zakladnipojmy genetika.txt

Card Set Information

Author:
bismooth
ID:
304055
Filename:
zakladnipojmy genetika.txt
Updated:
2015-06-15 13:46:46
Tags:
zakladnipojmy genetika
Folders:

Description:
zakladnipojmy genetika
Show Answers:

Home > Flashcards > Print Preview

The flashcards below were created by user bismooth on FreezingBlue Flashcards. What would you like to do?


  1. 
    Fenotyp
  2. a) je podmíněn genotypem
    • b) je soubor všech genů
    • c) je určován vždy jen haploidní sadou chromosomů
    • d) závisí pouze na genotypu
    • a
  3. gen

    a) je tvořen tripletem  bází
    b) je vždy aktivní ve všech buňkách
    c) se může vyskytovat ve více formách (alelách)
    d) podmiňuje vždy realizaci jednoho znaku
    c
  4. čisté linie

    a) získáváme ve šlechtitelství nejčastěji inbreedingem (příbuenským křížením)
    b) jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky
    c) jsou tvořeny jedinci vzniklými vegetativně
    d) získáváme nejčastěji náhodným křížením
    a
  5. čisté linie

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) jsou tvořeny jedinci shodnými fenotypicky a rozdílnými genotypicky
    c) jsou tvořeny jedinci vzniklými vegetativně
    d) získáváme nejčastěji náhodným křížením
    a
  6. při monogenní dědičnosti

    a) je možný pouze jeden fenotyp
    b) je znak podmiňován vždy jen jednou alelou
    c) jsou znaky podmiňovány jedním genem
    d) jsou v genotypu vždy identické alely
    c
  7. fenotyp je

    a) je podmíněn genotypem
    b) téměř vždy ovlivněn prostředím
    c) obvykle determinován třemi alelami
    d) nezávislý na genotypu
    a,b
  8. alela

    a) je jednotkou fenotypu
    b) se vždy vyskytuje ve dvou formách
    c) je konkrétní forma genu
    d) se vždy vyskytuje ve více formách
    c
  9. genotyp je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) podmíněn fenotypem
    c) konkrétní typ genu
    d) typický gen
    a
  10. pojem aktivní alela

    a) označuje alelu, na kterou nepůsobí selekce
    b) je synonymem pro alelu dominantní
    c) vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota
    d) se používá v polygenní dědičnosti
    d
  11. koeficient dědivosti (h2)

    a) udává podíl dědičné složky na celkové fenotypové proměnlivosti znaku
    b) je výdy u dědičných znaků větší než 1
    c) může se pohybovat od -1 do +1
    d) není závislý na prostředí
    a
  12. genofondem rozumíme

    a) všechny geny určitého jedince
    b) soubor všech alel všech členů populace
    c) žádná z uvedených alternativ není správná
    d) gentickou výbavu určité rodiny
    b
  13. kvalitativní znaky

    a) jsou např.tělesná výška a hmotnost
    b) jsou výrazně ovlivňovány vnějším prostředím
    c) jsou často podmíněny jediným genem
    d) jsou obvykle mimochromosomálně dědičné
    c
  14. genofond je

    a) soubor genů buňky
    b) soubor všech alel v populaci
    c) soubor všech fenotypů
    d) soubor jedinců, kteří se mohou navzájem křižit
    b
  15. kvantitativní znaky jsou

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) málo závislé na vnějším prostředí
    c) podmíněny geny velkého účinku
    d) u organismů vzácné
    a
  16. geny malého účinku

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) obvykle podmiňují jen monogenní znaky
    c) jsou málo závislé na vnějším prostředí
    d) se vyskytují pouze na X chromosomu
    a
  17. kvantitativní znaky jsou

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) obvykle podmíněny malým počtem genů malého účinku
    c) obvykle podmíněny genem velkého účinku
    d) málo závislé na faktorech prostředí
    a
  18. pojem aktivní alela

    a) je synonymem pro alelu dominantní u monogenní dědičnosti
    b) znamená minor gen, který se projeví ve fenotypu při polygenní determinaci znaku
    c) vyjadřuje působení alel u recesivního homozygota
    d) označuje alelu, na kterou napůsobí selekce
    b
  19. koeficient dědivosti (h2)

    a) udává podíl genetické složky na celkové variabilitě znaku
    b) je vždy u dědičných znaků větší než 1
    c) může se pohy bovat od -1 do +1
    d)je nezávislý na působení prostředí
    a
  20. genofondem rozumíme

    a) všechny geny určitého jedince
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) všechny geny jedné buňky
    d) genetickou výbavu určité rodiny
    b
  21. autogamická populace

    a) je tvořena všemi jedinci hermafroditickými
    b) je tvořena jedinci, kteří se rozmnožují samoopylením
    c) je ve všech znacích panmiktická
    d) je např. populace lidská
    a,b
  22. alogamická populace

    a) je obvykle tvořena organismy s odděleným pohlavím
    b) je např.populace lidská
    c) je tvořena organismy, které se rozmnožují samoopylením
    d) je tvořena vždy dvěma čistými liniemi
    a,b
  23. soubor genů celé populace se nazývá

    a) genofond
    b) genotyp
    c) karyotyp
    d) haplotyp
    a
  24. chromosomové genetické mapy

    a) jsou založeny na relativní vzdálenosti genů téže vazebné skupiny
    b) ukazují polohu chromosomů v karyotypu
    c) měří vzdálenost genů mezi nehomologními chromosomy
    d) ukazují rozdílnou polohu chormosomů
    a
  25. strukturní gen

    a) obsahuje informaci pro konkrétní formu příslušného polypeptidu
    b) je synonymum pro znak jedince
    c) má vždy pouze jednu formu
    d) může kódovat i RNA
    a,d
  26. mutace

    a) je synonymum pro modifikaci
    b) jsou vždy pro organismy nevýhodné
    c) způsobují genetický posun
    d) podmiňují proměnlivost genotypů
    d
  27. strukturní geny

    a) mohou kódovat bílkoviny
    b) mohou kódovat RNA
    c) se aktivují prostřednictvím své promotorové oblasti
    d) mají v lidském genomu vzájemně odlišnou délku
    a,b,c,d
  28. teorii vzniku živých forem samoplozením vyslovil

    a) L.Pasteur
    b) Hippokrates
    c) Aristoteles
    d) A.I.Oparin
    c
  29. Prvé systémy živé přírody byly sestaveny

    a) v 18. století
    b) koncem 17. století
    c) počátekm 19. století
    d) počátkem 20. století
    a
  30. Studiem bakterií se zabýval

    a) Louis Pasteur
    b) Carl Linné
    c) R.Koch
    d) I.P.Pavlov
    a,c
  31. První veřejnou anatomickou pitvu v Praze provedl

    a) J.Procháska
    b) J.E.Purkyně
    c) J.Jesenský
    d) Arnošt z Pardubic
    c
  32. Původce tuberkulózy objevil

    a) Robert Koch
    b) Louis Pasteur
    c) I.I.Mečnikov
    d) S.N.Vinogradskij
    a
  33. Význam molekulární struktury DNK pro přenos dědičné informace objasnil

