-
co to jsou Antroposkopické znaky?
- = hodnotíme vizuálním posouzením (někdy hmatem)
- 1) posuzujeme přítomnost/nepřítomnost (v souboru pak % výskytu)
- 2) řadíme do kategorií (většinou pořadová proměnná)
-
k čemu jsou Antroposkopické znaky dobré?:)
- Popis variability populace
- Odhad věku, odhad pohlaví, odhad populační afinity aj.
- Posouzení příbuzenství
- Populační rozdíly/vztahy
-
do jakých dvou kategorií Antroposkopické znaky dělíme?
- Morfognostické znaky
- Vizuálně posuzované znaky; Nemetrické znaky dané tvarem nebo stupněm rozvoje anatomické struktury informují o tvaru, obrysu nebo mohutnosti, mají kontinuální charakter
- Variety, anomálie a anatomické abnormality
- Častěji výskyt, ale také stupeň rozvoje, méně často se vyskytující odchylky
-
jaký je princip hodnocení morfognostických znaků?
- Struktura je vždy přítomna – my hodnotíme její tvar nebo stupeň rozvoje, protože různé formy jsou v populaci poměrně časté
- Hodnotíme vizuálním posouzením, příp. pohmatem, ale nikdy neměříme
- V některých případech přiřazujeme do kategorií s pomocí grafických škál. Ty jsou vytvořené na základě představ o rozsahu variability dané struktury
- Alternativní přístup
- míra rozvoje znaku měřením- tradiční morfometrie
- tvar a orientace pomocí:
- 1. úhlů a indexů/poměrů,
- 2. geometrické morfometrie
-
na jaké problémy narážíme při popisu morfognostických znakůjQuery11240251576938979424_1513193003713
PS: Problémy nemají být důvodem k zamítnutí, ale naopak k co nejsprávnějšímu používání a zlepšení těchto metod:)
- Tradičně považovány za více subjektivní – při malém počtu kategorií je velká pravděpodobnost chyby
- Škála nemusí postihovat celý rozsah variability znaku
- Škála nemusí dobře variabilitu členit – škály by měly být populačně specifické
- Kresby nemusí být nejvhodnější pro přiřazení reálného objektu
-
Jaké mají morfognostické znaky výhody?
- Když potřebujeme popsat kost rychle a bez použití specializovaného vybavení (velké množství materiálu, v terénu...)
- Když to vyžaduje používaná metoda (nejčastěji metoda pro odhad pohlaví)
- V textových popisech („Celkově malá lebka s protáhlou mozkovnou oválného tvaru, s výrazně vzad skloněným čelem, očnice jsou obdélníkovité, trojúhelníkovitá apertura piriformis a výrazný alveolární prognatismus horní čelisti...“)
- Je to jeden z tradičních přístupů
-
Typ lebky (norma verticalis; Piontek 1985)
- 1. Dlouholebá – dolichokranní
- 2. Střednělebá – mesokranní
- 3. Krátkolebá – brachykranní
-
Postavení arcus zygomaticus (norma verticalis;
Martin & Saller 1957)
- 1. Oblouky přilehlé, zakryté mozkovnou – cryptozygia
- 2. Odstupující, viditelné oblouky - phenozygia
-
Obrys mozkovny/lebky (norma verticalis; Sergi 1918)
- 1. Elipsoidní
- 2. Ovoidní
- 3. Pentagoidní
- 4. Rhomboidní
- 5. Sphenoidní
- 6. Sferoidní
- 7. Birsoidní
-
Obrys mozkovny/lebky (norma occipitalis; Haberer 1902)
- 1. Klínovitý
- 2. Bombovitý
- 3. Domkovitý
- 4. Stanovitý
- 1. Klínovitý
- 2. Bombovitý
- 3. Přechod mezi 2 a 4
- 4. Domkovitý
- 5. Přechod mezi 4 a 6
- 6. Stanovitý
-
Tvar pars frontalis / inclinatio frontale (norma lateralis; Michalski 1955)
- Hodnotí se na lebce ve frankfurtské horizontále
- 1. Svislé
- 2. Téměř svislé
- 3. Mírně ustupující
- 4. Středně ustupující
- 5. Silně ustupující
-
Tvar pars parietalis (norma lateralis; Michalski 1955)
- Hodnotí se na lebce ve frankfurtské horizontále
- 1. Zřetelně stoupající
- 2. Stoupající
- 3. Téměř horizontální
- 4. Sestupující
- 5. Zřetelně sestupující
-
Tvar pars occipitalis (norma lateralis; Gerasimov 1955)
- 1. Plochý
