala biologickou zdatnost jedince, který ji nese
    d
  1727. při koevoluci parazita a hostitele

    a) je parazit v nevýhodě oproti složitému hostiteli, disponujícímu sofistikovaným imunitním systémem
    b) je parazit ve výhodě díky kratší generační době
    c) je parazit ve výhodě díky většímu množství potomků
    d) má hostitel dostatek času, aby se vyvinuly mechanismy účinně likvidující parazita
    b,c
  1728. jediným zdrojem evolučních novinek na molekulární úrovni jsou

    a) nezávislá segregace vloh v další generaci
    b) rekombinace chromosomů (crossing-over)
    c) mutace
    d) nezávislá segregace chromosomů v meióze a vznik nových kombinací splýváním gamet
    c
  1729. evoluční historii člověka lze rekonstruovat

    a) z kosterních pozůstatků
    b) porovnáním lidského genomu s genomem jeho předků
    c) porovnáním lidského genomu s příbuznými druhy primátů
    d) porovnáním kultur různých etnik
    a,c
  1730. paleontologický (kosterní) záznam často neobsahuje tzv.vývojové mezičlánky např.kvůli: (označte jako správné odpovědi všechny možné hypotézy)

    a) mimořádně malému procentu zachovalých pozůstatků (méně než 1 kostra na druh)
    b) saltatorní evoluci (krátká období změn a dlouhá období stagnace vývoje)
    c) snadnějšímu vzniku nových druhů v malých, okrajových populacích
    d) pravidelnému masívnímu vymírání nedokonale přizpůsobených "mezičlánků"
    a,b,c

What would you like to do?

Home > Flashcards > Print Preview