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) A.I.Oparin
    c) Ch.Darwin
    d) J.G.Mendel
    a
  34. Hippokrates žil v

    a) Egyptě
    b) Indii
    c) Řecku
    d) Itálii
    c
  35. Buněčnou hmotu nazval protoplazmou jako první

    a) Aristoteles
    b) Andreas Vesalius
    c) Jesenius
    d) J.E.Purkyně
    d
  36. William Harvey

    a) sestrojil mikroskop
    b) objasnil krevní oběh člověka
    c) odmítl teorii samoplození
    d) objevil krevní skupiny
    b,c
  37. Jedním ze zakladatelů paleontologie jako vědního oboru na přlomu 18. a 19.století byl

    a) německý zoolog E.Haeckel
    b) švédský přírodovědec C.Linné
    c) anglický přírodovědec Ch.R.Darwin
    d) francouzský přírodovědec G.Cuvier
    d
  38. Tzv.základní biogenitický zákon stanovil

    a) francouzský přírodovědec G.Cuvier
    b) německý zoolog E.Haeckel
    c) švédský přírodovědec C.Linné
    d) anglický přírodovědech Ch.R.Darwin
    b
  39. Myšlenku o kataklyzmatech (obrovských katastrofách) vyslovil

    a) francouzský přírodovědec G.Cuvier
    b) švédský přírodovědec C.Linné
    c) německý zoolog E.Haeckel
    d) anglický přírodovědec Ch.R.Darwin
    a
  40. průkaz určité alely u skupiny pacientů s určitým znakem častěji než by odpovídalo náhodě

    a) je označován jako asociace
    b) je hodnocen jako genová vazba
    c) je obvyklý u polygenní dědičnosti
    d) je typický pro izoláty
    a
  41. označení autosomální dědeičnost značí, že znak

    a) je podmíněn trisomií autosomů
    b) je podmíněn autoreprodukcí
    c) je podmíněn geny na autosomech
    d) je podmíněn mutacemi genů na autozomu X
    c
  42. matroklinní dědičnost

    a) znamená vliv matky na vývoj plodu v průběhu těhotenství
    b) žádná z uvedených alternativ není správná
    c) je podmíněna lokalizací genů na X chromosomu
    d) je podmíněna lokalizací genů na chromosomech mitochondrií
    d
  43. výběrová manželství

    a) je pojem pro panmiktický výběr partnera
    b) značí vol bu partnera dle určitého znaku (např.výšky, IQ)
    c) mění frekvenci alel v genofondu populace
    d) mění rovnovážné zastoupení genotypů v populaci
    b
  44. dominantní dědičnost znaku

    a) popsal J.E.Purkyně
    b) se manifestuje přenosem znaku z generace na generaci (tzv.vertikální dědičnost)
    c) je u člověka vzácným jevem
    d) se manifestuje vždy již po narození
    b
  45. kodominantní dědičnost

    a) nabyla u člověka popsána
    b) je typická např.pro alely A a B systému AB0
    c) je pojem pro vyjádření obou alel heterozygotů ve fenotypu
    d) je typická pro dědičnosti antigenů
    b,c,d
  46. recesivní dědičnost

    a) je v lidské genetice výjimečná
    b) je pojem pro vyjádření znaku pouze u recesivních homozygotů
    c) je nejčastější typ dědičnosti monogenních chorob člověka
    d) je charakterizována genotypovým štěpným poměrem 1:2:1 v F2 generaci
    b,c,d
  47. složený  heterozygot je pojem pro

    a) jedince heterozygotního ve dvou genech
    b) jedince s recesivním znakem podmíněným dvěma různými mutacemi (alelami) genu
    c) jedince vytvořeného genetickým inženýrstvím
    d) jedince s dominantní a recesivní alelou určitého genu v genotypu
    b
  48. civilizační choroby

    a) nejsou dědičné, jsou vyvolávány pouze civilizačními vlivy
    b) jsou nejčastěji autozomálně dominatně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy
    c) jsou nejčastěji polygenně dědičné, fenotyp je ovlivňován civilizačními vlivy
    d) jsou nejčastěji autozomálně recesivně dědičné, vlivy prostředí je neovlivňují
    c
  49. Příbuzenský sňatek

    a) je sňatek dvou osob se společnými předky kdykoli v dávné minulosti
    b) je sňatek dvou osob se společnými předky v prvé, druhé nebo třetí generaci
    c) zvyšuje riziko recesivně dědičných znaků
    d) zvyšuje riziko dominantně dědičných znaků
    b,c
  50. koeficient příbuznosti 1/2 je mezi

    a) sourozenci
    b) otcem a dcerou
    c) matkou a synem
    d) otcem a synem
    a,b,c,d
  51. variabilní expresivita znaku

    a) je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu
    b) je termín, vyjadřující různý stupeň vyjádření znaku
    c) je termín, vyjadřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu
    d) je totožný s pojemm penetrance znaku
    b
  52. neúplná penetrance

    a) je pojem pro vyjádření různé regulace funkce genu
    b) je termín, vyjádřující pravděpodobnost manifestace určitého genotypu
    c) je termín, vyjadřující různý stupeň vyjádření znaku
    d) je pojem pro neúplný průnik genů jedné populace do druhé populace
    b
  53. znaky pohlavně vázané (X vázané)

    a) jsou podmíněny geny lokalizovanými jen na X chromosomu
    b) se v rodinách předávají jen přes ženy-nosičky
    c) dominantně dědičné postihují častěji ženské pohlaví
    d) postihují jen mužské pohlaví
    a,c
  54. pleiotropní efekt genu značí, že