- 2. Klenutý
- 3. Klenutý až protažený
- 4. Protažený
- 5. Zalomený
- 6. Bathrocephalia
-
Rozvoj protuberantia occipitalis externa (norma lateralis; Broca 1975)
- 1. Plochá
- 2. Slabě vyznačená
- 3. Střední
- 4. Výrazná
- 5. a 6. Velmi výrazná
-
Rozvoj tubera frontalia (Acsádi & Nemeskéri 1970)
- 1. Chybí
- 2. Naznačený
- 3. Malý
- 4. Střední
- 5. Velký
-
Rozvoj tubera frontalia (Acsádi & Nemeskéri 1970)
- 1. Chybí
- 2. Naznačený
- 3. Malý
- 4. Střední
- 5. Velký
-
Rozvoj processus mastoideus (n. lateralis a n. frontalis; Vlček 1971)
- 1. Velmi malý
- 2. Malý
- 3. Střední
- 4. Velký
- 5. Velmi velký
-
Rozvoj crista supramastoidea (norma lateralis; De Villiers 1968)
- 1. Velmi slabá
- 2. Slabá
- 3. Střední
- 4. Silná
- 5. Velmi silná
-
Rozvoj v oblasti bodu glabela (norma lateralis; Broca 1875)
- 1. Plochá
- 2. Slabě vyznačena
- 3. Střední
- 4. Výrazná
- 5. a 6. Masivní
-
Rozvoj arcus superciliaris (norma lateralis; Eickstedt 1944)
- 1. Chybí
- 2. Naznačený
- 3. Střední
- 4. Vyklenutý
- 5. Prominující
-
Rozvoj arcus superciliaris (norma frontalis; Vlček 1971)
- 1. Chybí
- 2. Naznačený
- 3. Střední
- 4. Vyklenutý
- 5. Prominující
-
Výška pars nasalis ossis frontalis (norma frontalis; Gerasimov 1955)
- 1. Nízká
- 2. Střední
- 3. Vysoká
-
Nasofrontální přechod (norma lateralis; Gerasimov 1955)
- 1. Přímý
- 2. Patrný zářez
- 3. Hluboký zářez
-
Průběh sutura frontonasalis (norma frontalis)
- 1. Přímý
- 2. Lehce stupňovitý
- 3. Silně stupňovitý
-
Tvar ossa nasalia (norma frontalis; Borovanský 1936)
-
Profil ossa nasalia (norma lateralis; Borovanský 1936)
- 1. Konvexní
- 2. Konvexní
- 3. Přímý
- 4. Konkávní
- 5. Konkávní
- 6. Konkávní
- 7. Konkávní
-
Tvar apertura piriformis (norma frontalis; Strouhal & Jungwith 1984)
- 1. Trojúhelníkovitý
- 2. Úzce oválný
- 3. Srdcovitý
- 4. Eliptický
- 5. Kruhovitý
-
Margo inferior aperturae piriformis (norma frontalis; Hovorka 1893)
- 1. Forma infantilis – dolní okraj apertura piriformis je nevýrazný a zakulacený
- 2. Fossa praenasalis – dolní okraj apertura piriformis přechází do nevýrazně ohraničené mělké jamky
- 3. Forma anthropina – dolní okraj apertura piriformis je tvořen výraznou ostrou hranou
- 4. Sulcus preanasalis – dolní okraj apertura piriformis přechází do mělkého žlábku, který se směrem k špičákovým alveolům postupně vytrácí
-
Rozvoj spina nasalis anterior (norma lateralis; Broca 1875)
- 1. Nepatrná
- 2. Malá
- 3. Střední
- 4. Zřetelná
- 5. Velká
-
Charakter margo supraorbitalis (ostrý/tupý)
- Hodnotíme aspektivně a hmatem:
- 1. Velmi ostré
- 2. Ostré
- 3. Přechodné
- 4. Slabě zaoblené
- 5. Oblé
-
Tvar aditus orbitae (norma frontalis; Kurýrová 1928)
- 1. Okrouhlý
- 2. Obdélníkovitý
- 3. Kosočtverečný
- 4. Šikmě obdélníkovitý
- 5. Lichoběžníkový
- 6. Elipsovitý
- 7. Obráceně lichoběžníkový
-
Podélná osa očnice (norma frontalis; Gerasimov 1955)
- 1. Téměř vodorovná
- 2. Lehce skloněná
- 3. Silně skloněná
-
Postavení očnice (norma lateralis; Gerasimov 1955)
- 1. Očnice šikmá
- 2. Očnice svislá
-
Směr mediálního horního hřebínku okraje očnice (norma lateralis)
- 1. Směr dovnitř očnice
- 2. Směr ven z očnice
-
vyjmenuj morfognostické znaky na lebce (mimo čelisti) vykazující silní pohl.dimorfismus
- 1. tvar pars frontalis/ inclinatio frontale
- 2. rozvoj protuberantia occi externa
- 3. rozvoj tubera frontalia
- 4. rozvoj tubera parietalia
- 5. rozvoj proc.mastoideus
- 6. rozvoj crista supramastoidea
- 7. rozvoj glabelly
- 8. rozvoj arcus superciliaris
- 9. nasofrontální přechod
- 10. charakter margo supraorbitalis
- 11. tvar aditus orbitae
|
|