    a) znak je podmíněn samostatným účinkem různých genů
    b) gen se manifestuje různým stupněm vyjádření ve fenotypu
    c) gen ovlivňuje více znaků
    d) jeho manifestace se projeví jen u X vázaných chorob
    c
  55. heterogenně podmíněný znak

    a) je podmíněn samostatným účinkem mutací různých genů
    b) je charakterizován různým stupněm vyjádření ve fenotypu
    c) se může v některých rodinách dědit dominantně, v jiných recesivně
    d) je znak jehož manifestace může přeskakovat generace
    c,d
  56. dominantně dědičným znakem člověka je

    a) otoskleróza
    b) cystická fibróza
    c) diabetes mellitus I i II. typu
    d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých
    a,d
  57. recesivně dědičným znakem člověka je

    a) adrenogenitální syndrom
    b) diabetes mellitus I. a II.typu
    c) cystická fibróza
    d) polycystická choroba ledvin, typ dospělých
    a,c
  58. X vázaným dědičným znakem člověka je

    a) hemofilie A a B
    b) Rh krevní skupina
    c) barvoslepost
    d) azoospermie
    a,c
  59. mnohotná alelie

    a) je pojem, který značí přítomnost více než dvou alel genu v genotypu
    b) je pojem, který značí existenci více než dvou alel genu v genofondu populace
    c) je u člověka vzácným jevem
    d) může podmiňovat různou expresivitu a penetranci znaku
    b
  60. genetická vazba

    a) je podmíněna interakcí genů
    b) má jen teoretický význam
    c) je využívána v genetické konzultaci, cytogenetice a molekulární genetice
    d) je podmíněna blízkou lokalizací genů na jednom chromosomu
    c,d
  61. jednotka cM (centimorgan)

    a) 1cM je mírou genetického rizika
    b) je jednotkou genetické vazby, 1 cM odpovídá 1% pravděpodobnosti rekombinace
    c) je jednotkou pro fyzikální hodnocení vazby
    d) vyjadřuje jednotkové množství genetické informace
    b
  62. mezi interakce nealelních genů patří

    a) komplementarita
    b) epistáze
    c) exkluze
    d) kodominance
    a,b
  63. polygenní dědičnost se od monogenní dědičnosti znaků odlišuje

    a) větším podílem vlivů prostředí na utváření fenotypu
    b) vyloučením efektu dominance některých genů
    c) účastí genů malého účinku (minor genů)
    d) typickým genotypovým štěpným poměrem v F1 generaci
    a,c
  64. dědivost

    a) je schopnost dědit určitý znak
    b) vyjadřuje podíl geneticky podmíněné variability na variabilitě znaku
    c) je dána podílem VA/ VA + Vp
    d) je podíměna působením genů malého účinku a prostředí
    b,c,d
  65. z multifaktoriálně dědičných znaků člověka má nejvyšší dědivost

    a) výška postavy
    b) inteligenční kvocient
    c) hmotnost postavy
    d) krevní tlak
    b
  66. aditivní interakce alel

    a) vyjadřuje jejich přídavný efekt ve fenotypu
    b) je typická pro polygenní dědičnost
    c) je interakce při které se sčítá účinek alel ve fenotypu
    d) je typická pro multifaktoriální dědičnost
    a,b,c,d
  67. model polygenní dědičnosti s prahovým efektem

    a) vysvětluje mechanismus dědičnosti alternativních znaků s polygenní disposicí
    b) předpokládá normální rozložení frekvence genotypů v souboru
    c) vysvětluje dědičnosti většiny vrozených vad
    d) vysvětluje částečně i dědičnost některých civilizačních chorob
    a,b,c,d
  68. znaky s multifaktoriální dědičností jsou ovlivněny

    a) aditivním účinkem alel
    b) interakcí genotypu a prostředí
    c) dominantním efektem alel
    d) vlivy prostředí
    a,b,d
  69. při nepohlavním rozmnožování

    a) mají potomci polovinu znaků totožnou s původním organismem
    b) jsou potomci geneticky totožní jako dvojvaječná dvojčata
    c) jsou potomci geneticky odlišní od původních organismů
    d) jsou potomci geneticky totožní s původním organismem
    d
  70. cytogenetickým mechanismem při nepohlavním rozmnožování je

    a) amitóza
    b) meióza
    c) mitóza
    d) crossing over
    c
  71. genotypová variabilita je předpokladem

    a) adaptace k měnícím se životním podmínkám
    b) potlačení mechanismu přírodního výběru
    c) klonování buněk
    d) uniformity potomstva
    a
  72. gamety mají

    a) 3n chromosomů
    b) diploidní počet chromosomů
    c) dvě sady chromosomů
    d) haploidní počet chromosomů
    d
  73. haploidní počet chromosomů je obvykle přítomen v

    a) gametě
    b) jaterní buňce
    c) spermii
    d) zygotě
    a,c
  74. gamety obratlovců

    a) vznikají z haploidních somatických buněk meiózou
    b) vznikají z diploidních somatických buněk mitózou
    c) jsou haploidní (mají jednu sadu chromosomů)
    d) se dělí mitóyou na haploidní somatické buňky
    c
  75. izogamie znamená, že

    a) existují mikro a makrogamety
    b) splývající gamety jsou geneticky stejné
    c) splývají gamety téhož jedince
    d) splývající gamety jsou morfologicky stejné
    d
  76. pokud jsou samčí a samičí gonády na jednom jedinci hovoříme o

    a) hermafroditismu
    b) gonochorismu
    c) kryptorchismu
    d) oogonii
    a
  77. gamety jednoho jedince při pohlavním rozmnožování

    a) mají z každého chromosomálního páru vždy po jednom chromosomu
    b) vznikají z diploidních somatických buněk procesem meiózy
    c) mají diploidní počet chromosomů
    d) mají všechny stejnou genetickou výbavu
    a,b
  78. pólová buňka

    a) polarizuje membrány v místě synapse nerv-sval
    b) vzniká v procesu oogeneze
    c) je buňka zadního pólu očního bulbu
    d) je tetraploidní
    b
  79. vniknutí spermie do vajíčka je impulsem k dokončení

    a) druhého zracího dělení (meiózy II)
    b) prvního zracího dělení (meiózy I)
    c) heterotypického dělení
    d) homeotypického dělení
    a,d
  80. gamety jsou

    a) zralé pohlavní buňky
    b) buňky s diploidním početem chromosomů
    c) buňky vzniklé amitózou
    d) buňky vzniklé rozdělením zygoty
    a
  81. zygoty jsou

    a) oplozená vajíčka
    b) pohlavní buňky
    c) buňky s polovičním počtem chromosomů
    d) buňky s diploidním početem chromosomů
    a,d
  82. při dihybridizmu

    a) v F2 generaci nacházíme 4 typy homozygotů
    b) v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů
    c) vznikají pouze heterozygotní jedinci
    d) homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů
    a
  83. jedinec s genotypem AaBb tvoří při nezávislé kombinaci obou genů

    a) čtyří typy gamet
    b) 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu
    c) gamety Aa, Bb
    d) gamety se shodnou frekvencí
    a,d
  84. Dihybrid AaBb tvoří za podmínek nezávislé kombinace obou genů

    a) 2 typy gamet
    b) v F2 generaci 3 fenotypy
    c) gamety AA, BB, aa, bb
    d) v F2 generaci 9 genotypů
    d
  85. fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí pro křížení

    a) dvou dvojnásobných heterozygotů
    b) dvojnásobného heterozygota s recesivním homozygotem při nezávislé segregaci obou genů
    c) dvou homozygotů při neúplné dominanci
    d) recesivního hmozygota s heterozygotem při dihybridizmu a nezávislé segregaci obou genů
    b,d
  86. při dihybridizmu za podmínek volné kombinovatelnosti obu genů

    a) vyniká 9 rozdílných genotypů v F2
    b) v F2 generaci je 9/16 dominantních homozygotů
    c) v F2 generaci vznikají pouze heterozygotní jedinci
    d) homozygoti jsou shodní pouze s jedním z rodičů
    a
  87. jedinec s geneotypem AABb tvoří

    a) gamety A,B,b
    b) 75% gamet jednoho typu a 25% druhého typu
    c) 50% gamet s oběma dominantními alelami
    d) dva typy gamet
    c,d
  88. fenotypový štěpný poměr 1:1:1:1 platí za podmínek volné kombinovatelnosti pro křížení

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) dvou dvojnásobných heterozygotů
    c) dvou homozygotů při neúplné dominanci
    d) dominantního homozygota s heterozygotem
    a
  89. u autosomálně lokalizovaných genů jsou výsledky recipročního křížení

    a) různé
    b) shodné
    c) závislé na matce
    d) závislé na otci
    b
  90. stav, kdy je fenotyp heterozygotního jedince odlišný od fenotypu dominantního i recesivního homozygota, nacházíme při následujícím vztahu mezi alelami téhož genu

    a) úplná dominance
    b) neúplná dominance
    c) kodominance
    d) úplná recesivita
    b,c
  91. při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) neodlišitelný od dominantního homozygota
    b) shodný s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA,aa)
    a
  92. při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) odlišný od obou homozygotů
    b) shodný s AA
    c) shodný s aa
    d) v rozmezí fenotypů AA a aa
    a,d
  93. při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa)

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) nacházíme štěpení 1:1
    c) dochází ke štěpení 1:2:1
    d) nacházíme štěpení 3:1
    a
  94. při neúplné dominanci při křížení dvou různých homozygotů

    a) heterozygotní genotyp potomků vede ke vzniku vlastního fenotypu
    b) jsou potomci stejní jako jeden z rodičů
    c) nacházíme štěpení 1:1
    d) dochází v F1 generaci ke vzniku nového fenotypu
    a,d
  95. při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa)

    a) žádná z uvedenáých alternativ není správná
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsouvšichni potomci stejní jako jeden z rodičů
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a
  96. při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa)

    a) je polovina potomků homozygotních
    b) nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1
    c) dochází ke štěpení 3:1
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a
  97. při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa)

    a) mají 1/4 potomků fenotyp, který odpovídá recesivnímu homozygotovi
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsou 2/4 potomků heterozygoti
    d) převládají mateřské znaky
    a,c
  98. při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci
    c) dochází ke štěpení v F2 generaci
    d) vyskytují recesivní znaky asi v 1%
    a
  99. soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků organismu se nazývá

    a) genotyp
    b) fenotyp
    c) karyotyp
    d) haplotyp
    b
  100. genotypový štěpný poměr při křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa) je

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 1:1
    c) 3:1
    d) 1:3
    a
  101. parentální generace (P) v mendelovském experimentu je představována následujícím zápisem

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) Aa x aa
    c) Aa x AA
    d) Aa x Aa
    a
  102. v 1. filiální generaci (F1) při monohybridizmu s neúplnou dominancí jsou všichni jedinci

    a) fenotypově odlišní od parentální generace a genotypově uniformní
    b) stejní jako jeden z rodičů
    c) lišící se navzájem fenotypově, ale shodní genotypově
    d) rozdílní od sebe
    a
  103. při dihybridizmu tvoří heterozygot (AaBb) za podmínek volné kombinovatelnosti následující počet typů gamet

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) 3
    c) 2
    d) 1
    a
  104. různé formy jednoho a téhož genu se nazývají

    a) alely
    b) lokusy
    c) karyotyp
    d) fenotyp
    a
  105. je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně shodných alel, hovoříme o

    a) hmozygotním genotypu
    b) heterozygotním genotypu
    c) uniformním jedinci
    d) haploidním jedinci
    a
  106. je-li vlastnost (znak) geneticky podmíněna párem funkčně odlišných alel, hovoříme o

    a) homozygotním genotypu
    b) heterozygotním genotypu
    c) neuniformním jedinci
    d) haploidním jedinci
    b
  107. kodominance je stav kdy

    a) se ve fenotypu projevuje funkce obou alel téhož genu nezávisle na sobě
    b) genotypový i fenotypový štěpný poměr v F2 generaci je shodný
    c) neplatí pravidlo o uniformitě F1 hybridů
    d) heterozygotní jedinci jsou shodní s oběma typy homozygotů
    a,b
  108. jestliže dominantní alela v heterozygotním genotypu nestačí zajistit fenotypový projev, který by odpovídal dominantně homozygotnímu genotypu

    a) hovoříme o neúplné dominanci
    b) heterozygotní jedinci jsou fenotypově odlišní od obou typů homozygotů
    c) je štěpný fenotypový poměr v F2 generaci 1:2:1
    d) F1 jedinci nejsou uniformní
    a,b,c
  109. homozygotní výchozí rodičovské organismy se v mendelovském experimentu označují jako

    a) parentální generace
    b) parenterální generace
    c) paternální generace
    d) maternální generace
    a
  110. pokud jsou rodiče genotypově odlišnými homozygoty (AA x aa)

    a) jsou jejich potomci v F1 generaci uniformní
    b) je fenotypový štěpný poměr F1 generace 1:1
    c) je genotypový štěpný poměr F2 generace 3:1
    d) může být fenotypový štěpný poměr v F2 generaci 1:2:1
    a,d
  111. v F2 generaci vzniká při dihybridním křížení za podmínek volné kombinovatelnosti

    a) 9 rozdílných genotypů
    b) při vztahu úplné dominance fenotypový poměr 9:3:3:1
    c) při vztahu úplné dominance genotypový poměr 1:1:1:1
    d) uniformní potomstvo
    a,b
  112. křížíme-li jedince parentální generace AA x aa (A neúplně dominantní nad a)

    a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
    b) jsou heterozygoti Aa fenotypově shodní s rodičem AA
    c) je štěpný fenotypový a genotypový poměr v F2 generaci stejný
    d) vzniká v F2 generaci genotypový poměr 1:2:1
    a,c,d
  113. při křítení jedinců parentální generace AA x aa (A úplně dominantní nad a)

    a) vzniká v F1 generaci heterozygotní potomstvo
    b) lze fenotypově odlišit potomky Aa od aa
    c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr stejný
    d) je v F2 generaci genotypový poměr 3:1
    a,b
  114. při křížení jedinců parentální generace AA x BB (A kodominantní s B)

    a) vzniká v F1 generaci uniformní potomstvo
    b) v F1 generaci jsou jedinci fenotypově shodní s rodičem AA
    c) je v F2 generaci fenotypový a genotypový štěpný poměr shodný
    d) je v F2 generaci fenotypový poměr 1:2:1
    a,c,d
  115. při monohybridizmu s neúplnou dominancí nacházíme v F2 generaci

    a) 2 rozdílné fenotypy
    b) 50% jedinců s fenotypem odlišným od parentální generace
    c) 3 různé fenotypové třídy
    d) 2 genotypy
    b,c
  116. při dihybridizmu s úplnou dominancí alel obou genů a jejich volnou kombinovatelností nacházíme v F2 následující počet různých fenotypů

    a) 1
    b) 3
    c) 2
    d) 4
    d
  117. v F2 generaci u dihybridizmu s úplnou dominancí a volnou kombinovatelností obou genů nlézáme

    a) 9 rozdílných genotypů
    b) fenotypový štěpný poměr 1:2:1
    c) fenotypový štěpný poměr 9:3:4
    d) genotypový štěpný poměr 9:3:3:1
    a
  118. při úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem při monohybridizmu získáme

    a) potomstvo se dvěma odlišnými genotypy
    b) uniformní potomstvo
    c) fenotypy shodné s parentální generací
    d) pouze recesivní homozygoty
    a,c
  119. při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2

    a) potomstvo s třemi různými genotypy
    b) jeden typ gamet
    c) potomstvo s náhodnou kombinací alel
    d) gamety s alelami Aa
    a,c
  120. při monohybridizmu a úplné dominanci křížením heterozygota s recesivním homozygotem získáme

    a) dva fenotypy v poměru 1:1
    b) uniformní potomstvo
    c) shodný genotyp všech jedinců
    d) 50% potomků s výskytem recesivních znaků
    a,d
  121. při monohybridizmu tvoří heterozygoti v F2

    a) potomstvo se třemi odlišnými genotypy
    b) dva typy gamet
    c) potomstvo shodného genotypu
    d) gemty s alelami Aa
    a,b
  122. při úplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) shodný s AA
    b) shodný  s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA,aa)
    a
  123. při neúplné dominanci A nad a je heterozygot Aa fenotypově

    a) shodný s AA
    b) shodný s aa
    c) mezi AA a aa
    d) odlišný od obou rodičů (AA, aa)
    c,d
  124. při křížení dvou různých homozygotů (AA x aa)

    a) je potomstvo uniformní
    b) nacházíme štěpení 1:1
    c) dochází ke štěpení 1:2:1
    d) nacházíme štěpení 3:1
    a
  125. při křížení recesivního homozygota s heterozygotem (aa x Aa)

    a) dochází ke štěpení 1:2:1
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) jsou všichni potomci stejní jako jeden z rodičů
    d) nacházíme štěpení 1:1
    d
  126. při úplné dominanci při křížení dominantního homozygota s heterozygotem (AA x Aa)

    a) je genotypový štěpný poměr 1:1
    b) nacházíme ve fenotypu štěpení 1:1
    c) jsou potomci ve fenotypu stejní
    d) dochází ke štěpení 1:2:1
    a,c
  127. při úplné dominanci a křížení dvou heterozygotů (Aa x Aa)

    a) dostáváme štěpný poměr ve fenotypu 3:1
    b) jsou všichni potomci stejní
    c) je genotypový poměr 1:1
    d) převládají mateřské znaky
    a
  128. při křížení dvou dominantních homozygotů se v jejich potomstvu

    a) objeví jedna čtvrtina heterozygotů
    b) vyskytují dominantní homozygoti pouze v F1 generaci
    c) vyskytují pouze dominantní homozygoti
    d) vyskytují recesivní znaky asi v 1% případů
    c
  129. při n stupni hybridizmu lze v F1 generaci najít následující počet genotypů

    a) 1
    b) 2
    c) 3
    d) 4
    a
  130. kvantitativní znaky jsou obvykle

    a) podmíněny malým počtem genů malého účinku
    b) podmíněny vyšším počtem genů malého účinku
    c) podmíněny genem velkého účinku
    d) málo závislé na faktorech prostředí
    b
  131. při úplné dominanci odhadujeme relativní četnost recesivní alely v populaci

    a) odmocněním relativní četnosti heterozygotů
    b) odmocněním relativní četnosti dominantních homozygotů
    c) odmocněním relativní četnosti recesivních homozygotů
    d) výpočtem kubickou rovnicí
    c
  132. příbuzenské křížení v populaci má za následek

    a) změnu genových frekvencí
    b) vzestup počtu heterozygotů
    c) pokles četnosti heterozygotů
    d) snížení počtu recesivních homozygotů
    c
  133. genetické riziko příbuzenských sňatků spočívá

    a) v afektu heterozy
    b) ve zvýšené pravděpodobnosti narození recesivních homozygotů
    c) ve zvyšování počtu dominantních alel v populaci
    d) ve zvýšené pravděpodobnosti narození heterozygotů
    b
  134. heterosa

    a) se používá ve šlechtitelství
    b) je značně nebezpečná pro chovy
    c) se uplatňuje u příbuzenských sňatků
    d) zvyšuje počet dominantních homozygotů
    a
  135. polyploidizace

    a) se uplatňuje u příbuzenských sňatků
    b) je ve šlechtitelství značně nebezpečná
    c) se používá v rostlinném šlechtitelství
    d) zvyšuje počet dominantních homozygotů
    c
  136. mozaika je

    a) organismus tvořený směsí buněk téhož druhu s různou genetickou výbavou
    b) jedinec s karyotypem 45,X
    c) buňka se dvěma jádry
    d) organismus, který má jak mužské tak ženské pohlavní orgány
    a
  137. eugenika

    a) je snaha o zrovnoprávnění genetiky
    b) je věda o zlepšení genetického složení lidské populace
    c) se opírá o léčení dědičných chorob
    d) přnáší zlepšení fenotypu jedinců
    b
  138. léčení osob postižených dědičnými chorobami

    a) zlepšuje genofond populace
    b) zmenšuje frekvenci mutantních alel
    c) ovlivňuje positivně genotyp léčených ososb
    d) ovlivňuje positivně genotyp léčených osob
    d
  139. vnitrodruhová variabilita

    a) je zakódována v genotypu
    b) je podmíněna pouze vlivem prostředí
    c) je vyvolána pouze indukovanými mutacemi
    d) je též nazývána modifikace
    a
  140. má-li matka krevní skupinu 0 a otec rovněž 0, mohou mít děti krevní skupinu

    a) 0
    b) 0 a A
    c) 0, A, AB
    d) 0, A, AB, B
    a
  141. má-li matka krevní skupinu AB a otec AB

    a) mohou mít děti krevní skupinu A
    b) mohou mít děti krevní skupinu B
    c) mohou mít děti krevní skupinu AB
    d) pravděpodobnost narození dítěte s krevní skupinou A i B je stejná
    a,b,c,d
  142. má-li dítě krevní skupinu A, mohl otec mít

    a) krevní skupinu 0
    b) krevní skupinu B
    c) krevní skupinu AB
    d) krevní skupinu A
    a,b,c,d
  143. vztah alel A a B pro krevní skupinu systému AB0 je

    a) kodominance
    b) dominance
    c) recesivita
    d) superdominance
    a
  144. v případě lokalizace genů A a B na různých chromosomech, tvoří jedinec s genotypem AaBb

    a) gametu nesoucí gen A i B
    b) gamety nesoucí gen A i a
    c) gametu nesoucí gen A i b
    d) gametu nesoucí gen a i B
    a,c,d
  145. vazba genů může změnit

    a) funkci genů
    b) poměr genotypů při zpětném křížení u monohybridizmu
    c) poměr genotypů při zpětném křížení u dihybridizmu
    d) poměry fenotypů v F2 generaci i u monohybridizmu
    c
  146. vazbová skupina genů je tvořena pouze geny

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) se společnou funkcí
    c) původu mateřského
    d) se společnou regulací
    a
  147. při křížení bělookého samečka octomilky s červenookou homozygotní samičkou dostaneme

    a) všechno potomstvo červenooké
    b) čevenooké samečky a bělooké samičky
    c) bělooké samičky a čevenooké samečky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    a
  148. při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme

    a) všechno potomstvo červenooké
    b) bělooké samečky a červenooké samičky
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých
    b,d
  149. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedenáých alternativ není správná
    b) červenooké samečky a bělooké samičky
    c) samičky červenooké, polovinu samečků červenookých, polovinu bělookých
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    c
  150. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) pouze bělooké samičky a červenooké samečky
    c) pouze červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    d
  151. při křížení červenookého samečka octomilky s bělookou samičkou dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) všechno potomstvo červenooké
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých
    d
  152. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s červenookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) všechno potomstvo červenooké
    c) červenooké samečky a bělooké samičky
    d) bělooké samečky a červenooké samičky
    a
  153. při křížení heterozygotní červenooké samičky octomilky s bělookým samečkem dostaneme

    a) žádná z uvedených alternativ není správná
    b) všechno potomstvo červenooké
    c) pouze červenooké samečky a bělooké samičky
    d) polovinu potomků bělookých a polovinu červenookých bez ohledu na pohlaví
    d
  154. chromosomové mutace

    a) jsou u člověka neslučitelné se životem
    b) mění pouze stavbu chormosomů
    c) mění vždy počet chomosomů
    d) můžeme u člověka odhalit i před narozením
    d
  155. genomové mutace

    a) mění genetický kód
    b) vyvolávají zlomy chromatid
    c) mění strukturu chromosomů
    d) násobí počet úplných chromosomových sad
    d
  156. genové mutace strukturního genu

    a) mohou zaměnit jednu aminokyselinu v polypeptidovém řetězci
    b) mohou zaměnit více aminokyselin v peptidu
    c) vždy znamenají kratší peptid
    d) se musí projevit změnou peptidu
    a,b
  157. DNA je obsažena kromě jádra také v

    a) mitochondriích
    b) plastidech
    c) ribosomech
    d) tukových vakuolách
    a,b
  158. látky, které dovedou buněčné dělení vyvolat, jsou

    a) mutageny
    b) cytostatika
    c) antibiotika
    d) mitogeny
    d
  159. hlavní kontrolní uzel buněčného cyklu je

    a) v G1 fázi
    b) v S fázi
    c) v G2 fázi
    d) mezi S a G2 fází
    a
  160. k replikaci jaderné DNA dochází v

    a) G1 fázi
    b) S fázi
    c) G2 fázi
    d) G0 fázi
    b
  161. jako interfázní označujeme jádro buňky ve fázi buněčného cyklu

    a) G1
    b) S
    c) G2
    d) M
    a,b,c
  162. buněčný cyklus nazýváme období od

    a) konce jedné mitózy do konce mitózy následující
    b) konce profáze do metafáze
    c) začátku G1 do začátku mitózy
    d) začátku G1 do konce G2
    a
  163. cytokineze je

    a) rozdělení jádra buňky
    b) pohyb buňky pomocí panožek
    c) cytoskeletální soustava
    d) rozdělení cytoplazmy
    d
  164. v profázi mitózy se chromosom skládá

    a) z jedné chromatidy
    b) ze 2 chromatid
    c) ze 3 chromatid
    d) ze 4 chromatid
    b
  165. mezi fáze mitózy patří

    a) profáze
    b) zygoten
    c) anafáze
    d) leptoten
    a,c
  166. při mitóze

    a) vznikají dvě geneticky rovnocenná dceřinná jádra
    b) vznikají dvě diploidní buňky
    c) vznikají dvě rovnocenné diploidní gamety
    d) pravidelně dochází k procesu crossing-over
    a,b
  167. generační doba buňky je

    a) délka trvání buněčného cyklu
    b) u všech buněk jedince stejná
    c) nezávislá na množství živin
    d) délka trvání M fáze
    a
  168. při nedostatku živin v prostředí se generační doba buňky

    a) nemění
    b) prodlužuje
    c) zrychluje
    d) zrychluje za vzniku nádorových buněk
    b
  169. mezi buňky trvale zablokované v G0 fázi patří

    a) gangliové buňky
    b) kmenové buňky kostní dřeně
    c) nádorové buňky
    d) blastomery
    a
  170. v průběhu meiózy

    a) dochází k redukci počtu chromosomů na polovinu
    b) se počet chromosomů nemění
    c) dochází v důsledku procesu crossing-over k rekombinaci chromosomů
    d) dochází v důsledku procesu crossing-over k redukci počtu chromosomů
    a,c
  171. segregace homologních chromosomů

    a) probíhá v anafázi mitózy
    b) je součástí mitotického dělení
    c) zajišťuje genetickou identitu dceřinných buněk
    d) je charakteristický děj v prvním meiotickém dělení
    d
  172. mezi stadia profáze I.meiotického dělení patří

    a) leptoten
    b) zygoten
    c) pleiocén
    d) kolenchym
    a,b
  173. meióza se skládá

    a) ze dvou dělení, avšak replikace DNA předchází jen prvnímu z nich
    b) ze dvou různých typů dělení, avšak oběma předchází replikace DNA
    c) z jednoho dělení, kterému však předchází trojnásobná replikace DNA
    d) z jednoho typu dělení, kterému však předcházejí dvě replikace DNA
    a
  174. crossing-over je

    a) výměna částí chromatid homologních chromosomů
    b) segregace chromosomů
    c) cílené vyčlenění genů, které zmutovaly
    d) proces redukce chromosomů
    a
  175. chromosomy můžeme pozorovat ve světelném mikroskopu v

    a) S fázi
    b) G2 fázi
    c) metafázi
    d) anafázi
    c,d
  176. buněčné jádro

    a) je složeno zejména z rRNA a bílkovin
    b) nemá vlastní membránu
    c) je typické pro prokaryotické buňky
    d) je složeno zejména z DNA a bílkovin
    d
  177. buněčné jádro

    a) má na povrchu dvě biomembrány
    b) jeho vnější biomembrána navazuje na endoplasmatické retikulum
    c) obsahuje chromatin
    d) obsahuje centriol
    a,b,c
  178. v interfázickém jádře

    a) jsou viditelné chromosomy ve světelném mikroskopu
    b) je porušena celistvost molekul DNA
    c) dochází ke zdvojení hmoty chromosomů
    d) je vytvořeno dělící vřeténko
    c
  179. jadérko

    a) je místem syntézy nové DNA
    b) je vázáno na organizátor jadérka
    c) je místem syntézy rRNA
    d) spolu s ribosomy se vyskytuje na adrsném endoplasmatickém retikulu
    b,c
  180. mikrotubuly jsou stavební prvky

    a) centriolů
    b) bičíků
    c) centromer
    d) vlákna dělícího vřeténka
    a,b,d
  181. u člověka se vyskytují chromosomy

    a) akrocentrické
    b) metacentrické
    c) telocentrické
    d) submetacentrické
    a,b,d
  182. soubor chromosomů daného druhu se nazývá

    a) genotyp
    b) fenotyp
    c) karyotyp
    d) genofond
    c
  183. spiralizace chromosomů

    a) je největší v průběhu dělení buněčného jádra
    b) je nejmenší v M fázi buněčného cyklu
    c) je největší v interfázi
    d) ovlivňuje průběh interfáze
    a
  184. u člověka se nevyskytují chromosomy

    a) akrocentrické
    b) metacentrické
    c) telocentrické
    d) submetacentrické
    c
  185. soubor genetické informace daného jedince se nazývá

    a) genotyp
    b) fenotyp
    c) karyotyp
    d) genofond
    a
  186. sesterské chromatidy

    a) vznikají replikací
    b) se rozcházejí v anafázi mitózy
    c) se rozcházejí v anafázi I.zracího dělení meiózy
    d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení meiózy
    a,b
  187. homologické chromosomy

    a) jsou spojeny centromerou
    b) jsou párové chromosomy v jádrech somatických buněk
    c) se rozcházejí v anafázy mitózy
    d) se rozcházejí v anafázi heterotypického dělení (meiózy I)
    b,d
  188. heterochromosomy u člověka

    a) mají stejné genové složení jen u ženského pohlaví
    b) se značí v tělových buňkách samce YY
    c) určují pohlaví
    d) nemají centromeru
    a,c
  189. crossing-over

    a) cíleně vyhledává mutované geny
    b) probíhá mezi nehomologickými chromosmy
    c) zajišťuje zdrojení molekuly DNA
    d) zajišťuje genetickou variabilitu jedinců
    d
  190. v lidské bílé krvince je

    a) počet chromosomů diploidní
    b) počet autosomů 46
    c) totožný počet chromosomů jako v gametě
    d) aneuploidní počet chormosomů
    a
  191. v tělových buňkách člověka je

    a) 46 chromosomů
    b) počet chromosomů stejný jako u nezralé gametogonie
    c) počet chromosomů stejný jako u zralé gamety
    d) počet chromosomů poloviční než u spermie
    a,b
  192. u většiny eukaryotických organismů nacházíme v tělových buňkách následující počet chromosomů

    a) žádná odpověď z ostatních není správná
    b) n
    c) 3n
    d) 4n
    a
  193. během meiózy dochází nejčastěji k rozchodu chromosomů otcovského a mateřského původu do gamet tak, že

    a) žádná odpověď z ostatních není správná
    b) jedna gameta má chromosomy otcovské, druhá mateřské
    c) gameta má vždy polovinu otcovských a polovinu mateřských chromosomů
    d) převažují gamety s mateřskými chromosomy
    a
  194. heterochromosom

    a) je v normální gametě přítomen pouze jeden
    b) je v somatické buňce přítomen 23krát
    c) se vyskytuje pouze v pohlavních buňkách
    d) bývá v každé sadě chromosomů obsažen pětkrát
    a
  195. chromosom Y

    a) má stejnou pravděpodobnost výskytu ve spermii jako chromosom X
    b) bývá obvykle větší než chromosom X
    c) nacházíme přibližně u poloviny vajíček člověka
    d) se v tělových buňkách mužů vyskytuje obvykle dvakrát (YY)
    a
  196. mimojaderné molekuly DNA v buňkách eukaryot

    a) jsou přítomny jak u buňěk rostlinných tak i živočišných
    b) mají vesměs formu chromosomů eukaryotického typu
    c) neosu genetickou informaci
    d) představují zásobu materiálu pro tvorbu jaderné DNA
    a,c
  197. mimojaderné molekuly DNA nacházíme v

    a) plasmidech
    b) jádru
    c) mitochondriích
    d) gonosomech
    a,c
  198. z chromosomové mapy člověka

    a) můžeme určit umístění genů na jednotlivé chromosomy
    b) určíme i poměrnou vzdálenost genů na chromosomu
    c) zjistíme funkci genů na jednotlivých chromosomech
    d) vytváříme prostřednistvím cílené hybridologické nalýzy
    a,b
  199. chromosomové mutace vznikají

    a) např.zlomem chromosmu
    b) ztrátou jednoho nukleotidu
    c) záměnou jednoho nukleotidu jiným
    d) zařazením nadpočetného nukleotidu
    a
  200. kdyby byl počet chromosomů v lidské buňce 69 , jednalo by se o

    a) polyploidii
    b) triploidii
    c) aneuploidii
    d) tetraploidii
    a,b
  201. crossing-over

    a) může nastat mezi homologickými chromosomy
    b) probíhá mezi nehomologickými chromosomy
    c) yzjišťuje zdrojení molekuly DNA
    d) je způsob jakým se z DNA přepisuje informace do RNA
    a
  202. u dědičnosti, kdy je gen vázán na X chromosom, jsou jedinci s chromosomy XY

    a) žádná z uvedených možností není správná
    b) dominantní homozygoti
    c) heterozygoti
    d) recesivní homozygoti
    a
  203. mitóza je

    a) rozdělení genetického materiálu buňky tak, aby byla zachována celistvost genetické informace u buněk dceřiných
    b) replikace DNA vedoucí ke zdvojení jejího obsahu v buňce
    c) despiralizace chromatinu
    d) jedna z fází buněčného cyklu
    a,d
  204. mitóza se setává z těchto fází

    a) S fáze, G0, G1 a M fáze
    b) profáze, metafáze, anafáze a telofáze
    c) anafáze I, telofáze I, interkinesis
    d) diplotene, pachytene, zygotene, leptotene
    b
  205. chromosomy v interfázi

    a) jsou viditelné jako tenká vlákna, která se postupně zkracují
    b) se postupně kondenzují do barvitelných struktur
    c) jsou v jádrech despiralizovány
    d) jsou přichyceny k dělícímu vřeténku v oblasti centromery
    c
  206. centromera na chromosomu má za úkol

    a) udržet integritu jednotlivých chromosomů
    b) umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v metafázi
    c) určit místo, které odděluje polovinu jeho genetické informace
    d) zabránit mitóze
    a,b
  207. telomery na chromosomu mají za úkol

    a) umožnit připojení chromosomů na dělící vřeténko v mitose
    b) umožnit crossing over
    c) přichycení k endoplazmatickému retikulu
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    d
  208. pod pojem chromatin jsou zahrnuty

    a) jaderné obaly
    b) nukleové kyseliny a proteiny
    c) DNA, RNA a komplex proteinů
    d) proteiny obalující RNA chromosomů
    b,c
  209. většina genetické informace je obsažena v

    a) euchromatinu
    b) heterochromatinu
    c) kódující sekvenci DNA
    d) koncových částech chromosomu
    a,c
  210. profáze meiózy I sestává z těchto stádií

    a) profáze I, metafáze I, anafáze I, telofáze I
    b) leptotene, zygotene, pachytene, diplotene, diakineze
    c) profáze I, metafáze I, anafáze I (telofáze I je identická s profází II)
    d) leptotene, zygotene, kiatene, duotene
    b
  211. meiotické dělení II probíhá

    a) obdobně jako mitóza
    b) stejně jako meióza I
    c) amitoticky
    d) endoreduplikací
    a
  212. centriol je

    a) mikrotubulární struktura
    b) část chromosomu
    c) důležitá při buněčném dělení
    d) žádná odpověď z ostatních není správná
    a,c
  213. chromosomy lze nejlépe studovat (vyšetřovat) v

    a) profázi
    b) anafázi
    c) metafázi
    d) interfázi
    c
  214. pro mitózu platí

    a) dělící vřeténko se začíná formovat v anafázi
    b) jadérko mizí v profázi
    c) interfáze nastává po skončení telofáze a končí se začátkem profáze
    d) jaderná membrána mizí v době telofáze
    b,c
  215. metacentrický chromosom má

    a) jedno raménko chromosomu výrazně delší
    b) raménka stejně dlouhá
    c) centromeru umístěnou uprostřed chromosomální struktury
    d) centromeru na konci chromosomální struktury
    b,c
  216. dlouhá ramena chromosomů označujeme písmenem

    a) d
    b) q
    c) p
    d) l
    b
  217. mitóza zajišťuje

    a) rovnoměrné (identické) rozmístění genetické informace mezi dceřinné buňky
    b) identickou genetickou výbavu u buňky rodičovské a dceřinné
    c) diploidní chromosomální výbavu u dceřinných buněk
    d) haploidní chromosomální výbavu u dceřinných buněk
    a,b,c
  218. downův syndrom

    a) nemocní s tímto syndromem mají obvykle 47 chromosomů
    b) pravděpodobnost postižení se zvyšuje s věkem matky
    c) je způsoben trisomií chromosomu 21
    d) vzniká s četností 1:10 živě narozených dětí
    a,b,c

What would you like to do?

Home > Flashcards > Print Preview